Akcieatrhy  >  Investice  >  Dluhopisy  >  Dluhopisy a měny očekávají růst úrokových sazeb. Část první.
Advertisement

Zpět
Vytvořeno dne: 13.08.2015

Dluhopisy a měny očekávají růst úrokových sazeb. Část první.


 
 
Léto je obvykle období, kdy obchodníci i centrální bankéři tráví svoji zaslouženou dlouhou dovolenou a trhy se převalují líně sem tam. Nicméně letos je to jiné. V průběhu tohoto léta dostávají trhy šoky, jako řecký bankrot a možný krach eura, extrémní propad cen čínských akcií, což vše dohromady vyžaduje mimořádný zásah „týmu proti poklesu cen“ působícím u FEDu. Po několika měsících zmatků je řecký problém opět na několik let zameten pod koberec. EU zavřela oči a poskytla Řecku, jako obvykle záchrannou půjčku, která na nějakou dobu oddálí nutnost nějak zásadněji řešit situaci. Po propadu čínského akciového trhu zasáhla čínská vláda a vypadá to, že zásah centrálních plánovačů „opravil“ a „dostal pod kontrolu“ nepříjemnou situaci. I když měli obchodníci obavy, vypadá to, že situace je zvládnutá a nastává fáze „byznys jako obvykle“. To znamená investování do těžce manipulovaných trhů, ve kterých působí takové extrémní vnější vlivy, jako NIRP, ZIRP, nebo QE, což pokřivuje ceny u všech investičních instrumentů, a místní centrální banky vám dýchají na záda.
 
S tím jak FED vyhrožuje, že po téměř deseti letech zvýší základní úrokovou sazbu, prohlásila 26. května šedá eminence FEDu Stanley Fischer, že: „Zvýšení úrokových sazeb může spustit následnou vlnu volatility, ale podle mého odhadu návrat k obvyklému stavu lze zvládnout.“ Fischer si není jist, kdy dojde k prvnímu zvýšení základní úrokové míry od roku 2004-6, ale je přesvědčen o tom, že vyšší úrokové sazby se začnou zvyšovat brzy. Fischer přesto varuje, že komunikace s trhem bude složitá. „Některá slova v průběhu zvyšování sazeb mohou ekonomiku, která je náchylná k poklesu zasáhnout víc, než obvykle.“
 
Zásadní otázkou, která trhy hlavně zajímá je, kdy opravdu FED a jeho britský spojenec Bank of England konečně začnou zvyšovat své úrokové sazby. Koncem června, Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements – BIS) se sídlem v Bazileji, což je něco jako centrální banka centrálních bank, vyzvala hlavní světové centrální banky, aby začaly zvyšovat úrokové sazby, nebo aby zastavily rotačky chrlící tuny peněz pod názvem kvantitativní uvolňování (QE). Čím dříve, tím lépe.
 
„Ponechávání úrokových sazeb na těchto historicky ultranízkých hodnotách může způsobit vážné škody finančnímu systému a vyvolat nadměrnou tržní volatilitu. Také to zužuje prostor pro řešení případné další krize, pokud by taková situace nastala,“ varovala BIS. „Podstupování rizika na finančních trzích trvá již příliš dlouho a je iluzí se domnívat, že finanční trhy zůstanou vysoce likvidní, když se situace vymkne z rukou. Pravděpodobnost turbulencí na trhu se bude zvyšovat, pokud současná mimořádná situace ohledně úroků bude pokračovat. Čím více natahujete gumu, tím dál vystřelí na opačnou stranu,“ varoval Claudio Borio, šéf Monetární a ekonomické divize BIS. (Hezký příklad máme v případě čínského akciového trhu.)
 
„Levné peníze podporují zadlužování a vytvářejí finanční bubliny a následné propady, které pak drtí ekonomiku. Snaha jít do rizika se nepřenáší z finančních trhů do ekonomiky, kde jsou investice nutně potřeba. Zvyšující se úrokové sazby budou mít vliv na pokles cen akcií a to může vyvolat další otřesy,“ varovala BIS. Monetární politika by měla být normalizována pevnou rukou. „Politika nulových úrokových sazeb v hlavních světových ekonomikách by mohla přejít do chronického stádia, pokud nebude normalizace prováděna s odhodláním. Větší důraz by měl být kladen na riziko, že normalizace měnové politiky nastane příliš pozdě,“ varovala BIS. „Nastavení normálních podmínek bude nezbytné pro boj s další krizí a ta bez pochyb v některém okamžiku přijde. Jaký význam má střelná zbraň, když do ní nemáte žádné náboje?“
 
Podobná prohlášení vydává BIS v posledních letech jako na běžícím páse a hlavní centrální banky je jako obvykle ignorují. Ve skutečnosti Bank of Japan (BoJ) a Evropská centrální banka (ECB) jsou obě namočeny do vzájemné měnové války, kde bojištěm je vzájemný kurz EUR/JPY. Obě centrální banky tisknou měsíčně měnu v hodbotě 70 miliard japonských jenů a zaplavují trhy ultralevnou likviditou, která drží dlouhodobé úroky na nepřirozeně nízkých úrovních a hodnotu akcií nepřirozeně vysoko. Ovšem ani BoJ, ani ECB nemají žádný plán na ukončení injekcí kvantitativního uvolňování v dohledné době.
 
 
 
Americký dolar vyhrál soutěž o nejošklivější miss a vypadá to, že společná politika čtyřech největších centrálních bank se brzo rozejde. FED začal ukončovat svoji politiku kvantitatitativního uvolňování ve výši 80 miliard měsíčně v lednu 2014 a poslední peníze nalil do systému v říjnu 2014. Bank of England utratola 375 miliard liber na nákup britských dluhopisů (Gilt) a ukončila své nákupy v listopadu 2012. Podle zpráv uniklých do médií uvažují BoE a FED o zvyšování sazeb. Tím by vyhověly BIS a staly by se prvními z centrálních bank skupiny sedmi nejrozvinutějších zemí (G7), které by tak učinily.
 
Na druhé straně, globální trhy plavou v moři likvidity BoJ a ECB, které potvrzují, že budou i v následujícím období pokračovat v zaplavování trhů likviditou v celkové hodnotě 140 miliard dolarů v eurech a japonských jenech. BoJ pokračuje se svým QE ve výši 6,5 biliardy jenů měsíčně a ECB pokračje se svým QE1 ve výši 60 miliard euro měsíčně s předpokladem ukončení v srpnu 2016. ECB bude provádět tuto politiku navzdory nesouhlasu Bundesbank. Dohromady s poskytováním čtyřletých levných úvěrů bankám vysypala ECB kvantitativního umolňování za více než 1,1 bilionu euro do finančních trhů. Obchodníci s carry obchody upírají oči na šéfa ECB Mario Dragiho a šéfa BoJ Haruhiko Kurodu, kteří do trhů pálí finanční bazukou.
 
Slabší euro a slabý jen, to je přesně co šéfové ECB a BoJ chtějí. Zlevňuje to export a zvyšuje konkurenceschopnost Německa, Francie a Japonska. Na druhou stranu to zvyšuje cenu dovozů, a tedy odvrací hrozbu deflace. Pokud by euro a jen v minuém období tak dramaticky nespadly, byl by dnes litr motorové nafty o 20 % levnější.
 
Když se podíváme na schéma současného kvantitativního uvolňování v eurozóně a Japonsku a na druhé straně zastavení QE FEDem a BoE, pak je výsledkem nevyhnutelné posílení dolarového indexu, což je hodnota amerického dolaru vůči koši šesti měn. Dolarový index se vyšvihl o 20 % výš, než tomu bylo vloni a dosáhl psychologické úrovně 100 bodů, což je nejvyšší úroveň za posledních 13 let. Oproti tomuto růstu poklesla hodnota japonského jenu ze 101,50 jenů za dolar na úroveň 125,50 jenů za dolar a kurz eura s dolarem klesl z hodnoty 1,3650 na 1,0400. S verbálními vyjádřeními dvou nejvyšších představitelů FEDu o prvním zvyšování úrokových sazeb nachází dolarový index podporu na úrovni 94 a resistenci na úrovni 100. Mezitím došel kurz libry k euru na hodnotu 1,4340, což byla nejvyšší úroveň za posledních 7 let a znamenala zhodnocení libry za poslední dva roky vůči euru o 24 %. Pokud ECB ukončí svoji politiku QE v září 2016 mělo by za jednu libru jít koupit 1,5 eura.
 
 
 
Silný dolar likviduje komodity. Zatímco dolar silně posiluje a dolarový index se pohybuje okolo úrovně 100, většina komodit obchodovaných na mezinárodních trzích je bita, jako žito. Drahé kovy, průmyslové kovy, zrniny, měkké komodity, můžete si vybrat. Z větší části za to může silný dolar, ale nedílnou součást poklesu komoditních cen je přebytek ropné produkce z amerických břidličných polí a také zpomalení čínské ekonomiky. Po téměř desetiletém čínském růstu o 10 % ročně čínská ekonomika zpomalila na 7 % ročně. Toto číslo uvádějí oficiání čínské statistiky. Mnoho soukromých ekonomických subjektů odhaduje, že se čínský růst pohybuje mezi 5 až 6 % ročně. Je to nejpomalejší růst od roku 1990.
 
Čínská poptávka po surových materiálech, které do ní proudily po hladinách oceánů doslova propadla. Hlavně co se týká železné rudy, energetického uhlí, přírodního kaučuku, oceli a mědi. Spotřeba klesla v porovnání s minulostí, kterou z dnešního pohleldu definujeme jako komoditní supercyklus napříč celým spektrem komodit a nezastavila se před průmyslovými kovy, zemním plynem, zrninami, bavlnou, cukrem, ropou a ceny komodit se prudce propadly naříč celý spektrem.
 
Continuous Commodity Index, což je vážený index 17 stejně ohodnocených komodit se propadl k úrovni 400 a oproti minulému roku je jeho hodnota o 27 % menší.
 
Cena zlata během prvního pololetí roku 2015 se propadala na 1140 USD za unci a oproti roku předtím šlo o 15% propad. Stříbro bylo levnější o 27 %, měč o 27 % a cena železné rudy se propadla na pětileté minimum 47 dolarů za tunu, což je o 60 % méně, než cena v předcházejícím roce. Široce komentovaný byl propad cen ropy, která se obchoduje na úrovni okolo 46 dolarů za barel, neboli jde o propad ve výši 56 % oproti minulému roku. Propad cen však je pociťován v celém komoditním spektru. Kafe se propadlo na 1,28 dolaru za libru, neboli o 33 %, cukr spadl na 12 dolarů za libru, to je o 36 % níž oproti minulém roku. Kukuřice se nachází na úrovni 3,70 dolaru za bušl, neboli o 24 % níž a sojové boby na úrovni 10 dolarů za bušl, to je o 30 % níž. Propad oproti minulému roku tvoří jen jednu část celého příběhu. Pokud vezmeme v úvahu komoditní cenový vrchol, který nastal na jaře roku 2011, tak jsou ztráty ještě podstatně vyšší.
 
Klesající trend na komoditních trzích, hlavně na ropě, neušel pozornosti obchodníkům na dlouhodobém dluhopisovém trhu. Výnos desetiletých vládních dluhopisů USA klesl pod 2 % a koncem ledna dosáhl svého minima na úrovni 1,65 %. Výnos německých desetiletých dluhopisů klesl až na nulu. Výnos britských dluhopisů něšel minimum na úrovni 1,50 %. Během letošního dubna vynášelo 53 % veškerých dluhopisů zemí G7 maximálně 1 %.
 
Prucký pokles cen energií srazil ceny v eurozóně na úrovně, které jsme tu neměli od dob globální finanční krize. Pouze maličká Malta a Rakousko unikly deflaci. Podle Eurostatu, ceny v 19 zemích používajících euro byly v průměru o -0,6 % níž, než o rok dříve. Deflace byla největší v lednu v Řecku, následovalo Španělsko. Veškeré ostatní státy se také nacházely cenami na deflačních úrovních. V důsledku této situace začala ECB se svojí politikou kvantitativního uvolňování (QE1) a s předstihem očekávání tohoto kroku se podařilo obchodníkům s dluhopisy stlačit výnosy evropských dluhopisů v hodnotě 2,2 biliónů euro stlačit pod nulový výnos. Hlavně u německých a francouzských dluhopisů. Na začátku dubna 2015 veškeré německé dluhopisy se splatností pod 7,5 roku měly výnos menší než 0 procent.
 
 
 
Bublina globálních dluhopisů začala praskat 29. dubna „záhadnými“ prodeji futures kontraktů na desetileté německé dluhopisy a do konce obchodování ztratil dluhopisový trh 55 miliard euro (76 miliard USD) během jediného dne. Byl to začátek revolty obchodníků s dluhopisy proti negativním úrokovým mírám v Evropě. Ve středu bouře se nacházel Bill Gross, dluhopisový guru stojící v čele protestujících proti QE, který ve svém tweetu 30. dubna ztratil nervy a napsal, že desetileté německé dluhopisy budou mít „krátkou životnost“. Jeffrey Gundlach ze společnosti Double-Line Capital's se připojil prohlášením, že s pomocí finanční páky 1:100 sází na pokles německých dluhopisů. Později toho dne aukce německých vládních dluhopisů selhala, protože se podařilo udat pouze 3,65 miliard euro pětiletých dluhopisů z požadovaných 4 miliard. K tlaku na dluhopisovém trhu přispělo i to, že Itálie prodala dluhy za 8,25 miliard euro a Portugalsko prodalo 10 leté a 30 leté dluhopisy v hodnotě 2,5 miliardy euro prostřednictvím bank.
 
Slovní intervence Grosse a Gundlacha byly jen startovní výstřely, které spustily další vývoj na trhu s německými dluhopisy. Také zotavení cen ropy o 20 dolarů mělo zásadní vliv na to, že hráči na dluhopisovém trhu mohli spustit výprodej nízko výnosných frankfurtských dluhopisů a vlnění z tohoto hozeného kamene spolu s dalšími trhy, zasáhlo dluhopisové trhy v Anglii, Austrálii, Kanadě, Koreji a v USA. V epicentru tohoto výprodeje byly desetileté vládní německé dluhopisy, jejichž výnos se během pouhých pěti dní zečtyřnásobil na 0,60 % a tím vymazal veškeré zisky od začátku tohoto roku. Investoři do dlouhodobých 30 letých německých dluhopisů utrpěli 20% ztráty od svého maxima a výnos dluhopisů se zvýšil o 100 bazických bodů na 1,40 %. Tím vznikl signál, že deflační nebezpečí je zažehnáno. Spouštěcí události pro květnový pokles lze identifikovat těžko, ale náhlý vzestup obchodů sázejících na růst inflace reflektoval skutečnost, že politika kvantitativního uvolňování ECB začala působit mnohem rychleji, než předpokládali i ti největší optimisté. Evropská inflace se nejenom přestala propadat, ale poprvé za několik posledních let začaly růst i objemy úvěrů komerčních bank. Peněžní ukazatel M3 se podíval do pozitivních hodnot.
 
FED zůstal u prohlášení ze začátku tohoto roku, že bude zvyšova úrokové sazby a tak se pozornost trhu přemístila na FED a Bank of England. Dvě největší centrální banky, které se rozhodly dbát doporučení BIS a v následujícím období začít zvyšovat své úrokové sazby. Uprostřed června FED publikoval „výhledovou zprávu“, ve které předpokládá, že do konce roku se zvýší velikost základní úrokové sazby z dnešní úrovně 0,125 % na úroveň 0,625 % a „z dlouhodobějšího pohledu“ výše úrokových sazeb dosáhne 3,75 %. Výhledová zpráva představuje souhrn odhadů, jak bude vypadat vývoj základní úrokové sazby všech 17 oficiálních federálních bank, a tyto odhady jsou vyneseny do grafu, kde každý odhad představuje jeden bod. Pátnáct ze 17 odhadů předpokládá zvyšování sazeb do konce roku a žádný z odhadů nepředpokládá růst sazeb větší než 1 %. 
 
Podle průzkumu agentury Bloomberg předpokládá 51 ekonomů, že FED nastartuje růst úrokových sazeb v září. Výnos desetiletých vládních dluhopisů USA se zvýšil o 85 bazických bodů a nyní dosahuje úrovně okolo 2,50 %. Na této úrovni trh narazil na resistenci. Představitel FEDu Jerome Powell prohlásil 23 června, že „pravděpodobnost toho, že ekonomika USA bude růst dostatečným tempem, aby šlo zvýšit úrokové sazby je 50 na 50.“ Nicméně předpokládá, že pokud k tomu dojde, zvýší FED sazby ještě jednou v prosinci tohoto roku. Tím by se měla výše sazeb zvýšit dvakrát v tomto roce o dvakrát 12,5 bazických bodů na 0,25 %. Podle obchodníků s futures existuje 50 % pravděpodobnost, že FED ke konci roku zvýší sazby o 25 bazických bodů a tím by výše základní úrokové sazby dosahovala 0,375 %. 
 
(Pozn. redakce: pro nevzdělané v matematice pravděpodobností – 50 % pravděpodobnost je stejná, jako když si hodíte korunou, neboli dotyčný ví o tom, jak to dopadne, úplné prdlajs).
 
 
Redakce: www.akcieatrhy.cz
Zdroj: Gary Dorsch



Vaše názory

Pro vložení vašeho příspěvku se musíte PŘIHLÁSIT, nebo se prvně musíte zdarma REGISTROVAT






Nejste přihlášen(a)
Přihlásit   Registrovat

Akcieatrhy Premium  Facebook Akciaetrhy.cz

FUTURES

NázevKurzZměna

DNEŠNÍ US MAKRODATA

NázevAktu.Oček.

KURZY MĚN

NázevKurzZměna
Austrálie16.470+0.03%
 Británie28.647+0.09%
 Bulharsko13.070-0.24%
 Čína3.280+0.07%
 Dánsko3.436-0.23%
 EMU EURO25.562-0.24%
 Chorvatsko3.379-0.38%
 Japonsko19.198-0.05%
 Kanada17.026+0.20%
 Maďarsko8.193-0.18%
 Norsko2.644+0.36%
 Polsko6.031-0.06%
 Rusko36.371+0.65%
 Švédsko2.585+0.31%
 Švýcarsko21.846-0.53%
 USA21.715-0.01%
Informace a data obsažená na serveru www.akcieatrhy.cz mají pouze informativní charakter a slouží výhradně pro osobní potřebu jednotlivých uživatelů. V žádném ohledu neslouží jako podnět pro nákup nebo prodej finančních instrumentů. Obchodování s finančními instrumenty je rizikové a může způsobit značné ztráty. Server www.akcieatrhy.cz nezodpovídá za chyby v poskytovaných informacích nebo za jejich zpoždění. Každá osoba užívá webové stránky na vlastní riziko. Provozovatel nezodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním těchto webových stránek a nezaručuje jejich bezchybné fungování. Kompletní pravidla a podmínky pro užívání webových stránek naleznete v podmínkách užívání. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na finančních trzích. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.
Více info: Zdroje. Podmínky užívání.