Akcieatrhy  >  
Advertisement

Zpět
Vytvořeno dne: 14.11.2014

Švýcarsko: volte ANO, ve zlatém referendu




Dne 30. listopadu budou Švýcaři rozhodovat v referendu o změně ústavy vyvolaném iniciativou „Zachraňte naše Švýcarské zlato.“ Tato iniciativa není zcela dobře chápána a to jak v zahraničí, tak v samotném Švýcarsku. Pojďme se podívat na možnosti, které z toho vyplývají a to jak v případě zlata, švýcarského franku a také Švýcarska. 

 
Motivace

Iniciátoři zlaté iniciativy přesvědčují své občany, že Švýcaři by neměli prodávat své rodinné stříbro. V pozdních devadesátých letech minulého století vlastnila Švýcarská národní banka (Swiss National Bank – SNB) 2590 tun zlata. Poté SNB prodala 1550 tun zlata a to za ceny, které byly ještě nižší, než jsou ty současné. I když je možné, že Švýcaři milovali své zlato, je SNB krajně nezávislá instituce. Nezávislost je důležitá okolnost, protože tím, že SNB uvalila hraniční kurz na frank vůči euru de facto Švýcarsko svázala frank s eurem. To je první krok k přijetí eura jako měny a vůči tomu se mnoho Švýcarů vymezuje. Ještě důležitější je, že se mnohým Švýcarům zdá, že nepolitická instituce jako SNB by neměla přijímat rozhodnutí s dalekosáhlými politickými důsledky.
 
Není překvapivé, že švýcarská vláda, což je hlavní oponent této referendové iniciativy nepřistupuje na rámec takové diskuze a místo toho poukazuje na nezávislost a flexibilitu SNB k provádění své finanční politiky. Vláda také poukazuje na „ztráty“, které vznikly v důsledku pádu cen zlata v roce 2013.
 
Podívejme se blíže na argumentaci iniciativy „Zachraňte Švýcarské zlato“. Iniciativa požaduje změnu ústavy s těmito body:
 
• Zlaté rezervy SNB nesmí být prodány
• Zlaté rezervy SNB musí zůstat ve Švýcarsku
• Zlaté rezervy SNB musí být „dostatečné“ a nesmí klesnout pod 20 %
 
Přechodná opatření:
 
• Švýcarsko má 2 roky na repatriaci zlata
• Švýcarsko má 5 let na fázi „20 % rezervy zlata“.
 
Nezávislost centrální banky

Švýcarská vláda namítá, že pokud by referendum bylo úspěšné, SNB by v takovém případě mohla přestat být nezávislá. Bývalý guvernér FEDu Alan Greenspan definoval nezávislost centrální banky následovně: „Nikdy jsem netvrdil, že centrální banka je nezávislá“. Měl tím na mysli, že to neznamená, že by vláda měla určovat politiku FEDu na nějaké denní bázi, ale jasně vyjádřil, že je to vláda, která nastavuje pravidla. Greenspan se bránil obviňování, že FED financuje obrovské vládní deficity a argumentoval tím, že FED jen pokračuje v nastavené politice. Dodával ještě také, že politika FEDu je vedena spíš kulturními zvyklostmi, než vývojem ekonomiky.
 
Není překvapením, že švýcarská vláda je proti jakýmkoli restrikcím uvaleným na SNB. Není to však kvůli tomu, že by to ohrozilo nezávislost centrální banky, ale kvůli tomu, že by to ohrozilo pružnost vlády v přijímání své ekonomické politiky. Ovšem právě o to iniciativě v referendu jde. 
 
Je držení zlata pro SNB rizikové? Švýcarská vláda tvrdí, že prudký pokles cen zlata v roce 2013 vedl k vysokým ztrátám SNB. Je smutné, když vládní oficiální argumentace vede k polemice. Pojďme se podívat na některé věci přímo z účetnictví centrální banky:
 
• Zlato držené SNB bylo zakoupeno na dramaticky nižších cenách. Pokud by toto zlato bylo prodáno, tak by přece nemohla vzniknout ztráta, ale v účetnictví by byl zaznamenán zisk.
• Úsilí o zabránění růstu švýcarského franku vedlo SNB k masivnímu „tisku“ peněz. Toto množství nově injektovaných franků bylo skoro tak veliké, jako v případě FEDu, jak můžeme vidět z následujícího grafu. 
 

 
• Měna není reálně tištěna, ale jak FED, tak SNB nakupují cenné papíry od bank a platí za tyto cenné papíry připsáním příslušné sumy na účet stisknutím klávesnice. Peníze vznikají doslova ze vzduchu. 
• Čeho si však většina lidí není vědoma, že čím víc peněz současné centrální banky vytisknou a vydají za úročené dluhopisy, tím větší je jejich zisk. To je důvodem, proč se centrální banky chlubí tím, jak výnosná je jejich měnová politika. 
• Nicméně, zatímco FED nakupoval pouze domácí dluhopisy (vládní dluhopisy a dluhopisy podložené hypotečními úvěry), Švýcarská národní banka nakupovala eura, americké dolary a v dolarové cenné papíry. Tím se SNB vystavila opravdu masivnímu měnovému riziku.
• To by však vadilo jedině v případě, že by se centrální banky o nějaké ztráty vůbec zajímaly. Například Bank of Israel vytváří ztrátu během posledních 20 let a nikomu to nevadí. Ztráty centrálních bank jim sice nedělají dobré jméno, ale když si umí vyčarovat ze vzduchu peníze, nemají problém s placením svých závazků. Například ECB má stanoveno, že pokud by utrpěla ztrátu, musí členské země doplnit další kapitál.
 
Jsou prodeje zlata v době krize nezbytné?
 
Švýcarská vláda argumentuje tím, že centrální banka musí být schopna prodat zlato v době krize. Podívejme se na tento argument blíže. Taková situace obvykle nastává když banka poskytne nadměrné množství půjček a musí být zachráněna. Pro takovou „záchranu“ by SNB pravděpodobně poskytla „likviditu“. Tím se označuje tisk peněz s příslibem, že jde jen o krátkodobou záležitost. Pokud by byla banka insolventní, a nikoli kapitálově podfinancovaná, možná by potřebovala kapitálovou injektáž. Kapitál by měl odněkud přijít. Pokud by se z tohoto důvodu prodávalo zlato, jednalo by se o zlato vkladatelů. V případě centrální banky o zlato obyvatelstva. Vlády si rády ponechávají možnost přenést ztráty plošně na obyvatelstvo. 
 
Argument, je třeba zachraňovat banky, které jsou „příliš velké na to aby mohly padnout“, existuje jen díky tomu, že vlády jsou vždy velmi ochotné hrát roli zachránců, kteří ve jménu záchrany obětují bohatství svých občanů. Vždy se objevuje tvrzení, že přijatá opatření jsou pro dobro všech, protože přece vkladatelé mohou přijít o své úspory. A je to pravda. Když se banka zhroutí, utrpí ztrátu vkladatelé, protože vkladatelé půjčují své peníze bance k jejímu podnikání. 
 
Nejlepším způsobem jak ochránit střadatele, je však důsledná politika, která vyžaduje, aby ti, kdo příliš riskují, byli také odpovědni za vzniklé ztráty. 
 
Zlato jsou peníze lidí

Zlato to jsou peníze občanů. To nejsou vládní peníze, které může vláda marnotratně rozházet. Pokud je měna podložena zlatem, pak měna představuje zlato. Není předmětem rozhodování vlády, opustit podložení zlatem. To je jeden z hlavních důvodů, proč iniciativa k referendu vyžaduje, aby se zlato neprodávalo vůbec. Dalším požadavkem je, aby zlato nebylo přechováváno v zahraničí. Zlato uchovává hodnotu, která podporuje cirkulaci měny.
 
Minimální bankovní rezervy ve výši 20 %
 
Iniciátoři referenda oslovili Marca Fabera, aby vyjádřil referendu podporu. Ten to odmítl s tím, že bankovní rezerva ve výši 20 % si to nezaslouží. Pouze 100 % krytí by si zasloužilo vyjádření jeho veřejné podpory. Zdá se, že Marc Faber byl ve svém omítnutí příliš rychlý. 
 
Podívejme se na to, jaké důsledky by mělo, pokud by SNB nebylo nikdy dovoleno prodávat zlato.
 
• Předpokládejme, že 20 % majetku SNB je podloženo zlatem a ceny zlata začínají klesat. To by však znamenalo, že SNB musí okamžitě začít nakupovat zlato, aby byl dodržen 20 % poměr. V takovém případě by v průběhu času byly zlaté zásoby SNB velmi pravděpodobně mnohem vyšší než požadované. Mohlo by dojít k tomu, že v případě dynamického vývoje by se podložení zlatem mohlo začít blížit 100 %. Zkrátka, pokud by vypukla krize a SNB by cítila nutkání tisknout peníze k záchraně finančních institucí, mohlo by zvyšující se množství zlata, které se nesmí prodávat poněkud omezit tyto choutky.
• Aktivní SNB, která pokračuje v nákupu zahraničních cenných papírů, aby udržela strop pro posilování své měny, musí časem narazit na těžkosti. Nicméně obvyklá argumentace je, že oslabování měny je dobré pro celou zemi. 
 
Konkurenceschopný švýcarský frank?

Švýcarská vláda tvrdí, že silný frank je pro exportéry nevýhodný. Opravdu! Další obavy vzbuzuje konkurenceschopnost – tu bychom možná měli také vzít pod ochranu. A co ti obtížní zákazníci, kteří si nechtějí kupovat jenom domácí hračky a služby „Made in Switzerland.“ Tak jsme se zasmáli, ale faktem je, že pro rozvinuté ekonomiky je nemožné, aby soutěžily cenou. Rozvinuté ekonomiky soutěží hodnotou. Jen naprosté minimum levného zboží je exportováno z rozvinutých ekonomik. 
 
Například pivo. To je jedna oblast ekonomiky, kde se rozvíjející ekonomiky snaží konkurovat, takže by se pivo dalo považovat za levné exportní zboží. Nicméně v současné době je pivo prémiový produkt. V posledních deseti letech době došlo k masivní konsolidaci v sektoru pivovarnictví ve většině Evropy. Ani Švýcarsku se tento trend nevyhnul a je třeba podotknout, že k tomu došlo ještě před vznikem finanční krize. Slabší švýcarský frank nemůže tedy vyřešit tyto problémy. Jedinou alternativou je snaha o ziskovost na místní úrovni. Například minipivovarům se podařilo bez vývozu generovat zisk a uspět na náročném domácím trhu. 
 
Švýcarské nadnárodní firmy se již dávno naučily mít zajištěné příjmy místně. Vyrovnávat náklady a příjmy na svých exportních trzích. 
 
Ve Švýcarsku má sídlo mnoho nadnárodních firem. Je také sídlem mnoha výzkumných a vývojových pracovišť. Také je zde mnoho sezónních pracovníků. Pokud nemá management seno v hlavě, možná přijde na to, že bude tyto sezónní pracovníky vyplácet v eurech. Je samozřejmě mnohem lepší vyplácet pracovníky v oslabujícím euru, než prodat své zlaté rezervy za účelem přilákat více sezónních pracovníků.
 
Švýcarsko bylo vždy náročným trhem a Švýcaři byli vždy náročnými zákazníky. Pokud máte produkt, který uspěje na švýcarském trhu, máte záruku, že uspěje všude na světě. 
 
Žijeme ve světě ovládaném dluhy. USA, Evropská Unie ani Japonsko, abychom vyjmenovali jen pár zemí, si nemohou dovolit splatit své závazky. Alan Greenspan nedávno řekl, že bohaté země si nemohou dovolit podporovat zlatý standard. Tyto státy musí usilovat o oslabování vlastní měny proto, aby splácení jejich závazků bylo cenově dostupnější.
 
Bude čím dál těžší vyvážet zboží do zemí, které v důsledku politiky svých centrálních bank oslabují svoji střední třídu. Řešením není ochudit celé Švýcarsko. Čím dříve obyvatelé Švýcarska zjistí, že soutěž v oslabování vlastní měny není v jejich zájmu, tím lépe. 
 
Zpátky do reality
 
Pokud připravované referendum o zlatě bude schváleno, bude to jen první krok. Pokud politici nepřijmou ducha, ale spíš literu zákona bude to ještě těžký boj. Již se objevily první studie, jak by mohla SNB obejít své v referendu schválené povinnosti tím, že vyčlení svůj majetek jinam. SNB by se také mohla zapojit do obchodování s deriváty, aby podkopala ducha případně schváleného referenda. 
 
Nesmíme také zapomínat, že SNB by měla pět let na vytvoření 20 % zlatých rezerv. To je dostatečná doba na nákup zlata bez toho, že by to mělo nepříznivý vliv na trhy. Z krátkodobého hlediska by schválení referenda mohlo mít spouštěcí efekt na otestování hraničního kurzu mezi švýcarským frankem a eurem. Tento hraniční kurz je vynutitelný jen pokud nechybí odhodlání k jeho udržení. V případě schválení referenda, trhy bez mrknutí oka okamžitě otestují odhodlání SNB k udržení této hranice. Intervence SNB během útoku na tuto hranici v podobě nákupu eur by mohla poskytnout SNB možnost zároveň odstartovat nákupy zlata a tím celou věc zamaskovat.
 
Nicméně lidé by neměli být závislí na svých vládách, jestli zavedou zlatý standard, či nikoli. Měli by si pořídit svůj vlastní zlatý standard.

Redakce: www.akcieatrhy.cz
Zdroj: Axel Merk
 



Vaše názory

Pro vložení vašeho příspěvku se musíte PŘIHLÁSIT, nebo se prvně musíte zdarma REGISTROVAT






Nejste přihlášen(a)
Přihlásit   Registrovat

Akcieatrhy Premium  Facebook Akciaetrhy.cz

FUTURES

NázevKurzZměna

DNEŠNÍ US MAKRODATA

NázevAktu.Oček.

KURZY MĚN

NázevKurzZměna
Austrálie17.423+0.03%
 Británie29.455-0.24%
 Bulharsko13.342-0.12%
 Čína3.309-0.50%
 Dánsko3.507-0.11%
 EMU EURO26.095-0.12%
 Chorvatsko3.491-0.08%
 Japonsko19.541-0.43%
 Kanada17.726-0.95%
 Maďarsko8.470+0.34%
 Norsko2.789-0.10%
 Polsko6.098+0.15%
 Rusko37.418-0.78%
 Švédsko2.734-0.38%
 Švýcarsko22.625-0.51%
 USA21.782-0.51%
Informace a data obsažená na serveru www.akcieatrhy.cz mají pouze informativní charakter a slouží výhradně pro osobní potřebu jednotlivých uživatelů. V žádném ohledu neslouží jako podnět pro nákup nebo prodej finančních instrumentů. Obchodování s finančními instrumenty je rizikové a může způsobit značné ztráty. Server www.akcieatrhy.cz nezodpovídá za chyby v poskytovaných informacích nebo za jejich zpoždění. Každá osoba užívá webové stránky na vlastní riziko. Provozovatel nezodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s užíváním těchto webových stránek a nezaručuje jejich bezchybné fungování. Kompletní pravidla a podmínky pro užívání webových stránek naleznete v podmínkách užívání. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty, komodity, akcie, forex či opce, vždy a pouze za účelem studia obchodování na finančních trzích. Vydavatel serveru není zodpovědný za konkrétní rozhodnutí jednotlivých uživatelů.
Více info: Zdroje. Podmínky užívání.