Dluhopis (obligace) je dluhový cenný papír, který vyjadřuje závazek emitenta vůči věřiteli. Jedná se o zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky, vyplacení stanovených výnosů a povinnost emitenta splnit veškeré závazky.

Rozdělení na dluhopisy podle emitenta spočívá v dělení podle toho kdo a za jaké situace tyto dluhopisy vydal. Význam tohoto dělení spočívá v určení rizika, podle důvěryhodnosti emitenta. Velké riziko sebou nese větší výnos, ale je spojen s nízkou likviditou. Samozřejmě i při tomto dělení je třeba zvažovat další faktory, neboť důvěryhodnost se může s časem měnit.

 

Dělení dluhopisů A:

•    Státní dluhopisy – emitentem (vydavatelem) je stát. Obecně platí, že státní dluhopisy mají nízkou míru rizika, proto jsou mezi investory populární. Dnešní doba však tato tvrzení popírá, jelikož mnohé korporátní dluhopisy jsou bezpečnější než státní. Státy, které jsou vnímány jako rizikovější musí přilákat investory tím, že platí vyšší úrok kvůli rizikové přirážce. Získané peníze stát nejčastěji vkládá do infrastruktury nebo ke snížení státního deficitu.
•    Komunální dluhopisy (municipální) – emitentem je územní samosprávný celek. Takovéto dluhopisy jsou zajištěny buď daněmi, což znamená, že úrok je splácen z vybraných daní, anebo konkrétním projektem, tedy kupón se vyplácí z určitých projektů jako je mýtné na dálnici či poplatky ze sportovních akcí.
•    Korporátní dluhopisy (podnikové) - jedná se o dluhopisy, jejichž emitentem je nějaká společnost, cílem takové emise je získání kapitálu k nějaké činnosti (od modernizace přes rozšíření až po odvrácení bankrotu). Korporátní dluhopisy mají různou míru rizikovosti, od čehož se odvíjí velikost úroků.
•    Bankovní dluhopisy - emitentem je peněžní ústav, tento typ dluhopisů je někdy považován za součást korporátních dluhopisů se specifickými právními i finančními možnostmi (např. banka může být distributorem).
•    Pokladniční poukázky - krátkodobé dluhopisy, jejichž emitentem je stát anebo orgány a instituce veřejné správy, popř. bankovní domy. Tento typ dluhopisů slouží ke krátkodobému pokrytí přechodného nedostatku peněz. Pokladniční poukázky jsou nejméně rizikovým dluhopisem, čemuž odpovídá nízká úroková míra.

Dělení dluhopisů B:

•    Dluhopisy s pevným kupónem (úročením) – kupón sjednaný při emisi se nemění po celou dobu životnosti dluhopisu. Výhodou je, že lze snadno spočítat zisk, nevýhodou je jejich nerentabilnost při výkyvech ekonomiky. U velkých emitentů (USA) to může způsobit zájem např. na inflaci, kdy dochází k jejímu vývozu, především do rozvojových zemí.
•    Dluhopisy s proměnlivým variabilním kupónem (proměnlivým úročením) – poprvé byly emitovány v 70. letech 20. století a jejich kupón je závislý na referenční sazbě, často jde o mezibankovní sazbu typu PRIBOR, LIBOR, EURIBOR. K referenční sazbě je přičítána přirážka v určité výši kompenzující vyšší riziko ve srovnání s mezibankovním trhem.
•    Dluhopisy s nulovým zúročením (kupónem) – během životnosti těchto dluhopisů nejsou vypláceny žádné kupónové platby. Výnosu dosahují věřitelé tím, že cenný papír nakupují s diskontem, tedy pod nominální hodnotou, kterou musí dlužník splácet.
•   Indexované dluhopisy – instrumenty, jejichž kupónové platby jsou vázány na vývoj indexů mezd, cen, zlata, ropy či jiných komodit. Známé jsou americké státní dluhopisy TIPS (Treasury Inflation-Protected Securities). Jejich kupón je fixní, ale modifikovaný podle aktuálního růstu cenové hladiny. Zajímavostí je že, při první emisi v roce 1997 se nazývaly Treasury Inflation-Targeted Securities, ale po protestech náboženských organizací z důvodu nevhodného akronymu (v angličtině znamena slangový výraz pro prsa) byly přejmenovány na TIPS.
•   Konvertibilní dluhopisy – kromě klasických práv je s tímto dluhopisem spojeno i právo na výměnu (konverzi) tohoto instrumentu na akcii v době splatnosti. Vzhledem k této možnosti se v průběhu životnosti dluhopisu chová jinak i jeho vnitřní hodnota/cena.
•    Prioritní dluhopisy – prioritní dluhopis dává majiteli právo na přednostní úpis akcií dané společnost.
•    Podřízené dluhopisy – tento zvláštní typ dluhopisu představuje jistou nevýhodu, pokud emitent zkrachuje. Pohledávky za tímto typem dluhopisů jsou uspokojeny až jako poslední.
•    Svlečené dluhopisy – vznikají z klasického dluhopisu, který je rozdělen na dvě části. Na příjem v podobě kupónu je vydáván anuitní dluhopis a na jistinu pak diskontovaný dluhopis (s nulovým kupónem).
•    Vypověditelné dluhopisy – dluhopis je možné za určitých podmínek předčasně splatit či naopak požadovat jeho předčasné splacení
•    Perpetuitní dluhopisy – takové nemají stanovené datum splatnosti
•    Naturální dluhopisy – jsou ne často používaným typem dluhopisu, jehož kupónové platby probíhají v určité komoditě, nebo jde o oprávnění k výhodné koupi
•    Dluhopisy s odloženou platbou – tyto dluhopisy během prvních let nenesou žádný kupón