Fundamentální analýza společnosti v sobě zahrnuje ocenění výsledků podniku, jeho zdraví, management konkurenčních výhod, tržní příležitosti a pozice konkurence.
 
Analýza se provádí ke zjištění rizika investic, ocenění managementu. Výsledky se používají k vnitropodnikovým rozhodnutím a také k predikci ceny akcií společnosti. K výpočtům se používají historická a aktuální data a data budoucí (očekávaná, odhadovaná), která jsou diskontována pro současné stavy. Výpočty jsou v zásadě založeny na modelech, které pracují s očekáváním a s pravděpodobností, takže jejich vypovídající schopnost se často velmi liší od skutečnosti. Velmi často tak můžeme zaslechnout, že hospodářské výsledky dopadly lépe či hůře než očekávání analytiků. Z matematického hlediska má v této analýze velký podíl šarlatánství.

Fundamentální analýza ve své základní podobě (např. poměrové ukazatele) je však prakticky nepoužitelná v případě malých dynamických společností s nízkými či dokonce nulovými tržbami. U takovýchto společností je vhodné provést analýzu „změny“, s kterou společnost přichází na trh.

Fundamentální analýza se rovněž snaží přímo odhadnout vnitřní hodnotu akcie, která bere v úvahu veškeré fundamentální hodnoty. Porovnáním této vnitřní hodnoty s aktuální tržní hodnotou pak lze určit, zda je akcie podhodnocena či nadhodnocena.

Fundamentální analýza má ve své podstatě několik úrovní:
 

Tato analýza zkoumá makroekonomické ukazatele dané ekonomiky a její vlivy na zvolené společnosti a jejich akcie. Jedná se zejména o HDP, inflaci, průmyslovou aktivitu, nezaměstnanost, stav maloobchodních prodejů apod.

Odvětvová analýza prognózuje vývoj v jednotlivých odvětvích a analyzuje jejich rozdílné charakteristiky. U každého odvětví se zjišťuje zejména nákladová stránka výroby, míra zisku, exportní schopnosti, inovační a technologická očekávání a jejich vliv na akciové kurzy.

Jednotlivá odvětví rozlišujeme podle toho, jak reagují na změnu produktu a agregátní poptávky:

Cyklická odvětví - kurzy akcií se pohybují s hospodářským cyklem. Při expanzi akciové kurzy rostou a naopak. Při recesi klesají (např. automobilový průmysl).

Neutrální odvětví - kurzy akcií nereagují na hospodářský cyklus, protože poptávka po produktech odvětví je relativně stabilní (např. potravinářský průmysl).

Anticyklická odvětví - kurzy akcií se pohybují inverzně s hospodářským cyklem. Zhoršení ekonomické situace vede k přesunu poptávky od nákladnějších a kvalitnějších produktů k produktům jednodušším a podřadnějším (např. televizní společnosti).
 

V této analýze již operujeme s akciemi společnosti o kterou se zajímáme: Stabilní postavení firmy, její management, finanční stránka, technologický pokrok, environmentální politika, konkurenceschopnost, jak podniku, tak i jejich produktů, atd...

Tato analýza se skládá ze dvou po sobě následujících kroků. Nejprve se snaží za použití finančních analýz zjistit vnitřní hodnotu a prognózovat budoucí vývoj společnosti. Pak teprve tyto údaje srovnává s aktuálním kurzem a snaží se zjišťovat, zda je akcie podhodnocena (impuls k nákupu) nebo nadhodnocena (impuls k prodeji), což udržuje kurz kolem vnitřní hodnoty.

Na zjišťování vnitřní hodnoty akcie existuje množství různých postupů, modelů a výpočtů různých hodnot (dividendový diskontní model, ziskové modely - P/E ratio, cash-flow model, bilanční model), které jsou však většinou složité, časově náročné a jejich vypovídací schopnost je dosti pochybná.

Nejčastěji se při posuzování pracuje s těmito hodnotami:
Makroekonomické ukazatele
Mikroekonomické ukazatele