Přihlásit | Registrovat | Odhlásit
Akcieatrhy  >  Ekonomie  >  Zákon o daních z příjmů 586/1992 Sb.

Zákon o daních z příjmů 586/1992 Sb.


 

  586/1992 Sb.                       

   ZÁKON

   České národní rady

   ze dne 20. listopadu 1992

   o daních z příjmů


Přiznání k dani z příjmů fyzických osob FORMULÁŘ 2014
 

   Změna: 35/1993 Sb.
 
   Změna: 96/1993 Sb.
 
   Změna: 157/1993 Sb.
 
   Změna: 196/1993 Sb.
 
   Změna: 323/1993 Sb.
 
   Změna: 42/1994 Sb.
 
   Změna: 85/1994 Sb.
 
   Změna: 114/1994 Sb.
 
   Změna: 259/1994 Sb.
 
   Změna: 32/1995 Sb.
 
   Změna: 149/1995 Sb.
 
   Změna: 118/1995 Sb.
 
   Změna: 87/1995 Sb., 149/1995 Sb. (část), 248/1995 Sb.
 
   Změna: 316/1996 Sb.
 
   Změna: 18/1997 Sb.
 
   Změna: 151/1997 Sb., 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., 227/1997 Sb.
 
   Změna: 168/1998 Sb.
 
   Změna: 149/1998 Sb.
 
   Změna: 333/1998 Sb.
 
   Změna: 111/1998 Sb.
 
   Změna: 144/1999 Sb.
 
   Změna: 170/1999 Sb.
 
   Změna: 225/1999 Sb.
 
   Změna: 63/1999 Sb., 129/1999 Sb.
 
   Změna: 3/2000 Sb.
 
   Změna: 17/2000 Sb.
 
   Změna: 27/2000 Sb., 72/2000 Sb., 100/2000 Sb.
 
   Změna: 103/2000 Sb.
 
   Změna: 121/2000 Sb.
 
   Změna: 132/2000 Sb., 241/2000 Sb., 340/2000 Sb., 492/2000 Sb.
 
   Změna: 120/2001 Sb.
 
   Změna: 117/2001 Sb.
 
   Změna: 239/2001 Sb.
 
   Změna: 483/2001 Sb.
 
   Změna: 453/2001 Sb.
 
   Změna: 50/2002 Sb.
 
   Změna: 128/2002 Sb.
 
   Změna: 210/2002 Sb.
 
   Změna: 308/2002 Sb.
 
   Změna: 260/2002 Sb.
 
   Změna: 575/2002 Sb.
 
   Změna: 198/2002 Sb.
 
   Změna: 162/2003 Sb.
 
   Změna: 438/2003 Sb.
 
   Změna: 49/2004 Sb.
 
   Změna:  438/2003  Sb.  (část),  19/2004 Sb., 47/2004 Sb., 257/2004 Sb.,
   280/2004 Sb.
 
   Změna: 359/2004 Sb., 360/2004 Sb.
 
   Změna: 436/2004 Sb.
 
   Změna: 628/2004 Sb.
 
   Změna: 676/2004 Sb.
 
   Změna: 438/2003 Sb. (část), 280/2004 Sb. (část), 562/2004 Sb., 669/2004
   Sb.
 
   Změna: 217/2005 Sb. (část)
 
   Změna: 217/2005 Sb.
 
   Změna: 342/2005 Sb.
 
   Změna: 357/2005 Sb.
 
   Změna: 441/2005 Sb.
 
   Změna:  438/2003  Sb. (část), 179/2005 Sb., 530/2005 Sb., 545/2005 Sb.,
   552/2005 Sb.
 
   Změna: 56/2006 Sb.
 
   Změna: 57/2006 Sb.
 
   Změna: 203/2006 Sb.
 
   Změna: 223/2006 Sb. (část)
 
   Změna: 245/2006 Sb.
 
   Změna: 223/2006 Sb.
 
   Změna: 362/2003 Sb., 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.
 
   Změna: 29/2007 Sb.
 
   Změna: 67/2007 Sb.
 
   Změna: 159/2007 Sb.
 
   Změna: 179/2006 Sb.
 
   Změna: 239/2001 Sb. (část), 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb.
 
   Změna: 126/2008 Sb.
 
   Změna: 482/2008 Sb.
 
   Změna: 189/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 2/2009 Sb.
 
   Změna: 87/2009 Sb.
 
   Změna: 216/2009 Sb.
 
   Změna: 221/2009 Sb.
 
   Změna: 303/2009 Sb.
 
   Změna: 326/2009 Sb. (část)
 
   Změna: 289/2009 Sb.
 
   Změna: 326/2009 Sb.
 
   Změna: 267/2006 Sb., 306/2008 Sb., 304/2009 Sb., 362/2009 Sb.
 
   Změna: 199/2010 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 438/2003 Sb. (část), 280/2004 Sb. (část), 281/2009 Sb., 199/2010
   Sb., 346/2010 Sb., 348/2010 Sb.
 
   Změna: 73/2011 Sb.
 
   Změna: 346/2010 Sb. (část)
 
   Změna: 348/2010 Sb. (část)
 
   Změna: 188/2011 Sb.
 
   Změna:  260/2002  Sb.  (s  přihlédnutím  k  nálezu  Ústavního  soudu č.
   236/2011 Sb.)
 
   Změna: 466/2011 Sb.
 
   Změna: 346/2010 Sb. (část), 348/2010 Sb. (část), 329/2011 Sb., 353/2011
   Sb.,  355/2011  Sb.,  370/2011  Sb., 420/2011 Sb., 458/2011 Sb. (část),
   470/2011 Sb.
 
   Změna: 375/2011 Sb.
 
   Změna: 192/2012 Sb.
 
   Změna: 428/2011 Sb., 458/2011 Sb. (část), 192/2012 Sb. (část), 399/2012
   Sb.,  401/2012  Sb., 403/2012 Sb., 428/2012 Sb., 500/2012 Sb., 503/2012
   Sb.
 
   Změna: 44/2013 Sb.
 
   Změna: 80/2013 Sb.
 
   Změna: 241/2013 Sb.
 
   Změna:  458/2011  Sb. (část), 105/2013 Sb., 160/2013 Sb., 215/2013 Sb.,
   344/2013 Sb.
 
   Změna: 162/2014 Sb.
 
   Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
 
   § 1
 
   Tento   zákon  zapracovává  příslušné  předpisy  Evropské  unie^137)  a
   upravuje
 
   a) daň z příjmů fyzických osob,
 
   b) daň z příjmů právnických osob.
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   Daň z příjmů fyzických osob
 
   § 2
 
   Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
 
   (1)  Poplatníky  daně  z  příjmů  fyzických  osob  jsou  fyzické osoby.
   Poplatníci  jsou  daňovými  rezidenty  České  republiky,  nebo daňovými
   nerezidenty.
 
   (2)  Poplatníci  jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na
   území  České  republiky  bydliště  nebo  se zde obvykle zdržují. Daňoví
   rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak
   na  příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy
   plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
 
   (3)  Poplatníci  jsou  daňovými  nerezidenty,  pokud  nejsou  uvedeni v
   odstavci   2  nebo  to  o  nich  stanoví  mezinárodní  smlouvy.  Daňoví
   nerezidenti  mají  daňovou  povinnost,  která se vztahuje jen na příjmy
   plynoucí  ze  zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří
   se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení,
   jsou  daňovými  nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje
   pouze  na  příjmy  plynoucí  ze  zdrojů  na  území České republiky, i v
   případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.
 
   (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti,
   kteří  zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to
   souvisle  nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý
   započatý  den  pobytu.  Bydlištěm na území České republiky se pro účely
   tohoto  zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z
   nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
 
   § 3
 
   Předmět daně z příjmů fyzických osob
 
   (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou
 
   a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
 
   b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
 
   c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
 
   d) příjmy z nájmu (§ 9),
 
   e) ostatní příjmy (§ 10).
 
   (2)  Příjmem  ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní
   dosažený i směnou.
 
   (3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje
 
   a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku,
 
   b)  jako  pětinásobek  hodnoty  ročního  plnění, pokud příjem spočívá v
   jiném  majetkovém  prospěchu,  jehož  obsahem je opakující se plnění na
   dobu
 
   1. neurčitou,
 
   2. života člověka nebo
 
   3. delší než 5 let.
 
   (4) Předmětem daně nejsou
 
   a) příjmy získané
 
   1.  nabytím  akcií  nebo  podílových  listů  podle  zákona upravujícího
   podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
 
   2. vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku,
 
   b) úvěry nebo zápůjčky s výjimkou
 
   1.  příjmu,  který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným
   postoupením  pohledávky  vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a
   to  ve  výši  rovnající  se  rozdílu  mezi  příjmem plynoucím z vrácení
   zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
 
   2.  příjmu  plynoucího  poplatníkovi,  který  vede  daňovou evidenci, z
   eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
 
   c) příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
 
   d)  příjem  plynoucí  z  titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného
   Evropským  soudem  pro  lidská práva ve výši, kterou je Česká republika
   povinna  uhradit,  nebo  z  titulu  urovnání záležitosti před Evropským
   soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení
   vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,^1c)
 
   e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá
   s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst.
   3,  který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu
   a  ubytování,  jde-li  o  příjem  k uspokojování základních sociálních,
   kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),
 
   f)  příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti
   s  ukončením  provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele,
   pokud  osoba  blízká  v  činnosti  zemědělského  podnikatele  pokračuje
   alespoň  do  konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení
   provozování  zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího
   tento  majetek  s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při
   porušení  této  podmínky  jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím
   období,  kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník
   není  v  prodlení,  pokud  podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň
   nejpozději  do  dne,  kdy  je  povinen  podat daňové přiznání k dani za
   zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku,
 
   g) příjem z
 
   1.   vypořádání   spoluvlastnictví   rozdělením  věci  podle  velikosti
   spoluvlastnických podílů,
 
   2.  výměny  pozemků  při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího
   pozemkové úpravy s výjimkou části pozemku, který je stavbou,
 
   h)  částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit
   regulačních   poplatků  a  doplatků  na  léčiva  nebo  potraviny  podle
   zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a
   doplatků na léčiva nebo potraviny,
 
   i) příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním
   soudem,    mezinárodním   trestním   tribunálem,   popřípadě   obdobným
   mezinárodním  soudním  orgánem,  které splňují alespoň jednu z podmínek
   uvedených  v  § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve
   věcech trestních,
 
   j) majetkový prospěch
 
   1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
 
   2. vypůjčitele při výpůjčce,
 
   3. výprosníka při výprose.
 
   § 4
 
   Osvobození od daně
 
   (1) Od daně se osvobozuje
 
   a)  příjem  z  prodeje  rodinného  domu  a  souvisejícího pozemku, nebo
   jednotky,  která  nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku,
   pokud   v   něm   prodávající  měl  bydliště  nejméně  po  dobu  2  let
   bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky,
   která  nezahrnuje  nebytový  prostor,  nebo spoluvlastnického podílu, a
   souvisejícího   pozemku,   pokud   v   něm   prodávající  měl  bydliště
   bezprostředně  před  prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané
   prostředky   na   uspokojení  bytové  potřeby;  pro  osvobození  příjmu
   plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro
   jeho  osvobození  splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se
   osvobození  týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho
   z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
 
   1.  prodeje  rodinného  domu  nebo  jednotky, která nezahrnuje nebytový
   prostor,  pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon
   činnosti,  ze  které plyne příjem ze samostatné činnosti, a to do 2 let
   od jejich vyřazení z obchodního majetku,
 
   2.  budoucího  prodeje  rodinného  domu nebo jednotky, která nezahrnuje
   nebytový   prostor,  nebo  spoluvlastnického  podílu,  a  souvisejícího
   pozemku,  uskutečněného  v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k
   tomuto domu nebo k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor,
 
   3.  budoucího  prodeje  rodinného  domu nebo jednotky, která nezahrnuje
   nebytový  prostor,  uskutečněného  v době do 2 let od jejich vyřazení z
   obchodního  majetku,  i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech
   od  tohoto  nabytí  nebo  po  2  letech od tohoto vyřazení z obchodního
   majetku,
 
   b)  příjem  z  prodeje  nemovitých  věcí neosvobozený podle písmene a),
   přesáhne-li  doba  mezi  nabytím  vlastnického  práva k těmto nemovitým
   věcem  a  jejich prodejem dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po
   kterou  byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele
   v  případě,  že  jde  o  prodej  nemovitých  věcí  nabytých  děděním od
   zůstavitele,  který  byl  příbuzným  v řadě přímé nebo manželem, nebo o
   dobu, po kterou prodávající vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny
   v  rámci  pozemkových úprav, v případě prodeje pozemku nabytého výměnou
   od  pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od
   vyřazení   vyměněného  pozemku  z  obchodního  majetku;  osvobození  se
   nevztahuje na příjem z
 
   1.  prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let před
   prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku,
 
   2.  budoucího  prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od
   nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva
   bude uzavřena až po 5 letech od tohoto nabytí,
 
   3.  budoucího  prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od
   jejich  vyřazení  z  obchodního  majetku,  i  když  kupní  smlouva bude
   uzavřena až po 5 letech od takového vyřazení,
 
   4.  prodeje  práva  stavby,  není-li  zřízena  stavba  vyhovující právu
   stavby,
 
   c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
 
   1. cenného papíru,
 
   2.  motorového  vozidla,  letadla  nebo  lodě, nepřesahuje-li doba mezi
   jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
 
   3.  movité  věci,  která  je  nebo  v  období  5 let před prodejem byla
   zahrnuta do obchodního majetku,
 
   d)  přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění
   majetku,  plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního
   pojištění; osvobození se nevztahuje na
 
   1. náhradu za ztrátu příjmu,
 
   2.  náhradu  za  škodu  způsobenou  na  majetku,  který  byl zahrnut do
   obchodního  majetku  pro  výkon  činnosti,  ze  které  plyne  příjem ze
   samostatné činnosti, v době vzniku škody,
 
   3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody
   k nájmu,
 
   4.  plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s
   činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
 
   5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,
 
   e)  výnos  z  prostředků  rezerv  uložených na zvláštním vázaném účtu v
   bance  podle  zákona  upravujícího  rezervy pro zjištění základu daně z
   příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,
 
   f) příjem v podobě
 
   1.  ceny  z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud
   je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,
 
   2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,
 
   3.  ceny  z  veřejné  soutěže,  z  reklamní  soutěže  nebo z reklamního
   slosování,   pokud  se  nejedná  o  spotřebitelskou  loterii,  ceny  ze
   sportovní  soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u
   nichž   je   sportovní  činnost  podnikáním,  a  to  v  úhrnné  hodnotě
   nepřevyšující 10 000 Kč,
 
   g) příjem v podobě
 
   1.  náhrady  přijaté  v  souvislosti  s  nápravou některých majetkových
   křivd,
 
   2.  úplaty  za  prodej  věci  vydané v souvislosti s nápravou některých
   majetkových  křivd  podle  právních  předpisů o restituci majetku; toto
   osvobození  se  uplatní  i  v  případě,  jestliže v době mezi nabytím a
   prodejem   nemovité   věci   došlo  k  vypořádání  mezi  spoluvlastníky
   rozdělením  věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité
   věci  vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v
   období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,
 
   3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
 
   4.  úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním
   řízením o nápravách křivd,
 
   h)  příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění,
   důchodového  pojištění  podle  zákona upravujícího důchodové pojištění,
   peněžní  pomoci  obětem  trestné  činnosti  podle  zákona  upravujícího
   poskytnutí   peněžní   pomoci   obětem   trestné  činnosti,  sociálního
   zabezpečení,  plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti
   a   veřejného  zdravotního  pojištění,  plnění  z  pojistné  smlouvy  o
   pojištění  důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění
   ze  zahraničního  povinného  pojištění  stejného  druhu;  jde-li však o
   příjem  ve  formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně
   osvobozena  z  úhrnu  takových  příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku
   minimální  mzdy,  která  je  platná  k  1.  lednu kalendářního roku, za
   zdaňovací  období,  do  níž  se  však  nezahrnuje  výše  příplatku nebo
   příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
 
   i)  dávka  pro  osobu  se  zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné
   nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské
   péče  s  výjimkou  odměny  pěstouna,  příspěvek  z veřejného rozpočtu a
   státní  dávka  nebo  příspěvek  podle  jiných  právních předpisů včetně
   úmrtného  a  příspěvku  na  pohřeb  podle jiných právních předpisů nebo
   obdobné  plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče
   o  blízkou  nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle
   zákona  upravujícího  sociální  služby,  a  to  do  výše  poskytovaného
   příspěvku,  je-li  tato  péče  vykonávána  fyzickou  osobou,  u  níž se
   nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li
   však  o  péči  o  jinou  osobu  než  osobu  blízkou, je od daně měsíčně
   osvobozena  v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV.
   stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,
 
   j)   příjem   ve   formě  náhrady  účelně,  hospodárně  a  prokazatelně
   vynaložených  výdajů  spojených  s  darováním  a  odběrem krve a jejích
   složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle
   jiných právních předpisů,
 
   k) příjem v podobě
 
   1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z
   prostředků  vysoké  školy,  veřejné  výzkumné  instituce nebo právnické
   osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,
 
   2.  podpory  nebo  příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, pokud se
   nejedná   o  poplatníka,  který  je  členem  nebo  zaměstnancem  těchto
   právnických  osob,  nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o
   poplatníka,  který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob,
   nebo  o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo
   příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo
   sociálního vyloučení,
 
   3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,
 
   4.    nepeněžního    plnění    nebo   sociální   výpomoci   poskytované
   zaměstnavatelem  z  fondu  kulturních  a  sociálních  potřeb nejbližším
   pozůstalým  nebo  sociální  výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných
   podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje,
 
   l) příjem z
 
   1.  penze  vyplácené  z  penzijního připojištění se státním příspěvkem,
   penze  z  penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s
   výplatou  důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti
   nebo  dožití  a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období
   jejich pobírání,
 
   2.  invalidní  penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na
   dobu  určitou,  invalidní  penze na určenou dobu a jednorázové pojistné
   pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
 
   3.  jiná  plnění  z  pojištění  osob,  s výjimkou jednorázových plnění,
   odkupného  nebo  odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění
   pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti
   nebo  dožití,  z  důchodového  pojištění  a  z  doplňkového  penzijního
   spoření,  u  kterých  je  vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou
   jiného  příjmu  z  pojištění  osob,  který  není  pojistným  plněním  a
   nezakládá zánik pojistné smlouvy,
 
   m)  plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní)
   službě,  žákům  škol,  kteří nejsou vojáky v činné službě^3), vojákům v
   záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle
   zvláštních právních předpisů,
 
   n)   kázeňské   odměny   poskytované  příslušníkům  ozbrojených  sil  a
   bezpečnostních  sborů podle zvláštních právních předpisů^3), odchodné u
   vojáků  z  povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních
   právních předpisů^3),
 
   o)  naturální  plnění  poskytované  prezidentu  republiky  podle jiných
   právních   předpisů   a  bývalému  prezidentu  republiky  podle  zákona
   upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,
 
   p)  plnění  poskytované  v  souvislosti  s výkonem dobrovolnické služby
   podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,
 
   q) plnění z vyživovací povinnosti,
 
   r)  příjem  z  převodu  podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z
   převodu  cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a převodem
   dobu  5  let;  doba  5 let mezi nabytím a převodem podílu se zkracuje o
   dobu,  po  kterou  byl  poplatník  členem  této obchodní korporace před
   přeměnou  obchodní  korporace; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b
   nebo  23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem podílu se nepřerušuje při
   výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; osvobození se nevztahuje
   na
 
   1.  příjem  z  převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z
   obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti,
   ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
 
   2.  příjem,  který  plyne  poplatníkovi  z  budoucího  převodu podílu v
   obchodní  korporaci  nebo  z  převodu  dalšího podílu v transformovaném
   družstvu  v  době  do  5  let  od nabytí, i když smlouva o převodu bude
   uzavřena až po 5 letech od nabytí,
 
   3.  příjem z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z
   poplatníkova  obchodního majetku, pokud příjem z tohoto převodu plyne v
   době do 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné
   činnosti,  poplatníka,  i  když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5
   letech od nabytí nebo od ukončení této činnosti,
 
   4.  příjem  z  převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení
   podílu  člena plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace
   nebo  nabytím podílu od jiného člena, pokud k převodu došlo do 5 let od
   plnění nebo nabytí,
 
   s)  příspěvek  fyzické  osobě  poskytovaný  podle  zákona  upravujícího
   stavební spoření a státní podporu stavebního spoření,
 
   t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu,
   Národního   fondu,  regionální  rady  regionu  soudržnosti,  podpora  z
   Vinařského  fondu,  z  přiděleného  grantu  nebo  příspěvek ze státního
   rozpočtu,  který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího
   rozpočtová  pravidla  anebo  dotace,  grant  a  příspěvek  z prostředků
   Evropské   unie,  na  pořízení  hmotného  majetku,  na  jeho  technické
   zhodnocení  nebo  na  odstranění  následků  živelní pohromy, s výjimkou
   dotace  a  příspěvku,  které  jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle
   zákona upravujícího účetnictví,
 
   u)   příjem   získaný  formou  nabytí  vlastnictví  k  jednotce,  která
   nezahrnuje  nebytový  prostor, jako náhrady za uvolnění jednotky, která
   nezahrnuje  nebytový  prostor,  a  dále  náhrada (odstupné) za uvolnění
   jednotky,  která  nezahrnuje nebytový prostor, vyplacená uživateli této
   jednotky  za  podmínky,  že  poplatník  náhradu  (odstupné) použil nebo
   použije  na  uspokojení  vlastní  bytové  potřeby  nejpozději do 1 roku
   následujícího  po  roce, v němž náhradu (odstupné) přijal; tento příjem
   je  osvobozen  i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému)
   vynaložil  na  obstarání  bytové  potřeby  v  době  1  roku  před jejím
   obdržením;  přijetí  náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně
   do  konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo; obdobně
   se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených
   s  členstvím  v  družstvu,  pokud  v  souvislosti s tímto převodem bude
   zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky
   na  uspokojení  bytové  potřeby;  obdobně  se postupuje také u příjmů z
   prodeje  rodinného  domu,  jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,
   nebo  spoluvlastnického  podílu,  včetně souvisejícího pozemku, pokud v
   něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší
   2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,
 
   v)  úrokové  příjmy  daňových nerezidentů, které jim plynou z dluhopisů
   vydávaných  v  zahraničí  poplatníky  se  sídlem v České republice nebo
   Českou republikou,
 
   w)  příjem  z  prodeje  cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a
   převodem  tohoto  cenného  papíru  při  jeho prodeji dobu 3 let, a dále
   příjem  z  podílu  připadající  na podílový list při zrušení podílového
   fondu,  přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení
   podílu  dobu 3 let; doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u
   téhož  poplatníka  se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových
   fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový
   fond;  osvobození  se  nevztahuje  na  příjem z prodeje cenného papíru,
   který  je  nebo  byl  zahrnut  do  obchodního majetku, a to do 3 let od
   ukončení  činnosti,  ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na
   příjem  z  kapitálového  majetku;  osvobození se nevztahuje na příjem z
   podílu  připadajícího  na  podílový  list při zrušení podílového fondu,
   který  byl  nebo  je  zahrnut  do  obchodního majetku, a to do 3 let od
   ukončení  činnosti,  ze  které plyne příjem ze samostatné činnosti; při
   výměně  akcie  emitentem  za  jinou  akcii  o  celkové stejné jmenovité
   hodnotě  se  doba  3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož
   poplatníka  nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi
   společností   nebo  rozdělení  společnosti,  jsou-li  splněny  podmínky
   uvedené  v  § 23b nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který
   plyne  poplatníkovi z budoucího prodeje cenného papíru, uskutečněného v
   době do 3 let od nabytí, a z budoucího prodeje cenného papíru, který je
   nebo  byl  zahrnut  do  obchodního  majetku,  a to do 3 let od ukončení
   činnosti,  ze  které  plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní
   smlouva  bude  uzavřena  až  po  3 letech od nabytí nebo po 3 letech od
   ukončení  činnosti,  ze  které  plyne  příjem  ze  samostatné činnosti;
   obdobně  se  postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému
   akcionáři  při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických
   cenných  papírů;  jedná-li  se  o kmenový list, činí doba místo 3 let 5
   let,
 
   x)  příjem  plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení
   provedeném podle zákona upravujícího insolvenci,
 
   y)  příjmy  z  úroků  z  přeplatků  zaviněných  správcem  daně, orgánem
   sociálního  zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které
   příslušná  zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro
   rozhodnutí o přeplatku pojistného,
 
   z) příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze
   které  plyne  příjem  ze  samostatné činnosti, jako reklamního předmětu
   opatřeného  jménem  nebo  ochrannou  známkou poskytovatele tohoto daru,
   jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,
 
   za)   příjmy  nabyvatele  jednotky  nebo  spoluvlastnického  podílu  na
   jednotce  přijaté  v  souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z
   nájemného  určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky
   podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev,
 
   zb)  příjmy  plynoucí  ve formě povinného výtisku na základě zvláštního
   právního  předpisu  a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém,
   přijaté  v  souvislosti  s  užitím  předmětu práva autorského nebo práv
   souvisejících s právem autorským,
 
   zc)  příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
   rozhodnutím  státního  orgánu  podle  jiných právních předpisů a příjem
   plynoucí  jako  náhrada  za  vyvlastnění  na  základě  jiných  právních
   předpisů,
 
   zd)  kursový  zisk  při  směně  peněz  z  účtu  vedeného  v  cizí měně,
   nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového
   zisku  při  směně  peněz  z  účtu  vedeného  v  cizí  měně na evropském
   regulovaném  trhu  nebo  na  obdobném  zahraničním regulovaném trhu, na
   kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,
 
   ze)  příjmy  plynoucí  ve  formě  bezúplatného  plnění poskytnutého pro
   provoz  zoologické  zahrady,  jejíž  provozovatel  je  držitelem platné
   licence  podle  zákona  upravujícího  zoologické zahrady a bezúplatného
   plnění   poskytnutého   fyzickým   osobám   pro  poskytování  veřejných
   kulturních služeb,
 
   zf)  bezúplatný  příjem  vlastníka  jednotky v podobě úhrady nákladů na
   správu domu a pozemku
 
   1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě,
 
   2.  osobou,  která  se  stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž
   domě,
 
   zg)  příjem  plynoucí  z  doplatku  na  dorovnání  při přeměně obchodní
   společnosti  nebo  výměně  podílů obchodní společnosti, na který vznikl
   společníkovi  nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních
   společností a družstev, vztahuje-li se k
 
   1.  akcii,  u  níž  doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní
   společnosti  nebo  výměny  podílů  obchodní společnosti přesáhla dobu 3
   let;  osvobození  se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do
   obchodního  majetku,  a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které
   plyne příjem ze samostatné činnosti,
 
   2.  podílu  na  obchodní  společnosti,  u  něhož  doba  mezi  nabytím a
   rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní
   společnosti  přesáhla  dobu  5  let; osvobození se nevztahuje k podílu,
   který  je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od
   ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
 
   zh)   náhrada  pobytových  výloh  nebo  příspěvek  na  pobytové  výlohy
   poskytované  orgány  Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi
   vyslanému k působení do instituce Evropské unie,
 
   zi) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu,
 
   zj)  odměna,  odchodné,  starobní  důchod, důchod, příspěvek, naturální
   plnění  a  náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci
   nebo  bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České
   republiky,  dále  zaopatření  a  náhrada  výdajů poskytované z rozpočtu
   Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem
   v  případě  úmrtí  poslance  Evropského  parlamentu, zvoleného na území
   České republiky,
 
   zk) příjmy podle § 4a.
 
   (2)  Doba  mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se
   nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k
 
   a)  vypořádání  mezi  spoluvlastníky  nemovité  věci  rozdělením  podle
   velikosti jejich podílů,
 
   b) tomu, že v domě vznikly jednotky,
 
   c) vypořádání společného jmění manželů nebo
 
   d) rozdělení pozemku.
 
   (3)  Osvobození  pravidelně  vyplácených  důchodů  a  penzí uvedených v
   odstavci 1 písm. h) se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6
   a  dílčích  základů  daně  podle  §  7  a  9  u  poplatníka přesáhne ve
   zdaňovacím  období  částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely
   tohoto  ustanovení  nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z
   nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
_________________
 
   Pozn.  ASPI:  Bod  8 Čl. II zákonného opatření č. 344/2013 Sb. zní: Pro
   zdaňovací  období  let 2013 až 2015 se nepoužije ustanovení § 4 odst. 3
   zákona č. 586/1992 Sb. v účinném znění.
_________________
 
   (4)  Obchodním  majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro
   účely  daní  z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo
   je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení
   určité  složky  majetku  z obchodního majetku poplatníka se rozumí den,
   kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy
   uváděl v daňové evidenci.
 
   § 4a
 
   Osvobození bezúplatných příjmů
 
   Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
 
   a) z nabytí dědictví nebo odkazu,
 
   b) obmyšleného z majetku, který
 
   1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
 
   2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
 
   c)  z  nabytí  vlastnického  práva  k  movité  věci,  pokud je zaručena
   vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je
 
   1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice,
 
   2.  příslušníkem  jeho  rodiny  žijícím  s  ním ve společně hospodařící
   domácnosti,
 
   3.  jinou  osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která
   nebyla občanem České republiky,
 
   d)  z  nabytí  vlastnického  práva  k  pozemku  nebo ze zřízení věcného
   břemene,  pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového
   úřadu o pozemkových úpravách,
 
   e)  z  nabytí  vlastnického  práva  k věci na základě jeho převodu nebo
   přechodu   podle  zákona  upravujícího  převody  vlastnického  práva  k
   jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen
   družstva,
 
   f)  ze  vzniku  služebnosti  bytu  podle  zákona  upravujícího  převody
   vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev,
 
   g)  z  nabytí  vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která
   zahrnuje  družstevní  byt  nebo  družstevní  nebytový prostor, který je
   garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li
   nabyvatelem  fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je
   nájemcem  tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a
   který  se  sám  nebo  jeho  právní  předchůdce podílel na jeho pořízení
   členským vkladem,
 
   h)  z  nabytí  vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový
   prostor  jiný  než  garáž,  sklep  nebo  komoru,  je-li  ve vlastnictví
   právnické  osoby  vzniklé  za  účelem,  aby  se stala vlastníkem domu s
   jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá,
 
   1. je nájemcem této jednotky,
 
   2. je členem této právnické osoby a
 
   3.  podílela  se  nebo  její právní předchůdce se podílel svým peněžním
   nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami,
 
   i)  poplatníka  s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo
   Islandu  provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata
   nebo  pro  péči  o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný
   příjem použit k provozu tohoto zařízení,
 
   j)  poplatníka,  který  jej  prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu
   kvalifikace,   studium,   léčení,  úhradu  sociálních  služeb  nebo  na
   zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i p
   římé poskytnutí takové pomůcky,
 
   k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,
 
   l)  z  nabytí  majetku  prokazatelně  použitého  na financování volební
   kampaně   kandidáta   na   funkci  prezidenta  republiky  podle  zákona
   upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola
   volby.
 
   § 5
 
   Základ daně a daňová ztráta
 
   (1)  Základem  daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve
   zdaňovacím  období  přesahují  výdaje prokazatelně vynaložené na jejich
   dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle §
   6 až 10 není stanoveno jinak.
 
   (2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo
   více  druhů  příjmů  uvedených  v  §  6  až 10, je základem daně součet
   dílčích  základů  daně  zjištěných  podle  jednotlivých  druhů příjmů s
   použitím ustanovení odstavce 1.
 
   (3)  Pokud  podle  účetnictví,  daňové  evidence  nebo  podle záznamů o
   příjmech  a  výdajích  přesáhnou  výdaje  příjmy  uvedené v § 7 a 9, je
   rozdíl  ztrátou.  O  ztrátu  upravenou  podle  §  23  (dále jen "daňová
   ztráta")   se   sníží   úhrn  dílčích  základů  daně  zjištěných  podle
   jednotlivých  druhů  příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení
   odstavce  1.  Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit
   při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst
   od  úhrnu  dílčích  základů  daně  zjištěných  podle jednotlivých druhů
   příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle
   § 34.
 
   (4)  Příjmy  ze  závislé  činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené
   poplatníkem  nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které
   byly  dosaženy,  se  považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto
   zdaňovacím  období.  Příjmy  vyplacené  nebo  obdržené  po  31.  dni po
   skončení  zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém
   byly  vyplaceny  nebo obdrženy a zálohy sražené z těchto příjmů plátcem
   daně  se  započítají  u  poplatníka  na  daňovou  povinnost  až  v  tom
   zdaňovacím  období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se
   postupuje  při  stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé
   činnosti.
 
   (5)  Do  základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy,
   pro  které  je  dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou
   daně podle § 36 ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 7 nebo 8
   nestanoví  jinak.  Do  základu  daně  se  nezahrnují příjmy zahrnuté do
   samostatného základu daně.
 
   (6)  O  příjem  zahrnutý  do  základu  daně  (dílčího  základu  daně) v
   předchozích  zdaňovacích  obdobích,  který  byl vrácen, se sníží příjmy
   (výnosy)  anebo  se  zvýší  výdaje  (náklady)  ve zdaňovacím období, ve
   kterém  k  jeho  vrácení  došlo,  za  předpokladu,  že pro jeho vrácení
   existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo
   v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu
   daně)  podle  §  7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů
   (nákladů)  uplatněných  jako  výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a
   udržení   příjmů,   při  nedodržení  stanovených  podmínek  pro  jejich
   uplatnění  jako  výdaje  (náklady)  na  dosažení,  zajištění  a udržení
   příjmů.   Jedná-li   se  o  částky  uplatněné  jako  výdaj  (náklad)  v
   předchozích  zdaňovacích  obdobích,  u  kterých existuje právní důvod k
   jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo
   se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod
   k  jejich  uplatnění,  za  předpokladu,  že  vrácení nebylo zachyceno v
   účetnictví  nebo  v  daňové  evidenci poplatníka při zjišťování základu
   daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti
   zahrnutý  v  předchozích  zdaňovacích  obdobích do dílčího základu daně
   (základu  pro  výpočet  zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní
   důvod, lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním
   měsíci,  popř.  v  následujících  kalendářních  měsících  ve zdaňovacím
   období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc
   však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.
 
   (7)  U  poplatníka  s  příjmy  podle  §  7 a 9 se přihlédne i k zásobám
   pořízeným  v  kalendářním  roce  předcházejícím  roku,  v  němž zahájil
   činnost.  Totéž  platí  obdobně  i  pro jiné nezbytně vynaložené výdaje
   spojené se zahájením činnosti.
 
   (8)  Při  přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje
   podle  přílohy  č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na
   vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
 
   (9)  Pro  poplatníky  uvedené  v  §  2  se  hodnotou  pohledávky rozumí
   jmenovitá  hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením
   a u pohledávky nabyté bezúplatně cena určená ke dni jejího nabytí podle
   zvláštního  právního  předpisu  o  oceňování majetku^1a). U poplatníků,
   kteří  jsou  plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku
   pohledávky,  se  jmenovitá  hodnota  pohledávky  snižuje  o výši daně z
   přidané  hodnoty,  pokud  byla  splněna  vlastní  daňová  povinnost  na
   výstupu.
 
   (10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o
 
   a) výši dluhu, kromě dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných
   obdobných sankcí, který zanikl jinak než
 
   1. splněním,
 
   2. započtením,
 
   3. splynutím práva s povinností u jedné osoby, 4. narovnáním,
 
   5.  dohodou,  kterou  se  dosavadní  dluh nahrazuje dluhem novým stejné
   hodnoty,
 
   b)  hodnotu  záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení
   příjmů,  uhrazených  poplatníkem  s  příjmy  podle  §  7,  který nevede
   účetnictví  a  výdaje  uplatňuje  podle  §  24,  poplatníkovi, který je
   spojenou  osobou  (§  23),  který  vede  účetnictví, s výjimkou záloh z
   titulu  úplaty u finančního leasingu, nedošlo-li k vyúčtování celkového
   dluhu v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
 
   c)  příjem  plynoucí  poplatníkovi,  který  vede  daňovou  evidenci, ze
   směnky,  kterou  je  hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je
   předmětem daně podle § 3,
 
   d)  částku  ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu,
   která je vyplácená obchodní korporací jejímu členovi,
 
   e)  částku  ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší
   hodnoty  vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje
   dluhem novým.
 
   (11)  Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených
   poplatníkem  s  příjmy  podle  §  7,  který  nevede účetnictví a výdaje
   uplatňuje  podle  §  24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23),
   který  vede  účetnictví,  s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního
   leasingu,  o  které  se  zvýšil  základ  daně  podle  odstavce  10,  ve
   zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový dluh.
 
   § 6
 
   Příjmy ze závislé činnosti
 
   (1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
 
   a) plnění v podobě
 
   1.  příjmu  ze  současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního
   nebo  členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu
   práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
 
   2. funkčního požitku,
 
   b) příjmy za práci
 
   1. člena družstva,
 
   2. společníka společnosti s ručením omezeným,
 
   3. komanditisty komanditní společnosti,
 
   c) odměny
 
   1. člena orgánu právnické osoby,
 
   2. orgánu právnické osoby,
 
   3. likvidátora,
 
   d)  příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším
   výkonem  činnosti,  ze  které  plynou příjmy podle písmen a) až c), bez
   ohledu  na  to,  zda  plynou  od  plátce,  u kterého poplatník vykonává
   činnost,  ze  které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u
   kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
 
   (2)  Poplatník  s  příjmy  ze  závislé  činnosti  je  dále označen jako
   "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i
   poplatník  uvedený  v  §  2  odst.  2  nebo  v  § 17 odst. 3, u kterého
   zaměstnanci  vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto
   práci  jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby
   se  sídlem  nebo  bydlištěm  v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení
   zákona   se   takto  vyplácený  příjem  považuje  za  příjem  vyplácený
   poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v
   úhradách  zaměstnavatele  osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je
   obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance
   nejméně 60 % z celkové úhrady.
 
   (3)  Příjmy  podle  odstavce  1  se  rozumějí  příjmy  pravidelné  nebo
   jednorázové  bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda
   je  od  zaměstnavatele  dostává  zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou
   vypláceny  nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění
   prováděné  zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem
   se  rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli
   za   poskytnuté  plnění,  kromě  jednotky,  která  nezahrnuje  nebytový
   prostor,  bytu  nebo  rodinného domu v němž měl zaměstnanec bydliště po
   dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena
 
   a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou
   účtuje jiným osobám,
 
   b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k
   používání pro služební i soukromé účely,
 
   c)  stanovená  nařízením  vlády  v  případě bezplatných nebo zlevněných
   jízdenek  poskytnutých  zaměstnavatelem  provozujícím  veřejnou dopravu
   osob zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům.
 
   (4)  Příjmy  zúčtované  nebo  vyplacené  plátcem  daně jsou samostatným
   základem  daně  pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby
   daně,  jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody
   o  provedení  práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne
   za  kalendářní  měsíc  částku  10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce
   daně  nepodepsal  prohlášení  k  dani  podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7
   anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7.
 
   (5)  Plynou-li  příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou
   základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
 
   (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k
   používání  pro  služební  i  soukromé  účely,  považuje  se  za  příjem
   zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý
   kalendářní  měsíc  poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází
   se  ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že
   dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň
   z  přidané  hodnoty,  pro  účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší.
   Je-li  částka,  která  se  posuzuje  jako příjem zaměstnance za každý i
   započatý  kalendářní  měsíc  poskytnutí  vozidla,  nižší  než 1 000 Kč,
   považuje  se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li
   zaměstnavatel  zaměstnanci  bezplatně  v  průběhu  kalendářního  měsíce
   postupně  za  sebou  více motorových vozidel k používání pro služební i
   soukromé  účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z
   nejvyšší  vstupní  ceny  motorového  vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel
   zaměstnanci  bezplatně  v  průběhu  kalendářního měsíce více motorových
   vozidel  současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 %
   z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební
   i  soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení
   rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.
 
   (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě
   příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
 
   a)  náhrady  cestovních  výdajů  poskytované  v  souvislosti  s výkonem
   činnosti,  ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené
   nebo   umožněné   zvláštním   právním   předpisem^5)   pro  zaměstnance
   zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, jakož i
   hodnota   bezplatného   stravování   poskytovaná   zaměstnavatelem   na
   pracovních  cestách;  jiné  a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní
   právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,
 
   b)  hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů
   a  obuvi,  mycích,  čisticích  a  dezinfekčních prostředků a ochranných
   nápojů  poskytovaných  v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně
   nákladů  na  udržování  osobních  ochranných  a  pracovních prostředků,
   pracovních  oděvů  a  obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů,
   včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení,
   určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho
   udržování,
 
   c)  částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho
   jménem  vydal,  nebo  částky,  kterými  zaměstnavatel hradí zaměstnanci
   prokázané  výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako
   by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
 
   d)   náhrady  za  opotřebení  vlastního  nářadí,  zařízení  a  předmětů
   potřebných  pro  výkon  práce  poskytované  zaměstnanci  podle zákoníku
   práce,
 
   e)  povinná  plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních
   podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.
 
   (8)  Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce
   7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané
   do  výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného
   v  kolektivní  smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní
   nebo  jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem
   prokazatelně  stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným
   způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy
   dojde  ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál
   za  použití  vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon
   práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše,
   v  jaké  by  zaměstnavatel  uplatňoval  odpisy  srovnatelného  hmotného
   majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
 
   (9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
 
   a)  nepeněžní  plnění  vynaložená  zaměstnavatelem  na  odborný  rozvoj
   zaměstnanců   související  s  předmětem  činnosti  zaměstnavatele  nebo
   nepeněžní    plnění   vynaložená   zaměstnavatelem   na   rekvalifikaci
   zaměstnanců     podle    jiného    právního    předpisu    upravujícího
   zaměstnanost1^33);  toto  osvobození  se  nevztahuje na příjmy plynoucí
   zaměstnancům  v  této  souvislosti  jako  mzda,  plat, odměna nebo jako
   náhrada  za  ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v
   této souvislosti zaměstnancům,
 
   b)    hodnota    stravování   poskytovaného   jako   nepeněžní   plnění
   zaměstnavatelem  zaměstnancům  ke  spotřebě  na pracovišti nebo v rámci
   závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
 
   c)  hodnota  nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění
   ze  sociálního  fondu,  ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub
   výdajů  (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění
   a   udržení   příjmů   zaměstnavatelem   zaměstnancům  ke  spotřebě  na
   pracovišti,
 
   d)  nepeněžní  plnění  poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu
   kulturních  a  sociálních  potřeb,^6a)  ze  sociálního  fondu, ze zisku
   (příjmu)  po  jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou
   výdaji  (náklady)  na  dosažení,  zajištění  a udržení příjmů, ve formě
   možnosti   používat  rekreační,  zdravotnická  a  vzdělávací  zařízení,
   předškolní   zařízení,   závodní  knihovny,  tělovýchovná  a  sportovní
   zařízení  nebo  ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce;
   jde-li  však  o  poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z
   hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20
   000  Kč  za  kalendářní  rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se
   posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,
 
   e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu
   osob   svým  zaměstnancům  a  jejich  rodinným  příslušníkům  ve  formě
   bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
 
   f)  příjmy  ze  závislé  činnosti  vykonávané na území České republiky,
   plynoucí  poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými
   nerezidenty,  od  zaměstnavatelů  se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
   pokud  časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183
   dnů  v  jakémkoliv  období  12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou
   příjmů z
 
   1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo
   spoluúčinkující osoby a
 
   2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně,
 
   g)  hodnota  nepeněžního  bezúplatného  plnění  poskytovaného  z  fondu
   kulturních  a  sociálních  potřeb  podle  příslušného  předpisu,^6a)  u
   zaměstnavatelů,   na   které   se  tento  předpis  nevztahuje,  hodnota
   nepeněžního  bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze
   sociálních  fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub
   výdajů  (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění
   a  udržení  příjmů,  a  to  až  do  úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého
   zaměstnance,
 
   h)  peněžní  plnění  za  výstrojní a proviantní náležitosti poskytované
   příslušníkům   ozbrojených  sil  a  naturální  náležitosti  poskytované
   příslušníkům    bezpečnostních    sborů   podle   zvláštních   právních
   předpisů,^3)  zvláštní  požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních
   sborů  podle  zvláštního právního předpisu^6b) a náhrada majetkové újmy
   podle zvláštního právního předpisu.^6c)
 
   ch)  náhrady  za  ztrátu  na  služebním příjmu poskytované příslušníkům
   bezpečnostních  sborů  podle právních předpisů účinných do 31. prosince
   2005,
 
   i)  hodnota  přechodného  ubytování,  nejde-li o ubytování při pracovní
   cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v
   souvislosti  s  výkonem  práce,  pokud  obec přechodného ubytování není
   shodná  s  obcí,  kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3
   500 Kč měsíčně,
 
   j)  mzdové  vyrovnání  vyplácené  podle zvláštních předpisů^6d) ve výši
   rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
 
   k)  náhrada  za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu
   před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
 
   l)  příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
   přípravy,
 
   m)  zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
   v  cizí  měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům
   bezpečnostních  sborů^6e)  vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil
   nebo  mezinárodních  bezpečnostních sborů mimo území České republiky po
   dobu působení v zahraničí,
 
   n)  odstupné  podle  vyhlášky  č.  19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a
   hmotném  zabezpečení  pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k
   dosavadní  práci,  vyplácené  pracovníkům  přeřazeným nebo uvolněným ze
   zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz
   nebo   onemocnění  vznikající  nebo  se  zhoršující  vlivem  pracovního
   prostředí,
 
   o)  příjmy  do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální
   výpomoc  zaměstnanci  v  přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně
   obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové
   havárie  na  územích,  na  kterých  byl  vyhlášen  nouzový stav,^65) za
   předpokladu,  že  tyto  příjmy  jsou  vypláceny  z  fondu  kulturních a
   sociálních  potřeb  nebo  ze  sociálního  fondu za obdobných podmínek u
   zaměstnavatelů,  na  které  se  předpis o fondu kulturních a sociálních
   potřeb  nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub
   výdajů  (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění
   a udržení příjmů,
 
   p) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako
 
   1.  příspěvek  na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný
   na   účet   jeho   zaměstnance   u   penzijní   společnosti,  příspěvek
   zaměstnavatele  na  doplňkové  penzijní  spoření poukázaný na účet jeho
   zaměstnance u penzijní společnosti,
 
   2.   příspěvek   na  penzijní  pojištění  poukázaný  ve  prospěch  jeho
   zaměstnance  na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na
   základě  smlouvy  uzavřené  mezi  zaměstnancem  a  institucí penzijního
   pojištění,  nebo  na  základě  jinak  sjednané  účasti  zaměstnance  na
   penzijním  pojištění,  za  podmínky,  že byla sjednána výplata plnění z
   penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve
   v  roce  dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z
   penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná
   osoba,   kromě  zaměstnavatele,  který  hradil  příspěvek  na  penzijní
   pojištění, nebo
 
   3.  příspěvek  na  pojistné,  které  hradí  zaměstnavatel pojišťovně za
   zaměstnance  na  jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti
   nebo  dožití,  nebo  na  důchodové  pojištění,  a  to  i  při  sjednání
   dřívějšího  plnění  v  případě  vzniku  nároku na starobní důchod, nebo
   invalidní  důchod  pro  invaliditu  třetího  stupně,  nebo  v  případě,
   stane-li  se  zaměstnanec  invalidním  ve  třetím stupni podle zákona o
   důchodovém  pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní
   pojištění“),  na  základě  pojistné  smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem
   jako  pojistníkem  a  pojišťovnou,  která  je  oprávněna  k provozování
   pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího
   pojišťovnictví,  nebo  jinou  pojišťovnou  usazenou  na území členského
   státu  Evropské  unie,  Norska nebo Islandu, za podmínky, že ve smlouvě
   byla  sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících
   a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že
   právo  na  plnění  z pojistných smluv soukromého životního pojištění má
   pojištěný  zaměstnanec,  a  je-li  pojistnou událostí smrt pojištěného,
   osoba   určená  podle  zákona  upravujícího  pojistnou  smlouvu,  kromě
   zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné,
 
   r)  naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů^6g)
   představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,
 
   s)  náhrada  prokázaných  výdajů  poskytovaná podle zvláštních právních
   předpisů^6g)  představitelům  státní moci a některých státních orgánů a
   soudcům, jde-li o
 
   1.  výdaje  na  leteckou  dopravu  při  tuzemských  cestách spojených s
   výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“),
 
   2.  výdaje  na  dopravu  při  zahraničních  cestách spojených s výkonem
   funkce (dále jen „zahraniční cesta“),
 
   3. výdaje na stravování při tuzemských cestách,
 
   4.  výdaje  na  stravování  a  některé  další  výdaje  při zahraničních
   cestách,
 
   5. výdaje na ubytování při tuzemských cestách,
 
   6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách,
 
   7.  výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává
   funkci,
 
   8. výdaje na odborné a administrativní práce,
 
   9. výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,
 
   10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci
   při tuzemských cestách,
 
   t)  příjem  získaný  ve  formě  náhrady  mzdy,  platu  nebo odměny nebo
   sníženého   platu   nebo   snížené  odměny  za  dobu  dočasné  pracovní
   neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů^47a), do
   výše   minimálního   nároku   určeného   zvláštním   právním  předpisem
   upravujícím pracovně právní vztahy^47b),
 
   u)  částky  vynaložené  zaměstnavatelem  na  úhradu  výdajů spojených s
   výplatou  mzdy  a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku
   na  pojistné  (připojištění)  ve  prospěch  zaměstnance, jakož i částky
   vynaložené  zaměstnavatelem  na  úhradu výdajů spojených s poskytováním
   nepeněžitého plnění zaměstnanci.
 
   (10) Funkčními požitky jsou
 
   a)  funkční  platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo
   dřívějším   výkonem  funkce,  jejichž  výše  se  stanoví  podle  zákona
   upravujícího  platy  a  další  náležitosti  spojené  s  výkonem  funkce
   představitelů  státní  moci, některých státních orgánů a soudců^138), s
   výjimkou  platu  náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s
   výkonem jeho funkce,
 
   b)  odměny  za  výkon  funkce  a  plnění  poskytovaná  v souvislosti se
   současným nebo dřívějším výkonem funkce v
 
   1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,
 
   2. státních orgánech,
 
   3. spolcích a zájmových sdruženích,
 
   4. odborových organizacích,
 
   5. komorách,
 
   6. jiných orgánech a institucích.
 
   (11)  Za  funkční  požitek  se  nepovažují  příjmy znalců a tlumočníků,
   zprostředkovatelů  kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou
   podle zvláštních předpisů.
 
   (12)  Základem  daně  (dílčím  základem  daně)  jsou  příjmy ze závislé
   činnosti,  s  výjimkou  uvedenou  v  odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku
   odpovídající  pojistnému  na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
   politiku  zaměstnanosti  a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,
   které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů^21) povinen
   platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“); částka odpovídající
   povinnému  pojistnému  se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze
   závislé  činnosti  i  u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné
   pojistné  zaměstnavatel  nemá. Zaměstnancem, u kterého povinnost platit
   povinné  pojistné zaměstnavatel nemá, se rozumí zaměstnanec, u něhož se
   odvod  povinného  pojistného  neřídí právními předpisy České republiky,
   nebo  zaměstnanec,  na  kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné
   zahraniční  pojištění  stejného druhu. Povinné pojistné se zaokrouhluje
   na celé koruny směrem nahoru. Při výpočtu základu daně podle věty první
   se  při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo
   k  mimořádným  slevám  na  pojistném  u  zaměstnavatele  a  ani k jiným
   částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.
 
   (13)  Jedná-li  se  o  příjem  plynoucí  ze  zdrojů  v  zahraničí, je u
   poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé
   činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu
   o  zamezení  dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce
   12  a  snížený  o  daň  zaplacenou  z  tohoto příjmu v zahraničí. Je-li
   činnost,  ze  které  plyne  příjem  ze  závislé činnosti, vykonávaná ve
   státě,  s  nímž  Česká  republika  uzavřela  smlouvu o zamezení dvojího
   zdanění,  je  u  poplatníka  uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho
   příjem  ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné
   pojistné  podle odstavce 12; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z
   tohoto  příjmu  ve  státě,  s  nímž  Česká republika uzavřela smlouvu o
   zamezení  dvojího  zdanění,  a  to  pouze  v  rozsahu, ve kterém nebyla
   započtena  na  daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně
   předchozím  zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň
   z příjmů, které se zahrnují do základu daně.
 
   (14)  Jedná-li  se  o  příjem ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi
   uvedenému  v  §  2 odst. 3 ze zdrojů na území České republiky (§ 22), z
   něhož  se  daň  vybírá srážkou sazbou daně podle § 36, postupuje se při
   stanovení samostatného základu daně podle odstavce 12.
 
   (15)  Příjmy  ze závislé činnosti zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch
   zaměstnance  ve  zdaňovacím  období  a  vyplacené  zaměstnanci nebo jím
   obdržené  až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při
   zahrnutí  do základu daně podle § 5 odst. 4 zvyšují o povinné pojistné,
   které  byl  z  těchto  příjmů  v  době  jejich zúčtování povinen platit
   zaměstnavatel.
 
   (16)  Institucí  penzijního pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí
   poskytovatel  finančních  služeb  oprávněný  k  provozování  penzijního
   pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je
 
   a) provozován na principu fondového hospodaření,
 
   b)   zřízen  pro  účely  poskytování  důchodových  dávek  mimo  povinný
   důchodový systém^136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané
   účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
 
   c)  povolen  a  provozuje  penzijní pojištění v členském státě Evropské
   unie,  Norsku nebo Islandu a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto
   státě.
 
   § 7
 
   Příjmy ze samostatné činnosti
 
   (1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v
   § 6, je
 
   a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
 
   b) příjem ze živnostenského podnikání,
 
   c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b),
 
   d)  podíl  společníka  veřejné  obchodní  společnosti  a  komplementáře
   komanditní společnosti na zisku.
 
   (2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v
   § 6, je dále
 
   a)  příjem  z  užití  nebo  poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví,
   autorských  práv  včetně  práv příbuzných právu autorskému, a to včetně
   příjmů  z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl
   vlastním nákladem,
 
   b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
 
   c) příjem z výkonu nezávislého povolání.
 
   (3)  Základem  daně  (dílčím  základem  daně)  jsou  příjmy  uvedené  v
   odstavcích  1  a  2  s  výjimkou  uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se
   snižují  o  výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s
   výjimkou  příjmů  uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu
   daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.
 
   (4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
   součástí  základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně
   nebo  daňové  ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá
   poměru,   kterým   se   společník  podílí  na  zisku  veřejné  obchodní
   společnosti.
 
   (5)  U  poplatníka,  který je komplementářem komanditní společnosti, je
   součástí  základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně
   nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru,
   kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
 
   (6)  Příjmy  autorů uvedené v odstavci 2 písm. a) plynoucí ze zdrojů na
   území  České  republiky  jsou  samostatným  základem  daně  pro zdanění
   zvláštní  sazbou  daně  za  předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož
   plátce  nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Na žádost poplatníka
   je  plátce  daně  povinen do 10 dnů od podání žádosti vystavit doklad o
   vyplacených   příjmech   a   sražené  dani  za  období,  za  které  byl
   poplatníkovi vyplacen příjem podle věty první.
 
   (7)  Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení,
   zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v
   § 12, ve výši
 
   a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a
   z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
 
   b)  60  %  z  příjmů  z  živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze
   živnostenského podnikání řemeslného,
 
   c) 40 % z příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a
   vodního  hospodářství  a  než  z živnostenského podnikání nebo z příjmů
   podle  odstavce 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z
   příjmů  z jiné samostatné činnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do
   částky 800 000 Kč,
 
   d)  30  %  z  příjmů  z  nájmu  majetku zařazeného v obchodním majetku;
   nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.
 
   Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
 
   (8)  Uplatní-li  poplatník  výdaje  podle odstavce 7, má se za to, že v
   částce  výdajů  jsou  zahrnuty  veškeré  výdaje poplatníka vynaložené v
   souvislosti  s  dosahováním  příjmů  ze samostatné činnosti. Poplatník,
   který uplatňuje výdaje podle odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o
   příjmech  a  evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze
   které plyne příjem ze samostatné činnosti.
 
   (9)  Jde-li  o  věc  ve společném jmění manželů, která je využívána pro
   činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů
   nebo  oběma  manžely,  vkládá  tuto  věc  do obchodního majetku jeden z
   manželů. V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů,
   avšak  je  pro  činnost,  ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
   využívána  také  druhým  z  manželů, lze výdaje (náklady) související s
   touto  věcí,  které  připadají  na  část věci využívané pro činnost, ze
   které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi
   oba  manžele  v  poměru,  v  jakém  ji využívají při své činnosti podle
   odstavců  1  a 2. Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou
   zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním
   majetku.  Po  ukončení  činnosti,  ze  které plyne příjem ze samostatné
   činnosti, se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.
 
   (10)  Za  příjmy  podle  § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem
   daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných
   obchodních  společností  a  komplementářům  komanditních společností do
   výše stanovené zvláštním předpisem.^5)
 
   (11) Dojde-li k ukončení (přerušení) činnosti, ze které plyne příjem ze
   samostatné  činnosti, a poplatník, zaplatí částky pojistného podle § 23
   odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu a
   uhradí  dluhy  uvedené  v  §  23  odst.  3  písm. a) bod 12, může podat
   dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje
   právní  nástupce  poplatníka  s  příjmy  podle  §  7  v  případě  úmrtí
   poplatníka.
 
   (12)  Pokud  poplatník  s  příjmy  podle  §  7 odst. 1 písm. a) nebo b)
   uplatní jako účetní období hospodářský rok,^20) je dílčím základem daně
   nebo   daňovou   ztrátou  rozdíl  mezi  příjmy  a  výdaji  za  ukončený
   hospodářský  rok.  Při  změně účtování v kalendářním roce na účtování v
   hospodářském  roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle §
   7  rozdíl  mezi  příjmy  a  výdaji  do  posledního  dne  měsíce, kterým
   poplatník  ukončil  účtování  v  kalendářním roce. Při změně účtování v
   hospodářském  roce  na  účtování  v kalendářním roce je dílčím základem
   daně  nebo  daňovou  ztrátou  podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet
   rozdílu  mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy
   a  výdaji  od  doby  ukončení  účtování  v  hospodářském  roce do konce
   kalendářního  roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za
   kalendářní  rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu
   z  kalendářního  roku  na  hospodářský  rok a naopak. Obdobně postupuje
   poplatník  s  příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní
   společnost  nebo  komanditní  společnost  uplatní  jako  účetní  období
   hospodářský rok.
 
   (13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví
   a  neuplatňují  výdaje  podle odstavce 7, postupují podle § 7b. Vede-li
   každý  ze společníků společnosti (§ 12), daňovou evidenci, mohou vést i
   daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje na
   dosažení,  zajištění  a  udržení  příjmů;  přitom  na konci zdaňovacího
   období  nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou
   do  své  daňové  evidence  podíl  na  společných  příjmech  a  podíl na
   společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
 
   § 7a
 
   Daň stanovená paušální částkou
 
   (1)  Poplatníkovi,  kterému  kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů
   zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm.
   a)  až  c) včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho,
   kdo  účet  vede,  určen  k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g)],
   pokud   provozuje   podnikatelskou   činnost   bez   zaměstnanců   nebo
   spolupracujících  osob  s výjimkou uvedenou v odstavci 2, u něhož roční
   výše  těchto  příjmů  v  bezprostředně  předcházejících  3  zdaňovacích
   obdobích  nepřesáhla  5  000 000 Kč, není společníkem společnosti, může
   správce  daně  stanovit  na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31.
   ledna  běžného  zdaňovacího  období  daň  paušální  částkou.  V žádosti
   poplatník  uvede  předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c)
   (dále  jen  "předpokládané  příjmy")  a  předpokládané  výdaje  k těmto
   příjmům  (dále jen "předpokládané výdaje") a další skutečnosti rozhodné
   pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 7.
 
   (2)  Provozuje-li  poplatník  činnost  podle  odstavce  1 za spolupráce
   druhého  z  manželů,  může  o stanovení daně paušální částkou požádat i
   spolupracující manžel (manželka). V tom případě se předpokládané příjmy
   a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v
   poměru  stanoveném  podle § 13. Nezdanitelné části základu daně podle §
   15,  slevu  na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní
   poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně.
 
   (3)   Výše   daně  paušální  částkou  se  určí  v  závislosti  na  výši
   předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně
   osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na
   výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7. Do
   předpokládaných  příjmů  se  zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který
   byl  vložen  do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené
   podle zákona o rezervách^22a) a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i
   zůstatková  cena  prodaného  majetku,  který  lze  podle  tohoto zákona
   odpisovat,  a  výše  rezervy  vytvořené  pro příslušné zdaňovací období
   podle  zákona  o  rezervách.^22a)  Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a
   předpokládanými  výdaji  se  upraví  o  výdaje  uplatněné podle § 24, u
   kterých  odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, nebo o předpokládané
   nezdanitelné  části  základu  daně podle § 15. Správce daně stanoví daň
   paušální  částkou  po  projednání  s  poplatníkem do 15. května běžného
   zdaňovacího  období.  Pokud  stanovený  termín  nebude  dodržen,  nelze
   stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.
 
   (4)  Z  rozdílu  mezi  předpokládanými  příjmy a předpokládanými výdaji
   upravenými  podle  odstavce  2  se  daň vypočte sazbou daně podle § 16.
   Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba
   nebo o předpokládanou slevu na dani podle § 35c, uplatněnou poplatníkem
   v  žádosti  o  stanovení  daně  paušální  částkou  podle  odstavce 1. K
   předpokládanému  nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c se při
   stanovení  daně  paušální  částkou  nepřihlédne. Daň stanovená paušální
   částkou  činí,  i  po  snížení  o uplatněné předpokládané slevy na dani
   podle § 35ba a 35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období.
 
   (5)  Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje
   věci,  která  byla  zahrnuta  do  obchodního majetku nebo jiných příjmů
   podle  §  6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné výši
   přesahující  15  000  Kč  za  zdaňovací  období,  kromě  příjmů od daně
   osvobozených  a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než
   při  stanovení  daně  paušální  částkou  předpokládal,  je  povinen  po
   skončení  zdaňovacího  období  podat  řádné  daňové přiznání a příjmy a
   výdaje  z  činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání
   ve  výši,  ze  které  správce daně vycházel při stanovení daně paušální
   částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou
   povinnost.  Podáním  tohoto  přiznání  se  rozhodnutí  o dani stanovené
   paušální  částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit
   i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3.
 
   (6)  Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce
   1  pro  zdaňovací  období následující po zdaňovacím období, v němž bylo
   zjištěno,  že  její  výše  neodpovídá  příjmu z činnosti, ze které byla
   stanovena  daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených
   v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.
 
   (7)  O  stanovení  daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o
   ústním  jednání.  Součástí  protokolu  je  i  rozhodnutí  vyhlášené při
   jednání,  které  musí  obsahovat  zejména  předpokládanou  výši příjmů,
   předpokládanou  výši  výdajů,  rozdíl  mezi  předpokládanými  příjmy  a
   předpokládanými  výdaji  upravený  podle  odstavce  2, výši uplatněných
   částek  podle  § 15, výši slevy na dani podle § 35ba nebo slevy na dani
   podle  §  35c,  výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže
   poplatník  s  takto  stanovenou  daní  souhlasí,  nelze se proti tomuto
   vyhlášenému  rozhodnutí  odvolat;  v případě jeho nesouhlasu nebude daň
   paušální  částkou  stanovena.  Takto  stanovená  daň  se již nevyměřuje
   platebním  výměrem.  Poplatník  je  povinen vést jednoduchou evidenci o
   výši   dosahovaných   příjmů,  výši  pohledávek  a  o  hmotném  majetku
   používaném  pro  výkon  činnosti.  Pokud  je  poplatník  plátcem daně z
   přidané  hodnoty  je  povinen  vést  evidenci podle zvláštního právního
   předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty^9d).
 
   (8)  Daň  stanovená  paušální  částkou  je  splatná  nejpozději  do 15.
   prosince běžného zdaňovacího období.
 
   § 7b
 
   Daňová evidence
 
   (1)  Daňovou  evidencí  se  pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro
   účely  stanovení  základu  daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje
   údaje o
 
   a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
 
   b) majetku a dluzích.
 
   (2)  Pro  obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí
   zvláštní  právní  předpisy  o  účetnictví^20h),  není-li dále stanoveno
   jinak.
------------------------------------
*)
Pozn. ASPI: Odkaz na poznámku pod čarou 20h) nebyl ve Sbírce zákonů zveřejněn.
 
 
Po dohledání ve sněmovní verzi zákona č. 438/2003         Sb. byl tento odkaz do Zákona
 
 
o daních z příjmů doplněn.
 
   (3)  Pro  ocenění  majetku  a dluhů v daňové evidenci se hmotný majetek
   oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se
   oceňuje   pořizovací   cenou,^31)   je-li  pořízen  úplatně,  vlastními
   náklady,^31)  je-li  pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle
   zvláštního  právního  předpisu  o oceňování majetku^1a) ke dni nabytí u
   majetku  nabytého  bezúplatně.  Dluhy  se oceňují při vzniku jmenovitou
   hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se
   oceňují  jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena
   včetně  porostu,  pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů
   (§  26),  bez  stavby  na  něm  zřízené.  Do  pořizovací  ceny  majetku
   pořízeného   formou  finančního  leasingu  se  zahrnou  výdaje  s  jeho
   pořízením související, hrazené uživatelem. V případě úplatného pořízení
   majetku  a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek
   majetku  stanoví  v  poměrné  výši  k  ceně jednotlivých složek majetku
   oceněných  podle  zvláštního  právního  předpisu,^1a) s výjimkou peněz,
   cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a
   dluhů  rozdíl  mezi  pořizovací  cenou  a oceněním tohoto majetku podle
   zvláštního  právního  předpisu,^1a)  zvýšeným  o  hodnotu peněz, cenin,
   pohledávek  včetně  daně  z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů,
   záporný,  postupuje  se  obdobně  jako  v případě záporného oceňovacího
   rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23).
 
   (4)  Zjištění  skutečného  stavu  zásob, hmotného majetku, pohledávek a
   dluhů  provede  poplatník  k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto
   zjištění  provede  zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle §
   24 a 25.
 
   (5)  Poplatník  je  povinen  uschovávat  daňovou  evidenci  za  všechna
   zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně.
 
   § 7c
 
   zrušen
 
   § 8
 
   Příjmy z kapitálového majetku
 
   (1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst.
   1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou
 
   a)  podíly  na  zisku  z  majetkového podílu na akciové společnosti, na
   společnosti  s  ručením  omezeným  a  komanditní společnosti, podíly na
   zisku  z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných
   papírů,  příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy
   (dále  jen  "mimo  stojící  společník"),  dosažené na základě smlouvy o
   převodu  zisku  podle zvláštního právního předpisu (dále jen "smlouva o
   převodu   zisku")  nebo  ovládací  smlouvy  podle  zvláštního  právního
   předpisu (dále jen "ovládací smlouva"),
 
   b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,
 
   c)  úroky,  výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z
   peněžních  prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet
   vede, určen k podnikání,
 
   d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,
 
   e)  dávky  penzijního  připojištění  se  státním  příspěvkem^9a), dávky
   doplňkového  penzijního  spoření  a  z  penzijního pojištění po snížení
   podle odstavce 6,
 
   f)  plnění  ze  soukromého  životního  pojištění  nebo  jiný  příjem  z
   pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
   smlouvy, po snížení podle odstavce 7,
 
   g)  úroky  a  jiné  výnosy  z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z
   prodlení,  poplatek  z  prodlení,  úroky  z práva na dorovnání, úroky z
   vkladů na účtech neuvedených v písmeni c) s výjimkou podle § 7a a úroky
   z   hodnoty   splaceného  vkladu  ve  smluvené  výši  členů  obchodních
   korporací,
 
   h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky,
   úrok ze směnečné sumy),
 
   i) plnění ze zisku svěřenského fondu po zdanění.
 
   (2)  Za  příjem  z  kapitálového  majetku  se dále považuje rozdíl mezi
   vyplacenou  jmenovitou  hodnotou  dluhopisu včetně vkladního listu nebo
   vkladu  jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání; v
   případě  předčasného zpětného odkupu se použije místo jmenovité hodnoty
   cena zpětného odkupu.
 
   (3)  Příjmy  uvedené  v odstavci 1 písm. a) až f) a i) a v odstavci 2 a
   úrokové  příjmy  a  jiné  výnosy  z  držby  směnky  vystavené  bankou k
   zajištění  pohledávky  vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)],
   plynoucí  ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem
   daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
 
   (4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a v odstavci 2
   ze  zdrojů  v  zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím
   základem  daně). Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) ze
   zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně).
 
   (5)  Úrokové  příjmy  z  dluhopisů  vydaných v zahraničí poplatníkem se
   sídlem  v  České  republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům
   uvedeným  v  §  2  odst.  2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h)
   nesnížené  o  výdaje  jsou  základem  daně  (dílčím  základem  daně), s
   výjimkou  úroků  a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění
   pohledávky  vzniklé  z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem
   daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
 
   (6)  Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za
   základ  daně  po  snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na
   penzijní  připojištění.  Dávka  z  penzijního  pojištění se považuje za
   základ  daně  po  snížení  o  zaplacené  příspěvky. Dávka z doplňkového
   penzijního  spoření  se  považuje za základ daně po snížení o zaplacené
   příspěvky  a o státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření. Jde-li o
   penzi,  rozloží se příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky
   na penzijní připojištění, příspěvky na penzijní pojištění, příspěvky na
   doplňkové  penzijní  spoření  a  státní příspěvky na doplňkové penzijní
   spoření  rovnoměrně  na  vymezené  období  pobírání  penze. Jednorázové
   vyrovnání  nebo odbytné z penzijního připojištění se státním příspěvkem
   se  pro  zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní
   společnosti   zaměstnavatelem   za   zaměstnance   po  1.  lednu  2000.
   Jednorázové  plnění  z  penzijního  pojištění nebo plnění vyplacené při
   předčasném  zániku  penzijního  pojištění  se pro zjištění základu daně
   nesnižuje   o   příspěvky   zaplacené  instituci  penzijního  pojištění
   zaměstnavatelem  ve  prospěch  zaměstnance.  Jednorázové vyrovnání nebo
   odbytné  z  doplňkového penzijního spoření se pro zjištění základu daně
   nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za
   zaměstnance.
 
   (7) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně
   po  snížení  o  zaplacené pojistné. Jiný příjem z pojištění osob, který
   není  pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje
   za  základ  daně  po  snížení  o  poplatníkem zaplacené pojistné ke dni
   výplaty,  a  to  až  do  výše  tohoto  příjmu.  Plyne-li  jiný příjem z
   pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
   smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem
   snižovat  o  dříve  uplatněné  zaplacené  pojistné.  U  plnění ve formě
   dohodnutého  důchodu  (penze)  se  považuje  za  základ  daně  plnění z
   pojištění  snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období
   pobírání  důchodu.  Plnění  ze  soukromého  životního  pojištění se pro
   zjištění  základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve
   uplatněno  v  souvislosti  s jiným příjmem z pojištění osob, který není
   pojistným  plněním  a  nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odkupné se pro
   zjištění  základu  daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem
   za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo
   dříve  uplatněno  v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který
   není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
 
   (8)  Jedná-li  se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do
   společného  jmění  manželů  ze  zdroje,  který  je vložen do obchodního
   majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se
   o  příjem  podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí do společného jmění manželů
   ze  zdroje,  který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů,
   zdaňuje se jen u jednoho z nich.
 
   § 9
 
   Příjmy z nájmu
 
   (1) Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou
 
   a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
 
   b) příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle §
   10 odst. 1 písm. a).
 
   (2)  Příjmy  podle  odstavce  1,  plynoucí manželům ze společného jmění
   manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich.
 
   (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci
   1  snížené  o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení
   (§  5  odst.  2).  Pro  zjištění základu daně (dílčího základu daně) se
   použijí  ustanovení  §  23  až  33. Příjem z nájmu plynoucí poplatníkům
   uvedeným  v  §  2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z nájmu nemovitých věcí
   nebo  bytů,  samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně
   (§ 36).
 
   (4)  Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení,
   zajištění  a  udržení  příjmů,  může  je uplatnit ve výši 30 % z příjmů
   podle  odstavce  1, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Způsob uplatnění
   výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
 
   (5)  Uplatní-li  poplatník  výdaje  podle  odstavce  4, jsou v částkách
   výdajů  zahrnuty  veškeré  výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s
   dosahováním příjmů z nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje
   podle  odstavce  4,  je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci
   pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.
 
   (6)  Poplatníci  mající  příjmy  z  nájmu a uplatňující u těchto příjmů
   skutečné  výdaje  vynaložené  na  jejich  dosažení, zajištění a udržení
   vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění
   a  udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze
   odpisovat,  evidenci  o  tvorbě  a  použití  rezervy na opravy hmotného
   majetku,  pokud  ji  vytvářejí,  evidenci  o  pohledávkách a dluzích ve
   zdaňovacím  období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy,
   pokud   vyplácejí   mzdy.  Pokud  se  však  poplatníci  rozhodnou  vést
   účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů^20) povinni,
   pak  postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé
   zdaňovací  období,  přitom  se  movitý  i nemovitý majetek, o kterém je
   účtováno,  nepovažuje  za  obchodní  majetek  ve  smyslu  daně z příjmů
   fyzických osob.
 
   (7)  Při  pachtu  obchodního  závodu  je příjmem propachtovatele, který
   nevede účetnictví, také
 
   a) hodnota pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla
   výdajem  snižujícím  základ daně, které přecházejí na pachtýře, není-li
   dohodnuta  jejich  úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a
   dluhů,  s  výjimkou  dluhů,  jejichž  úhrada by byla výdajem snižujícím
   základ   daně,  je  příjmem  jejich  hodnota.  Je-li  dohodnuta  úhrada
   pohledávek  a  dluhů,  s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem
   snižujícím  základ  daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato
   vyšší cena,
 
   b)  neuhrazený  rozdíl mezi hodnotou věcí v obchodním závodu na začátku
   pachtu  a  jejich  vyšší  hodnotou při ukončení pachtu stanovenou podle
   zvláštního   právního   předpisu^1a)   nebo  podle  údajů  uvedených  v
   účetnictví pachtýře, vedeném podle zvláštních právních předpisů.^20)
 
   Základ  daně  se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy
   bude  z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě
   jiných  ustanovení  tohoto  zákona.  Pro  účely  tohoto  ustanovení  se
   nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.
 
   § 10
 
   Ostatní příjmy
 
   (1)  Ostatními  příjmy,  při  kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud
   nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména
 
   a)  příjmy  z  příležitostných  činností  nebo  z příležitostného nájmu
   movitých  věcí,  včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního
   hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,
 
   b)  příjmy z převodu věci a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým
   akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických
   cenných papírů,
 
   c)   příjmy  z  převodu  účasti  na  společnosti  s  ručením  omezeným,
   komanditisty  na  komanditní  společnosti  nebo  z převodu družstevního
   podílu,
 
   d)   příjmy  ze  zděděných  práv  z  průmyslového  a  jiného  duševního
   vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,
 
   e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,
 
   f) podíl
 
   1.  člena  obchodní  korporace  s  výjimkou společníka veřejné obchodní
   společnosti  a  komplementáře  komanditní  společnosti  na  likvidačním
   zůstatku, nebo
 
   2.  majitele  podílového  listu z podílu připadajícího na podílový list
   při   zrušení  podílového  fondu  s  výjimkou  splynutí  nebo  sloučení
   podílového fondu,
 
   g)  vypořádací  podíl  při  zániku účasti člena v obchodní korporaci, s
   výjimkou   společníka  veřejné  obchodní  společnosti  a  komplementáře
   komanditní  společnosti,  nebo  další podíl na majetku transformovaného
   družstva,
 
   h)  výhry  v  loteriích,  sázkách  a  jiných  podobných hrách a výhry z
   reklamních soutěží a slosování,
 
   ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží,
   v  nichž  je  okruh  soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o
   soutěžící vybrané pořadatelem soutěže,
 
   i)   příjmy,   které   společník   veřejné  obchodní  společnosti  nebo
   komplementář  komanditní  společnosti  obdrží v souvislosti s ukončením
   účasti  na  veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od
   jiné   osoby  než  od  veřejné  obchodní  společnosti  nebo  komanditní
   společnosti, v níž ukončil účast,
 
   j)  příjmy  z  převodu  jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle
   zvláštního právního předpisu,^131)
 
   k)  příjem  z  jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na
   základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
 
   l) příjem z výměnku,
 
   m) příjem obmyšleného ze svěřenského fondu,
 
   n) bezúplatný příjem.
 
   (2)  Příjmy  podle  odstavce  1,  plynoucí manželům ze společného jmění
   manželů,  se  zdaňují  u  jednoho  z  nich.  Příjmy plynoucí manželům z
   prodeje  nebo  převodu  majetku  nebo práva ve společném jmění manželů,
   které  byly  zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů,
   který  měl  takový  majetek  nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U
   příjmů  plynoucích  z  prodeje  nebo  převodu  majetku  nebo  práva  ve
   společném  jmění  manželů,  které  byly  zahrnuty  v  obchodním majetku
   zemřelého   manžela  (manželky),  které  plynou  pozůstalému  manželovi
   (manželce),  se k době uvedené v § 4 vztahující se k majetku nebo právu
   zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.
 
   (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
 
   a)  příjmy  podle  odstavce  1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
   nepřesáhne  ve  zdaňovacím období 30 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
   kterému  plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
   období počet včelstev 60, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,
 
   b)  výhry  z  loterií,  sázek  a podobných her provozovaných na základě
   povolení   vydaného  podle  zvláštních  předpisů^12)  nebo  na  základě
   obdobných  předpisů  vydaných  v  členských  státech Evropské unie nebo
   dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor,
 
   c)  příjmy  z  prodeje  cenných papírů a příjmy z podílů připadající na
   podílový  list  při  zrušení  podílového  fondu,  pokud  jejich  úhrn u
   poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 korun,
 
   d) bezúplatné příjmy
 
   1.  od  příbuzného  v  linii  přímé  a  v  linii  vedlejší, pokud jde o
   sourozence,  strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte,
   dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
 
   2.  od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před
   získáním  bezúplatného  příjmu  ve  společně hospodařící domácnosti a z
   tohoto  důvodu  pečoval  o  domácnost  nebo  byl  na tuto osobu odkázán
   výživou,
 
   3.  obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo
   který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
 
   4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.
 
   (4)  Základem  daně  (dílčím  základem daně) je příjem snížený o výdaje
   prokazatelně  vynaložené  na  jeho  dosažení.  Jsou-li výdaje spojené s
   jednotlivým  druhem  příjmu  uvedeným  v odstavci 1 vyšší než příjem, k
   rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch)
   ze  zdrojů  v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem
   nesnížený  o  výdaje.  Jde-li  o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a
   vodního  hospodářství,  lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a).
   Poplatník,  který  uplatňuje  výdaje  podle  §  7  odst. 7 písm. a), je
   povinen  vždy  vést  záznamy  o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na
   základě  uzavřené  kupní  smlouvy  nebo  ze  zálohy na základě uzavřené
   smlouvy  o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího základu
   daně  za  zdaňovací  období,  ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy
   podle  odstavce  1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění
   zvláštní  sazbou  daně  (§ 36). Plynou-li příjmy podle odstavce 9 písm.
   a),  jsou  nesnížené  o  výdaje  samostatným  základem daně pro zdanění
   zvláštní sazbou daně (§ 36).
 
   (5)  U  příjmů  podle  odstavce  1  písm. b) je výdajem cena, za kterou
   poplatník  věc  prokazatelně  nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně,
   cena  určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku^1a)
   ke  dni  nabytí.  U  příjmů z postoupení pohledávky nabyté úplatně nebo
   bezúplatně  je  výdajem  hodnota  pohledávky.  Jde-li  o hmotný majetek
   odpisovaný  podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního
   majetku  pro  výkon  činnosti,  ze  které  plyne  příjem  ze samostatné
   činnosti,  nebo  sloužil k nájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29
   odst.  2.  Jde-li  o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny
   podle  zvláštního  předpisu^1a)  (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky
   prokazatelně  vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci,
   včetně  dalších  výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou
   výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka
   na  věci,  kterou  si  sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při
   stanovení  výdajů  nepřihlíží.  U  příjmů  z prodeje cenných papírů lze
   kromě  nabývací  ceny  akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů
   uplatnit  i  výdaje  související  s  uskutečněním  prodeje  a platby za
   obchodování  na  trhu  s  cennými  papíry  při pořízení cenných papírů.
   Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v
   tom  zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej
   věcí,  na  budoucí  prodej  nemovité  věci  nebo  na  prodej  účasti na
   společnosti  s  ručením  omezeným,  komanditní  společnosti,  podílu na
   základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě
   vlastnických  vztahů  k  půdě  a jinému zemědělskému majetku, mohou být
   uplatněny  v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže
   příjem  plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a
   to  až  do  výše  celkové  částky,  kterou  lze podle tohoto ustanovení
   uplatnit.  U  příjmů  z prodeje věci je výdajem daň z nabytí nemovitých
   věcí  zaplacená  poplatníkem,  a  to i v případě zaplacení ručitelem. V
   případě prodeje věci ve společném jmění manželů je výdajem daň z nabytí
   nemovitých věcí zaplacená kterýmkoliv z nich. U příjmů podle odstavce 1
   písm.  b)  je  výdajem  vrácená  záloha,  i  když  je  vrácena  v jiném
   zdaňovacím  období.  U  příjmu  plynoucího  z  odvolání daru je výdajem
   úhrada za zhodnocení daru.
 
   (6)  U  příjmů  podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje
   nabývací  cena  podílu.  Výdajem  není  hodnota  vkladu  spočívající  v
   provedení  nebo  provádění  prací  nebo  v  poskytnutí nebo poskytování
   služby  ani  podíl  na  majetku družstva převedený v rámci transformace
   družstev  podle  zvláštního  předpisu^13)  s  výjimkou podílu nebo jeho
   části,  který  je  náhradou  podle zvláštních předpisů,^2) a s výjimkou
   dalšího  podílu  na  majetku  družstva,^13)  je-li vydán ve věcném nebo
   nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový
   fond,  při  přeměně  uzavřeného  podílového  fondu na otevřený podílový
   fond,  při  změně  obhospodařovatele  podílového  fondu, při sloučení a
   splynutí   podílových  fondů  a  při  sloučení,  splynutí  a  rozdělení
   investičního  fondu  se  za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u
   téhož  poplatníka považuje nabývací cena podílu na původním investičním
   fondu.  U  příjmů  z  převodu  jmění na společníka se za výdaj považuje
   nabývací  cena  podílu  nebo  pořizovací  cena cenných papírů, převzaté
   dluhy,  které  byly  následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k
   uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem
   z  převodu  jmění  na  společníka.  U  příjmů  z vypořádání se za výdaj
   považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.
 
   (7)  Důchod podle občanského zákoníku se považuje za základ daně (dílčí
   základ  daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou
   na  období  pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka
   života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu
   v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.
 
   (8)  Příjmem  podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi
   oceněním  majetku  podle  zvláštního  právního předpisu^1a) a výší jeho
   hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace při zániku členství v
   obchodní  korporaci,  pokud  je  podíl  na  likvidačním  zůstatku  nebo
   vypořádací  podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud členovi obchodní
   korporace při zániku jeho účasti v ní vznikne vedle práva na vypořádací
   podíl  v nepeněžní formě současně i dluh vůči obchodní korporaci, sníží
   se  tento  kladný rozdíl o výši dluhu. Příjmy podle odstavce 1 písm. f)
   až   ch)   s  výjimkou  příjmů  z  podílu  na  likvidačním  zůstatku  a
   vypořádacího   podílu  u  společníků  veřejné  obchodní  společnosti  a
   komplementářů  komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České
   republiky  jsou  samostatným  základem daně pro zdanění zvláštní sazbou
   daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem
   daně  (dílčím  základem daně) podle § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné
   soutěže  zahrnuta  odměna  za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku
   připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a
   tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených
   v  §  2  odst. 2, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne
   příjem  ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních
   soutěží za příjmy podle § 7.
 
   (9) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou vždy
 
   a)  výsluhový  příspěvek  a  odbytné  u vojáků z povolání a příslušníků
   bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů^3),
 
   b)  plat  prezidenta  republiky  a  víceúčelová paušální náhrada výdajů
   spojených s výkonem jeho funkce podle zvláštního právního předpisu^6g),
 
   c) renta a víceúčelová paušální náhrada poskytovaná bývalému prezidentu
   republiky  podle  zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení
   funkce.
 
   § 11
 
   zrušen
 
   § 12
 
   Společné příjmy a výdaje
 
   (1)  Pokud  nejsou  společné výdaje související se společnými příjmy ze
   společnosti,  z  provozu  rodinného  závodu  nebo ze společenství jmění
   rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci
   uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
 
   (2)  Pokud  nejsou  příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle
   spoluvlastnických  podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v
   prokázané výši.
 
   (3)  Příjmy  a  výdaje  plynoucí  poplatníkovi  ze společenství jmění s
   výjimkou  společenství  jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do
   zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo.
 
   § 13
 
   Výpočet příjmů spolupracujících osob
 
   Příjmy  dosažené  při  samostatné činnosti s výjimkou podílů společníků
   veřejné  obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na
   zisku  provozované  za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené
   na  jejich  dosažení,  zajištění  a udržení se rozdělují tak, aby podíl
   připadající  na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50
   %;  přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o
   kterou  příjmy  přesahují  výdaje,  smí  činit  nejvýše  540 000 Kč při
   spolupráci  po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý
   měsíc   této  spolupráce.  V  ostatních  případech  spolupráce  manžela
   (manželky) a ostatních osob žijících ve společně hospodařící domácnosti
   s  poplatníkem,  popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících ve
   společně  hospodařící  domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při
   samostatné  činnosti  rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich
   podíl  na  společných  příjmech  a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %;
   přitom  částka  připadající  v  úhrnu na spolupracující osoby, o kterou
   příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po
   celé  zdaňovací  období  nebo  15  000  Kč  za  každý  i započatý měsíc
   spolupráce.   U   spolupracujícího   manžela   (manželky)   a   dalších
   spolupracujících  osob  musí  být  přitom  výše  podílu  na  společných
   příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až
   do  ukončení  jejich  povinné  školní docházky a na děti v kalendářních
   měsících,  ve  kterých  je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění, nebo na
   manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna
   sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b).
 
   § 13a
 
   zrušen
 
   § 14
 
   zrušen
 
   § 15
 
   Nezdanitelná část základu daně
 
   (1)   Od   základu   daně   lze  odečíst  hodnotu  bezúplatného  plnění
   poskytnutého  obcím,  krajům,  organizačním  složkám  státu, právnickým
   osobám  se  sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám,
   které  jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,^14e) a
   to  na  financování  vědy  a  vzdělání,  výzkumných a vývojových účelů,
   kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu
   mládeže,  na  ochranu  zvířat  a  jejich  zdraví,  na  účely  sociální,
   zdravotnické  a  ekologické,  humanitární, charitativní, náboženské pro
   registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,
   a  politickým  stranám  a  politickým  hnutím  na  jejich činnost, dále
   fyzickým  osobám  s  bydlištěm  na  území  České  republiky, které jsou
   poskytovateli   zdravotních  služeb  nebo  provozují  školy  a  školská
   zařízení  a  zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro
   péči  o  jedince  ohrožených  druhů  živočichů,  na  financování těchto
   zařízení,  dále  fyzickým  osobám s bydlištěm na území České republiky,
   které   jsou   poživateli  invalidního  důchodu  nebo  byly  poživateli
   invalidního  důchodu  ke  dni  přiznání  starobního  důchodu  nebo jsou
   nezletilými  dětmi  závislými  na  péči  jiné  osoby  podle  zvláštního
   právního  předpisu^4j),  na  zdravotnické  prostředky^114)  nejvýše  do
   částky  nehrazené  zdravotními  pojišťovnami  nebo  na zvláštní pomůcky
   podle  zákona  upravujícího  poskytování  dávek  osobám  se  zdravotním
   postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu,
   a   na   majetek  usnadňující  těmto  osobám  vzdělání  a  zařazení  do
   zaměstnání,  pokud  úhrnná  hodnota  bezúplatných  plnění ve zdaňovacím
   období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně
   se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků
   živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie,
   Norska  nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.
   Jako  bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru
   krve  bezpříspěvkového  dárce  oceňuje částkou 2000 Kč a hodnota odběru
   orgánu  od  žijícího  dárce  se  oceňuje  částkou 20 000 Kč. Ustanovení
   tohoto   odstavce   se  použije  i  pro  bezúplatné  plnění  poskytnuté
   právnickým  nebo  fyzickým  osobám  se  sídlem  nebo bydlištěm na území
   jiného  členského  státu  Evropské  unie  než České republiky a dále na
   území  Norska  nebo  Islandu, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel
   bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.
 
   (2)  Bezúplatné  plnění  poskytnuté  veřejnou obchodní společností nebo
   komanditní  společností  se  posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté
   jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři
   komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7
   odst. 4 nebo 5.
 
   (3)  Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným
   ve  zdaňovacím  období  z  úvěru  ze  stavebního  spoření,^4a) úrokům z
   hypotečního  úvěru  poskytnutého  bankou,  sníženým  o státní příspěvek
   poskytnutý   podle   zvláštních   právních   předpisů,  jakož  i  úvěru
   poskytnutého stavební spořitelnou,^56) bankou v souvislosti s úvěrem ze
   stavebního  spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování
   bytových  potřeb,  pokud  se  nejedná  o bytovou výstavbu, údržbu ani o
   změnu  stavby  bytového  domu  nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový
   prostor,  prováděnou  v  rámci  činnosti,  ze  které  plyne  příjem  ze
   samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Bytovými potřebami pro účely
   tohoto zákona se rozumí
 
   a)  výstavba  bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje
   nebytový prostor, nebo změna stavby,
 
   b)  koupě  pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba
   bytové  potřeby  podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové
   smlouvy  nebo  koupě  pozemku  v souvislosti s pořízením bytové potřeby
   uvedené v písmenu c),
 
   c) koupě
 
   1. bytového domu,
 
   2. rodinného domu,
 
   3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,
 
   4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,
 
   d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva
   nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
 
   e)  údržba  a změna stavby bytového domu, rodinného domu , bytu v nájmu
   nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor,
 
   f)  vypořádání  společného  jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v
   případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním
   jednotky,  která  nezahrnuje  nebytový  prostor,  rodinného  domu  nebo
   bytového domu,
 
   g)   úhrada   za  převod  podílu  v  obchodní  korporaci  jejím  členem
   uskutečněná  v  souvislosti  s převodem práva nájmu nebo jiného užívání
   bytu,
 
   h)  splacení  úvěru  nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování
   bytových  potřeb  uvedených  v  písmenech  a) až g), pokud jsou splněny
   podmínky pro tyto bytové potřeby.
 
   Použije-li  se  nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h)
   nebo  její  část  k  činnosti,  ze  které  plyne  příjem  ze samostatné
   činnosti,  anebo  k  nájmu,  lze  odečet  úroků  po dobu užívání bytové
   potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
 
   (4)  V  případě,  že  účastníky  smlouvy  o úvěru na financování bytové
   potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo
   každá  z  nich,  a  to  rovným  dílem.  Jde-li o předmět bytové potřeby
   uvedený  v  odstavci 3 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen
   pouze  ve  zdaňovacím  období,  po  jehož  celou dobu poplatník předmět
   bytové  potřeby  uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět
   bytové  potřeby  uvedený  v  odstavci  3  písm.  a),  c)  a e) užíval k
   vlastnímu  trvalému  bydlení  nebo  trvalému bydlení druhého z manželů,
   potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny
   stavby  nebo  koupě  rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k
   vlastnímu  trvalému  bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů,
   potomků,  rodičů  nebo  prarodičů  obou  manželů  po splnění povinností
   stanovených  zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.^63) Jde-li
   o  předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. b), u něhož nebude
   splněna  podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku
   uzavření úvěrové smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části
   základu  daně  zaniká  a  příjmem  podle  § 10 ve zdaňovacím období, ve
   kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných
   letech  z  důvodu  zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce
   nabytí   vlastnictví   však  stačí,  jestliže  předmět  bytové  potřeby
   poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové
   potřeby  uvedený  v  odstavci  3 písm. d), f), g), může být základ daně
   snížen  pouze  ve  zdaňovacím  období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v
   užívání,  jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, rodinný dům nebo
   bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu
   trvalému  bydlení  nebo  k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků,
   rodičů  nebo  prarodičů  obou  manželů. Úhrnná částka úroků, o které se
   snižuje  základ  daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže
   společně  hospodařící  domácnosti,  nesmí  překročit  300  000  Kč. Při
   placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu
   dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
 
   (5)  Od  základu  daně  ve  zdaňovacím  období  lze odečíst příspěvek v
   celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho
 
   a)   penzijní  připojištění  se  státním  příspěvkem  podle  smlouvy  o
   penzijním  připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem
   a  penzijní  společností;  částka,  kterou  lze takto odečíst, se rovná
   úhrnu  příspěvků  zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění
   se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč,
 
   b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi
   poplatníkem  a  institucí  penzijního  pojištění  nebo na základě jinak
   sjednané   účasti   poplatníka   na  penzijním  pojištění  u  instituce
   penzijního  pojištění,  za  podmínky, že byla sjednána výplata plnění z
   penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve
   v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná
   úhrnu  příspěvků  zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na
   zdaňovací období, nebo
 
   c)  doplňkové  penzijní  spoření  podle  smlouvy o doplňkovém penzijním
   spoření  uzavřené  mezi  poplatníkem  a  penzijní  společností; částka,
   kterou   lze  takto  odečíst,  se  rovná  úhrnu  příspěvků  zaplacených
   poplatníkem  na  jeho  doplňkové  penzijní  spoření na zdaňovací období
   sníženému o 12 000 Kč.
 
   Pokud  poplatníkovi  jeho  penzijní připojištění se státním příspěvkem,
   penzijní  pojištění  nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku
   na  penzi,  jednorázové  vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního
   pojištění  a  současně  bylo  poplatníkovi  vyplaceno odbytné nebo jiné
   plnění  související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění
   odpočtu  nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve
   zdaňovacím  období,  ve  kterém  k  tomuto zániku došlo, jsou částky, o
   které  byl  poplatníkovi  v  příslušných  letech  z  důvodu zaplacených
   příspěvků  na  jeho  penzijní  připojištění  se státním příspěvkem nebo
   penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.
 
   (6)  Od  základu  daně  za  zdaňovací  období  lze  odečíst poplatníkem
   zaplacené  pojistné  ve  zdaňovacím  období  na  jeho  soukromé životní
   pojištění   podle  pojistné  smlouvy  uzavřené  mezi  poplatníkem  jako
   pojistníkem  a  pojištěným  v  jedné  osobě  a  pojišťovnou,  která  je
   oprávněna  k  provozování pojišťovací činnosti na území České republiky
   podle  zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na
   území  členského  státu  Evropské  unie  nebo  Evropského hospodářského
   prostoru  za  předpokladu,  že  výplata pojistného plnění (důchodu nebo
   jednorázového  plnění)  je  ve  smlouvě  sjednána  až po 60 měsících od
   uzavření  smlouvy  a  současně  nejdříve  v  kalendářním  roce, v jehož
   průběhu  dosáhne  poplatník  věku  60 let, a u pojistné smlouvy s pevně
   sjednanou  pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že
   pojistná  smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití
   s  pojistnou  dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku
   alespoň  na  40  000  Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou
   částkou  pro  případ  dožití  s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou
   pojistnou  částku  alespoň  na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za
   sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při
   dožití.  V  případě  jednorázového  pojistného  se  zaplacené  pojistné
   poměrně  rozpočítá  na  zdaňovací období podle délky trvání pojištění s
   přesností  na  dny.  Maximální  částka, kterou lze odečíst za zdaňovací
   období,  činí  v  úhrnu  12  000  Kč, a to i v případě, že poplatník má
   uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek
   z  důvodu  zániku  pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění
   nárok  na  uplatnění  odpočtu  nezdanitelné části základu daně zaniká a
   příjmem  podle  § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti
   došlo,  jsou  částky,  o  které byl poplatníkovi v příslušných letech z
   důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných
   smluv,  u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň
   rezerva,  kapitálová  hodnota  nebo  odkupné  bude  převedeno  na novou
   smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění
   nezdanitelné části základu daně.
 
   (7)  Od  základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené
   ve  zdaňovacím  období  členem odborové organizace odborové organizaci,
   která   podle  svých  stanov  obhajuje  hospodářské  a  sociální  zájmy
   zaměstnanců  v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.^82) Takto
   lze  odečíst  částku  do  výše  1,5  % zdanitelných příjmů podle § 6, s
   výjimkou  příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,
   maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
 
   (8)  Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky
   ověřující  výsledky  dalšího  vzdělávání  podle  zákona  o  ověřování a
   uznávání   výsledků   dalšího  vzdělávání^82a),  pokud  nebyly  hrazeny
   zaměstnavatelem  ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem
   s  příjmy  podle  §  7,  nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je
   osobou  se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13
   000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením,
   až 15 000 Kč.
 
   (9)  U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců
   1  až  8  sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka,
   který  je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu
   a  pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22
   činí  nejméně  90  %  všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou
   předmětem  daně  podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle §
   4,  6  nebo  10,  nebo  příjmů,  z  nichž je daň vybírána srážkou podle
   zvláštní  sazby  daně.  Výši  příjmů  ze  zdrojů  v zahraničí prokazuje
   poplatník  potvrzením  zahraničního  správce  daně na tiskopisu vydaném
   Ministerstvem financí.
 
   § 16
 
   Sazba daně
 
   Daň  ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15)
   a  o  odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá
   sta Kč dolů činí 15 %.
 
   § 16a
 
   Solidární zvýšení daně
 
   (1) Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně.
 
   (2) Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi
 
   a)  součtem  příjmů  zahrnovaných  do  dílčího základu daně podle § 6 a
   dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a
 
   b)   48násobkem  průměrné  mzdy  stanovené  podle  zákona  upravujícího
   pojistné na sociální zabezpečení.
 
   § 16b
 
   Zdaňovací období
 
   Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   Daň z příjmů právnických osob
 
   § 17
 
   Poplatníci daně z příjmů právnických osob
 
   (1) Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je
 
   a) právnická osoba,
 
   b) organizační složka státu,
 
   c)  podílový  fond  podle  zákona upravujícího investiční společnosti a
   investiční fondy,
 
   d)  podfond  akciové  společnosti s proměnným základním kapitálem podle
   zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
 
   e)  fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí
   fond  obhospodařovaný  penzijní  společností  podle zákona upravujícího
   důchodové  spoření  a  podle  zákona  upravujícího  doplňkové  penzijní
   spoření,
 
   f) svěřenský fond podle občanského zákoníku,
 
   g)  jednotka,  která  je  podle  právního  řádu státu, podle kterého je
   založena nebo zřízena, poplatníkem.
 
   (2)  Poplatníci  jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými
   nerezidenty.
 
   (3)  Poplatníci  jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na
   území  České  republiky  své  sídlo  nebo místo svého vedení, kterým se
   rozumí  adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“).
   Daňoví  rezidenti  České  republiky  mají  daňovou  povinnost, která se
   vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak
   i  na  příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pokud je poplatník, který
   není  právnickou  osobou,  založen  nebo zřízen podle právních předpisů
   České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo.
 
   (4)  Poplatníci  jsou daňovými nerezidenty, pokud nemají na území České
   republiky  své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví
   nerezidenti  mají  daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy
   ze zdrojů na území České republiky.
 
   § 17a
 
   Veřejně prospěšný poplatník
 
   (1)  Veřejně  prospěšným  poplatníkem  je poplatník, který v souladu se
   svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo
   rozhodnutím  orgánu  veřejné  moci  jako  svou  hlavní činnost vykonává
   činnost, která není podnikáním.
 
   (2) Veřejně prospěšným poplatníkem není
 
   a) obchodní korporace,
 
   b) Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
 
   c)  profesní  komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení
   podnikatelských  zájmů  svých  členů,  u nichž nejsou členské příspěvky
   osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
 
   d) zdravotní pojišťovna,
 
   e) společenství vlastníků jednotek a
 
   f) nadace,
 
   1.  která  dle  svého  zakladatelského  jednání  slouží  k podpoře osob
   blízkých zakladateli nebo
 
   2. jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.
 
   § 18
 
   Obecná ustanovení o předmětu daně
 
   (1)  Předmětem  daně  jsou  příjmy  z  veškeré činnosti a z nakládání s
   veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak.
 
   (2) Předmětem daně nejsou
 
   a)  příjmy  získané  nabytím  akcií  podle zákona upravujícího podmínky
   převodu majetku státu na jiné osoby,
 
   b)  u  poplatníků,  kteří  mají  postavení  oprávněné  osoby na základě
   zvláštního  zákona,^15b)  příjmy  získané s vydáním pohledávky, a to do
   výše  náhrad  podle  zvláštních  zákonů,^2)  do  výše  nároků na vydání
   základního  podílu,^13)  a  dále  příjmy  z vydání dalšího podílu^13) v
   nepeněžní formě,
 
   c)  příjmy  z  vlastní  činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s
   výjimkou  příjmů  podléhajících  zvláštní  sazbě  daně vybírané srážkou
   podle § 36 tohoto zákona,
 
   d)  příjmy  plynoucí  z  titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného
   Evropským  soudem  pro  lidská práva ve výši, kterou je Česká republika
   povinna  uhradit,  nebo  z  titulu  urovnání záležitosti před Evropským
   soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení
   vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,^1c)
 
   e)  příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a
   ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ
   smrti,
 
   f) majetkový prospěch
 
   1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
 
   2. vypůjčitele při výpůjčce,
 
   3. výprosníka při výprose,
 
   g) příjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě
 
   1. pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
 
   2. pokuty uložené pojištěnci nebo plátci pojistného,
 
   3. penále uloženého plátci pojistného,
 
   4. přirážky k pojistnému vyměřené zaměstnavateli,
 
   5.  náhrady  nákladů  na  hrazené  zdravotní  služby,  které  zdravotní
   pojišťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí
   osoby vůči pojištěnci,
 
   6.  úhrady  plateb  za  výkony  pracovně-lékařských služeb a specifické
   zdravotní péče od zaměstnavatele,
 
   7.  kauce  podle  právního  předpisu  upravujícího  resortní,  oborové,
   podnikové a další zdravotní pojišťovny,
 
   8.  návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na uhrazení nákladů
   poskytnutých  hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu
   v případě platební neschopnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny,
 
   9. účelové dotace ze státního rozpočtu,
 
   10.   pohledávky  za  uhrazené  zdravotní  služby  poskytnuté  v  České
   republice  cizím pojištěncům, kterými jsou fyzické osoby, za které byly
   zdravotní   služby  uhrazeny  v  souladu  s  vyhlášenými  mezinárodními
   smlouvami o sociálním zabezpečení, s nimiž vyslovil souhlas Parlament a
   jimiž je Česká republika vázána, nebo podle přímo použitelného předpisu
   Evropské unie,
 
   h) příjmy společenství vlastníků jednotek z
 
   1. dotací,
 
   2. příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku,
 
   3. úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor.
 
   § 18a
 
   Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků
 
   (1) U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně
 
   a)  příjmy  z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady)
   vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti
   jsou vyšší,
 
   b)  dotace,  příspěvek,  podpora  nebo  jiná obdobná plnění z veřejných
   rozpočtů,
 
   c) podpora od Vinařského fondu,
 
   d)  výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které
   plynou obci nebo kraji,
 
   e) úplata, která je příjmem státního rozpočtu za
 
   1.  převod  nebo  užívání  státního majetku mezi organizačními složkami
   státu a státními organizacemi,
 
   2. nájem a prodej státního majetku,
 
   f)  příjmy  z  bezúplatného  nabytí  věci  podle  zákona  o  majetkovém
   vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
 
   (2) U veřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy příjem
 
   a) z reklamy,
 
   b) z členského příspěvku,
 
   c) v podobě úroku,
 
   d) z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku.
 
   (3)  U  veřejně  prospěšného  poplatníka  se splnění podmínky uvedené v
   odstavci   1   písm.   a)  posuzuje  za  celé  zdaňovací  období  podle
   jednotlivých  druhů  činností.  Pokud  jednotlivá činnost v rámci téhož
   druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší
   nebo  rovny  než  související  výdaje  (náklady)  vynaložené  na jejich
   dosažení,  zajištění  a  udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou
   vyšší  než  související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení,
   zajištění  a  udržení,  jsou  předmětem daně příjmy z těch jednotlivých
   činností,   které   jsou  vykonávány  za  ceny,  kdy  příjmy  převyšují
   související výdaje.
 
   (4)  Veřejně  prospěšný  poplatník  je povinen vést účetnictví tak, aby
   nejpozději  ke  dni  účetní  závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které
   jsou  předmětem  daně,  od  příjmů,  které  předmětem daně nejsou, nebo
   předmětem  daně  jsou,  ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i
   pro  vedení  výdajů  (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna
   organizační složkou státu nebo obcí u jejich jednorázových rozpočtových
   příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.
 
   (5) S výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny
   příjmy u veřejně prospěšného poplatníka, který je
 
   a) veřejnou vysokou školou,
 
   b) veřejnou výzkumnou institucí,
 
   c) poskytovatelem zdravotních služeb,
 
   d) obecně prospěšnou společností,
 
   e) ústavem.
 
   § 18b
 
   Zvláštní  ustanovení  o předmětu daně osobních obchodních společností a
   jejich společníků
 
   (1)  U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z
   nichž  je  daň  vybírána  zvláštní  sazbou  daně;  to neplatí pro účely
   stanovení  základu  daně  z  příjmů  fyzických  nebo  právnických  osob
   společníka veřejné obchodní společnosti.
 
   (2)  U  společníka  veřejné  obchodní  společnosti  nebo  komplementáře
   komanditní společnosti jsou předmětem daně také příjmy veřejné obchodní
   společnosti nebo komanditní společnosti.
 
   § 19
 
   Osvobození od daně
 
   (1) Od daně jsou osvobozeny
 
   a)   členský   příspěvek   podle   stanov,  statutu,  zřizovacích  nebo
   zakladatelských listin, přijatý
 
   1.  zájmovým  sdružením  právnických osob, u něhož členství není nutnou
   podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
 
   2. spolkem, který není organizací zaměstnavatelů,
 
   3. odborovou organizací,
 
   4. politickou stranou nebo politickým hnutím, nebo
 
   5.  profesní  komorou  s  nepovinným  členstvím  s výjimkou Hospodářské
   komory České republiky a Agrární komory České republiky,
 
   b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů
   u registrovaných církví a náboženských společností,
 
   c)  příjem  z  nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového
   prostoru  a  z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo
   nebytového  prostoru  plynoucí  na základě nájemní smlouvy mezi bytovým
   družstvem  a  jeho  členem;  obdobně  to platí pro společnost s ručením
   omezeným a jejího společníka a pro spolek a jeho člena,
 
   d)  příjmy,  z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
   plynoucí
 
   1. fondu penzijní společnosti,
 
   2.  instituci  penzijního  pojištění,  která  je  skutečným  vlastníkem
   zdaňovaných  příjmů  podle  odstavce 6, s výjimkou penzijní společnosti
   nebo   obdobné   společnosti   obhospodařující   fondy  obdobné  fondům
   penzijního pojištění,
 
   e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,^19)
 
   f) příjem České národní banky a příjem Fondu pojištění vkladů,
 
   g)  výnos  z  operací  na  finančním trhu s prostředky účtu rezervy pro
   důchodovou reformu podle rozpočtových pravidel,
 
   h)  příjmy  plynoucí  z  odpisu  dluhů  při oddlužení nebo reorganizaci
   provedené  podle  zvláštního  právního  předpisu^19a), pokud jsou podle
   zvláštního právního předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,
 
   i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou
   z  dluhopisů  vydávaných  v  zahraničí  poplatníky  se  sídlem  v České
   republice nebo Českou republikou,
 
   j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.,
   plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,
 
   k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou
   použity  k  doplnění  vkladu  sníženého o podíly na ztrátách do původní
   výše,
 
   l)  příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou
   vedeny  Ministerstvem  financí  na  zvláštních  účtech podle zvláštního
   právního  předpisu^125)  a  příjmy  plynoucí  z  nakládání s prostředky
   těchto  zvláštních  účtů  na  finančním  trhu, a dále příjmy plynoucí z
   práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát podle
   zvláštního právního předpisu, a příjmy plynoucí z práv, která přešla ze
   zaniklé  České  inkasní,  s.r.o., nebo ze zrušeného Zajišťovacího fondu
   družstevních záložen na stát,
 
   m) příjem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry,
 
   n)  příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně^49) a z úroků z
   přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,^50)
 
   o) příjem Zajišťovacího fondu,
 
   p)  výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle
   atomového zákona,
 
   r)  výnos  nadace,  která  je veřejně prospěšným poplatníkem, z majetku
   vloženého  do  nadační  jistiny  a  příjem  z jeho prodeje, pokud tento
   příjem  slouží  jen k účelu, ke kterému byla nadace zřízena, a pokud se
   nejedná o příjem, který byl nadací použit v rozporu se zákonem,
 
   s) příspěvky do fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů,
 
   t)  příjmy  z  úroků  plynoucí  zdravotní  pojišťovně zřízené zvláštním
   právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu^17e) z vkladů
   u  bank,  pokud  jsou  vložené  prostředky  získány ze zdrojů veřejného
   zdravotního pojištění,
 
   u)  příjmy  regionální  rady  regionu  soudržnosti  stanovené zvláštním
   právním předpisem^124),
 
   v)  příjmy  fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu
   prokazatelné  ztráty  držitele  licence  plnícího povinnost dodávky nad
   rámec licence,^85)
 
   w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,
 
   x)  úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu
   pověřenému  Ministerstvem  financí  zabezpečováním  realizace  programů
   pomoci  Evropských  společenství,  a  to  z  vkladu  na  vkladovém účtu
   zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými
   společenstvími,  a  dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a
   samosprávy  z  vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků
   poskytnutých  České  republice  Světovou  bankou,  Evropskou bankou pro
   obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou,
 
   y)  úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky^14e) pořádané k
   účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8,
 
   z) příjem Vinařského fondu stanovený zákonem upravujícím vinohradnictví
   a vinařství,
 
   za) příjem z podpory od Vinařského fondu,
 
   zb)  příjmy  plynoucí  v  souvislosti  s  výkonem  dobrovolnické služby
   poskytované podle zvláštního právního předpisu,^4h)
 
   zc)  příjmy  plynoucí  z  příspěvků  výrobců  podle zvláštního právního
   předpisu^121)  provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný
   odběr,  zpracování,  využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený
   sběr,  zpracování,  využití  a  odstranění  elektroodpadu,  pokud  jsou
   zaregistrováni podle zvláštního právního předpisu^121),
 
   zd) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a),
 
   ze) příjmy z
 
   1.   podílu   na   zisku,  vyplácené  dceřinou  společností,  která  je
   poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,
 
   2.  převodu  podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí
   poplatníkovi  uvedenému  v  §  17  odst.  3  nebo společnosti, která je
   daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České
   republiky,
 
   zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné
   společnosti,  a  to  nejvýše  do  částky,  o  kterou  byl  zvýšen vklad
   společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu
   z  vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,^70)
   byl-li  zdrojem  tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze
   zisku,
 
   zg)  zisk  převáděný  řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o
   převodu  zisku  nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od
   dceřiné společnosti mateřské společnosti,
 
   zh)  příjem  mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o
   převodu  zisku  nebo  ovládací  smlouvy,  pokud  je  tento mimo stojící
   společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,
 
   zi) příjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je
   daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České
   republiky,  mateřské  společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17
   odst.  3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem
   uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky. Toto se
   nevztahuje  na  podíly  na  likvidačním  zůstatku,  vypořádací podíly a
   podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,
 
   zj)  licenční  poplatky  plynoucí  obchodní korporaci, která je daňovým
   rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od
 
   1.  obchodní  korporace,  která  je daňovým rezidentem České republiky,
   nebo
 
   2.  stálé  provozovny  obchodní  korporace, která je daňovým rezidentem
   jiného  členského  státu  Evropské  unie  než České republiky, na území
   České republiky,
 
   zk)  úrok  z úvěrového finančního nástroje plynoucí obchodní korporaci,
   která  je  daňovým  rezidentem jiného členského státu Evropské unie než
   České  republiky,  od  obchodní  korporace, která je daňovým rezidentem
   České  republiky, nebo od stálé provozovny obchodní korporace, která je
   daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České
   republiky,  umístěné  na  území  České  republiky;  úvěrovým  finančním
   nástrojem  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí závazkový právní vztah,
   jehož  předmětem  je  vrácení  přenechaných nebo poskytnutých peněžních
   prostředků; úvěrovým finančním nástrojem je vždy
 
   1. úvěr,
 
   2. zápůjčka,
 
   3. dluhopis,
 
   4. vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a
 
   5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky.
 
   zl)  výnosy  z  prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v
   bance  podle  zvláštního  právního  předpisu^22a)  a výnosy ze státních
   dluhopisů  pořízených  z  prostředků  zvláštního  vázaného účtu v bance
   podle  zvláštního právního předpisu^22a) a vedených na samostatném účtu
   u  České  národní  banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním
   depozitáři,   na   který   Česká  republika  jednající  prostřednictvím
   Ministerstva  financí  převede  evidence Střediska cenných papírů (dále
   jen  "centrální depozitář"), v případě, stanou-li se příjmem zvláštního
   vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu^22a),
 
   zm)  příjmy  Státního  ústavu  pro  kontrolu  léčiv a Ústavu pro státní
   kontrolu   veterinárních   biopreparátů   a   léčiv  plynoucí  z  úkonů
   vykonávaných podle zvláštního právního předpisu,^112)
 
   zn)  příjmy  plynoucí  jako  náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona
   nebo  rozhodnutím  státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a
   příjmy  plynoucí  jako  náhrada  za  vyvlastnění  na základě zvláštního
   právního předpisu^4c),
 
   zo)  bezúplatný  příjem  vlastníka  jednotky v podobě úhrady nákladů na
   správu  domu  a  pozemku  vlastníkem  jiné  jednotky v tomtéž domě nebo
   osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě.
 
   (2)  Osvobození  podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 se
   nevztahuje na
 
   a)   podíly  na  zisku  vyplácené  dceřinou  společností,  která  je  v
   likvidaci,    mateřské   společnosti,   není-li   mateřská   společnost
   společností,   která  je  daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu
   Evropské unie než České republiky,
 
   b)  příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti,
   pokud  je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v
   likvidaci.
 
   (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
 
   a)  společností,  která  je  daňovým  rezidentem jiného členského státu
   Evropské  unie  než  České  republiky,  obchodní  korporace, která není
   poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a
 
   1.   má   některou   z   forem   uvedených   v   předpisech  Evropských
   společenství;^93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním
   zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a
 
   2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za
   daňového  rezidenta  a  není  považována  za  daňového  rezidenta  mimo
   Evropskou  unii  podle  ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s
   třetím státem a
 
   3.  podléhá  některé  z  daní  uvedených  v příslušném právním předpisu
   Evropských  společenství,^93)  které mají stejný nebo podobný charakter
   jako  daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve
   Finančním  zpravodaji  a v informačním systému s dálkovým přístupem; za
   obchodní  korporaci  podléhající  těmto  daním  se  nepovažuje obchodní
   korporace,  která  je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození
   od daně,
 
   b) mateřskou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným
   v  §  17  odst.  3  a  má  formu akciové společnosti nebo společnosti s
   ručením  omezeným,  nebo  družstva  nebo  společnost,  která je daňovým
   rezidentem  jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a
   která  má  nejméně  po  dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na
   základním kapitálu jiné obchodní korporace,
 
   c)  dceřinou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným
   v  §  17  odst.  3  a  má  formu akciové společnosti nebo společnosti s
   ručením  omezeným,  nebo  družstva,  nebo  obchodní korporace, která je
   daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České
   republiky,  na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně
   po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl,
 
   d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.
 
   (4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) až zi) a podle odstavce 9 lze
   uplatnit  při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před
   splněním  podmínky  12  měsíců  nepřetržitého  trvání podle odstavce 3,
   avšak  následně  musí  být  tato  podmínka  splněna.  Nebude-li splněna
   minimální  výše  podílu  10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu
   nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle
 
   a)  odstavce  1  písm. zf) až zi) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17
   odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo
   období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od
   daně uplatněno,
 
   b)  odstavce  1  písm. ze) až zh) uplatněné plátcem daně jako nesplnění
   povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.
 
   (5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud
 
   1.  plátce  úroků  z  úvěrového  finančního  nástroje  nebo  licenčních
   poplatků   a  příjemce  úroků  z  úvěrového  finančního  nástroje  nebo
   licenčních  poplatků  jsou  osobami  přímo kapitálově spojenými po dobu
   alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a
 
   2.  příjemce  úroků  z  úvěrového  finančního  nástroje nebo licenčních
   poplatků je jejich skutečným vlastníkem a
 
   3.  úroky z úvěrového finančního nástroje nebo licenční poplatky nejsou
   přičitatelné  stálé  provozovně  umístěné na území České republiky nebo
   třetího státu a
 
   4.  příjemci  úroků  z  úvěrového  finančního  nástroje nebo licenčních
   poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb.
   Osvobození  lze  uplatnit  i  před  splněním podmínky uvedené v bodě 1,
   avšak  následně  musí  být  tato  podmínka splněna. Při nedodržení této
   podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4.
 
   (6)  Příjemce  podílu  na  zisku,  příjmu  z  převodu  podílu  mateřské
   společnosti   v  dceřiné  společnosti,  úroků  z  úvěrového  finančního
   nástroje  a  licenčních  poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud
   tyto   platby   přijímá   ve  svůj  vlastní  prospěch  a  nikoliv  jako
   zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.
 
   (7)  Licenčním  poplatkem  se  rozumí  platba  jakéhokoliv druhu, která
   představuje  náhradu  za  užití  nebo  za  poskytnutí  práva  na  užití
   autorského  nebo  jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému
   nebo  vědeckému,  včetně  filmu  a filmových děl, počítačového programu
   (software),  dále  práva  na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor,
   návrh  nebo  model,  plán,  tajný  vzorec  nebo výrobní postup, nebo za
   výrobně  technické  a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem
   se  rozumí  také  příjem  za  nájem  nebo  za  jakékoliv  jiné  využití
   průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.
 
   (8)  Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zj) a zk) lze
   za  podmínek  uvedených  v  odstavcích  3 až 7 pro společnost, která je
   daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České
   republiky,  použít  obdobně  i pro příjmy vyplácené obchodní korporací,
   která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, obchodní korporaci, která
   je  daňovým  rezidentem  Švýcarské  konfederace,  Norska  nebo Islandu;
   přitom  osvobození  podle odstavce 1 písm. zj) lze použít počínaje dnem
   1.  ledna 2011. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije
   obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).
 
   (9)  Osvobození  podle  odstavce  1  písm. ze) a zi) platí i pro příjmy
   plynoucí  poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je
   daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České
   republiky, z podílu na zisku vypláceného obchodní korporací a z převodu
   podílu v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace
 
   1.  je  daňovým  rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika
   uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a
 
   2.  má  právní  formu  se  srovnatelnou  právní  charakteristikou  jako
   společnost  s  ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle
   zvláštního právního předpisu^70), a
 
   3.  je  v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z podílu na
   zisku  nebo  z převodu podílu v obchodní korporaci plynou, jako dceřiná
   společnost   vůči   mateřské  společnosti  za  podmínek  stanovených  v
   odstavcích 3 a 4, a
 
   4.  podléhá  dani  obdobné  dani z příjmů právnických osob, u níž sazba
   daně  není  nižší  než  12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž
   poplatník  uvedený  v  §  17  odst. 3 o příjmu z podílu na zisku nebo z
   převodu  podílu v obchodní korporaci účtuje jako o pohledávce v souladu
   se   zvláštním   právním   předpisem^20),   a   ve   zdaňovacím  období
   předcházejícím  tomuto  zdaňovacímu  období; přitom došlo-li u obchodní
   korporace  k  zániku  bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této
   podmínky  u  právního  předchůdce;  za  obchodní  korporaci podléhající
   takové  dani  se  nepovažuje  obchodní  korporace,  která  je  od  daně
   osvobozena,  nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této
   daně.
 
   Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze
   uplatnit, pokud příjemce příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu
   je  jejich  skutečný  vlastník. Výdajem vynaloženým na příjem uvedený v
   odstavci  1  písm.  ze)  bodu  2  je  vždy  nabývací cena tohoto podílu
   stanovená   podle   tohoto   zákona.  Pro  stanovení  výdajů  (nákladů)
   vynaložených  na  příjmy  (výnosy)  osvobozené podle tohoto odstavce se
   ustanovení  §  25 odst. 1 písm. zk) použije přiměřeně. Osvobození podle
   odstavce  1  písm.  ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u
   podílů v obchodní korporaci, které byly nabyty v rámci koupě obchodního
   závodu (§ 23 odst. 15).
 
   (10)  Osvobození  podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a písm. zi) a podle
   odstavce 9 lze za podmínek uvedených v odstavcích 3, 4 a 6 pro obchodní
   korporaci,  která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské
   unie  než  České  republiky,  použít  obdobně i pro obchodní korporaci,
   která je daňovým rezidentem Norska nebo Islandu. Při využití osvobození
   podle  tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm.
   zk).
 
   (11)  Osvobození  podle  odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10
   nelze uplatnit, pokud dceřinná společnost nebo mateřská společnost
 
   a) je od daně z příjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena,
 
   b)  si  může  zvolit  osvobození  nebo  obdobnou úlevu od daně z příjmů
   právnických osob nebo obdobné daně, nebo
 
   c)  podléhá  dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou
   ve výši 0 %.
 
   § 19a
 
   neplatil
 
   § 19b
 
   Osvobození bezúplatných příjmů
 
   (1) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný
 
   a) příjem z nabytí dědictví nebo odkazu,
 
   b) příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o
   pozemkových úpravách, v podobě
 
   1. nabytí vlastnického práva k pozemku,
 
   2. zřízení věcného břemene.
 
   (2) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
 
   a) obmyšleného z majetku, který
 
   1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
 
   2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
 
   b) poplatníka, který je
 
   1.  veřejně  prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky,
   pokud  je  nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20
   odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení; osvobození se nepoužije u obcí
   a krajů,
 
   2.  veřejně  prospěšným  poplatníkem se sídlem na území Norska, Islandu
   nebo  jiného  členského  státu Evropské unie než České republiky, je-li
   jeho   právní   forma,  předmět  činnosti  a  způsob  využití  předmětu
   bezúplatného  nabytí  obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu
   využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle bodu 1,
 
   c) plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,
 
   d) přijatý z veřejné sbírky,
 
   e) členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.
 
   (3)  Osvobození  bezúplatných příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) se
   nepoužije,  pokud  ho  poplatník  neuplatní.  Rozhodnutí  poplatníka  o
   uplatnění  nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně
   měnit.
 
   § 20
 
   Základ daně a položky snižující základ daně
 
   (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení
   odstavců 2 až 6.
 
   (2)  U  poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem
   daně  v  průběhu  likvidace  i  po  jejím ukončení výsledek hospodaření
   upravený podle § 23 až 33.
 
   (3)  Má-li  dojít u investičního fondu ke změně jeho administrátora, je
   předchozí   administrátor  povinen  tuto  změnu  oznámit  správci  daně
   nejpozději v den, kdy nastane.
 
   (4)  U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33
   snižuje o částku připadající komplementářům.
 
   (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
   součástí  základu  daně  poměrná  část  základu daně nebo daňové ztráty
   veřejné  obchodní  společnosti.  Tento poměr odpovídá poměru, kterým se
   společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
 
   (6)  U  poplatníka,  který je komplementářem komanditní společnosti, je
   součástí  základu  daně  poměrná  část  základu daně nebo daňové ztráty
   komanditní   společnosti.   Tento  poměr  odpovídá  poměru,  kterým  se
   komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
 
   (7)  Veřejně  prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele
   zdravotních  služeb a profesní komory a poplatníka založeného za účelem
   ochrany  a  hájení  podnikatelských  zájmů  svých  členů,  kteří nejsou
   organizací  zaměstnavatelů,  může základ daně zjištěný podle odstavce 1
   snížený  podle  §  34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000
   Kč,  použije-li  prostředky  získané  touto  úsporou  na  dani ke krytí
   nákladů  (výdajů)  souvisejících  s  činnostmi,  z nichž získané příjmy
   nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících
   zdaňovacích   obdobích.   Obecně  prospěšná  společnost  a  ústav  musí
   prostředky  získané  touto  úsporou  použít  v  následujícím zdaňovacím
   období   ke   krytí   nákladů  (výdajů)  prováděných  nepodnikatelských
   činností.  V  případě,  že  30  % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze
   odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
   Veřejná  vysoká  škola,  obecně  prospěšná společnost nebo ústav, které
   jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a
   veřejná  výzkumná instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1
   snížený  podle  §  34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000
   Kč,  použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím
   zdaňovacím  období  ke  krytí  nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké,
   výzkumné,  vývojové  nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení
   činí  méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč,
   maximálně však do výše základu daně.
 
   (8)   Od  základu  daně  sníženého  podle  §  34  lze  odečíst  hodnotu
   bezúplatného  plnění  poskytnutého  obcím, krajům, organizačním složkám
   státu,  právnickým  osobám  se sídlem na území České republiky, jakož i
   právnickým   osobám,  které  jsou  pořadateli  veřejných  sbírek  podle
   zvláštního zákona,^14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných
   a  vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu,
   na  podporu  a  ochranu  mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na
   účely  sociální,  zdravotnické,  ekologické, humanitární, charitativní,
   náboženské   pro   registrované   církve   a   náboženské  společnosti,
   tělovýchovné  a  sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na
   jejich  činnost,  dále  fyzickým  osobám  s  bydlištěm  na  území České
   republiky,  které  jsou  poskytovateli  zdravotních  služeb  nebo které
   provozují  školy  a  školská  zařízení a zařízení na ochranu opuštěných
   zvířat  nebo  ohrožených  druhů  zvířat, na financování těchto zařízení
   dále  fyzickým  osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou
   poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu
   ke   dni  přiznání  starobního  důchodu  nebo  jsou  nezletilými  dětmi
   závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu^4j), na
   zdravotnické  prostředky^114)  nejvýše  do částky nehrazené zdravotními
   pojišťovnami   nebo  na  zvláštní  pomůcky  podle  zákona  upravujícího
   poskytování  dávek  osobám  se  zdravotním postižením nejvýše do částky
   nehrazené  příspěvkem  ze  státního  rozpočtu, a na majetek usnadňující
   těmto   osobám   vzdělání  a  zařazení  do  zaměstnání,  pokud  hodnota
   bezúplatného  plnění  činí  alespoň  2000  Kč.  Obdobně  se postupuje u
   bezúplatného   plnění  na  financování  odstraňování  následků  živelní
   pohromy,  ke které došlo na území členského státu Evropské unie, Norska
   nebo   Islandu.   U   hmotného  nebo  nehmotného  majetku  je  hodnotou
   bezúplatného  plnění  nejvýše  zůstatková  cena  hmotného majetku (§ 29
   odst.  2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního
   předpisu^20)  u  ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze
   základu  daně  sníženého  podle  §  34.  Do limitů pro tento odpočet se
   nezapočítávají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na
   dílčím  odvodu  z loterií a jiných podobných her. Tento odpočet nemohou
   uplatnit  poplatníci,  kteří  nejsou  založeni  nebo  zřízeni za účelem
   podnikání.  Od  základu daně nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění,
   na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s
   ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.
 
   (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
   součástí  hodnoty  bezúplatného  plnění,  kterou lze odečíst od základu
   daně  podle odstavce 8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého
   veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená
   ve  stejném  poměru,  jako  se  rozděluje základ daně nebo ztráta podle
   odstavce 5.
 
   (10) Hodnota bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na
   účely  vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní
   společnost  ve  stejném  poměru,  v  jakém se snižuje základ daně podle
   odstavce   4.   U   poplatníka,   který  je  komplementářem  komanditní
   společnosti,  je  součástí  hodnoty  bezúplatného  plnění,  kterou  lze
   odečíst   podle   odstavce   8,  i  část  hodnoty  bezúplatného  plnění
   poskytnutého  komanditní  společností  na  účely vymezené v odstavci 8,
   připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé
   komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.
 
   (11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na
   celé tisíce Kč dolů.
 
   (12)  Ustanovení  odstavců  8  až 11 se použije i pro bezúplatné plnění
   poskytnuté  právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na
   území  jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a dále
   na  území,  Norska  nebo  Islandu, pokud příjemce bezúplatného plnění a
   účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.
 
   § 20a
 
   Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je jen část zdaňovacího
   období investičním fondem, rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o
   položky podle § 34 s přesností na dny, a to na část
 
   a)  připadající  na  část  zdaňovacího  období,  v  níž byl investičním
   fondem, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů,
 
   b)   připadající   na  zbývající  část  zdaňovacího  období,  která  se
   zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.
 
   § 20b
 
   Samostatný základ daně
 
   (1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z podílů na
   zisku,  vypořádacích  podílů,  podílů  na likvidačním zůstatku nebo jim
   obdobná  plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí
   poplatníkům  uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném
   zdaňovacím  období.  Do  samostatného základu daně se nezahrnují příjmy
   osvobozené od daně. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu
   na  likvidačním  zůstatku  anebo  z  obdobného  plnění  zahrnovaného do
   samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní
   korporaci.  Obdobně  se postupuje i u poplatníka uvedeného v § 17 odst.
   4,  pokud  příjmy  z  podílů  na  zisku, vypořádacích podílů, podílů na
   likvidačním  zůstatku  nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí se
   přičítají jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky. Toto
   ustanovení se nevztahuje na fondy penzijní společnosti.
 
   (2)  U  poplatníka,  který  je společníkem veřejné obchodní společnosti
   nebo  komplementářem  komanditní  společnosti, je součástí samostatného
   základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní
   společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se
   stanoví
 
   a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém
   je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,
 
   b)  u  komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je
   rozdělován   zisk   nebo   ztráta   komanditní  společnosti  na  tohoto
   komplementáře podle zvláštního právního předpisu.
 
   § 20c
 
   Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob
 
   Obchodním  majetkem  poplatníka  daně  z příjmů právnických osob se pro
   účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
 
   a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
 
   b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.
 
   § 21
 
   Sazba daně
 
   (1)  Sazba  daně  činí  19  %,  pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno
   jinak.  Tato  sazba  daně  se vztahuje na základ daně snížený o položky
   podle  §  34  a  §  20  odst.  7  a  8,  který  se zaokrouhluje na celé
   tisícikoruny dolů.
 
   (2) Sazba daně činí 5 % ze základu daně
 
   a)  investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti
   a  investiční fondy; tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený
   o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů,
 
   b)  zahraničního  investičního fondu, založeného v jiném členském státě
   Evropské unie, Norsku nebo Islandu, pokud
 
   1.  veřejně  nabízí  cenné  papíry,  shromažďuje  peněžní prostředky od
   veřejnosti  a  investuje  na  principu  rozložení  rizika, přičemž tyto
   skutečnosti  lze zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu
   vydaného tímto fondem,
 
   2.  podléhá  orgánu  dohledu  ve  státě,  ve  kterém je povolen, a tuto
   skutečnost  lze  zjistit ze statutu, prospektu nebo obdobného dokumentu
   vydaného tímto fondem a
 
   3.  je  podle  daňového práva státu, ve kterém je povolen, považován za
   daňového rezidenta a příjmy tohoto fondu se podle daňového práva tohoto
   státu ani zčásti nepřičítají jiným osobám.
 
   (3)  Sazba  daně činí 5 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce
   penzijního  pojištění  s  výjimkou  penzijní  společnosti  nebo obdobné
   společnosti  obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění.
   Tato  sazba  daně  se vztahuje na základ daně snížený o položky podle §
   34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.
 
   (4)  Sazba  daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b
   zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.
 
   (5)  U  poplatníka  daně z příjmu právnických osob, který je pouze část
   zdaňovacího  období  investičním  fondem,  se  použije sazba daně podle
   odstavce  2  jen  na  část základu daně připadající na část zdaňovacího
   období, ve které byl investičním fondem, stanovenou podle § 20a.
 
   (6) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců
   účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno
   daňové přiznání.
 
   § 21a
 
   Zdaňovací období
 
   Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je
 
   a) kalendářní rok,
 
   b) hospodářský rok,
 
   c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo
   převodu  jmění na člena právnické osoby do konce kalendářního roku nebo
   hospodářského  roku,  ve  kterém  se  přeměna  nebo  převod jmění staly
   účinnými, nebo
 
   d)  účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po
   sobě jdoucích 12 měsíců.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   Společná ustanovení
 
   § 21b
 
   Obecná společná ustanovení o věcech
 
   (1)  Za  věc, a to za věc hmotnou a movitou, se pro účely daní z příjmů
   považuje také
 
   a) živé zvíře,
 
   b) část lidského těla a
 
   c) ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje.
 
   (2)  Ustanovení o obchodním závodu se pro účely daní z příjmů použijí i
   na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku.
 
   (3)  Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro účely daní
   z příjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papíry.
 
   (4)  Ustanovení  tohoto  zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí
   obdobně  i  na  jednotku,  která je vymezena podle zákona o vlastnictví
   bytů,  spolu  se  s  ní  spojeným podílem na společných částech domu, a
   pokud  je  s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na
   tomto pozemku.
 
   (5)  Ustanovení  upravující  zálohu  se pro účely daní z příjmů obdobně
   použijí i na závdavek.
 
   § 21c
 
   Obecná společná ustanovení o majetkových právech
 
   (1)  Pro  účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu
   se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu.
 
   (2)  Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro
   účely  daní  z  příjmů  o  koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč
   hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.
 
   (3) Ustanovení tohoto zákona upravující nájem se použijí i pro pacht.
 
   § 21d
 
   Obecná společná ustanovení o finančním leasingu
 
   (1)  Finančním  leasingem  se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání
   věci  s  výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití
   uživateli za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy
 
   a) ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci
   vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci,
 
   b) ujednáno právo uživatele na převod podle písmene a).
 
   (2) Na finanční leasing se nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu.
 
   (3)  Finanční  leasing  se pro účely daní z příjmů považuje od okamžiku
   uzavření smlouvy o finančním leasingu za nájem, pokud
 
   a) je finanční leasing předčasně ukončen,
 
   b)  po  uplynutí  sjednané doby nedojde k převodu vlastnického práva na
   uživatele.
 
   (4)  Přenechá-li  uživatel  užívající předmět finančního leasingu tento
   předmět  k užívání jiné osobě za úplatu na základě smlouvy, považuje se
   tato smlouva pro účely daní z příjmů za smlouvu o nájmu.
 
   § 21e
 
   Obecná společná ustanovení o osobách
 
   (1)  Bankou  se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční
   banky.
 
   (2)  Za  stát  se  pro  účely  daní  z  příjmů považuje také samostatná
   jurisdikce, která není státem.
 
   (3) Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner
   podle zákona upravujícího registrované partnerství.
 
   (4)  Společně  hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí
   společenství  fyzických  osob,  které  spolu  trvale  žijí  a  společně
   uhrazují náklady na své potřeby.
 
   § 22
 
   Zdroj příjmů
 
   (1)  Za  příjmy  ze  zdrojů  na  území  České republiky se u poplatníků
   uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
 
   a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
 
   b)  příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených
   v  písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo
   na   palubách  lodí  či  letadel,  které  jsou  provozovány  poplatníky
   uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,
 
   c)  příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů,
   příjmy  z  obchodního,  technického  nebo  jiného poradenství, řídicí a
   zprostředkovatelské  činnosti  a  obdobných  činností  poskytovaných na
   území České republiky,
 
   d) příjmy z prodeje nemovitých věcí umístěných na území České republiky
   a z práv s nimi spojených,
 
   e) příjmy z užívání nemovitých věcí nebo bytů umístěných na území České
   republiky,
 
   f) příjmy
 
   1.  z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka,
   vědce,  učitele,  umělce,  daňového  či  účetního  poradce  a podobných
   profesí, vykonávané na území České republiky,
 
   2.  z  osobně  vykonávané  činnosti  na  území České republiky nebo zde
   zhodnocované   veřejně   vystupujícího  umělce,  sportovce,  artisty  a
   spoluúčinkujících  osob,  bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z
   jakého právního vztahu,
 
   g)  příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3
   a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst.
   4, kterými jsou
 
   1.  náhrady  za  poskytnutí  práva  na  užití  nebo  za  užití předmětu
   průmyslového  vlastnictví,  počítačových  programů  (software), výrobně
   technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
 
   2.  náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského
   nebo práva příbuzného právu autorskému,
 
   3.  podíly  na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku
   obchodních  korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část
   zisku  po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se
   pro  účely  tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou
   cenou  a  cenou  obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se
   neuznávají  jako  výdaj  (náklad)  podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s
   výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému
   rezidentovi  jiného  členského  státu Evropské unie než České republiky
   nebo  daňovému  rezidentovi Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace;
   podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu,
 
   4.  úroky  a jiné výnosy z poskytnutých úvěrových finančních nástrojů a
   obdobné  příjmy  plynoucí  z  jiných  obchodních  vztahů,  z vkladů a z
   investičních  nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího
   podnikání na kapitálovém trhu,
 
   5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České
   republiky,
 
   6.  odměny  členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob
   bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou,
 
   7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé
   provozovny,  investičních  nástrojů podle zvláštního právního předpisu,
   upravujícího  podnikání  na  kapitálovém trhu, neuvedených pod písmenem
   h), majetkových práv registrovaných na území České republiky,
 
   8.  výhry  v  loteriích,  sázkách  a  jiných  podobných  hrách, výhry z
   reklamních   soutěží  a  slosování,  ceny  z  veřejných  soutěží  a  ze
   sportovních soutěží,
 
   9. výživné a důchody,
 
   10.  příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se
   snížením základního kapitálu,
 
   11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
 
   12. sankce ze závazkových vztahů,
 
   13. příjmy ze svěřenského fondu,
 
   14. bezúplatné příjmy,
 
   h)  příjmy  z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo
   na území České republiky,
 
   i)  příjmy  z  prodeje  obchodního  závodu  umístěného  na  území České
   republiky.
 
   (2)  Stálou  provozovnou  se  rozumí místo k výkonu činností poplatníků
   uvedených  v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např.
   dílna,  kancelář,  místo  k  těžbě  přírodních  zdrojů,  místo  prodeje
   (odbytiště),   staveniště.   Staveniště,   místo   provádění   stavebně
   montážních  projektů  a  dále poskytování činností a služeb uvedených v
   odstavci  1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami
   pro  něho  pracujícími  se  považují  za stálou provozovnu, přesáhne-li
   jejich  doba  trvání  šest  měsíců  v jakémkoliv období 12 kalendářních
   měsíců  po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky
   v  zastoupení  poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a
   obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro
   tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu
   na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba
   pro poplatníka na území České republiky provádí.
 
   (3)  Příjem  společníka  veřejné  obchodní  společnosti,  komplementáře
   komanditní  společnosti  nebo  společníka společnosti, který je daňovým
   nerezidentem,   plynoucí  z  účasti  v  této  obchodní  korporaci  nebo
   společnosti   a  z  úvěrového  finančního  nástroje  poskytnutého  této
   obchodní  korporaci  nebo  společnosti se považuje za příjem dosahovaný
   prostřednictvím   stálé   provozovny.   Pro  zajištění  daně  z  příjmů
   společníka  veřejné  obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní
   společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3.
 
   (4)  Příjmem  podle  odstavce  1  se  rozumí i nepeněžní plnění přijaté
   poplatníkem.
 
   § 23
 
   Základ daně
 
   (1)  Základem  daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které
   nejsou  předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje
   (náklady),  a  to  při respektování jejich věcné a časové souvislosti v
   daném  zdaňovacím  období,  s  tím,  že  u  poplatníka, který je účetní
   jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady;
   rozdíl se upraví podle tohoto zákona.
 
   (2) Pro zjištění základu daně se vychází
 
   a)  z  výsledku  hospodaření  (zisk  nebo  ztráta), a to vždy bez vlivu
   Mezinárodních   účetních   standardů,   u   poplatníků,   kteří   vedou
   účetnictví.^20)   Poplatník,   který  sestavuje  účetní  závěrku  podle
   Mezinárodních   účetních   standardů   upravených   právem   Evropských
   společenství^126), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku
   hospodaření  a  pro  stanovení  dalších  údajů rozhodných pro stanovení
   základu  daně  zvláštní právní předpis^20i). Při stanovení základu daně
   se  nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto
   zákoně  stanoveno  jinak.  Pro  zjištění  základu daně veřejné obchodní
   společnosti  a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření
   upraveného  o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné
   obchodní  společnosti  nebo  komplementářům komanditní společnosti. Pro
   zjištění  základu  daně  u  poplatníků,  kteří odpisují majetek metodou
   komponentního   odpisování   podle   právních   předpisů   upravujících
   účetnictví,  se  vychází  z  výsledku hospodaření bez vlivu této účetní
   metody odpisování,
 
   b)  z  rozdílu  mezi  příjmy  a  výdaji  u  poplatníků,  kteří  nevedou
   účetnictví.
 
   (3)  Výsledek  hospodaření  nebo  rozdíl  mezi  příjmy  a  výdaji podle
   odstavce 2
 
   a) se zvyšuje o
 
   1. částky neoprávněně zkracující příjmy,
 
   2.   částky,  které  nelze  podle  tohoto  zákona  zahrnout  do  výdajů
   (nákladů),
 
   3. částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích,
   za  která  se podává daňové přiznání, jako osvobozený bezúplatný příjem
   veřejně   prospěšného  poplatníka  nebo  výdaj  (náklad)  na  dosažení,
   zajištění  a  udržení  příjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek
   pro jejich osvobození nebo uplatnění jako výdaje (nákladu) na dosažení,
   zajištění  a  udržení příjmů, a to ve zdaňovacím období nebo období, za
   které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
 
   4.  částky,  o  které  byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c)
   bodů  1  a  2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období,
   kdy  je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek
   hospodaření.  Výsledek  hospodaření  se zvyšuje dále o částku, o kterou
   byl  snížen  výsledek  hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí
   zdaňovací  období,  a  to  v  tom  zdaňovacím  období,  kdy  je  oprava
   nesprávností zaúčtována rozvahově,
 
   5.  částky  pojistného  na  důchodové  spoření,  pojistného na sociální
   zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na
   veřejné   zdravotní  pojištění,  které  je  podle  zvláštních  právních
   předpisů^21)  povinen  platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který
   vede   účetnictví,   sraženy,   avšak   neodvedeny   do   konce  měsíce
   následujícího  po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je
   daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona
   daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na
   důchodové  spoření,  pojistného  na  sociální zabezpečení, příspěvku na
   státní   politiku  zaměstnanosti  a  pojistného  na  veřejné  zdravotní
   pojištění  částkami,  o které se zvýší výsledek hospodaření, nebudou-li
   odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,
 
   6.  přijaté  úhrady  smluvních  pokut,  úroků  z  prodlení,  poplatků z
   prodlení,  penále  a  jiných  sankcí  ze závazkových vztahů u věřitele,
   který  vede  účetnictví,  pokud  byly  podle písmene b) bodu 1 položkou
   snižující  výsledek  hospodaření  v  předchozích  zdaňovacích obdobích;
   přitom  za  přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávek.
   Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních
   sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem
   než  jejím  uhrazením nebo splynutím práva s povinností u jedné osoby a
   její  výše  byla  podle  písmene  b) bodu 1 položkou snižující výsledek
   hospodaření  v  předchozích  zdaňovacích  obdobích, je povinen o částku
   této  pohledávky zvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebyl o stejnou
   částku  zvýšen  podle  bodu  2.  Obdobně to platí pro právního nástupce
   poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
 
   7.  částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely
   stanoví  zvláštní  právní  předpis,^22a)  u  poplatníka,  který  nevede
   účetnictví,
 
   8.  rozdíl  mezi  oceněním  nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený
   obchodní  korporací  jejímu  členovi  nebo část tohoto rozdílu, o který
   nebyla  snížena nabývací cena podílu (§ 24 odst. 7), a to ke dni vzniku
   obchodní  korporace  při  založení nové obchodní korporace, v ostatních
   případech  ke  dni  splacení  vkladu.  Toto se nevztahuje na poplatníky
   uvedené v § 2,
 
   9.  částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve
   výši,  která  odpovídá  poměru  nevyčerpané  úspory na dani, a to v tom
   zdaňovacím  období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve
   kterém  došlo  k  porušení  podmínek  pro použití úspory na dani nebo k
   ukončení činnosti,
 
   10.   kladný   rozdíl   mezi  vzájemnými  pohledávkami  zúčastněných  a
   nástupnických obchodních korporací, u nichž dochází k zániku v důsledku
   přeměny  splynutím  osoby  dlužníka  a věřitele, vyloučený v zahajovací
   rozvaze  ve  prospěch  vlastního  kapitálu, a to u nástupnické obchodní
   korporace v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická
   obchodní  korporace povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl
   se  stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento
   rozdíl  se  snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí
   osoby  dlužníka  a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů,
   které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení
   se  nevztahuje  na  pohledávky  z  titulu  závazkových  pokut,  úroků z
   prodlení,  poplatků  z  prodlení,  penále  a jiných sankcí ze smluvních
   vztahů,
 
   11.   kladný  rozdíl  mezi  oceněním,  a  to  podle  právních  předpisů
   upravujících  oceňování  majetku,  vypořádacího  podílu  nebo podílu na
   likvidačním  zůstatku vyplácených v nepeněžní formě poplatníkovi, který
   je   členem  obchodní  korporace,  a  výší  jeho  hodnoty  zachycené  v
   účetnictví  obchodní  korporace  podle  právních  předpisů upravujících
   účetnictví;   jestliže   poplatníkovi,   kterému  je  vypořádací  podíl
   vyplácen,  vznikne  dluh  vůči  obchodní  korporaci, sníží se vypočtený
   kladný rozdíl o hodnotu tohoto dluhu,
 
   12.   výši   neuhrazeného   dluhu  zachyceného  v  účetnictví  dlužníka
   odpovídajícího  pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo
   se  promlčela.  Toto se nevztahuje na dluhy dlužníka, který je v úpadku
   podle  zvláštního  právního předpisu, ^127) a u ostatních poplatníků na
   dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění
   ve  prospěch  vlastního  kapitálu,  úhrady  ztráty  obchodní korporace,
   úvěrů,  zápůjček,  ručení,  záloh,  smluvních  pokut, úroků z prodlení,
   poplatků  z  prodlení  a  jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na
   dluhy,   z  jejichž  titulu  vznikl  výdaj  (náklad),  ale  je  výdajem
   (nákladem)  na  dosažení,  zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen
   pokud  byl  zaplacen.  Toto  ustanovení  se dále nevztahuje na dluhy, z
   jejichž  titulu  nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a
   udržení  zdanitelných příjmů, a dále na dluhy, o které vedou poplatníci
   rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a
   nebo  správní  řízení  podle  zvláštního  právního  předpisu,  jehož se
   poplatník  řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění
   svého  práva,  a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za dluhy se pro
   účely  tohoto  ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví,
   nepovažují  dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví
   poplatníka  v  souladu se zvláštním právním předpisem^20). Poplatníci s
   příjmy  podle  §  7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují
   podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu
   odpovídajícího  pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo
   se  promlčela,  s  výjimkou  dluhů  dlužníka,  který  je v úpadku podle
   zvláštního  právního  předpisu^19a),  ^127), a u ostatních poplatníků s
   výjimkou  dluhů  z  titulu  úvěrů,  zápůjček,  smluvních pokut, úroků z
   prodlení,  poplatků  z  prodlení  a jiných sankcí nebo dluhů, které při
   úhradě   nejsou  výdajem  na  dosažení,  zajištění  a  udržení  příjmů,
   nejedná-li  se  o  dluhy  z titulu pořízení hmotného majetku a úplaty u
   finančního leasingu hmotného majetku,
 
   13.  částku,  o kterou byl snížen základ daně podle § 34 odst. 9 a 10 v
   předchozích zdaňovacích obdobích, pokud poplatník pohledávku vzniklou z
   titulu postoupení majetkového podílu dále postoupil,
 
   14.  výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než splněním,
   započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou
   se   dosavadní   dluh  nahrazuje  dluhem  novým  stejné  hodnoty,  nebo
   narovnáním,   pokud   nebyla   podle   právních  předpisů  upravujících
   účetnictví  zaúčtována  ve  prospěch  výnosů  nebo se o tuto výši dluhu
   nezvyšuje  výsledek  hospodaření  podle  bodu 10; toto se nevztahuje na
   dluh,  z  jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem)
   na  dosažení,  zajištění  a  udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl
   zaplacen,
 
   15.  částku  vzniklou  v  důsledku  změny  účetní metody, která zvýšila
   vlastní  kapitál,  a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně
   účetní metody účtováno,
 
   16.  hodnotu  bezúplatného  příjmu  poplatníka, pokud se o tomto příjmu
   neúčtuje  ve  výnosech  a  nejedná  se o příjem osvobozený od daně nebo
   příjem,  který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově
   poskytnutého na pořízení hmotného majetku,
 
   17.  částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší
   hodnoty  vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje
   dluhem novým,
 
   18. částku uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích,
   za  která  se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného
   vzdělávání,   pokud   následně  došlo  k  porušení  podmínek  pro  jeho
   uplatnění,  a  to  ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává
   daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
 
   b) se snižuje o
 
   1.  rozdíl,  o  který  smluvní  pokuty  a  úroky z prodlení, poplatky z
   prodlení,  penále  a  jiné  sankce  ze  závazkových vztahů zúčtované ve
   prospěch  výnosů  podle  zvláštního právního předpisu^20) u poplatníka,
   který  vede  účetnictví,  převyšují  přijaté  částky v tomto zdaňovacím
   období.  Do  tohoto  rozdílu  nelze zahrnout částky pohledávek z těchto
   sankcí,  které  zanikly  v  průběhu  nebo  k poslednímu dni zdaňovacího
   období.  Za  zánik pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i
   její postoupení,
 
   2.  částky  pojistného  na důchodové spoření, pojistného na na sociální
   zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na
   veřejné  zdravotní pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u
   poplatníka,  který vede účetnictví, podle písmene a) bodu 5, dojde-li k
   jejich  odvedení.  Obdobně  to  platí  pro právního nástupce poplatníka
   zaniklého  bez  provedení  likvidace,  pokud  tyto  částky pojistného a
   příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
 
   3.  částky  dalších  výdajů  (nákladů),  které lze uplatnit jako výdaje
   (náklady)  na  dosažení,  zajištění  a udržení zdanitelných příjmů, jen
   pokud  byly  zaplaceny,  dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím
   období,  než  ve  kterém  tyto  náklady ovlivnily výsledek hospodaření.
   Obdobně  to  platí  pro  právního  nástupce  poplatníka  zaniklého  bez
   provedení  likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které
   nebyly  výdajem  (nákladem)  na  dosažení, udržení a zajištění příjmů z
   důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w),
 
   4. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch
   výnosů  nebo  nákladů  v  účetnictví  společníka  při nabytí akcií nebo
   podílu   v  obchodní  společnosti  v  rámci  přeměny  podle  zvláštního
   předpisu,  pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§
   24 odst. 7),
 
   5. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu^20) ve prospěch
   výnosů  nebo  nákladů  v  účetnictví  společníka při nabytí akcií tímto
   společníkem,  pokud  tyto  akcie byly nově emitovány na základě zvýšení
   základního  kapitálu  podle  zvláštního  předpisu^131),  byl-li zdrojem
   tohoto  zvýšení  zisk  obchodní společnosti, fond vytvořený ze zisku či
   jiné  složky  vlastního  kapitálu,  pokud v této souvislosti nedojde ke
   zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),
 
   6.  částku  vzniklou  v  důsledku  změny  účetní  metody, která snížila
   vlastní  kapitál,  a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně
   účetní metody účtováno,
 
   c) lze snížit o
 
   1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
 
   2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona
   do výdajů (nákladů) zahrnout,
 
   3.  částky  související  s  rozpouštěním  rezerv  a  opravných položek,
   jejichž  tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení,
   zajištění  a  udržení  příjmů,  pokud  jsou  podle  zvláštního právního
   předpisu^20) zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,
 
   4.  oceňovací  rozdíl  vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto
   zákoně dále stanoveno jinak,
 
   5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu při
   nabytí   vkladem   nebo  přeměnou^131)  a  souhrnem  jeho  individuálně
   přeceněných  složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud
   jsou  podle  zvláštního  právního  předpisu^20)  zaúčtovány ve prospěch
   výnosů,
 
   6.  hodnotu  dluhu  zaniklého  splněním,  započtením  nebo splynutím, o
   kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
   podle  písmene  a)  bodu  12;  o  tuto  hodnotu  může  snížit  výsledek
   hospodaření  nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 i právní
   nástupce  poplatníka  zaniklého  bez  provedení  likvidace  nebo právní
   nástupce  poplatníka, který je fyzickou osobou, pokud u těchto právních
   nástupců  tento  dluh  takovým způsobem zanikl a o hodnotu tohoto dluhu
   byl  u  poplatníka  zaniklého  bez provedení likvidace nebo poplatníka,
   který  je fyzickou osobou, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi
   příjmy  a výdaji podle písmene a) bodu 12. Obdobně postupují poplatníci
   s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví,
 
   7.  hodnotu  odvolaného  daru,  a  to  u  hmotného  majetku  nejvýše  o
   zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví,
   pokud  o  ní  není  účtováno  v  nákladech  (výdajích); základ daně lze
   snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen,
 
   8. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek
   hospodaření  nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a)
   bodu  16  tohoto  ustanovení, pokud je tento bezúplatný příjem využit k
   dosažení,  zajištění  a  udržení  příjmů  a  nebylo  o  něm  účtováno v
   nákladech.
 
   Obdobně  se  postupuje,  je-li daňové přiznání podáváno za jiné období,
   než je zdaňovací období.
 
   (4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují
 
   a)  u  poplatníků  uvedených  v  §  2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé
   provozovny příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby
   daně,
 
   b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 21 odst. 4,
 
   c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném
   snížení základního kapitálu,
 
   d)  částky,  které  již  byly  zdaněny  podle  tohoto  zákona  u  téhož
   poplatníka  nebo  u  poplatníka  zaniklého  bez  provedení  likvidace v
   případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,
 
   e)  částky  zaúčtované  do  příjmů  (výnosů),  pokud souvisejí s výdaji
   (náklady)  neuznanými  v  předchozích  zdaňovacích obdobích jako výdaje
   (náklady)  na  dosažení,  zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do
   výše  těchto  neuznaných  výdajů  (nákladů)  v  předchozích zdaňovacích
   obdobích.  Obdobně  postupují  poplatníci  uvedení v § 2, kteří nevedou
   účetnictví,
 
   f)  podíl  na  likvidačním  zůstatku  nebo  vypořádací podíl společníka
   veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
 
   g)  částka  zaúčtovaná  do  příjmů  (výnosů)  podle zvláštního právního
   předpisu,^20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem,
   který  nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl
   od  daně  osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje
   (nákladu),
 
   h)  částka  vyplacená  členovi  obchodní  korporace  z  účasti v ní při
   snížení  základního  kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24
   odst. 7),
 
   i)    změna   ocenění   podílu   v   obchodní   korporaci   ekvivalencí
   (protihodnotou),   pokud   je   zaúčtována  podle  zvláštního  právního
   předpisu^20)    jako    náklad    nebo   výnos.   Ocenění   ekvivalencí
   (protihodnotou)  se  pro  účely  tohoto  zákona  nepovažuje  za ocenění
   reálnou hodnotou,^20)
 
   j)  u  poplatníka uvedeného v § 17 částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů
   ve  výši  rozdílu  mezi  oceněním  nepeněžitého  vkladu  a  výší vkladu
   vyplácená  obchodní  korporací  jejímu  členovi,  pokud se o ni snižuje
   nabývací cena podílu,
 
   k)   změna  reálné  hodnoty  (oceňovací  rozdíl)  u  pohledávek,  které
   poplatník  nabyl  a  určil  k obchodování, o kterých je účtováno jako o
   nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu,^20)
 
   l) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu
   se  zvláštním  právním předpisem20) oceňuje reálnou hodnotou a který by
   byl  při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19
   odst. 9,
 
   m)  rozdíl  mezi  hodnotou  majetkových podílů stanovených podle jiného
   právního  předpisu  o  transformaci družstev a vyplacenou částkou podle
   dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou.
 
   (5)  Náklady  (výdaje)  související  s druhem činnosti nebo jednotlivou
   činností  v  rámci  téhož  druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou
   předmětem  daně  nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny,
   nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo
   jednotlivou  činností  v  rámci  téhož  druhu  činnosti, z níž dosažené
   příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.
 
   (6)  Za  příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění,
   oceněné  podle  zvláštního  předpisu,^1a)  pokud  tento zákon nestanoví
   jinak;  přitom  se  příjmy  získané  směnou  posuzují  pro účely zákona
   obdobně  jako  příjmy  získané  prodejem.  Nepeněžním příjmem vlastníka
   (pronajímatele)  jsou  výdaje  (náklady) vynaložené nájemcem na najatém
   majetku  se  souhlasem  pronajímatele  nad rámec smluveného nájemného a
   nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:
 
   a)  ve  zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním
   plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje
   na  dokončené  technické  zhodnocení  (§ 33), za podmínky, že o hodnotu
   technického  zhodnocení  nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu,
   ani  nebylo  v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění
   se  ocení  zůstatkovou  cenou,  kterou  by  měl majetek při rovnoměrném
   odpisování (§ 31 odst. 1 písm. a)), nebo znaleckým posudkem,
 
   b)  ve  zdaňovacím  období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému
   zrušení  souhlasu  vlastníka  s  odpisováním  doručenému nájemci, pokud
   nepeněžním  plněním  jsou  výdaje  na dokončené technické zhodnocení (§
   33),  které  odpisoval  nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele).
   Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek
   při  rovnoměrném  odpisování  (§  31  odst. 1 písm. a)), nebo znaleckým
   posudkem,
 
   c)  ve  zdaňovacím  období,  ve kterém bylo technické zhodnocení (§ 33)
   uvedeno  do  užívání,  pokud  o hodnotu technického zhodnocení vlastník
   (pronajímatel)  zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění
   se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.
 
   (7)  Liší-li  se  ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by
   byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za
   stejných  nebo  obdobných  podmínek,  a není-li tento rozdíl uspokojivě
   doložitelný,  upraví  se  základ  daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to
   platí  i  v  případě,  kdy  je  cena  mezi  poplatníky  daně  z  příjmů
   právnických  osob  rovna  nule.  Nelze-li  určit  cenu,  která  by byla
   sjednávána  mezi  nespojenými  osobami v běžných obchodních vztazích za
   stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního
   předpisu  upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé
   se  nepoužije  v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v
   případě,  kdy  sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi
   spojenými  osobami  je  nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi
   nespojenými  osobami,  a  věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní
   korporace,   který   je   daňovým   rezidentem  České  republiky,  nebo
   poplatníkem  daně  z  příjmů  fyzických  osob. Spojenými osobami se pro
   účely tohoto zákona rozumí
 
   a) kapitálově spojené osoby, přitom
 
   1.  jestliže  se  jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích
   právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo
   hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň
   25  %  základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou
   všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
 
   2.  jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích
   právech  druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na
   kapitálu  nebo  hlasovacích  právech  více  osob;  a přitom tento podíl
   představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv
   těchto  osob,  jsou  všechny  tyto  osoby  vzájemně  osobami kapitálově
   spojenými,
 
   b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
 
   1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
 
   2.  kdy  se  shodné  osoby  nebo  osoby  blízké podílejí na vedení nebo
   kontrole  jiných  osob,  tyto  jiné  osoby  jsou vzájemně osobami jinak
   spojenými.  Za  jinak  spojené  osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna
   osoba členem dozorčích rad obou osob,
 
   3.  ovládající  a  ovládaná  a  také  osoby ovládané stejnou ovládající
   osobou,
 
   4. blízké,
 
   5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně
   nebo zvýšení daňové ztráty.
 
   Podíl   na  základním  kapitálu  nebo  podíl  s  hlasovacím  právem  ve
   zdaňovacím  období  nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se
   stanoví  jako  aritmetický  průměr  měsíčních  stavů. Účast v kontrolní
   komisi  nebo  obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu
   se nepovažuje za podílení se na kontrole.
 
   (8)  Výsledek  hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se
   vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího
   období)  předcházející  dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze
   samostatné činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, se upraví
 
   a)  u  poplatníků  uvedených v § 17, kteří vedou účetnictví, o zůstatky
   vytvořených  rezerv^22a)  a  opravných položek, výnosů příštích období,
   výdajů  příštích  období,  příjmů  příštích  období  a nákladů příštích
   období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,^20)
 
   b) u poplatníků uvedených v § 2
 
   1.  pokud  vedou  účetnictví,  o  zůstatky  vytvořených  rezerv^22a)  a
   opravných  položek, záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů
   nákladů  a  výnosů,  pokud  o  částkách  z daného titulu nebylo zároveň
   účtováno prostřednictvím dohadných účtů, výnosů příštích období, výdajů
   příštích  období,  příjmů  příštích  období  a nákladů příštích období;
   avšak  nájemné  a  úplata  u finančního leasingu hmotného majetku se do
   základu  daně  zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby
   na  příslušné  zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti a do
   ukončení nájmu,
 
   2.  pokud  vedou  daňovou  evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při
   úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24
   odst.  2 písm. y)] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na
   dosažení,   zajištění   a   udržení  příjmů,  s  výjimkou  přijatých  a
   zaplacených   záloh,   o  cenu  nespotřebovaných  zásob  a  o  zůstatky
   vytvořených  rezerv;^22a)  přitom  úplata  z  finančního leasingu se do
   základu  daně  zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby
   na  příslušné  zdaňovací  období  do  ukončení činnosti, ze které plyne
   příjem  ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně
   se  zahrne  při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do
   základu  daně  pouze  rozdíl,  o  který  převyšuje cena, za kterou byly
   nespotřebované  zásoby  prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých
   do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z
   nájmu  (§  9)  a  kteří  nevedou  účetnictví,  ale  výdaje na dosažení,
   zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,
 
   3.  v  případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo
   podle  §  9  odst.  4,  o  hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly
   zdanitelným  příjmem  [s  výjimkou  pohledávek uvedených v § 24 odst. 2
   písm. y)].
 
   Stejným  způsobem  postupují  poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu
   zdaňovacího   období   přeruší  činnost,  ze  které  plynou  příjmy  ze
   samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9), a činnost, ze které plynou
   příjmy  ze  samostatné  činnosti,  (§  7)  nebo nájem (§ 9) nezahájí do
   termínu  pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve
   kterém  byly  činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,(§
   7)  nebo  nájem  (§  9)  přerušeny.  Stejným  způsobem  dále  postupují
   poplatníci  uvedení  v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle §
   24  na  způsob  podle  §  7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení
   účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení
   záznamů  o  příjmech  a  výdajích.  Stejným  způsobem  postupuje  osoba
   spravující  pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně
   (dílčí  základ  daně)  se  upraví  za  zdaňovací  období  předcházející
   zdaňovacímu  období,  ve  kterém  ke  změně  způsobu uplatňování výdajů
   došlo;  v  tomto  případě  se  má  za to, že poplatník není v prodlení,
   jestliže  podá  dodatečné  daňové  přiznání a zaplatí daň nejpozději do
   dne,  kdy  je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období,
   ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.
 
   (9)  U  poplatníků,  kteří  vedou  účetnictví,  se výsledek hospodaření
   neupravuje  o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního
   právního předpisu^20)
 
   a)  cenného  papíru  s  výjimkou  směnek,  kmenových listů a s výjimkou
   uvedenou v § 23 odst. 4 písm. l),
 
   b) derivátu a části majetku a dluhu zajištěného derivátem,
 
   c)  povinnosti vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku
   ocenění jej nezískal zpět,
 
   d)  finančního  umístění  a technických rezerv u poplatníků, kteří mají
   povolení  k  provozování  pojišťovací  nebo  zajišťovací činnosti podle
   zvláštního právního předpisu.
 
   (10)  Pro  zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle
   zvláštního  předpisu,^20)  pokud  zvláštní  předpis  nebo  tento  zákon
   nestanoví  jinak  anebo  pokud  nedochází  ke krácení daňové povinnosti
   jiným způsobem.
 
   (11)  U  stálé  provozovny  (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší
   nebo  daňová  ztráta  vyšší,  než  jaké  by  dosáhl z téže nebo podobné
   činnosti  vykonávané  za  obdobných  podmínek  poplatník  se  sídlem či
   bydlištěm  na  území  České  republiky.  Ke  stanovení může být použito
   poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných
   poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize)
   a  jiných  srovnatelných  údajů.  Rovněž  lze  použít  metody rozdělení
   celkových  zisků  nebo  ztrát  zřizovatele stálé provozovny jeho různým
   částem.
 
   (12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v §
   2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
 
   (13)  Při  vložení  pohledávky,  o  které  nebylo účtováno a nebyl o ni
   snížen  základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky,
   o  které  nebylo  účtováno  a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou
   pohledávky  podle  §  33a  zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
   jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i
   v  případě,  že  se  jedná  o  pohledávku  postoupenou  nebo pohledávku
   vloženou  za  cenu  nižší,  než  je její hodnota. Pokud byla pohledávka
   postoupena  za  cenu  vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší
   cena.  Při  postoupení  pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je
   příjmem  částka,  za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení
   se  nevztahuje  na  pohledávku  vzniklou  z  titulu  příjmu, který není
   předmětem daně, nebo je od daně osvobozen.
 
   (14) Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s
   příjmy  podle  §  7  lze  hodnotu  zásob  a pohledávek, které poplatník
   evidoval  v  době  zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně
   buď  jednorázově  v  době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9
   následujících  zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení
   vedení  účetnictví.  Ukončí-li  nebo  přeruší-li poplatník činnost nebo
   ukončí-li  vedení  účetnictví,  nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do
   obchodní korporace, anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24
   na  uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7 před uplynutím doby zahrnování
   zásob  a  pohledávek  do  základu  daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve
   kterém  byla  činnost  přerušena  nebo  ukončena  nebo  ve  kterém bylo
   ukončeno  vedení  účetnictví,  nebo  ve  kterém  vložil pohledávky nebo
   zásoby  do obchodní korporace anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle §
   24  před  změnou  způsobu  uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7, základ
   daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.
 
   (15)  Do  základu  daně  se  zahrnuje i rozdíl mezi oceněním obchodního
   závodu  nabytého  koupí  a  souhrnem  ocenění  jeho jednotlivých složek
   majetku  v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté dluhy (dále jen
   "oceňovací  rozdíl  při  koupi  obchodního  závodu").  Kladný oceňovací
   rozdíl  při  koupi  obchodního  závodu  se zahrnuje do výdajů (nákladů)
   rovnoměrně  během  180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet
   měsíců  v  příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno
   daňové  přiznání.  Záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu
   je  částkou  zvyšující  výsledek  hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a
   výdaji  rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na
   počet  měsíců  v  příslušném  zdaňovacím  období nebo období, za něž je
   podáváno  daňové  přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního
   právního   předpisu^20)  součástí  příjmů  (výnosů).  Neodepsanou  část
   záporného  oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu je poplatník
   povinen   zahrnout   do  základu  daně  při  vyřazení  poslední  složky
   dlouhodobého  nehmotného  majetku  nebo  hmotného  majetku; obdobně lze
   postupovat  i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi
   obchodního  závodu.  Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený
   obchodní  závod  se  oceňovací  rozdíl  nemění.  Při  pachtu obchodního
   závodu,  jehož  propachtovatel  odpisoval  oceňovací  rozdíl  při koupi
   obchodního   závodu,   může   pachtýř  na  základě  písemné  smlouvy  s
   propachtovatelem  pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do
   základu  daně  obdobně po dobu trvání pachtu. Při fúzi nebo při převodu
   jmění   na  společníka  nebo  při  rozdělení  obchodní  korporace,  kdy
   rozdělovaná obchodní korporace zaniká, se neodepsaná část kladného nebo
   záporného  oceňovacího  rozdílu  při  koupi obchodního závodu zahrne do
   základu  daně zanikající obchodní korporace, pokud nebylo dohodnuto, že
   nástupnická  obchodní  korporace pokračuje v zahrnování do základu daně
   obdobně,  jako  by k přeměně nedošlo. Při rozdělení obchodní korporace,
   kdy  rozdělovaná  obchodní  korporace  zaniká  a  nástupnická  obchodní
   korporace  pokračuje  v  zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího
   rozdílu  při  koupi obchodního závodu do základu daně, může nástupnická
   obchodní  korporace  tento  oceňovací  rozdíl zahrnovat do základu daně
   pouze  v  rozsahu  zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.
   Při  rozdělení  obchodní  korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace
   nezaniká,  je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního
   závodu  zahrnován  do  základu daně rozdělované obchodní korporace a do
   základu  daně  nástupnické obchodní korporace pouze v rozsahu zjištěném
   podle  ekonomicky  zdůvodnitelného kritéria. Kladný nebo záporný rozdíl
   mezi   oceněním  obchodního  závodu  nabytého  koupí  a  souhrnem  jeho
   individuálně  přeceněných  složek  majetku  sníženým  o  převzaté dluhy
   (goodwill)  se  zahrnuje  do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl
   při koupi obchodního závodu.
 
   (16)   Při   prodeji   obchodního   závodu  poplatníkem,  který  nevede
   účetnictví,  vstupuje  do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech
   postupovaných  dluhů.  Jsou-li  součástí  prodeje  obchodního  závodu i
   zásoby  uplatněné  jako  výdaj,  zvýší  se  základ  daně  o rozdíl mezi
   hodnotou  zásob  a  jejich  cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o
   plátce  daně  z  přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení
   hodnotou  dluhů,  jedná-li  se  o  zdanitelné plnění podléhající dani z
   přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z
   přidané  hodnoty.  Pro  účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení
   odstavce 13.
 
   (17)  Při  nabytí  majetku  a dluhů poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3
   nebo  stálou  provozovnou  poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území
   České  republiky  vkladem,  převodem obchodního závodu, fúzí obchodních
   korporací  nebo rozdělením obchodní korporace od poplatníka uvedeného v
   §  17 odst. 4 nebo při přemístění majetku a dluhů ze zahraničí do stálé
   provozovny  poplatníka  uvedeného  v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 na
   území  České republiky se pro přepočet hodnoty majetku a dluhů na české
   koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou ke
   dni  převodu  vlastnictví  u  majetku  nabytého  vkladem  nebo převodem
   obchodního  závodu  nebo  k  rozhodnému  dni  u  majetku  nabytého fúzí
   obchodních  korporací  nebo rozdělením obchodní korporace od poplatníka
   uvedeného  v  § 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České
   republiky,  a  to  bez přihlédnutí k oceňovacím rozdílům vyplývajícím z
   přecenění  majetku  a  dluhů  v souladu s právními předpisy příslušného
   státu  (dále  jen „přepočtená zahraniční cena“). Stejný kurs se použije
   pro  přepočet  hodnoty  uplatněných  odpisů,  opravných položek, daňové
   ztráty,  rezerv,  odčitatelných položek a obdobných položek uplatněných
   podle  příslušných  právních  předpisů  v  zahraničí  vztahujících se k
   nabytému  majetku  a dluhům. Přepočtená zahraniční cena se použije také
   pro účely uvedené v § 24 odst. 11.
 
   Společný  systém  zdanění při převodu obchodního závodu, výměně podílů,
   fúzi a rozdělení
 
   § 23a
 
   Převod obchodního závodu na obchodní společnost
 
   (1)  Převodem  obchodního  závodu  na  obchodní společnost se pro účely
   tohoto  zákona  rozumí  postup, při kterém obchodní společnost převádí,
   bez  toho,  aby  zanikla  (dále jen "převádějící obchodní společnost"),
   obchodní  závod,  na  jinou  obchodní společnost (dále jen "přijímající
   obchodní  společnost")  tak,  že  za  převedený  obchodní  závod  získá
   převádějící   obchodní   společnost   podíl   v   přijímající  obchodní
   společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající
   obchodní společnosti.
 
   (2)  Nabývací  cenou  podílu v přijímající obchodní společnosti je cena
   převedeného  obchodního  závodu,  jak  byl  oceněn pro nepeněžitý vklad
   podle  zvláštního  právního předpisu, v ostatních případech cena určená
   podle zvláštního právního předpisu.^1a)
 
   (3)  Příjmy  (výnosy)  vzniklé  u  převádějící obchodní společnosti při
   převodu  obchodního závodu v souvislosti s oceněním převedeného majetku
   a  dluhů  pro  účely převodu obchodního závodu se nezahrnují do základu
   daně.
 
   (4)   Přijímající   obchodní   společnost   nebo  přijímající  obchodní
   společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České
   republiky   pokračuje   v  odpisování  započatém  převádějící  obchodní
   společností  u převedeného hmotného majetku a nehmotného majetku, který
   lze   odpisovat   podle   tohoto  zákona.  Je-li  převádějící  obchodní
   společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a tento hmotný majetek a
   nehmotný  majetek  nebyl  součástí  stálé  provozovny  na  území  České
   republiky,  pro  stanovení odpisů u přijímající obchodní společnosti se
   použije obdobně ustanovení § 32c.
 
   (5)   Přijímající   obchodní   společnost   nebo  přijímající  obchodní
   společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České
   republiky je oprávněna
 
   a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným obchodním
   závodem,  vytvořené  převádějící  obchodní společností podle zvláštního
   právního  předpisu^22a)  za  podmínek, které by platily pro převádějící
   obchodní společnost, pokud by se převod obchodního závodu neuskutečnil,
   a  pokračovat  v jejich tvorbě podle zvláštního právního předpisu^22a);
   přitom  je-li  převádějící obchodní společnost poplatníkem uvedeným v §
   17  odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze
   převzít  zahraniční položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné
   položky  související  s  převedeným  obchodním  závodem vytvořené podle
   příslušného  právního  předpisu jiného členského státu, avšak maximálně
   do   výše   stanovené   podle  zvláštního  právního  předpisu^22a)  pro
   poplatníky  uvedené  v  §  17  odst.  3 a za podmínek stanovených tímto
   zákonem,  a  pokračovat  v  jejich  tvorbě  podle  zvláštního  právního
   předpisu^22a),
 
   b)  převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící
   obchodní  společnosti,  která  souvisí s převedeným obchodním závodem a
   dosud  nebyla  uplatněna  jako  položka  odčitatelná  od  základu  daně
   převádějící obchodní společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako
   položku   odčitatelnou   od   základu   daně  ve  zdaňovacích  obdobích
   zbývajících  do  pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po
   zdaňovacím  období  nebo  období, za něž je podáváno daňové přiznání za
   které  byla  daňová ztráta převádějící obchodní společnosti vyměřena za
   podmínek  stanovených  tímto zákonem. Neprokáže-li poplatník, jaká část
   daňové  ztráty  se vztahuje k převedenému obchodnímu závodu, stanoví se
   tato  část  daňové  ztráty  podle  poměru  hodnoty  převedeného majetku
   zachycené   v   účetnictví   převádějící   obchodní  společnosti  podle
   zvláštního  právního předpisu^20) bezprostředně před převodem snížené o
   převedené  dluhy  při  převodu  obchodního  závodu  a hodnoty veškerého
   majetku  zachycené  v účetnictví převádějící obchodní společnosti podle
   zvláštního  právního  předpisu^20)  snížené o veškeré dluhy převádějící
   obchodní  společnosti  bezprostředně  před  provedením  převodu; přitom
   je-li převádějící obchodní společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst.
   4,  který  nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít
   daňovou  ztrátu, která vznikla převádějící obchodní společnosti v jiném
   členském  státu  a  která  nebyla uplatněna v jiném členském státu jako
   položka  snižující  základ  daně  převádějící obchodní společnosti nebo
   jiné  obchodní  společnosti,  maximálně  však do výše, do které by byla
   daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby převádějící obchodní
   společnost  byla  ve  zdaňovacím  období  nebo období, za něž se podává
   daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem uvedeným v §
   17 odst. 3,
 
   c)  převzít  položky  odčitatelné  od  základu  daně  vztahující  se  k
   převedenému obchodnímu závodu, na něž vznikl nárok převádějící obchodní
   společnosti  podle  §  34  odst.  4,  6,  9  a 10, a které dosud nebyly
   uplatněny  převádějící  obchodní  společností,  za  podmínek,  které by
   platily  pro  převádějící  obchodní  společnost,  pokud  by  se  převod
   obchodního  závodu  neuskutečnil;  přitom  je-li  převádějící  obchodní
   společnost  poplatníkem  uvedeným  v  §  17  odst. 4, který nemá stálou
   provozovnu  na  území  České  republiky,  lze  převzít pouze zahraniční
   položky  obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu daně,
   které  dosud  nebyly  uplatněny  v  zahraničí,  maximálně  však do výše
   stanovené a za podmínek stanovených tímto zákonem.
 
   (6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud
 
   a)  převádějící  obchodní  společnost i přijímající obchodní společnost
   jsou  poplatníky  uvedenými  v  §  17  odst.  3  a  mají  formu akciové
   společnosti   nebo   společnosti  s  ručením  omezeným  anebo  evropské
   družstevní společnosti^35g),
 
   b)  převádějící  obchodní  společnost je obchodní společností, která je
   daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu  Evropské  unie než České
   republiky a přijímající obchodní společnost je poplatníkem uvedeným v §
   17  odst.  3  a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
   omezeným anebo evropské družstevní společnosti^35g), nebo
 
   c) převádějící obchodní společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst.
   3  a  má  formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným
   anebo   evropské   družstevní   společnosti^35g)   nebo   je   obchodní
   společností,   která  je  daňovým  rezidentem  jiného  členského  státu
   Evropské unie než České republiky, a přijímající obchodní společnost je
   obchodní  společností,  která  je  daňovým  rezidentem jiného členského
   státu  Evropské  unie  než  České republiky a převedený majetek a dluhy
   jsou   po   převodu  součástí  stálé  provozovny  přijímající  obchodní
   společnosti umístěné na území České republiky.
 
   § 23b
 
   Výměna podílů
 
   (1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
   jedna  obchodní  společnost (dále jen "nabývající obchodní společnost")
   získá  podíl  v  jiné  obchodní  společnosti (dále jen "nabytá obchodní
   společnost")  v  rozsahu,  který  představuje  většinu hlasovacích práv
   nabyté  obchodní  společnosti, a to tak, že poskytne společníkům nabyté
   obchodní  společnosti  za  podíl  v nabyté obchodní společnosti podíl v
   nabývající  obchodní  společnosti  s  případným doplatkem na dorovnání.
   Většinou  hlasovacích  práv  se  rozumí více než 50 % všech hlasovacích
   práv.  Nabytí podílu v nabyté obchodní společnosti provedené nabývající
   obchodní  společností  prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo
   osoby  s  obdobným  postavením  v  zahraničí  se  posuzuje  jako  jedna
   transakce,  a to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního
   období.
 
   (2)   Doplatkem  na  dorovnání  se  při  výměně  podílů  rozumí  platba
   poskytnutá  bývalým  majitelům  podílu  v nabyté obchodní společnosti k
   podílu  v  nabývající obchodní společnosti při výměně podílů, jež nesmí
   přesáhnout  10  %  jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající obchodní
   společnosti, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající
   obchodní  společnosti,  10  %  účetní hodnoty všech podílů v nabývající
   obchodní společnosti.
 
   (3)  Nabývací  cenou  podílu  v  nabývající  obchodní  společnosti je u
   společníka  nabyté  obchodní  společnosti  hodnota,  jakou  měl podíl v
   nabyté  obchodní  společnosti  pro  účely  tohoto zákona v době výměny.
   Stejným  způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající obchodní
   společnosti,  který  není  zahrnut  v  obchodním  majetku  u poplatníka
   uvedeného v § 2.
 
   (4)  Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté obchodní společnosti z
   důvodu  přecenění  podílu  v  nabyté  obchodní  společnosti při převodu
   podílu  se  nezahrnují  při  výměně  podílů  do  základu  daně. Toto se
   nevztahuje na doplatek na dorovnání.
 
   (5)  Nabývací cena podílu v nabyté obchodní společnosti se u nabývající
   obchodní   společnosti   stanoví   jako  jejich  reálná  hodnota  podle
   zvláštního právního předpisu.^20)
 
   (6)  Ustanovení  odstavců  3 až 5 se použijí, pokud nabývající obchodní
   společnost  i  nabytá obchodní společnost jsou poplatníky uvedenými v §
   17  odst.  3,  kteří  mají formu akciové společnosti nebo společnosti s
   ručením  omezeným  anebo evropské družstevní společnosti^35g) nebo jsou
   obchodními společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského
   státu  Evropské  unie  než  České republiky a společník nabyté obchodní
   společnosti
 
   a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
 
   b)  není  poplatníkem  uvedeným  v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale
   držel  podíl  v  nabyté  obchodní společnosti a drží podíl v nabývající
   obchodní  společnosti  prostřednictvím  stálé  provozovny,  umístěné na
   území České republiky.
 
   § 23c
 
   Fúze a rozdělení obchodních společností
 
   (1)  Fúzí  obchodních  společností  se  pro  účely tohoto zákona rozumí
   postup, při kterém
 
   a)  veškerý  majetek  a  dluhy  jedné nebo více obchodních společností,
   která  zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen "zanikající obchodní
   společnost"),  přechází  na  jinou existující obchodní společnost (dále
   jen  "nástupnická  existující obchodní společnost"), přičemž společníci
   zanikající  obchodní  společnosti zpravidla nabudou podíl v nástupnické
   existující obchodní společnosti s případným doplatkem na dorovnání,
 
   b)  veškerý  majetek  a  dluhy  dvou  nebo více zanikajících obchodních
   společností  přechází  na  nově  vzniklou obchodní společnost (dále jen
   "nástupnická  založená  obchodní  společnost"),  kterou tyto zanikající
   obchodní   společnosti   založily,   přičemž   společníci  zanikajících
   obchodních  společností  nabudou  podíl v nástupnické založené obchodní
   společnosti s případným doplatkem na dorovnání,
 
   c)  veškerý majetek a dluhy zanikající obchodní společnosti přechází na
   jinou  obchodní  společnost,  která  je  jediným společníkem zanikající
   obchodní  společnosti (dále jen "nástupnická obchodní společnost, která
   je jediným společníkem").
 
   (2)  Rozdělením  obchodní společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí
   postup, při kterém
 
   a)  veškerý majetek a dluhy zanikající obchodní společnosti přechází na
   2  nebo  více  existujících  nebo nově vzniklých obchodních společností
   (dále  jen  "nástupnické  obchodní společnosti při rozdělení"), přičemž
   společníci  zanikající  obchodní  společnosti zpravidla nabudou podíl v
   nástupnických   obchodních  společnostech  při  rozdělení  s  případným
   doplatkem na dorovnání, nebo
 
   b)  vyčleněná část jmění obchodní společnosti, která nezaniká (dále jen
   „rozdělovaná   obchodní  společnost“),  přechází  na  jednu  nebo  více
   nástupnických  obchodních společností při rozdělení, přičemž společníci
   rozdělované  obchodní společnosti zpravidla nabudou podíl v nástupnické
   obchodní   společnosti  při  rozdělení  nebo  nástupnických  obchodních
   společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.
 
   (3)  Za fúzi obchodních společností a rozdělení obchodní společnosti se
   považují  také  přeměny  obchodní společnosti podle zvláštního právního
   předpisu,^131)  přitom  převod  jmění na společníka se považuje za fúzi
   obchodních  společností,  pouze  jsou-li  splněny  podmínky  uvedené  v
   odstavci 1 písm. c).
 
   (4)   Příjmy  (výnosy)  nástupnické  existující  obchodní  společnosti,
   nástupnické   založené   obchodní   společnosti,  nástupnické  obchodní
   společnosti,  která  je  jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní
   společnosti   při  rozdělení  obchodní  společnosti  vzniklé  z  důvodu
   přecenění  majetku  a  dluhů pro účely fúze obchodních společností nebo
   rozdělení obchodní společnosti se nezahrnují do základu daně.
 
   (5)  Příjmy  (výnosy)  společníka  zanikající nebo rozdělované obchodní
   společnosti  vzniklé  z důvodu přecenění majetku a dluhů pro účely fúze
   obchodních   společností   nebo   rozdělení   obchodní  společnosti  se
   nezahrnují   do  základu  daně.  Toto  se  nevztahuje  na  doplatek  na
   dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající nebo
   rozdělovaná  obchodní  společnost  i  nástupnická  existující  obchodní
   společnost,   nástupnická  založená  obchodní  společnost,  nástupnická
   obchodní  společnost,  která  je  jediným společníkem, nebo nástupnická
   obchodní   společnost  při  rozdělení  jsou  daňovými  rezidenty  České
   republiky,  kteří  mají  formu  akciové  společnosti nebo společnosti s
   ručením  omezeným  anebo  evropské  družstevní  společnosti,  nebo jsou
   obchodními společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského
   státu  Evropské  unie  než České republiky, a společník zanikající nebo
   rozdělované obchodní společnosti
 
   a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
 
   b)  není  poplatníkem  uvedeným  v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale
   drží  podíl  v  rozdělované  obchodní  společnosti  nebo  držel podíl v
   zanikající  obchodní  společnosti a drží podíl v nástupnické existující
   obchodní   společnosti,   nástupnické  založené  obchodní  společnosti,
   nástupnické  obchodní  společnosti,  která je jediným společníkem, nebo
   nástupnické  obchodní  společnosti  při rozdělení prostřednictvím stálé
   provozovny umístěné na území České republiky.
 
   (6)   Nabývací   cenou   podílu   v   nástupnické  existující  obchodní
   společnosti,  nástupnické  založené  obchodní  společnosti, nástupnické
   obchodní  společnosti,  která  je jediným společníkem, nebo nástupnické
   obchodní  společnosti  při  rozdělení  získaného  při  fúzi  obchodních
   společností   nebo  rozdělení  obchodní  společnosti  je  u  společníka
   zanikající  nebo  rozdělované  obchodní  společnosti hodnota, jakou měl
   podíl  v  zanikající  nebo  rozdělované  obchodní společnosti pro účely
   tohoto  zákona ke dni předcházejícímu rozvahový den před rozhodným dnem
   fúze  nebo  rozdělení.  Nabývací  cena  podílu  u společníka zanikající
   obchodní   společnosti   při   rozdělení   nebo   rozdělované  obchodní
   společnosti  se rozdělí na nabývací cenu podílu na rozdělované obchodní
   společnosti   a   na  nabývací  cenu  podílu  na  nástupnické  obchodní
   společnosti při rozdělení nebo na nabývací ceny podílů na nástupnických
   obchodních   společnostech   při   rozdělení   na   základě  ekonomicky
   zdůvodnitelného  kritéria.  Stejným  způsobem  se stanoví nabývací cena
   podílu  v  nástupnické  existující  obchodní  společnosti,  nástupnické
   založené  obchodní společnosti, nástupnické obchodní společnosti, která
   je  jediným  společníkem,  nebo  nástupnické  obchodní  společnosti při
   rozdělení,   který  není  zahrnut  v  obchodním  majetku  u  poplatníka
   uvedeného v § 2.
 
   (7)  Nástupnická  existující  obchodní společnost, nástupnická založená
   obchodní  společnost, nástupnická obchodní společnost, která je jediným
   společníkem,  nebo  nástupnická  obchodní společnost při rozdělení nebo
   nástupnická   existující   obchodní  společnost,  nástupnická  založená
   obchodní  společnost, nástupnická obchodní společnost, která je jediným
   společníkem,   nebo   nástupnická  obchodní  společnost  při  rozdělení
   prostřednictvím  své stálé provozovny umístěné na území České republiky
   pokračuje  v odpisování započatém zanikající nebo rozdělovanou obchodní
   společností  u  hmotného  majetku  a  nehmotného  majetku, jež přešel v
   důsledku   fúze   obchodních   společností   nebo   rozdělení  obchodní
   společnosti,   a   který  lze  odpisovat  podle  tohoto  zákona.  Je-li
   zanikající  nebo rozdělovaná obchodní společnost poplatníkem uvedeným v
   §  17  odst. 4 a tento hmotný majetek a nehmotný majetek nebyl součástí
   stálé  provozovny  na  území  České  republiky,  pro stanovení odpisů u
   nástupnické obchodní společnosti se použije obdobně ustanovení § 32c.
 
   (8)  Nástupnická  existující  obchodní společnost, nástupnická založená
   obchodní  společnost, nástupnická obchodní společnost, která je jediným
   společníkem,  nebo  nástupnická  obchodní společnost při rozdělení nebo
   nástupnická   existující   obchodní  společnost,  nástupnická  založená
   obchodní  společnost, nástupnická obchodní společnost, která je jediným
   společníkem,   nebo   nástupnická  obchodní  společnost  při  rozdělení
   prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky,
   je oprávněna
 
   a)   převzít  rezervy  a  opravné  položky  vytvořené  zanikající  nebo
   rozdělovanou    obchodní    společností   podle   zvláštního   právního
   předpisu^22a)  za  podmínek,  které  by  platily  pro  zanikající  nebo
   rozdělovanou   obchodní   společnost,   pokud  by  se  fúze  obchodních
   společností   nebo  rozdělení  obchodní  společnosti  neuskutečnily,  a
   pokračovat  v  jejich  tvorbě  podle zvláštního právního předpisu^22a);
   přitom   je-li   zanikající   nebo   rozdělovaná   obchodní  společnost
   poplatníkem  uvedeným  v  § 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na
   území   České  republiky,  lze  převzít  zahraniční  položky  obdobného
   charakteru  jako  rezervy  a  opravné  položky související s převedeným
   majetkem  a  dluhy vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného
   členského  státu,  avšak  maximálně  do výše stanovené podle zvláštního
   právního  předpisu^22a)  pro  poplatníky  uvedené  v  § 17 odst. 3 a za
   podmínek  stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle
   zvláštního právního předpisu^22a),
 
   b)   převzít  daňovou  ztrátu  vyměřenou  zanikající  nebo  rozdělované
   obchodní   společnosti,  která  dosud  nebyla  uplatněna  jako  položka
   odčitatelná  od  základu  daně  zanikající  nebo  rozdělovanou obchodní
   společností.  Od  zanikající  nebo rozdělované obchodní společnosti lze
   převzít  pouze  část  její  daňové  ztráty  v  rozsahu  zjištěném podle
   ekonomicky   zdůvodnitelného  kritéria;  ustanovení  §  38na  tím  není
   dotčeno.  Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od
   základu  daně  ve  zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacích
   období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za
   něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta zanikající
   nebo  rozdělované obchodní společnosti vyměřena za podmínek stanovených
   tímto  zákonem;  přitom  je-li  zanikající  nebo  rozdělovaná  obchodní
   společnost  poplatníkem  uvedeným  v  §  17  odst. 4, který nemá stálou
   provozovnu  na území České republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která
   vznikla  zanikající  nebo  rozdělované  obchodní  společnosti  v  jiném
   členském  státu  a  která  nebyla uplatněna v jiném členském státu jako
   položka   snižující  základ  daně  zanikající,  rozdělované  nebo  jiné
   obchodní  společnosti, maximálně však do výše jak by byla daňová ztráta
   stanovena  podle  tohoto  zákona,  kdyby  zanikající  nebo  rozdělovaná
   obchodní  společnost  byla ve zdaňovacím období, nebo období, za něž se
   podává  daňové  přiznání,  v  němž  daňová  ztráta vznikla, poplatníkem
   uvedeným v § 17 odst. 3,
 
   c)  převzít  položky  odčitatelné  od základu daně, na něž vznikl nárok
   zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti podle § 34 odst. 4, 6,
   9  a  10  a  které  dosud nebyly uplatněny zanikající nebo rozdělovanou
   obchodní  společností za podmínek, které by platily pro zanikající nebo
   rozdělovanou   obchodní   společnost,   pokud  by  se  fúze  obchodních
   společností  nebo  rozdělení  obchodní  společnosti  neuskutečnily.  Od
   zanikající  nebo  rozdělované  obchodní  společnosti  lze převzít pouze
   položky  odčitatelné  od  základu  daně, na něž vznikl nárok zanikající
   nebo  rozdělované  obchodní společnosti a které nebyly dosud zanikající
   nebo  rozdělovanou obchodní společností uplatněny, a to pouze v rozsahu
   zjištěném  podle  ekonomicky  zdůvodnitelného  kritéria;  přitom  je-li
   zanikající  nebo rozdělovaná obchodní společnost poplatníkem uvedeným v
   §  17  odst.  4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky,
   lze  převzít pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky
   odčitatelné  od základu daně, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí,
   maximálně  však  do  výše  stanovené  a  za  podmínek stanovených tímto
   zákonem.
 
   (9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud
 
   a)  zanikající  obchodní  společnost, rozdělovaná obchodní společnost i
   nástupnická   existující   obchodní  společnost,  nástupnická  založená
   obchodní  společnost, nástupnická obchodní společnost, která je jediným
   společníkem,  nebo  nástupnická  obchodní společnost při rozdělení jsou
   poplatníky  uvedenými  v  § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti
   nebo   společnosti   s   ručením  omezeným  anebo  evropské  družstevní
   společnosti^35g), nebo
 
   b)  zanikající obchodní společnost nebo rozdělovaná obchodní společnost
   je  obchodní  společností, která je daňovým rezidentem jiného členského
   státu  Evropské  unie  než  České  republiky  a  nástupnická existující
   obchodní   společnost,   nástupnická   založená   obchodní  společnost,
   nástupnická  obchodní  společnost,  která  je jediným společníkem, nebo
   nástupnická obchodní společnost při rozdělení je poplatníkem uvedeným v
   §  17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
   omezeným anebo evropské družstevní společnosti^35g), nebo
 
   c)  zanikající obchodní společnost nebo rozdělovaná obchodní společnost
   je  daňovým  rezidentem  České republiky a má formu akciové společnosti
   nebo   společnosti   s   ručením  omezeným  anebo  evropské  družstevní
   společnosti  nebo  je obchodní společností, která je daňovým rezidentem
   jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a nástupnická
   existující   obchodní   společnost,   nástupnická   založená   obchodní
   společnost,   nástupnická   obchodní   společnost,   která  je  jediným
   společníkem,  nebo  nástupnická  obchodní  společnost  při rozdělení je
   obchodní  společností,  která  je  daňovým  rezidentem jiného členského
   státu  Evropské  unie než České republiky, a pokud majetek a dluhy, jež
   přešly  ze  zanikající  obchodní  společnosti nebo rozdělované obchodní
   společnosti na nástupnickou založenou obchodní společnost, nástupnickou
   obchodní  společnost,  která  je jediným společníkem, nebo nástupnickou
   obchodní   společnost   při   rozdělení   v  důsledku  fúze  obchodních
   společností  nebo  rozdělení  obchodní společnosti, jsou součástí stálé
   provozovny  nástupnické  existující  obchodní  společnosti, nástupnické
   založené  obchodní společnosti, nástupnické obchodní společnosti, která
   je  jediným  společníkem,  nebo  nástupnické  obchodní  společnosti při
   rozdělení umístěné na území České republiky.
 
   § 23d
 
   (1)  Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c,
   oznámí  před  převodem obchodního závodu, před výměnou podílů nebo před
   fúzí  nebo  rozdělením  obchodních společností svému místně příslušnému
   správci daně, že bude postupovat podle § 23a, 23b nebo § 23c.
 
   (2)  Ustanovení  § 23a odst. 2 a 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c
   odst. 8 písm. b) a c) nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z
   hlavních   důvodů   převodu  obchodního  závodu,  výměny  podílů,  fúze
   obchodních  společností  nebo rozdělení obchodní společnosti je snížení
   nebo  vyhnutí se daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod
   obchodního  závodu,  výměnu  podílů,  fúzi  obchodních společností nebo
   rozdělení  obchodní společnosti neexistují řádné ekonomické důvody jako
   restrukturalizace   nebo   zvyšování   efektivity  činnosti  obchodních
   společností,  které  se  převodu obchodního závodu, výměny podílů, fúze
   obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti účastní.
 
   (3)   Je-li   při   převodu   obchodního  závodu  přijímající  obchodní
   společností   nebo  při  fúzi  obchodních  společností  nebo  rozdělení
   obchodní  společnosti zanikající obchodní společností nebo rozdělovanou
   obchodní  společností,  nástupnickou  existující  obchodní společností,
   nástupnickou  založenou  obchodní  společností,  nástupnickou  obchodní
   společností,  která  je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní
   společností  při rozdělení obchodní společnost, která po dobu delší než
   12 měsíců předcházejících převodu obchodního závodu nebo rozhodnému dni
   fúze  nebo  rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost, má se za to,
   že neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li některý
   z dotčených poplatníků opak.
 
   (4)  Převede-li  převádějící  obchodní  společnost  podíl v přijímající
   obchodní  společnosti,  který získala za převedený obchodní závod, nebo
   část  podílu  odpovídající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu
   přijímající  obchodní společnosti, kterou získala za převedený obchodní
   závod, v době kratší než 1 rok po převodu obchodního závodu, ustanovení
   § 23a odst. 2 se nepoužije.
 
   (5)  Převede-li  nabývající obchodní společnost podíl v nabyté obchodní
   společnosti,  který  získala při výměně podílů, v době kratší než 1 rok
   po výměně podílů, ustanovení § 23b odst. 5 se nepoužije.
 
   (6)  Při  nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně
   stanovený  s  využitím  §  23a  až  23c  posuzuje jako nesplnění daňové
   povinnosti poplatníkem.
 
   (7)  Ustanovení  §  23c  a  odstavců  1  až  6 se přiměřeně použijí při
   transformaci  penzijního  fondu  na penzijní společnost a transformační
   fond.
 
   Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
 
   § 24
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Výdaje  (náklady)  vynaložené  na  dosažení,  zajištění  a udržení
   zdanitelných  příjmů  se  pro  zjištění  základu  daně  odečtou ve výši
   prokázané  poplatníkem  a  ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními
   předpisy.^5)  Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze
   uplatnit  výdaje,  které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve
   výdajích  na  dosažení,  zajištění  a  udržení  příjmů uplatněny. Pokud
   poplatník  účtuje  v souladu se zvláštním právním předpisem^20) některé
   účetní  operace  kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost
   je  limitována  výší  příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly
   účtovány odděleně náklady a výnosy.
 
   (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
 
   a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),
 
   b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou
   v písmenu c) a § 25, a to u
 
   1.  pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k
   tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
 
   2.  prodaného  nebo  zlikvidovaného  hmotného  majetku, který lze podle
   tohoto zákona odpisovat,
 
   3.  hmotného  majetku  předaného  povinně  bezúplatně  podle zvláštních
   předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení,
 
   3.  hmotného  majetku  předaného  povinně  bezúplatně  podle zvláštních
   předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.
 
   Při  částečném  prodeji  nebo  zlikvidování hmotného majetku je výdajem
   (nákladem)  poměrná  část  zůstatkové  ceny. Zůstatkovou cenu nebo její
   část  nelze  uplatnit  v  případě,  kdy  je stavební dílo (dům, budova,
   stavba)  likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového
   stavebního  díla  nebo  jeho  technickým  zhodnocením.  Obdobně se toto
   ustanovení  vztahuje  na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného
   majetku  odpisovaného  pouze  podle  zvláštního  právního předpisu,^20)
   jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
 
   c)  zůstatková  cena  hmotného  majetku  (§  29  odst.  2) vyřazeného v
   důsledku  škody  jen  do  výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l).
   Obdobně  se  toto  ustanovení  vztahuje  na  zůstatkovou  cenu hmotného
   majetku  a  nehmotného  majetku  odpisovaného  pouze  podle  zvláštního
   právního  předpisu,^20)  jehož  účetní  odpisy  jsou výdajem (nákladem)
   podle písmene v),
 
   d) členský příspěvek
 
   1.  právnické  osobě,  pokud  povinnost  členství vyplývá ze zvláštních
   právních předpisů,
 
   2.  právnické  osobě,  u níž členství je nutnou podmínkou k provozování
   předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
 
   3.  placený  zaměstnavatelem  za  zaměstnance  v  případě, kdy členství
   zaměstnance  je  podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu
   činnosti zaměstnavatele,
 
   4. organizaci zaměstnavatelů, nebo
 
   5. Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,
 
   e)  pojistné  hrazené  poplatníkem,  pokud  souvisí s příjmem, který je
   předmětem  daně  a  není  od  daně  osvobozen,  a dále pojistné hrazené
   zaměstnavatelem  pojišťovně  za  pojištění rizika placení náhrady mzdy,
   platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu dočasné
   pracovní    neschopnosti    (karantény)   podle   zvláštního   právního
   předpisu^47a),
 
   f)  pojistné  na  sociální  zabezpečení  a příspěvek na státní politiku
   zaměstnanosti   a  pojistné  na  veřejné  zdravotní  pojištění  hrazené
   zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů^21). Toto pojistné a
   příspěvek   jsou   u   poplatníků,   kteří  vedou  účetnictví,  výdajem
   (nákladem),  jen  pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce
   následujícího  po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je
   daňový  subjekt  povinen  podat  podle  tohoto  zákona  nebo zvláštního
   právního  předpisu  daňové  přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou
   toto  pojistné  a  příspěvek  výdajem  (nákladem) pouze tehdy, budou-li
   zaplaceny  do  termínu  pro  podání  daňového přiznání. Toto pojistné a
   příspěvek  zaplacené  po  uvedeném termínu jsou výdajem (nákladem) toho
   zdaňovacího   období,   ve   kterém  byly  zaplaceny,  pokud  však  již
   neovlivnily  základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to
   platí   pro   právního  nástupce  poplatníka  zaniklého  bez  provedení
   likvidace,  pokud  toto  pojistné  a  příspěvek  zaplatí  za poplatníka
   zaniklého bez provedení likvidace,
 
   g)  výdaje  (náklady)  na provoz vlastního zařízení k ochraně životního
   prostředí podle zvláštních předpisů,
 
   h) plnění v podobě
 
   1.   nájemného  podle  právních  předpisů  upravujících  účetnictví,  s
   výjimkou  nájemného  uvedeného  v  §  25  odst.  1  písm. za); u pachtu
   obchodního  závodu  je  výdajem pouze část pachtovného, která převyšuje
   účetní odpisy,
 
   2.  úplaty  u  finančního  leasingu  hmotného  majetku, který lze podle
   zákona  odpisovat,  ve  výši a za podmínek uvedených v odstavcích 4, 15
   nebo  16;  přitom  u  poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je tato
   úplata  výdajem  jen  v  poměrné  výši  připadající ze sjednané doby na
   příslušné zdaňovací období,
 
   3.  úplaty  u  finančního leasingu movitého hmotného majetku, u kterého
   vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).
 
   Úplatou  podle  bodů  2  a  3  je  u  postupníka  i  jím hrazená částka
   postupiteli  ve  výši rozdílu mezi úplatou u finančního leasingu, která
   byla  postupitelem zaplacena, a úplatou u finančního leasingu, která je
   u  postupitele  výdajem  (nákladem)  podle  § 24 odst. 6 při postoupení
   smlouvy o finančním leasingu hmotného majetku,
 
   ch)  daň  z  nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byly
   zaplaceny,  a  to  i v případě zaplacení ručitelem, dále ostatní daně a
   poplatky  s  výjimkami  uvedenými  v  § 25. Daň z příjmů a daň darovací
   zaplacená  v zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17
   odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu
   daně,  případně  do  samostatného základu daně, a to pouze v rozsahu, v
   němž  nebyla  započtena  na  daňovou  povinnost v tuzemsku podle § 38f.
   Tento  výdaj  (náklad)  se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za
   něž  je  podáváno  daňové  přiznání, následujícím po zdaňovacím období,
   nebo  období,  za  něž  je  podáváno  daňové  přiznání,  jehož  se týká
   zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,
 
   i)  rezervy  a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové
   účely  stanoví  zvláštní  zákon^22a)  a  odstavec  9  pro  případy, kdy
   pohledávka  byla  nabyta  přeměnou^131)  s  výjimkou rezerv vytvářených
   poplatníky  v  souvislosti  s dosahováním příjmů plynoucích jim podle §
   10,
 
   j)  výdaje  (náklady)  na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a
   zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
 
   1.  bezpečnost  a  ochranu  zdraví  při  práci  a  hygienické  vybavení
   pracovišť,  výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit
   v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy^122),
 
   2.  pracovnělékařské  služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v
   rozsahu  stanoveném  zvláštními  předpisy^23)  a  nehrazeném  zdravotní
   pojišťovnou,  na  lékařské  prohlídky  a  lékařská  vyšetření stanovené
   zvláštními předpisy,
 
   3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené
   s  odborným  rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu^132) a
   rekvalifikací  zaměstnanců  podle jiného právního předpisu upravujícího
   zaměstnanost^133), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele,
 
   4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo
   příspěvky  na  stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a
   poskytované  až  do  výše  55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu^110),
   maximálně  však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6
   odst.  7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na
   stravování   lze   uplatnit   jako  výdaj  (náklad),  pokud  přítomnost
   zaměstnance  v  práci  během  této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
   Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno
   jídlo  za  zaměstnance,  pokud  délka  jeho  směny  v  úhrnu s povinnou
   přestávkou   v   práci,  kterou  je  zaměstnavatel  povinen  poskytnout
   zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu^110a), bude delší než 11
   hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v
   průběhu  směny  vznikl  nárok  na  stravné  podle  zvláštního  právního
   předpisu^23b).  Za  stravování  ve  vlastním  stravovacím  zařízení  se
   považuje  i  stravování  zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení
   prostřednictvím jiných subjektů,
 
   5.  práva  zaměstnanců  vyplývající  z  kolektivní  smlouvy,  vnitřního
   předpisu  zaměstnavatele,  pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo
   zvláštní zákon nestanoví jinak,
 
   k)  výdaje  (náklady)  na  pracovní  cesty,  včetně výdajů (nákladů) na
   pracovní  cestu  spolupracujících  osob  (§  13) a společníků veřejných
   obchodních  společností  a komplementářů komanditních společností, a to
   maximálně  ve  výši  podle  zvláštních  předpisů,^5)  pokud  není  dále
   stanoveno jinak, přitom
 
   1.  na  ubytování,  na  dopravu  hromadnými  dopravními  prostředky, na
   pohonné  hmoty  spotřebované  silničním  motorovým vozidlem zahrnutým v
   obchodním  majetku  poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě
   4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
 
   2.  zvýšené  stravovací  výdaje (stravné)^5b) při tuzemských pracovních
   cestách  delších  než  12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a
   kapesné  při  zahraničních  pracovních  cestách pro poplatníky s příjmy
   podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance v §
   6  odst.  7  písm.  a). Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy
   podle  §  7  se  také  rozumí  sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné
   činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
 
   3.  na  dopravu  vlastním  silničním  motorovým vozidlem nezahrnutým do
   obchodního  majetku  poplatníka  ve  výši sazby základní náhrady , a to
   maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6
   odst. 7 písm. a), a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.^5) Na
   dopravu  vlastním  silničním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do
   obchodního  majetku  poplatníka,  ale  v  obchodním  majetku poplatníka
   zahrnuto  bylo,  nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a
   úplatu  u  finančního  leasingu  uplatnil  (uplatňuje)  jako  výdaj  na
   dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla
   užívaného  na základě smlouvy o výpůjčce nebo smlouvy o výprose ve výši
   náhrady  výdajů  za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za
   spotřebované  pohonné hmoty lze použít ceny stanovené zvláštním právním
   předpisem  vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům
   v pracovním poměru^5c), který je účinný v době konání cesty. Použije-li
   poplatník  ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U
   nákladních  automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro
   osobní silniční motorová vozidla, a to maximálně do výše sazby základní
   náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a),
 
   4.  na  dopravu  silničním  motorovým  vozidlem zahrnutým do obchodního
   majetku  poplatníka  nebo  v  nájmu  v prokázané výši a ve výši náhrady
   výdajů za spotřebované pohonné hmoty^5) u zahraničních pracovních cest,
   při  kterých  výdaje  (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s
   použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,
 
   l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle
   potvrzení  policie  neznámým  pachatelem  anebo  jako  zvýšené výdaje v
   důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,
 
   m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,^24)
 
   n)  výdaje  (náklady)  spojené  s  uchováním  výrobních  schopností pro
   zabezpečení obranyschopnosti státu,
 
   o)  u  poplatníků,  kteří vedou daňovou evidenci, pořizovací cena^20) u
   pohledávky  nabyté  postoupením,  a  to jen do výše příjmů plynoucích z
   jejich   úhrady   dlužníkem   nebo   postupníkem  při  jejím  následném
   postoupení,
 
   p)  výdaje  (náklady),  k  jejichž  úhradě  je  poplatník povinen podle
   zvláštních zákonů,
 
   r)  hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu
   se  zvláštním  právním  předpisem^20)  ke  dni jeho prodeje, s výjimkou
   uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je
   příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle
   § 19 odst. 9,
 
   s) u poplatníka, který vede účetnictví
 
   1.  jmenovitá  hodnota  pohledávky  při  jejím postoupení, a to do výše
   příjmu plynoucího z jejího postoupení,
 
   2.  pořizovací  cena^20)  u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše
   příjmu  plynoucího  z  její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím
   následném postoupení.
 
   Příjmy  uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku
   nebo  rezervu  (její  část) podle zvláštního zákona^22a) a u pohledávky
   postoupené  před  dobou  splatnosti  o diskont připadající na zbývající
   dobu  do doby splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby
   obvyklé  při  poskytování  finančních  prostředků  s odpovídající dobou
   splatnosti.
 
   t) do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku
 
   1. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
 
   2.  vstupní  cena  hmotného  majetku  evidovaného u veřejně prospěšného
   poplatníka,  pokud  tento  hmotný  majetek  byl využíván k činnostem, z
   nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů,
 
   3.  pořizovací  cena,  vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena
   nehmotného   majetku   určená   podle  právního  předpisu  upravujícího
   účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene
   v),
 
   4.  část  hodnoty  vyvolané  investice  při  jejím  prodeji, která není
   součástí vstupní ceny hmotného majetku,
 
   5. pořizovací cena pozemku u poplatníka fyzické osoby,
 
   ta)  u obchodní korporace cena pozemku nabytého vkladem člena, který je
   fyzickou  osobou,  který  neměl  pozemek  zahrnut v obchodním majetku a
   vklad  uskutečnil  do  5  let od nabytí pozemku; touto cenou pozemku se
   rozumí
 
   1.  pořizovací  cena,  která  byla zjištěna u člena obchodní korporace,
   pokud jej nabyl úplatně,
 
   2.  cena  podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni
   nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně,
 
   tb)  zůstatková  cena  technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při
   ukončení  nájmu  nebo  při  zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do
   výše   náhrady   výdajů   (nákladů)   vynaložených  na  toto  technické
   zhodnocení,
 
   u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů
   uvedených  v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní
   sazba  daně  (§  36),  je-li  výhra  nebo  cena  v nepeněžním plnění, a
   silniční  daň  zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel
   motorového  vozidla  v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno
   pro  činnost,  ze  které  plyne příjem ze samostatné činnosti, druhým z
   manželů,  který  jako  držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále
   silniční  daň  zaplacená  veřejnou  obchodní  společností za společníky
   veřejné   obchodní   společnosti   nebo   komanditní   společností   za
   komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo,
 
   v)  účetní  odpisy,^20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a
   to pouze u
 
   1.  hmotného  majetku,^20)  který  není  vymezen  pro účely zákona jako
   hmotný  majetek  (§  26  odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého
   vkladem člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České
   republiky,  který  byl  zároveň  u  fyzické  osoby  zahrnut v obchodním
   majetku  a  u  právnické  osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce,
   pokud  tento  majetek  byl  ve  vlastnictví  obce a byl zahrnut v jejím
   majetku,  nabytého přeměnou^131), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem)
   jen  do  výše  zůstatkové ceny^20) evidované u vkladatele ke dni vkladu
   nebo   u   zanikající   nebo  rozdělované  obchodní  korporace  ke  dni
   předcházejícímu   rozhodný   den  přeměny  bez  vlivu  ocenění  reálnou
   hodnotou,^20),
 
   2.  nehmotného  majetku^20), který se neodpisuje podle tohoto zákona (§
   32a)  za  podmínky,  že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní
   režii  za  účelem  obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou nebo
   bezúplatně.  U  nehmotného  majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy
   výdajem  (nákladem)  jen  v  případě,  že  byl  tento vkládaný nehmotný
   majetek  u  člena  obchodní  korporace s bydlištěm nebo sídlem na území
   České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v
   obchodním  majetku  a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu
   lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny^20)
   prokázané  u  vkladatele  ke  dni  jeho  vkladu.  U  nehmotného majetku
   nabytého  přeměnou  jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické
   obchodní   korporace  jen  do  výše  zůstatkové  ceny^20)  evidované  u
   zanikající  nebo  rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu
   rozhodný  den  přeměny  bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,^20) a to za
   podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u
   zanikající nebo rozdělované obchodní korporace podle tohoto ustanovení.
   U nehmotného majetku^20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a
   §  17  odst.  4  lze  u  nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako
   výdaje  (náklady)  jen  do  výše  úhrady  prokázané  vkladatelem.  Toto
   ustanovení  se  nevztahuje  na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním
   obchodního závodu nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku
   a   dluhů   v  rámci  přeměn  obchodních  korporací,  a  souhrnem  jeho
   individuálně  přeceněných  složek  majetku  sníženým  o  převzaté dluhy
   (goodwill),
 
   w)  nabývací  cena  akcie,  která není oceňována v souladu se zvláštním
   právním   předpisem^20)  reálnou  hodnotou,  nabývací  cena  podílu  na
   společnosti  s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na
   družstvu,  a  to  jen  do  výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto
   podílu,
 
   x)  paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst.
   8,
 
   y)  u  poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky
   nebo  pořizovací  cena  pohledávky  nabyté  postoupením,  vkladem a při
   přeměně  obchodní  korporace,^131) a to za předpokladu, že o pohledávce
   při  jejím  vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný
   příjem  nebyl  od  daně  osvobozen  a že lze současně k této pohledávce
   uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku,
   ke   které  nelze  tvořit  opravnou  položku  podle  právního  předpisu
   upravujícího  tvorbu  rezerv  a  opravných položek pro zjištění základu
   daně  z  příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18
   měsíců  a  u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o
   pohledávku  se  jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000
   Kč,  ohledně  které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo
   správní řízení, za dlužníkem,
 
   1. u něhož soud zrušil konkurs^26i) proto, že majetek dlužníka je zcela
   nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního
   soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
 
   2.  který  je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí^26i) na základě výsledků
   insolvenčního řízení,
 
   3.  který  zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na
   dědicích dlužníka,
 
   4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel
   nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
 
   5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována
   veřejná dražba,^26j) a to na základě výsledků této dražby,
 
   6.  jehož  majetek,  ke  kterému  se  daná pohledávka váže, je postižen
   exekucí,^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.
 
   Obdobně  to  platí  pro  pohledávku  nebo její část, a to do výše kryté
   použitím  rezervy  nebo  opravné  položky  vytvořené  podle  zvláštního
   zákona,^22a)  nebo  která  vznikla  podle  zákona  č.  499/1990  Sb., o
   přepočtu  devizových  aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a
   závazků  organizací  v  souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou
   část  pohledávky  za  dlužníkem  se  sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
   která  byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do
   konce  roku  1990  a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994,
   sníženou  o  uplatněný  odpis  pohledávky,^22b) lze uplatnit jako výdaj
   (náklad)  na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo
   postupně  s  výjimkou  pohledávek,  které  byly nabyty postoupením nebo
   vkladem.
 
   Neuhrazenou  část  pohledávky  za  dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v
   zahraničí,  která  nebyla  předmětem  přepočtu podle zákona č. 499/1990
   Sb.,  nebo  nepodléhala  ustanovení  tohoto  odstavce,  avšak podléhala
   režimu  financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry
   podle  přílohy  č.  2  usnesení  vlády  České  a  Slovenské Federativní
   Republiky  č.  192/1991  lze  uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení,
   zajištění  a  udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou
   pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení
   se  nepoužije,  pokud  účetní  hodnota  pohledávky nebo pořizovací cena
   pohledávky  nabyté  postoupením  byla  již  odepsána  na  vrub výsledku
   hospodaření.  U  poplatníků,  kteří  přešli z vedení daňové evidence na
   vedení účetnictví, se postupuje obdobně,
 
   z)  majetek,  s  výjimkou  hmotného  majetku  podle  § 26 odst. 2, dále
   poskytnuté  služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních
   nároků   nebo   majetkových   podílů  na  transformaci  družstev  podle
   zvláštních  předpisů,^2)  vypořádacího  podílu na majetku družstva nebo
   likvidačního   zůstatku  v  případě  likvidace  družstva  a  použity  k
   podnikání.  Pro  stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve
   které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
 
   za)  náhrada  za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový
   prostor,  poskytnutá  jejím vlastníkem, pokud začne být vlastníkem do 2
   let  od  uvolnění  využívána  pro  činnost,  ze  které  plyne příjem ze
   samostatné  činnosti, nebo nájem a bude takto využívána nejméně po dobu
   2 let; za porušení podmínek se nepovažuje prodej jednotky,
 
   zb)  výdaje  (náklady)  na  dokončenou  nástavbu,  přístavbu a stavební
   úpravy,  rekonstrukci  a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou
   technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,
 
   zc)  výdaje  (náklady),  které  nejsou  podle  § 25 výdaji (náklady) na
   dosažení,  zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů)
   s  nimi  přímo  souvisejících  za  podmínky,  že  tyto  příjmy (výnosy)
   ovlivnily  výsledek  hospodaření  ve  stejném zdaňovacím období nebo ve
   zdaňovacích  obdobích  předcházejících.  Obdobně  postupují  poplatníci
   uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,
 
   zd)  výdaje  (náklady)  na  pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá
   nárok  na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti
   poplatníka,  případně  je  spojené  s  reklamou  jeho  činnosti, a to u
   fyzických  osob  s  příjmy  podle  § 7 a u poplatníků uvedených v § 17.
   Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř.
   jiných  osob  nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v §
   25,  lze  uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční
   výši,
 
   ze)  pořizovací  cena  směnky  při  prodeji,  o  níž  je účtováno podle
   zvláštního  právního  předpisu^20)  jako  o  cenném papíru, zachycená v
   účetnictví  v  souladu se zvláštním právním předpisem^20) ke dni jejího
   prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,
 
   zf)  výdaje  (náklady)  vynaložené  po  1.  lednu  1997 na restaurování
   uměleckého  díla,  a  to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o
   pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,
 
   zg)   výdaje   (náklady)  vzniklé  v  důsledku  prokazatelně  provedené
   likvidace  zásob  materiálu,  zboží,  nedokončené  výroby, polotovarů a
   hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud
   je  nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu^128). K
   prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede
   důvody  likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci
   předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále
   uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace,
 
   zh)  náhrady  cestovních  výdajů  do  výše  stanovené zvláštním právním
   předpisem^5),
 
   zi)  smluvní  pokuty,  úroky  z prodlení, poplatky z prodlení, penále a
   jiné  sankce  ze  závazkových  vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále
   úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník
   uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,
 
   zj)  vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle
   zvláštního  právního  předpisu,  pokud  se  výrobce  nebo  dovozce lihu
   nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33,
 
   zk)  výdaje  na  civilní  ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn
   orgánu krizového řízení,
 
   zl)  výdaje  (náklady) hrazené uživatelem hmotného majetku, které podle
   zvláštního   právního   předpisu^20)  tvoří  součást  ocenění  hmotného
   majetku,  který  je  předmětem  finančního  leasingu,  pokud v úhrnu se
   sjednanou  kupní  cenou  ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku
   uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),
 
   zm)  odvod  do  státního  rozpočtu  z  titulu  plnění  povinného podílu
   zaměstnávání  osob  se  zdravotním postižením podle zvláštního právního
   předpisu,^80)
 
   zn)  výdaje  na  pořízení  nehmotného majetku^20) nebo jeho technického
   zhodnocení  u  poplatníků  s  příjmy  podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou
   účetnictví,
 
   zo)  výdaje  (náklady)  vynaložené  poplatníkem  s  příjmy podle § 7 na
   uhrazení  úhrad  za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle
   zákona  o  ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání^82a), které
   souvisí  s  podnikatelskou  nebo  jinou  samostatně výdělečnou činností
   poplatníka,  nejvýše  však  10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se
   zdravotním  postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a
   u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000
   Kč,
 
   zp)  výdaje  (náklady)  vynaložené  v  rámci  pomoci  poskytnuté formou
   nepeněžního  plnění  v  souvislosti  s odstraňováním následků živelních
   pohrom,  ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie, Norska
   nebo  Islandu.  Tyto  výdaje  (náklady)  nelze  současně  uplatnit jako
   nezdanitelnou  část  podle  §  15 odst. 1 nebo položku snižující základ
   daně podle § 20 odst. 8,
 
   zr)  u  veřejně prospěšných poplatníků výdaje (náklady) na tvorbu fondu
   kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu^6a) a
   u   poplatníků,  kteří  jsou  veřejnou  vysokou  školou  nebo  veřejnou
   výzkumnou   institucí   podle   zvláštního  právního  předpisu,  výdaje
   (náklady)  na  tvorbu  sociálního  fondu,  a  to  až  do výše 1 % úhrnu
   vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a
   příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém
   lze  mzdu  zaměstnance  uplatnit  jako  výdaj  související s dosažením,
   zajištěním  a  udržením  zdanitelných  příjmů; u poplatníků, kteří jsou
   veřejnou  vysokou  školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, též výdaje
   (náklady)  na  tvorbu  fondu účelově určených prostředků, u poplatníků,
   kteří  jsou  veřejnou  vysokou  školou,  též výdaje (náklady) na tvorbu
   fondu provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou vysokou školou,
   též výdaje (náklady) na tvorbu stipendijního fondu,
 
   zs)  náklady  exekuce  podle  zvláštního právního předpisu^26k) hrazené
   věřitelem,
 
   zt)  paušální  výdaj  na dopravu silničním motorovým vozidlem^3d) (dále
   jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu
   silničním  motorovým vozidlem podle písmene k) tohoto odstavce, ve výši
   5  000  Kč  na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní
   měsíc  zdaňovacího  období  nebo  období,  za  které  se  podává daňové
   přiznání,  ve  kterém  poplatník  využíval  příslušné silniční motorové
   vozidlo  k  dosažení,  zajištění  nebo  udržení  zdanitelných  příjmů a
   současně  toto  silniční  motorové  vozidlo  nepřenechal  ani  po  část
   příslušného  kalendářního  měsíce  k  užívání jiné osobě. Za přenechání
   silničního  motorového  vozidla  k  užívání  jiné  osobě  se nepovažuje
   uskutečnění  pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující
   osobou  nebo  zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i
   pro  soukromé  účely.  Používá-li  poplatník  některé silniční motorové
   vozidlo,  u  něhož  uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k
   dosažení,  zajištění  a  udržení  zdanitelného  příjmu,  lze  na takové
   silniční  motorového  vozidlo  uplatnit pouze část paušálního výdaje na
   dopravu  stanoveného  dle předchozí věty ve výši 80 % této částky (dále
   jen  „krácený  paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého
   vozidla  uplatní  v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na
   dopravu,  potom  pro  účely  tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u
   nichž  poplatník  v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje
   na  dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
   příjmů.  Pro  účely  tohoto  zákona  se  má  za  to, že poplatník užívá
   silniční  motorové  vozidlo,  u  kterého  uplatňuje  paušální  výdaj na
   dopravu,  výlučně  k  dosažení,  zajištění  nebo  udržení  zdanitelných
   příjmů,  pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na
   dopravu  možno  uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla
   zahrnutá  nebo  nezahrnutá  do  obchodního  majetku  nebo  v  nájmu  za
   zdaňovací  období  nebo  období,  za které se podává daňové přiznání. V
   průběhu  zdaňovacího  období  nelze  měnit  způsob uplatnění paušálního
   výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle písmene k) a naopak.
   V  měsíci  pořízení  nebo  vyřazení  silničního  motorového vozidla lze
   uplatnit  poměrnou  část  paušálního  výdaje  na  dopravu. Využívá-li k
   dosažení,  zajištění  a udržení příjmů silniční motorové vozidlo, které
   je   ve   společném   jmění  manželů  nebo  ve  spoluvlastnictví,  více
   poplatníků, mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše
   5  000 Kč. Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatnit veřejně prospěšní
   poplatníci  s  výjimkou poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou,
   veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb, obecně
   prospěšnou společností nebo ústavem,
 
   zu)  motivační  příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi
   nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to
   do  výše  5  000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10
   000 Kč měsíčně; motivačním příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí
   stipendium,   příspěvek   na   stravování,   ubytování,  vzdělávání  ve
   vzdělávacích  zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné
   v  prostředcích  hromadné  dopravy  do  místa  vzdělávání a na pořízení
   osobních  ochranných  prostředků  a  pomůcek  poskytovaných  nad  rámec
   zvláštních právních předpisů,
 
   zv)  jmenovitá  hodnota  pohledávky  z úvěru pojištěné u pojistitele se
   sídlem  na území členského státu Evropské unie, která nikdy nevstoupila
   do základu pro výpočet limitu tvorby bankovních opravných položek podle
   jiného  právního  předpisu^22a)  a  ke které banka^109) nikdy netvořila
   opravnou  položku  podle  jiného  právního  předpisu^22a), a to do výše
   přijatého  pojistného  plnění;  pohledávkou z úvěru se pro účely tohoto
   ustanovení rozumí pohledávka z titulu
 
   1. jistiny a úroku z úvěru poskytnutého bankou,
 
   2.   plnění  z  bankovní  záruky  poskytnutého  bankou  za  nebankovním
   subjektem.
 
   (3)   U   poplatníků,   u   nichž  zdanění  podléhají  pouze  příjmy  z
   podnikatelské  nebo  jinak  vymezené  činnosti, a u veřejně prospěšných
   poplatníků se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na
   dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
 
   (4)  Úplata  u  finančního  leasingu  hmotného majetku, který lze podle
   tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že
 
   a)  doba  finančního  leasingu  hmotného  movitého majetku činí alespoň
   minimální  dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného movitého
   majetku  zařazeného  v  odpisové  skupině 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k
   tomuto  zákonu  lze  dobu  finančního leasingu zkrátit až o 6 měsíců. U
   nemovitých  věcí  musí  doba  finančního leasingu trvat nejméně 30 let.
   Doba  finančního  leasingu  se  počítá  ode dne, kdy byla věc uživateli
   přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a
 
   b) po ukončení finančního leasingu není kupní cena vyšší než zůstatková
   cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět
   finančního  leasingu  měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1
   písm. a) tohoto zákona k datu převodu vlastnického práva, a
 
   c)  po  ukončení  finančního leasingu hmotného majetku zahrne poplatník
   uvedený v § 2 převedený majetek do svého obchodního majetku.
 
   Pokud  by  ke  dni  převodu  vlastnického  práva  užívaná  věc byla při
   rovnoměrném  odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny,
   neplatí podmínka uvedená v písmenu b). Při změně doby odpisování (§ 30)
   se  pro  účely  stanovení  minimální  doby  trvání  finančního leasingu
   hmotného  majetku  podle  písmene a) a výše kupní ceny podle písmene b)
   použije  doba odpisování platná v době uzavření smlouvy. Je-li sjednaná
   doba  finančního leasingu kratší, než je stanoveno v písmeni a), uznává
   se úplata při splnění ostatních podmínek, stanovených v tomto odstavci,
   jako  výdaj  (náklad)  u  uživatele  jen, pokud je kupní cena stanovena
   podle § 24 odst. 5 písm. a).
 
   (5)  Prodává-li  se  majetek, který byl předmětem nájmu nebo finančního
   leasingu  a  který  nesplňuje  podmínky  podle  odstavce  4,  po jejich
   ukončení  nájemci  nebo  uživateli,  uznává  se  nájemné nebo úplata do
   výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
 
   a)  hmotného  majetku,  který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude
   nižší  než  zůstatková  cena  vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31
   odst.   1   písm.  a)  ze  vstupní  ceny  evidované  u  vlastníka  nebo
   pronajímatele  za  dobu,  po  kterou  mohl být tento majetek odpisován;
   přitom  při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází
   ze  vstupní  ceny  včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo
   pronajímatelem   poplatník,  který  u  pronajímaného  hmotného  majetku
   pokračoval  v  odpisování  podle  §  30 odst. 10, stanoví se zůstatková
   cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,
 
   b)  pozemku  nebude  nižší  než  cena  určená podle zvláštního právního
   předpisu,^1a)  platná  ke  dni  nabytí  pozemku.  Je-li mezi nájemcem a
   pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se
   smlouvou  o  finančním  leasingu  stavebního  díla  umístěného na tomto
   pozemku,  uznává  se  nájemné  do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude
   kupní  cena  pozemku  vyšší  než  cena určená podle zvláštního právního
   předpisu^1a)  ke  dni  prokazatelného  sjednání  dohody o budoucí koupi
   pozemku,
 
   c)  hmotného  majetku  vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než
   cena  určená  podle  zvláštního  právního  předpisu,^1a)  platná ke dni
   sjednání kupní smlouvy,
 
   d)   hmotného  majetku  odpisovaného  podle  §  30b  nebude  nižší  než
   zůstatková  cena  stanovená  podle  §  30b  ze vstupní ceny evidované u
   vlastníka  nebo  pronajímatele  za  dobu,  po  kterou byl tento majetek
   odpisován;  je-li  vlastníkem  nebo  pronajímatelem  poplatník, který u
   tohoto  majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se
   zůstatková  cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele
   nedošlo.
 
   (6)  Je-li  předčasně  ukončen finanční leasing, je výdajem k dosažení,
   zajištění  a udržení příjmů pouze poměrná část úplaty, která je výdajem
   (nákladem)  podle  odstavce  4  nebo  15,  připadající ze sjednané doby
   finančního leasingu na skutečnou dobu finančního leasingu nebo skutečně
   zaplacená úplata, je-li nižší než poměrná část úplaty, která je výdajem
   (nákladem)  podle  odstavce 4, připadající na skutečnou dobu finančního
   leasingu.
 
   (7)  Nabývací  cenou se v případě podílů v obchodní korporaci pro účely
   tohoto zákona rozumí
 
   a) hodnota splaceného peněžitého vkladu člena obchodní korporace,
 
   b) hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace. Hodnota tohoto
   vkladu se stanoví u člena obchodní korporace, který je
 
   1.   poplatníkem   uvedeným  v  §  2  odst.  2,  obdobně  jako  hodnota
   nepeněžitého  příjmu  v  době  provedení  vkladu  (§ 3 odst. 3). Hmotný
   majetek  a  nehmotný  majetek,  který  byl  zahrnut v obchodním majetku
   poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek
   pořizovací  cenou,  je-li  pořízen  úplatně,  vlastními  náklady, je-li
   pořízen  ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního
   předpisu  o  oceňování  majetku^1a)  ke  dni  nabytí u majetku nabytého
   bezúplatně.  Je-li  vkladem  majetek, který nebyl zahrnut do obchodního
   majetku  poplatníka  a  byl  pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let
   před splacením tohoto vkladu do obchodní korporace, ocení se pořizovací
   cenou,^20)  je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,^20) je-li pořízen
   nebo  vyroben  ve  vlastní režii, a při nabytí majetku bezúplatně cenou
   stanovenou  podle  zvláštního právního předpisu o oceňování majetku^1a)
   ke  dni  nabytí;^26b)  přitom  u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o
   náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení
   před splacením vkladu,
 
   2.  poplatníkem  uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29
   odst.  2)  vkládaného  hmotného  majetku a nehmotného majetku a dále ve
   výši účetní hodnoty^20) ostatního vkládaného majetku,
 
   3.  poplatníkem  uvedeným  v  §  2  odst.  3  a v § 17 odst. 4, ve výši
   přepočtené zahraniční ceny,
 
   c)  pořizovací  cena^20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí
   nebo  cena  určená  podle  zvláštního  právního  předpisu  o  oceňování
   majetku^1a) ke dni nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně.
 
   Nabývací  cena  podílu na obchodní korporaci se nemění při změně právní
   formy  obchodní  korporace a při fúzi, převodu jmění na společníka nebo
   rozdělení  obchodní  korporace^131).  Nabývací  cena  podílu na akciové
   společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází
   pouze  k  výměně  jedné  akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné
   akcie  za  více  akcií  anebo  více  akcií za jednu akcii; přitom je-li
   výměnou  získán  vyšší  nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné
   akcie  poměrný  díl  nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích
   cen  původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného
   papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního
   dluhopisu)  za  akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. Nabývací
   cenu  podílu  na obchodní korporaci lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo
   související  s  držbou  podílu  v  obchodní  korporaci, pokud poplatník
   prokáže,  že  podle  §  25  odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje
   (náklady)  na  dosažení,  zajištění  a udržení příjmů. U člena obchodní
   korporace,  který  je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu
   podílu  na  obchodní korporaci, není-li tato obchodní korporace plátcem
   daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty
   vztahující  se  k  vloženému  majetku.  Nabývací  cena  se u poplatníků
   uvedených  v  § 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a
   výší  vkladu  vyplácený  obchodní  korporací  jejímu  členu nebo o část
   tohoto  rozdílu,  a  dále  o  doplatek  na  dorovnání  nebo dorovnání v
   penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního
   předpisu,^131)  pokud  byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v
   penězích  zaúčtován  v  rozvaze.  Nabývací  cena  nedosahuje  záporných
   hodnot.  Vkladem  se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního
   kapitálu  včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací
   cena  podílu  na  obchodní  korporaci se dále snižuje o příjmy plynoucí
   členovi  obchodní korporace při snížení základního kapitálu, s výjimkou
   příjmů  podléhajících  zvláštní  sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b)
   bodu  3 nebo § 36 odst. 2 a u společníka společnosti s ručením omezeným
   i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.
 
   (8)  Při  prodeji obchodního závodu se nepoužijí ustanovení odstavce 2,
   která  omezují  uplatnění  výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u
   jednotlivě prodávaných majetků.
 
   (9)  U  pohledávky  nabyté  při  přeměně^131), nebyla-li nikdy součástí
   podrozvahových  účtů  zanikající  nebo  rozdělované obchodní korporace,
   pokračuje  nástupnická obchodní korporace v odpisu pohledávky^22b) nebo
   v  tvorbě  opravné  položky,^22a)  jako  by  ke  změně v osobě věřitele
   nedošlo,  a  to  maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo
   tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace.
 
   (10)  Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný
   požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň,
   záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud
   k  nim  nedošlo  v  souvislosti  s průmyslovým nebo stavebním provozem,
   sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně
   mezinárodní  stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše
   škody  musí  být  doložena  posudkem  pojišťovny,  a to i v případě, že
   poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
 
   (11)  Při  prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani
   podle   zvláštního   právního  předpisu^20),  nebo  obdobného  právního
   předpisu  v  zahraničí  a  byl  nabyt vkladem, při přeměně, při převodu
   obchodního závodu podle § 23a, při fúzi obchodních společností nebo při
   rozdělení  obchodní  společnosti  podle  §  23c,  lze související výdaj
   (náklad)  na  dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše
   jeho  hodnoty  evidované  v  účetnictví  u  vkladatele, u zanikající, u
   rozdělované  nebo u převádějící obchodní korporace před oceněním tohoto
   majetku  reálnou  hodnotou.  Hodnotu  majetku evidovanou v účetnictví u
   vkladatele,  u  zanikající,  u  rozdělované nebo u převádějící obchodní
   korporace  lze  zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému
   majetku,   jejichž   tvorba   nebyla  u  vkladatele,  u  zanikající,  u
   rozdělované  nebo  u  převádějící  obchodní  korporace pro daňové účely
   výdajem  (nákladem)  na  dosažení,  zajištění a udržení příjmů, není-li
   stanoveno  v  tomto  zákoně  jinak.  Obdobně  se postupuje při vyřazení
   majetku  z důvodu spotřeby. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i
   při  následné  přeměně,^131) převodu obchodního závodu podle § 23a nebo
   fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti.
 
   (12)   Při   prodeji   obchodního   závodu  poplatníkem,  který  nevede
   účetnictví,  pokud  neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, je výdajem na
   dosažení, zajištění a udržení příjmů
 
   a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
 
   b)  součet  zůstatkových  cen  nehmotného majetku evidovaného v majetku
   poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
 
   c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
 
   d) hodnota finančního majetku,
 
   e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
 
   f) pořizovací cena pozemku,
 
   g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
 
   h)  úplata u finančního leasingu hmotného majetku zaplacená uživatelem,
   která  převyšuje  poměrnou  část  úplaty uznané jako daňový výdaj podle
   odstavce  2  písm.  h),  přechází-li  smlouva  o  finančním leasingu na
   kupujícího,
 
   i) hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem.
 
   (13)  Jedná-li  se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely
   odstavce  12  hodnotou dluhů hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li
   uplatněn  odpočet  daně  z  přidané  hodnoty  na  vstupu. U pohledávek,
   jejichž  úhrada  by  byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané
   hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
 
   (14)  Úhrn  pořizovacích  cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze
   uznat  jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je
   možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej
   a  vymáhání  pohledávek,  uznat  jako  daňový výdaj (náklad) až do výše
   úhrnu  zisků  z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v
   daném  zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období
   se  pro  účely  tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném
   zdaňovacím  období  z  úhrad  pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při
   následném  postoupení  pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku
   nebo   rezervu   (její  část)  podle  zvláštního  zákona^22a)  ve  výši
   převyšující  pořizovací  cenu^20)  pohledávky  sníženou  o částky úhrad
   pohledávky  dlužníkem  plynoucí  v předchozích zdaňovacích obdobích a o
   části  pořizovací  ceny  pohledávky  odepsané v předchozích zdaňovacích
   obdobích.  Pro  účely  výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu
   pohledávky  snížit  o  částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky.
   Pokud  celkový  úhrn  pořizovacích  cen  nebo jejích částí, které nelze
   uznat  jako  výdaj  (náklad)  podle  ustanovení  tohoto  zákona,  je za
   zdaňovací  období  vyšší  než  celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v
   rámci  stejného  souboru  pohledávek,  lze  tento  rozdíl u poplatníků,
   jejichž   hlavním  předmětem  činnosti  je  nákup,  prodej  a  vymáhání
   pohledávek,  uplatnit  jako  výdaj  (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně
   následujících  zdaňovacích  obdobích  nebo obdobích, za něž je podáváno
   daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky,
   o  kterou  úhrn  zisků  z  pohledávek  v  rámci tohoto stejného souboru
   pohledávek  převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí,
   které  nelze  uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona.
   Za  poplatníky,  jejichž  hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a
   vymáhání  pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u
   nichž  alespoň  80  %  veškerých  příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy)
   plynoucí   v  souvislosti  s  nákupem,  prodejem,  držbou  a  vymáháním
   nakoupených   pohledávek.  Souborem  pohledávek  se  pro  účely  tohoto
   ustanovení  rozumí  soubor  pohledávek  nakoupený  poplatníkem od jedné
   osoby  v  jednom  zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně
   pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.
 
   (15) Úplata u finančního leasingu hmotného majetku odpisovaného podle §
   30a se uznává jako výdaj (náklad) podle odstavce 1 za podmínky, že
 
   a)  doba finančního leasingu u hmotného majetku odpisovaného vlastníkem
   podle  §  30a  odst.  1  trvá  nejméně  12  měsíců a u hmotného majetku
   odpisovaného  podle § 30a odst. 2 trvá doba finančního leasingu nejméně
   24  měsíců;  doba  finančního  leasingu se počítá ode dne, kdy byla věc
   uživateli přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání,
 
   b)  po  ukončení  finančního leasingu hmotného majetku zahrne poplatník
   uvedený v § 2 převedený majetek do svého obchodního majetku.
 
   (16) Úplata u finančního leasingu hmotného majetku odpisovaného podle §
   30b se uznává jako výdaj (náklad) podle odstavce 1 za podmínky, že
 
   a)  doba finančního leasingu u hmotného majetku odpisovaného vlastníkem
   podle  §  30b odst. 1 trvá nejméně 240 měsíců; doba nájmu se počítá ode
   dne,  kdy  byla  věc uživateli přenechána ve stavu způsobilém obvyklému
   užívání,
 
   b)  po  ukončení  finančního leasingu hmotného majetku zahrne poplatník
   uvedený v § 2 převedený majetek do svého obchodního majetku.
 
   § 24a
 
   Závazné  posouzení  způsobu  rozdělení  výdajů  (nákladů),  které nelze
   přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům
 
   (1)   Poplatník,  kterému  vzniknou  výdaje  (náklady)  související  se
   zdanitelnými  příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od
   daně  osvobozeny,  může  požádat  příslušného  správce  daně  o  vydání
   rozhodnutí  o  závazném  posouzení,  zda  za příslušné zdaňovací období
   způsob  jeho  rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá § 23
   odst. 5 a § 24 odst. 3.
 
   (2)  V  žádosti  o  vydání  rozhodnutí  o  závazném  posouzení  způsobu
   rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede
 
   a)  jméno,  bydliště  a  sídlo  podnikatele,  je-li  poplatník fyzickou
   osobou,  nebo  název,  právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou
   osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
 
   b) výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených
   příjmů (výnosů), v případě veřejně prospěšných poplatníků i výši příjmů
   (výnosů)  dosažených  v  jednotlivých  druzích  činností,  které nejsou
   podnikáním,
 
   c)   výši  jednotlivých  dotací,  příspěvků  a  podpor  poskytnutých  z
   veřejných zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele,
 
   d)  výši  a  stručný  popis  jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů)
   souvisejících  jednak  se  zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které
   nejsou  předmětem  daně  nebo  jsou  od  daně osvobozeny, a výši těchto
   jednotlivých druhů příjmů, které mají být předmětem posouzení,
 
   e)  údaje  o  majetku  používaném  na  dosažení,  zajištění  a  udržení
   zdanitelných  příjmů  a  u  majetku,  ke kterému má vlastnické právo, i
   rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy,
 
   f)   zdůvodnění   navrhovaného   způsobu   rozdělení  výdajů  (nákladů)
   souvisejících s jednotlivými druhy příjmů,
 
   g)  zdaňovací  období,  kterého  se  má rozhodnutí o závazném posouzení
   způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
 
   h)  návrh  výroku  rozhodnutí  o  závazném  posouzení způsobu rozdělení
   výdajů (nákladů) podle odstavce 1.
 
   § 24b
 
   Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité
   věci  používané  zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné
   činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit
   jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
 
   (1)  Poplatník  s  příjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitou věc
   zčásti  k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo
   k  nájmu  a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce
   daně  o  vydání  rozhodnutí  o závazném posouzení, zda způsob uplatnění
   výdajů  (nákladů)  spojených  s  provozem  nemovité  věci  do výdajů na
   dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3.
 
   (2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů)
   podle odstavce 1 poplatník uvede
 
   a)  jméno,  bydliště,  sídlo  podnikatele a daňové identifikační číslo,
   pokud bylo přiděleno,
 
   b)  adresu,  na  které  se nemovitá věc používaná zčásti k činnosti, ze
   které  plyne  příjem  ze  samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k
   soukromým účelům nachází,
 
   c)  plochu  a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovité
   věci  s  rozdělením  na prostory využívané a nevyužívané k činnosti, ze
   které  plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, včetně údajů
   o jejich vytápění, klimatizaci apod.
 
   d)  popis,  jak  jsou  jednotlivé  prostory  nemovité  věci využívány k
   pčinnosti,  ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu
   ve  zdaňovacím  období,  kterého  se má rozhodnutí o závazném posouzení
   výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
 
   e)  popis  a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s
   provozem  nemovité  věci  používané  zčásti  k činnosti, ze které plyne
   příjem  ze  samostatné  činnosti,  anebo  k  nájmu a zčásti k soukromým
   účelům,  do  výdajů  (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
   uplatněny,
 
   f)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle
   odstavce 1.
 
   § 25
 
   (1)  Za  výdaje  (náklady)  vynaložené  k dosažení, zajištění a udržení
   příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
 
   a)  výdaje  (náklady)  na  pořízení  hmotného  majetku^20) a nehmotného
   majetku,^20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků
   z  úvěrů  a  zápůjček  spojených  s  jejich pořízením, jsou-li součástí
   jejich ocenění,^20)
 
   b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení zápůjček,
 
   c)  pořizovací cenu^20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst.
   2  písm.  r),  w)  a  ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění
   přednostního práva,
 
   d)  pojistné  hrazené  za  člena  statutárního  orgánu a dalšího orgánu
   právnické  osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu
   odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,
 
   e) vyplácené podíly na zisku,
 
   f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2
   písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na
   státní  politiku  zaměstnanosti  a  k  pojistnému  na veřejné zdravotní
   pojištění,^21)  a  náklady  spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle
   zvláštního právního předpisu,
 
   g)  pojistné  na  důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení a
   příspěvek  na  státní  politiku  zaměstnanosti  a  pojistné  na veřejné
   zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky
   této  obchodní  společnosti,  komanditní  společností za komplementáře,
   poplatníkem  majícím příjmy ze samostatné činnosti, poplatníkem majícím
   příjmy z nájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými,
   které  nejsou  nemocensky  pojištěny  a  pojistí  se na denní dávku při
   dočasné  pracovní  neschopnosti  u soukromé pojišťovny^21a), s výjimkou
   uvedenou v § 24,
 
   h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě
 
   1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,
 
   2.  možnosti  používat  rekreační,  zdravotnická a vzdělávací zařízení,
   předškolní   zařízení,   závodní  knihovny,  tělovýchovná  a  sportovní
   zařízení,  s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech
   1 až 3,
 
   i)  výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně,
   na  příjmy  od  daně  osvobozené  nebo nezahrnované do základu daně a u
   poplatníků  uvedených  v § 2 odst. 2 rovněž výdaje (náklady) vynaložené
   na  příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,
   převyšující  tyto příjmy; obdobně to platí pro výdaje (náklady) hrazené
   z   prostředků,   jejichž  zdrojem  byl  u  poplatníka  daně  z  příjmů
   právnických  osob  bezúplatný  příjem  od  daně osvobozený nebo příjem,
   který  nebyl  předmětem  daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných
   poplatníků  nepoužije  pro  výdaje  vynaložené na úrokové příjmy, které
   podléhají  zvláštní sazbě daně; obdobně to platí pro použití prostředků
   z kapitálového dovybavení,
 
   j)   výdaje   nad   limity  stanovené  tímto  zákonem  nebo  zvláštními
   předpisy,^5),^23)
 
   k)  výdaje  (náklady)  převyšující  příjmy  v zařízeních k uspokojování
   potřeb  zaměstnanců  nebo  jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j)
   body  1  až  3  a  s  výjimkou  výdajů (nákladů) na přechodné ubytování
   zaměstnanců,  nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako
   nepeněžní  plnění  zaměstnavatelem  zaměstnanci v souvislosti s výkonem
   práce,  pokud  obec  přechodného  ubytování  není shodná s obcí, kde má
   zaměstnanec  bydliště, přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za
   každé  zařízení  k  uspokojování  potřeb  zaměstnanců nebo jiných osob,
   samostatně,
 
   l)  tvorbu  rezervních  a  ostatních  účelových  fondů,  pokud zvláštní
   předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),
 
   m)  plnění  ve  prospěch  vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10
   odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o
   převodu  zisku  nebo  ovládací  smlouvy,  úhrada ztráty řízené osobě na
   základě  smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání
   poskytované  mimo  stojícím  společníkům  na  základě smlouvy o převodu
   zisku  nebo  ovládací smlouvy a členský příspěvek poskytnutý evropskému
   hospodářskému   zájmovému   sdružení   se   sídlem   na   území   České
   republiky^25a),
 
   n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
 
   o)  zůstatkovou  cenu  (§  29  odst.  2)  hmotného majetku a nehmotného
   majetku  vyřazeného  v  důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke
   kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto
   se  vztahuje  i  na  hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze
   podle zvláštního právního předpisu,^20)
 
   p) technické zhodnocení (§ 33),
 
   r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst.
   2 písm. ch) a u),
 
   s)  daň  z  příjmů  fyzických  osob  a  daň z příjmů právnických osob a
   obdobné  daně  zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2
   písm. ch) a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu^20),
 
   t)  výdaje  na  reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění,
   občerstvení  a  bezúplatná  plnění;  za bezúplatné plnění se nepovažuje
   reklamní   nebo  propagační  předmět,  který  je  opatřen  jménem  nebo
   ochrannou   známkou   poskytovatele   tohoto   předmětu   nebo   názvem
   propagovaného  zboží  nebo  služby,  jehož  hodnota  bez daně z přidané
   hodnoty  nepřesahuje  500  Kč  a  který  není  s  výjimkou tichého vína
   předmětem spotřební daně,
 
   u)  výdaje  na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na
   opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti,
   ze  které plyne příjem ze samostatné činnosti), který poplatník uvedený
   v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,
 
   v)  tvorbu opravných položek na vrub nákladů,^20) s výjimkou uvedenou v
   § 24,
 
   w) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí
   úroky  z  úvěrových finančních nástrojů a související výdaje (náklady),
   včetně  výdajů  (nákladů)  na  obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za
   záruky,  pokud  je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23
   odst.  7),  a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou
   úhrn   úvěrových  finančních  nástrojů  od  spojených  osob  v  průběhu
   zdaňovacího  období  nebo  období,  za  něž  se podává daňové přiznání,
   přesahuje   šestinásobek   výše  vlastního  kapitálu,  je-li  příjemcem
   úvěrového  finančního  nástroje banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek
   výše  vlastního  kapitálu  u  ostatních  příjemců  úvěrových finančních
   nástrojů.  V  případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěrového finančního
   nástroje  dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru,
   zápůjčky  nebo  vkladu  tomuto  věřiteli  osobou  spojenou  ve vztahu k
   dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto
   úvěrovému  finančnímu  nástroji  věřitel  za osobu spojenou ve vztahu k
   dlužníkovi,
 
   x)  výdaje  (náklady)  na  spotřebované  pohonné  hmoty  a parkovné při
   pracovní   cestě   vynaložené   v  souvislosti  s  užíváním  silničního
   motorového  vozidla,  u  kterého  poplatník  uplatní  paušální výdaj na
   dopravu,   a   20  %  ostatních  výdajů  (nákladů)  s  výjimkou  odpisů
   vynaložených  v  souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého
   je  poplatník  povinen  uplatnit  krácený  paušální výdaj na dopravu; u
   silničního  motorového  vozidla,  u  kterého poplatník uplatní paušální
   výdaj  na  dopravu,  nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované
   pohonné hmoty a sazbu základní náhrady,
 
   y)  úroky  z odložených částek daní za dobu posečkání, exekuční náklady
   podle  zvláštních  předpisů  s  výjimkou uvedenou v § 24 a dále úroky z
   odložené  částky  za  dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou
   příslušenstvím cla,^28c)
 
   z)  jmenovitá  hodnota  pohledávky  nebo pořizovací cena^20) postoupené
   pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,
 
   za)  nájemné  za  umělecká  díla  a  výdaje  (náklady)  za restaurování
   uměleckých   děl,  která  nejsou  součástí  staveb  a  budov,  a  to  u
   poplatníků,   u  nichž  není  výstavní,  muzejní  a  galerijní  činnost
   předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),
 
   zb)   u   poplatníků,  kteří  nevedou  účetnictví  výdaje  na  pořízení
   uměleckých  děl,  která  nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém
   případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč,
 
   zc) odpis pohledávky^22b) nebo tvorbu opravné položky^22a) u pohledávky
   nabyté  obchodní  korporací  na  základě  vkladu  uskutečněného  od  1.
   července 1996, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 9,
 
   zd) výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu
   pořízení  hmotného  majetku  (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve
   kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a
   výdaje  spojené  s  úhradou  dluhu, o jehož hodnotu byl snížen výsledek
   hospodaření  nebo  rozdíl  mezi  příjmy  a výdaji v některém z minulých
   zdaňovacích období,
 
   ze)  rozdíl,  o  který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně
   osoby  uživatele  podle  smlouvy  o finančním leasingu hmotného majetku
   převyšuje  částku  úplaty  připadající  u  postupníka na zbývající dobu
   finančního   leasingu   sníženou  o  úplatu  jím  hrazenou  vlastníkovi
   užívaného  majetku  v  souladu  se  smlouvou,  pokud  tento rozdíl není
   součástí vstupní ceny majetku,
 
   zf)   plnění   poskytnuté   zahraničnímu   státnímu   úředníkovi   nebo
   zahraničnímu  veřejnému  činiteli  nebo s jejich souhlasem jiné osobě v
   souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o
   úředníka  státu  nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém
   je  poskytnutí  takového  plnění  tolerováno  nebo  není  považováno za
   trestný čin anebo je obvyklé,
 
   zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,^20) a hodnota majetku nebo její
   část  zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle
   zvláštního  právního předpisu,^20) ale zároveň je hmotným majetkem nebo
   nehmotným majetkem podle § 26 až 33,
 
   zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního
   právního  předpisu^20)  výdajem  (nákladem),  není-li  v  tomto  zákoně
   stanoveno jinak,
 
   zi)  kladný  rozdíl  mezi oceněním obchodního závodu při nabytí vkladem
   nebo  přeměnou^131)  a  souhrnem  jeho  individuálně přeceněných složek
   majetku   sníženým  o  převzaté  dluhy  (goodwill),  pokud  jsou  podle
   zvláštního právního předpisu^20) výdajem (nákladem),
 
   zj)  výdaje  (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou
   při následném snížení základního kapitálu,
 
   zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v
   dceřiné  společnosti. Úroky z úvěrového finančního nástroje přijatého v
   období  šesti  měsíců  před  nabytím tohoto podílu se považují za výdaj
   (náklad)  přímo  související  s  držbou podílu v dceřiné společnosti po
   dobu  trvání  této  držby  a  po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s
   osobou,  která úvěrový finanční nástroj přijala, spojenou osobou, pokud
   poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástroj s držbou tohoto podílu
   nesouvisí.  Případné  režijní  (nepřímé)  náklady  související s držbou
   podílu  v  dceřiné  společnosti  se pro účely tohoto ustanovení omezují
   výší  5  %  příjmů  z podílů na zisku vyplácených dceřinou společností,
   pokud   poplatník   neprokáže,   že   skutečná  výše  těchto  režijních
   (nepřímých) nákladů je nižší,
 
   zl)  finanční  výdaje  (náklady),  které  plynou z úvěrového finančního
   nástroje,  kde  úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje
   (náklady)  stanou  splatnými,  závisí  zcela  nebo  převážně  na  zisku
   dlužníka,
 
   zm)  hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění
   zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
 
   zn)  pojistné  ve  výši  určené  ke  krytí  budoucích  dluhů pojišťovny
   vyplývajících  z  pojistné  smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ
   dožití  se  stanoveného  věku  jeho  zaměstnancem  nebo  dožití se jeho
   zaměstnancem   dohodnuté   doby  nebo  setrvání  tohoto  zaměstnance  v
   pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu,
 
   zo)  členský  příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto
   příjemce osvobozen od daně,
 
   zp)  účetní  odpisy  hmotného  a  nehmotného majetku odpisovaného pouze
   podle  právních  předpisů  upravujících  účetnictví,  který  byl  nabyt
   bezúplatně,  a  tento  bezúplatný příjem byl od daně z příjmů osvobozen
   nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou
   cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku,
 
   zq)  hodnotu majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle
   právních  předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně,
   a  tento  bezúplatný příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do
   jejího předmětu.
 
   (2)  Škodou  podle  odstavce  1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení
   (poškození  nebo  zničení)  majetku  ve  vlastnictví poplatníka, a to z
   objektivních  i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody
   vyřazen.  Mankem  se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je
   nižší  než  účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a
   technické  úbytky  a  úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob
   vznikající  např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků
   ve  výrobním,  zásobovacím  a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob
   materiálu,  zboží,  nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků),
   ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou
   pro  účely  zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné
   normy  přirozených  úbytků  a  ztratného stanovené poplatníkem. Správce
   daně  může  posoudit,  zda  výše  stanovené  normy  odpovídá charakteru
   činnosti  poplatníka  a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou
   nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou
   není  prokázaný  nezaviněný  úhyn nebo nutná porážka zvířete základního
   stáda.
 
   (3)  Do  úvěrových finančních nástrojů se pro účely odstavce 1 písm. w)
   nezahrnují  úvěrové  finanční  nástroje,  z  nichž  úroky jsou součástí
   vstupní  ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěrové
   finanční  nástroje.  Ustanovení odstavce 1 písm. w) a zm) se nevztahují
   na veřejně prospěšné poplatníky, na organizátora regulovaného trhu a na
   poplatníky uvedené v § 2.
 
   Odpisy hmotného majetku
 
   § 26
 
   (1)  Odpisy  se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 30a, 30b, §
   31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27.
 
   (2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
 
   a)   samostatné   movité  věci,  popřípadě  soubory  movitých  věcí  se
   samostatným  technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29)
   je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden
   rok,
 
   b) budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek,
 
   c) stavby, s výjimkou
 
   1. provozních důlních děl,
 
   2.  drobných  staveb  na  pozemcích  určených  k  plnění  funkcí  lesa,
   sloužících  k  zajišťování  provozu  lesních  školek nebo k provozování
   myslivosti,  pokud  jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5
   m,
 
   3.  oplocení  sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které
   je drobnou stavbou,
 
   d)  pěstitelské  celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři
   roky vymezené v odstavci 9,
 
   e) dospělá zvířata a jejich skupiny^20), jejichž vstupní cena (§ 29) je
   vyšší než 40 000 Kč,
 
   f) jiný majetek vymezený v odstavci 3.
 
   Hmotným  majetkem  pro  účely  tohoto  zákona  však  nejsou  zásoby. Za
   samostatné  movité  věci  se  považují  také  výrobní zařízení, jakož i
   zařízení  a  předměty  sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová
   zařízení  a  předměty,  která  s  budovou nebo se stavbou netvoří jeden
   funkční  celek,  i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí
   se  samostatným  technicko-ekonomickým  určením  se  rozumí  dílčí část
   výrobního  či  jiného  celku.  Soubor  movitých  věcí je nutné evidovat
   zvlášť  tak,  aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o
   jednotlivých  věcech  zařazených  do souboru, určení hlavního funkčního
   předmětu  a  o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o
   datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo
   úbytků,  celkové  ceny  souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich
   změn  vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor
   movitých  věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního
   předmětu.
 
   (3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
 
   a)  technické  zhodnocení  a  výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a
   hlinišť,  pokud  nezvyšuje  vstupní  cenu  a  zůstatkovou cenu hmotného
   majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),
 
   b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,^29b)
 
   c)  výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů^20) nebo
   podle  daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je
   předmětem finančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou
   ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč.
 
   (4)  Je-li  majetek  ve  spoluvlastnictví,  pak pro posouzení toho, zda
   dosáhl  vstupní ceny uvedené v odstavci 2, je rozhodující vstupní cena,
   která  se  rovná  součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých
   spoluvlastníků,  a  nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického
   podílu.
 
   (5)  Odpisováním  se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z
   hmotného   majetku  evidovaného  u  poplatníka,  který  se  vztahuje  k
   zajištění  zdanitelného  příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto
   příjmu.  Odpisování  lze  zahájit  po  uvedení pořizované věci do stavu
   způsobilého  obvyklému  užívání,  kterým  se  rozumí  dokončení  věci a
   splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními
   předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33).
   Poplatník  s  příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje
   výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit
   odpisování  hmotného  majetku,  jedná-li  se  o hmotný majetek v daňové
   evidenci  nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6;
   přitom  zvířata  z  vlastního  chovu,  nakoupená  a darovaná zvířata po
   dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob.
 
   (6)  Odpis  ve  výši  ročního  odpisu  vypočteného  podle § 31 a 32 lze
   uplatnit   z   hmotného  majetku  evidovaného  u  poplatníka  ke  konci
   příslušného  zdaňovacího  období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm.
   b)  až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis
   za zdaňovací období.
 
   (7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle
   § 31 a 32 lze uplatnit
 
   a)  z  hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného
   zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období
 
   1.  k  vyřazení  majetku  před  koncem  zdaňovacího období, pokud již v
   průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,
 
   2.  k  převedení  majetku  na  jiné  právnické nebo fyzické osoby podle
   zvláštních   právních   předpisů,^29a)  který  je  evidován  v  majetku
   poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,
 
   3.  k  ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
   nebo  k  ukončení  nájmu,  přeměně,  zrušení  bez likvidace, zániku bez
   likvidace,  zrušení  s  likvidací,  účinkům  rozhodnutí o úpadku nebo k
   přechodu   oprávnění  nakládat  s  majetkem  náležejícím  do  majetkové
   podstaty  z  insolvenčního  správce  na  daňový  subjekt  nebo opačně z
   majetku  evidovaného ke dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze
   samostatné  činnosti,  ke dni ukončení pronájmu, ke dni předcházejícímu
   rozhodný  den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní
   korporace  a  v  ostatních  případech  zrušení  bez  likvidace  ke  dni
   předcházejícímu   den   zániku,   ke   dni  předcházejícímu  první  den
   hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke
   dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu
   den , ke kterému nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, nebo den přechodu
   oprávnění  nakládat  s  majetkem  náležejícím  do  majetkové podstaty z
   insolvenčního  správce na daňový subjekt nebo opačně. Obdobně postupuje
   poplatník  uvedený  v  § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil
   činnost,  ze  které  plyne  příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem a
   tuto  činnost  nezahájil  do  termínu  pro  podání daňového přiznání za
   příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,
 
   4.  k  ukončení  nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení
   nájemcem  (§  28  odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného
   majetku (§ 28 odst. 4),
 
   b)   z  hmotného  majetku  nabytého  v  průběhu  zdaňovacího  období  a
   evidovaného u poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník
   pokračuje  v  odpisování  započatém  původním  odpisovatelem podle § 30
   odst.  10  písm.  a)  až e), g) až m), a z hmotného movitého majetku, k
   němuž  poplatník  nabyl  vlastnické  právo v průběhu zdaňovacího období
   splněním  dluhu,  který byl zajištěn převodem práva, a má tento majetek
   evidován na konci zdaňovacího období,
 
   c)   z   hmotného  majetku  evidovaného  po  celé  zdaňovací  období  u
   poplatníka,  u  něhož  v  průběhu  zdaňovacího  období  nastaly  účinky
   rozhodnutí o úpadku nebo došlo k přechodu oprávnění nakládat s majetkem
   náležejícím  do  majetkové  podstaty  z insolvenčního správce na daňový
   subjekt  a  opačně anebo který v průběhu zdaňovacího období vstoupil do
   likvidace,
 
   d)  z  hmotného  majetku  evidovaného  u poplatníka uvedeného v § 17 za
   zdaňovací období vymezené v § 21a písm. c), je-li toto zdaňovací období
   kratší  než  dvanáct  měsíců  nepřetržitě  po  sobě  jdoucích;  toto se
   nepoužije  u  hmotného  majetku  zaevidovaného  u  poplatníka v průběhu
   tohoto  zdaňovacího  období  nebo  v  průběhu  části zdaňovacího období
   předcházející  tomuto  zdaňovacímu  období,  za kterou se podává daňové
   přiznání podle § 38m odst. 2 písm. a).
 
   Ustanovení  tohoto  odstavce  se  použije přiměřeně, dojde-li v průběhu
   zdaňovacího  období  ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti
   nebo  komanditní  společnosti  na  jinou  obchodní  korporaci a akciové
   společnosti  nebo  společnosti  s  ručením  omezeným  anebo družstva na
   veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.
 
   (8)  Odpisy  pro  účely  zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom
   odpisování   lze  i  přerušit,  ale  při  dalším  odpisování  je  nutné
   pokračovat  způsobem,  jako  by  odpisování  přerušeno  nebylo, a to za
   podmínky,  že  v  době  přerušení  neuplatní  poplatník  (vlastník  ani
   nájemce)  výdaje  paušální  částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník
   (vlastník  nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto
   zdaňovací  období  uplatnit  odpisy  v  prokázané  výši ani o tuto dobu
   prodloužit  odpisování  pro  daňové  účely.  Po dobu uplatňování výdajů
   paušální  částkou  vede  poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze
   evidenčně.
 
   (9)  Pěstitelskými  celky  trvalých porostů s dobou plodnosti delší než
   tři roky se podle odstavce 2 rozumějí
 
   a)  ovocné  stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v
   hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,
 
   b)  ovocné  keře  vysázené  na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v
   hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha,
 
   c) chmelnice a vinice.
 
   (10)  Hmotným  majetkem  se  stávají  věci uvedené do stavu způsobilého
   obvyklému   užívání,   kterým   se  rozumí  dokončení  věci  a  splnění
   technických   funkcí   a  povinností  stanovených  zvláštními  právními
   předpisy pro užívání.
 
   § 27
 
   Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je
 
   a)  bezúplatně  převedený  majetek  podle smlouvy o finančním leasingu,
   pokud  výdaje  (náklady)  související s jeho pořízením nepřevýší 40 000
   Kč,
 
   b)  pěstitelský  celek  trvalých  porostů s dobou plodnosti delší než 3
   roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,
 
   c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,
 
   d)  umělecké  dílo,  které je hmotným majetkem a není součástí stavby a
   budovy,  předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory
   v  muzeích  a  památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní
   fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,
 
   e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,
 
   f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních
   předpisů,
 
   g)  inventarizační  přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního
   právního   předpisu,^20),  pokud  nebyly  při  zjištění  zaúčtovány  ve
   prospěch výnosů,
 
   h)  hmotný  movitý  majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění dluhu
   převodem  práva,  a to po dobu zajištění tohoto dluhu a za předpokladu,
   že  jej  po  tuto  dobu bude odpisovat původní odpisovatel, uzavře-li s
   věřitelem smlouvu o výpůjčce,
 
   ch)
 
   zrušeno
   ,
 
   i)  hmotný  majetek,  u  něhož odpisy nebo zahraniční položky obdobného
   charakteru  jako  odpisy  uplatňuje  jiná  osoba  než odpisovatel podle
   tohoto zákona, jde-li o
 
   1. pronajatý hmotný majetek,
 
   2. hmotný majetek, který je předmětem finančního leasingu,
 
   j)  hmotný  majetek,  jehož  bezúplatné  nabytí  bylo  od daně z příjmů
   osvobozeno  nebo  nebylo  předmětem  daně,  s výjimkou hmotného majetku
   fyzické osoby nabytého
 
   1. dědictvím,
 
   2. odkazem,
 
   3.   obmyšleným,  pokud  se  jedná  o  hmotný  majetek,  který  byl  do
   svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
 
   4.  obmyšleným,  pokud  se jedná o hmotný majetek, který zvýšil majetek
   svěřenského fondu pořízením pro případ smrti
 
   § 28
 
   (1)  Hmotný  majetek  odpisuje  odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn
   odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je
 
   a) poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo,
 
   b) organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu,
 
   c)  státní  příspěvková  organizace,  státní  podnik  nebo  jiná státní
   organizace příslušná hospodařit s majetkem státu,
 
   d) podílový fond, jehož součástí je hmotný majetek,
 
   e) svěřenský fond, jehož součástí je hmotný majetek,
 
   f)  nástupnická obchodní korporace zanikající nebo rozdělované obchodní
   korporace při přeměně; to platí pro
 
   1.  hmotný  majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované obchodní
   korporace  k  rozhodnému  dni  fúze,  převodu  jmění na společníka nebo
   rozdělení  obchodní  korporace  a  převáděný  na  nástupnickou obchodní
   korporaci a
 
   2.   hmotný  majetek,  nabytý  zanikající  nebo  rozdělovanou  obchodní
   korporací  od  rozhodného  dne  do  dne  zápisu  fúze, převodu jmění na
   společníka  nebo rozdělení obchodní korporace do obchodního rejstříku a
   převáděný na nástupnickou obchodní korporaci.
 
   (2)  Technickou  rekultivaci,  prováděnou  na  pozemku jinou osobou než
   odpisovatelem,  může  odpisovat  pouze  poplatník, který je k provedení
   rekultivace zavázán.
 
   (3)  Technické  zhodnocení  pronajatého hmotného majetku a jiný majetek
   uvedený  v  §  26  odst.  3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem, může na
   základě  písemné  smlouvy  odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u
   odpisovatele  hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí
   do  odpisové  skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a
   odpisuje  podle  tohoto  zákona.  Při odpisování technického zhodnocení
   postupuje  nájemce  způsobem  stanoveným  pro  hmotný majetek a zatřídí
   technické   zhodnocení  do  odpisové  skupiny,  ve  které  je  zatříděn
   pronajatý hmotný majetek.
 
   (4)  Při  převodu  vlastnictví  hmotného  movitého  majetku  v důsledku
   zajištění dluhu převodem práva na věřitele může tento majetek odpisovat
   původní odpisovatel, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce tohoto
   majetku na dobu zajištění dluhu převodem práva.
 
   (5)  Hmotný  majetek  vymezený  v  § 26 odst. 2 písm. c) a d), který je
   dokončen  na  cizím pozemku a jeho hodnota není u odpisovatele součástí
   ocenění  tohoto  pozemku  podle  zvláštního právního předpisu,^20) může
   odpisovat  poplatník,  u  něhož  je tento hmotný majetek evidován (§ 26
   odst. 5).
 
   (6)  Při  odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k
   zajištění  zdanitelného  příjmu,  se do výdajů k zajištění zdanitelného
   příjmu   zahrnuje   poměrná  část  odpisů.  Při  odpisování  silničního
   motorového  vozidla,  u  kterého  je poplatník povinen uplatnit krácený
   paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.
 
   § 29
 
   (1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí
 
   a)  pořizovací  cena,^31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého
   majetku,  u  něhož  nájemce  odpisoval  technické zhodnocení podle § 28
   odst.  3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i
   zůstatková   cena   tohoto   technického   zhodnocení.   Nejsou-li  při
   bezprostředním  odkoupení  hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy
   nebo  smlouvy  o  finančním  leasingu  dodrženy podmínky uvedené v § 24
   odst.  4  nebo  odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné a
   úplatu  u  finančního  leasingu,  které  byly uhrazeny do data ukončení
   smlouvy  a  nebyly  výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka,
   který  nevede  účetnictví,  lze  do  vstupní  ceny zahrnout i zálohy na
   nájemné  nebo  zálohy  na úplatu u finančního leasingu uhrazené do data
   ukončení  smlouvy.  U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2
   pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního
   majetku  nebo  v  době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle
   písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil
   úplatně  v  době  kratší  než  5 let před jejich vložením do obchodního
   majetku  nebo  v  době  kratší  než  5  let  před  zahájením  nájmu, se
   pořizovací  cena  zvyšuje  o  náklady prokazatelně vynaložené na jejich
   opravy  a  technické  zhodnocení.  U  movitého majetku, který poplatník
   uvedený  v  § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do
   obchodního  majetku,  je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou
   majetku nabytého formou finančního leasingu,
 
   b)  vlastní  náklady,^31)  je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii.
   Toto  ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U
   nemovitých  věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve
   vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního
   majetku  nebo  v  době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle
   písmene  d).  U  nemovitých věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil
   nebo  vyrobil  ve  vlastní  režii  v  době kratší než 5 let před jejich
   vložením  do  obchodního  majetku  nebo  v  době  kratší než 5 let před
   zahájením  nájmu,  se  vlastní  náklady  zvyšují o náklady prokazatelně
   vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,
 
   c)  hodnota  nesplacené  pohledávky  zajištěné  převodem  práva, a to u
   hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,
 
   d)  reprodukční  pořizovací  cena  v  ostatních  případech určená podle
   zvláštního právního předpisu;^1a) přitom u nemovité kulturní památky se
   reprodukční  pořizovací  cena  stanoví  jako  cena  stavby určená podle
   zvláštního  právního  předpisu)  bez  přihlédnutí ke kategorii kulturní
   památky,  historickému  stáří  kulturní  památky  a k ceně uměleckých a
   uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který
   má  příjmy  z  nájmu  podle  §  9, je třeba reprodukční pořizovací cenu
   stanovit již při zahájení nájmu,
 
   e)  při nabytí majetku bezúplatně cena určená podle zvláštního právního
   předpisu  o  oceňování  majetku^1a)  ke  dni nabytí, s výjimkou majetku
   odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a), pokud u poplatníků uvedených
   v  §  2 neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých
   věcí  o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba
   od  nabytí  delší  než  5  let,  rozumí se u poplatníků uvedených v § 2
   vstupní cenou cena podle písmene d),
 
   f)  hodnota  technického  zhodnocení  podle  §  33  odst. 1 dokončeného
   počínaje  1.  lednem  2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou
   výdajem  (nákladem)  podle  §  24  odst.  2  písm. v) bodu 1, zvýšená o
   ocenění  tohoto  odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely
   tohoto  zákona  lze  uplatnit  jen do výše vstupní ceny snížené o dosud
   uplatněné  účetní  odpisy  hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v)
   bodu 1,
 
   g) přepočtená zahraniční cena (§ 23 odst. 17).
 
   Součástí  vstupní  ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení
   provedené  po  uvedení  věci  do stavu způsobilého obvyklému užívání, s
   výjimkou   technického  zhodnocení  provedeného  na  nemovité  kulturní
   památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději
   však  v  prvním  roce odpisování. Pokud původní odpisovatel v případech
   uvedených v § 30 odst. 10 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní
   cenou  hmotného  majetku  vstupní  cena,  z  níž by původní odpisovatel
   odpisy   uplatňoval.   Vstupní  cena  hmotného  majetku  se  snižuje  o
   poskytnuté  dotace  ze  státního  rozpočtu,  z  rozpočtů  obcí a krajů,
   státních  fondů, regionální rady regionu soudržnosti^124), o poskytnuté
   prostředky  (granty)  přidělené  podle  zvláštního právního předpisu, o
   poskytnuté   granty   Evropských  společenství,  o  poskytnuté  dotace,
   příspěvky  a  podpory  z  veřejných  rozpočtů  a jiných peněžních fondů
   cizího  státu  s  výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými
   subjekty  se  sídlem  nebo  bydlištěm  v  zahraničí  (dále jen "veřejné
   zdroje"),   poskytnuté   na   jeho  pořízení  nebo  na  jeho  technické
   zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního
   předpisu^20)  ve  prospěch  výnosů  (příjmů).  Obdobně se postupuje i u
   hmotného  majetku  vytvořeného  vlastní  činností  a  rovněž  v případě
   přijatého  bezúplatného  příjmu  ve  formě  účelového  daru na pořízení
   hmotného  majetku.  Do  vstupní  ceny hmotného majetku uvedeného v § 26
   odst.  2  písm.  b)  a  c) lze zahrnout i výdaje (náklady) na vyvolanou
   investici,  kterou  se  pro účely tohoto zákona rozumí výdaje (náklady)
   vynaložené  na  pořízení  majetku převedeného do vlastnictví jiné osoby
   nebo předaného jiné osobě nebo týkající se změny majetku ve vlastnictví
   jiné  osoby  a  podmiňujícího  funkci  nebo  užívání  hmotného  majetku
   uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c).
 
   (2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi
   vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle
   §  26  a  §  30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na
   zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník
   pouze  poměrnou  část  odpisů  podle  §  28  odst.  6 nebo uplatňoval v
   některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.
 
   (3)  Technické  zhodnocení  zvyšuje  vstupní  cenu  (dále  jen "zvýšená
   vstupní   cena")  a  zároveň  u  majetku  odpisovaného  podle  §  32  i
   zůstatkovou  cenu  (dále  jen  "zvýšená  zůstatková  cena") příslušného
   majetku  v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno
   a  uvedeno  do  stavu  způsobilého obvyklému užívání; přitom poplatník,
   který  samostatně  eviduje  a  odpisuje  technické  zhodnocení hmotného
   majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3
   písm.  c)  zvyšuje  o  každé  další  technické  zhodnocení dokončené na
   původním  majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle §
   32  i  zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím
   období,  kdy  je  technické  zhodnocení  dokončeno  a  uvedeno do stavu
   způsobilého obvyklému užívání. Ustanovení předchozí věty se nepoužije u
   technického  zhodnocení  v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6, §
   30a odst. 5 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní
   památce  odpisovaného  podle § 30 odst. 6 nebo u technického zhodnocení
   provedeného  na  hmotném  majetku  vyloučeném  z  odpisování. Povinnost
   zvýšit  vstupní  cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického
   zhodnocení  o  každé  další  technické zhodnocení dokončené na původním
   majetku  se  nevztahuje  na  technické zhodnocení provedené na nemovité
   kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 6 vždy samostatně.
 
   (4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v
   §  26  odst.  3  písm.  c)  nebo  jejich  část,  která není vyloučena z
   odpisování, související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním
   leasingu,   zvýší   o   pořizovací  cenu  odkoupeného  majetku  vstupní
   (zůstatkovou)  cenu  již  odpisovaného  jiného majetku v tom zdaňovacím
   období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.
 
   (5)   Vstupní   cenou   hmotného   majetku  ve  spoluvlastnictví  je  u
   spoluvlastníka  vstupní  cena  podle  odstavce  1  ve výši hodnoty jeho
   spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na
   hmotném  majetku  ve  spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků
   určí podle jejich spoluvlastnického podílu.
 
   (6)  Odpisuje-li  technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena
   (zůstatková  cena) u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení nájmu
   nebo zrušení souhlasu odpisovatele s odpisováním nájemcem, a to
 
   a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b),
   je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,
 
   b)  o  zůstatkovou  cenu  technického  zhodnocení evidovanou u nájemce,
   je-li jím plněno nájemné.
 
   Provede-li  nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného
   se  souhlasem  odpisovatele  (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce
   ani  odpisovatel  (pronajímatel),  zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena
   příslušného  majetku  u  odpisovatele  (pronajímatele)  v roce ukončení
   pronájmu  o  částku  nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po
   zvýšení  vstupní  (zůstatkové)  ceny  podle  tohoto  odstavce pokračuje
   odpisovatel (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze
   zvýšené  zůstatkové ceny. Toto ustanovení se nepoužije, pokud dochází k
   ukončení  nájmu  z  důvodu odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne
   zůstatkovou  cenu  jím  odpisovaného  technického zhodnocení do vstupní
   ceny podle § 29 odst. 1 písm. a).
 
   (7)  Při  zvýšení  nebo  snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již
   odpisovaného  majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení
   (dále  jen "změněná vstupní cena"), se odpis stanoví ze změněné vstupní
   (zůstatkové)  ceny  při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31
   nebo § 32.
 
   (8)  U  hmotného  majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době
   kratší  než  5  let  před  jeho  vložením do obchodní korporace a nebyl
   zahrnut  do  obchodního  majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li
   pořízen  úplatně,  pořizovací  cena,  byl-li  pořízen  nebo  vyroben ve
   vlastní  režii,  jsou  vstupní  cenou  vlastní  náklady,  a  při nabytí
   hmotného  majetku  bezúplatně,  cena  hmotného majetku podle zvláštního
   právního  předpisu  o  oceňování  majetku^1a)  ke  dni nabytí. Přitom u
   nemovitých  věcí  lze  vstupní  cenu  u  nabyvatele  zvýšit  o  náklady
   prokazatelně  vynaložené  na  jejich opravy a technické zhodnocení před
   vložením  do  obchodní  korporace. Dnem vkladu do obchodní korporace se
   pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.
 
   (9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,
 
   a)  dochází-li  k  ocenění  jmění  při  fúzi  nebo  rozdělení  obchodní
   korporace  podle  zvláštního  právního  předpisu^20)  v případě, kdy to
   vyžaduje zvláštní právní předpis,^131)
 
   b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci
   podle zvláštního právního předpisu, nebo
 
   c) jsou-li v budově vymezeny jednotky.
 
   § 30
 
   (1)  V  prvním  roce  odpisování  zatřídí  poplatník  hmotný majetek do
   odpisových  skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u
   stavebního  díla  ke  změně hlavního užívání a v důsledku této změny se
   mění  i  zatřídění  do odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 k tomuto
   zákonu,  provede poplatník změnu zatřídění tohoto majetku ve zdaňovacím
   období  nebo  v  období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém ke
   změně  došlo.  Samostatně  odpisované technické zhodnocení provedené na
   hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny,
   do  které  náleží  hmotný  majetek,  na  němž bylo technické zhodnocení
   provedeno. Doba odpisování činí minimálně:
+---------------------+----------------------+
|Odpisová skupina     |     Doba odpisování  |
+---------------------+----------------------+
|        1            |         3 roky       |
+---------------------+----------------------+
|        2            |         5 let        |
+---------------------+----------------------+
|        3            |        10 let        |
+---------------------+----------------------+
|        4            |        20 let        |
+---------------------+----------------------+
|        5            |        30 let        |
+---------------------+----------------------+
|        6            |        50 let.       |
+---------------------+----------------------+
 
   Stanovená  doba  odpisování  se  nevztahuje  na hmotný majetek, u něhož
   došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Stavební dílo
   (dům,  budova,  stavba)  se  zařazuje  do  odpisové  skupiny podle jeho
   hlavního  užívání  v souladu se zvláštní právním předpisem. Při užívání
   budovy   k   několika  účelům  je  pro  zařazení  do  odpisové  skupiny
   rozhodující  převažující  podíl užívání na celkové využitelné podlahové
   ploše.^99)  Hmotný  majetek,  který  nelze zařadit do odpisových skupin
   podle  přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6
   až  8,  zatříděný  podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým
   statistickým  úřadem^99)  se  zařadí  do  odpisové  skupiny 5 a ostatní
   hmotný majetek zatříděný podle klasifikace produkce CZ-CPA se zařadí do
   odpisové skupiny 2.
 
   (2)  Poplatník  provádí  rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§
   32).  Způsob  odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví
   odpisovatel,  s  výjimkou uvedenou v odstavci 10, a nelze jej změnit po
   celou dobu jeho odpisování.
 
   (3)  Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené
   vstupní ceny.
 
   (4)  Roční  odpis  otvírek  nových  lomů, pískoven, hlinišť a technické
   rekultivace,  pokud  tyto  nejsou  součástí  hmotného majetku, do jehož
   vstupní  ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb a důlních děl, se stanoví
   jako  podíl  vstupní  ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje
   hmotný  majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech
   obecně  závazným  předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění
   ve zvláštním zákoně.
 
   (5)  U  matric, zápustek, forem, modelů a šablon v klasifikaci produkce
   CZ-CPA  označených  kódem  25.73.50  a  kódem  25.73.60  se roční odpis
   stanoví  jako  podíl  vstupní  ceny a stanovené doby použitelnosti nebo
   stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.
 
   (6)  U  technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce
   (§  29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní
   ceny.
 
   (7)  Roční  odpis  podle  odstavců 4 až 6 se stanoví s přesností na dny
   nebo  s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni,
   v  němž  byly  splněny podmínky pro odpisování; přitom odpisování nelze
   přerušit.
 
   (8)  Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4 až 6 v průběhu
   zdaňovacího  období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající
   na  toto  zdaňovací  období  v závislosti na zvoleném způsobu stanovení
   přesnosti odpisů podle odstavce 7.
 
   (9)  Odpisy  stanovené  podle  odstavců  4 až 6 se zaokrouhlují na celé
   koruny nahoru.
 
   (10)  Ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel, který je
   poplatníkem  uvedeným v § 2 nebo v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou
   poplatníka  uvedeného  v  §  17  odst.  4  na  území České republiky, s
   výjimkou  uvedenou  v  § 29 odst. 7, a při zachování způsobu odpisování
   pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem
 
   a) právní nástupce poplatníka a nástupnická obchodní korporace,
 
   b)  obchodní  společnost, podílový fond, svěřenský fond nebo družstvo u
   hmotného majetku nabytého
 
   1.  vkladem  společníka, podílníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo
   sídlem  na  území  České  republiky,  který byl zároveň u fyzické osoby
   zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,
 
   2. vkladem obce nebo kraje, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce
   nebo kraje a byl zahrnut v jejich majetku,
 
   3. přeměnou,
 
   4.  vyčleněním  majetku do svěřenského fondu, pokud byl u fyzické osoby
   zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,
 
   c)  poplatník  u hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s
   bydlištěm  nebo  sídlem  na  území  České  republiky  spolu  s  nabytím
   vlastnických  práv  k  tomuto  majetku,  pokud tichý společník měl před
   uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku,
 
   d)  tichý  společník  u hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu,
   pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,
 
   e) poplatník u hmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle
   zvláštních   předpisů^31c)   nebo   bezúplatným   převodem  v  důsledku
   delimitace státních organizací,
 
   f)  poplatník  uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního
   majetku  a  následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil.
   Obdobně se postupuje i v případě přerušení nájmu (§ 9),
 
   g)  postupník  při  postoupení  smlouvy  o finančním leasingu, jestliže
   dodrží smluvenou celkovou výši úplaty, kupní cenu a nedojde ke zkrácení
   původně  stanovené doby leasingu. Je-li postoupena užívaná věc za nižší
   cenu,  než  byla  vstupní  cena  evidovaná  u  postupitele,  lze odpisy
   uplatnit maximálně do výše ceny hrazené postupníkem,
 
   h)  poplatník,  který  nabyl  právo k užívání hmotného movitého majetku
   smlouvou  o  výpůjčce,  a  to  po dobu zajištění dluhu převodem práva k
   tomuto majetku,
 
   i)  dlužník,  který  nabyl  do  vlastnictví  hmotný  majetek na základě
   smlouvy  o zápůjčce. V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto
   majetku nabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci,
 
   j)  manžel  (manželka),  který  má  v obchodním majetku hmotný majetek,
   který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem),
   s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů,
 
   k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek před ukončením činnosti,
 
   l) společník společnosti u majetku určeného podle druhu,
 
   m) svěřenský fond,
 
   n) obmyšlený.
 
   V  odpisování  hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k
   tomuto  majetku  nabyl znovu vlastnická práva splněním dluhu, který byl
   zajištěn  převodem  práva, a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění
   dluhu  podle  písmene  h). Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u
   hmotného  majetku  vráceného  při ukončení nájmu a poplatník při zániku
   společnosti  nebo  zániku  členství  ve  společnosti u majetku určeného
   podle  druhu,  který  jím  byl  do  této  společnosti  vložen.  Obdobně
   pokračuje  v  odpisování  i  poplatník, který je fyzickou osobou, u jím
   pronajímaného  hmotného  majetku vyřazeného z obchodního majetku nebo v
   případě  zařazení  jím  pronajímaného  hmotného  majetku  do obchodního
   majetku.
 
   § 30a
 
   Mimořádné odpisy
 
   (1)  Hmotný  majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k
   tomuto  zákonu  pořízený  v  období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010
   může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez
   přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.
 
   (2)  Hmotný  majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k
   tomuto  zákonu  pořízený  v  období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010
   může  poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení
   do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní
   odpisy  rovnoměrně  do  výše  60  %  vstupní ceny hmotného majetku a za
   dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně
   do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.
 
   (3)  Odpisy podle odstavců 1 a 2 se stanoví s přesností na celé měsíce;
   přitom  poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím
   měsícem  po  dni,  v  němž  byly  splněny  podmínky pro odpisování. Při
   zahájení  nebo  ukončení  odpisování  v  průběhu zdaňovacího období lze
   uplatnit  odpisy  pouze  ve  výši připadající na toto zdaňovací období.
   Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
 
   (4)  Mimořádné  odpisy  hmotného  majetku  podle  odstavců  1 a 2 nelze
   uplatnit u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 a 5.
 
   (5) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavců 1
   a  2  nezvyšuje  jeho  vstupní  cenu.  Ukončené technické zhodnocení se
   zatřídí  do  odpisové  skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na
   kterém  je  technické  zhodnocení  provedeno, a odpisuje se jako hmotný
   majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33.
-------------------------------
*) Pozn. ASPI: § 30a byl vložen zároveň zákonem 216/2009 Sb. a 326/2009 Sb.
 
   § 30b
 
   Odpisy  hmotného  majetku  využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního
   záření
 
   (1) Hmotný majetek v klasifikaci produkce CZ-CPA označený kódem skupiny
   27.11,  27.12  a dále v subkategorii CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě
   elektřiny  ze  zařízení  pro  výrobu  elektřiny ze slunečního záření se
   odpisuje  rovnoměrně  bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní
   ceny nebo zvýšené vstupní ceny.
 
   (2)  Odpisy  podle  odstavce  1  se stanoví s přesností na celé měsíce;
   přitom  poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím
   měsícem  po  měsíci,  v  němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při
   zahájení  nebo  ukončení  odpisování  v  průběhu zdaňovacího období lze
   uplatnit  odpisy  pouze  ve  výši připadající na toto zdaňovací období.
   Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
 
   (3) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1
   zvyšuje  jeho  vstupní  cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného
   majetku  ze  zvýšené  vstupní  ceny  snížené  o již uplatněné odpisy od
   měsíce  následujícího  po  měsíci,  v  němž  bylo  technické zhodnocení
   ukončeno,  a  to  rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování
   stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.
 
   § 31
 
   (1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám
   přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby:
 
   a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b)
   až d)
+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      20       |      40          |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2     |      11       |      22,25       |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |       5,5     |      10,5        |     10        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   4     |       2,15    |       5,15       |      5,0      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   5     |       1,4     |       3,4        |      3,4      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   6     |       1,02    |       2,02       |      2,       |
+---------+---------------+------------------+---------------+
 
   b)  Roční  odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o
   20 %
+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      40       |      30          |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2     |      31       |      17,25       |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |      24,4     |       8,4        |     10,       |
+---------+---------------+------------------+---------------+
 
   c)  Roční  odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o
   15 %
+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      35       |      32,5        |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2             |      26       |      18,5        |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |      19       |       9          |     10,       |
+---------+---------------+------------------+---------------+
 
   d)  Roční  odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o
   10 %
+---------+---------------+------------------+---------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou  |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | vstupní cenu  |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   1     |      30       |      35          |     33,3      |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   2     |      21       |      19,75       |     20        |
+---------+---------------+------------------+---------------+
|   3     |      15,4     |       9,4        |     10.       |
+---------+---------------+------------------+---------------+
 
   (2)  Roční  odpisovou  sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít
   poplatník  s  převážně  zemědělskou a lesní výrobou,^7) který je prvním
   odpisovatelem   stroje  pro  zemědělství  a  lesnictví,  v  klasifikaci
   produkce  CZ-CPA  označeného  kódem  28.3.  Za  poplatníka  s  převážně
   zemědělskou  a  lesní  výrobou  se  pro  účely  tohoto  zákona považuje
   poplatník,  u  něhož  příjmy  z  této  činnosti činily v předcházejícím
   zdaňovacím   období  více  než  50  %  z  celkových  příjmů;  přitom  u
   poplatníka,  jemuž  vznikla  daňová  povinnost  v  průběhu  zdaňovacího
   období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.
 
   (3)  Roční  odpisovou  sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít
   poplatník,  který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu
   vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného
   ve  stavbách  zařazených  podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané
   Českým  statistickým  úřadem^99)  do  podtřídy  125113,  pro  třídicí a
   úpravárenské  zařízení  na  zhodnocení  druhotných surovin zahrnutých v
   oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované
   ve třídě CZ-CPA 38.32.
 
   (4)  Roční  odpisovou  sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít
   poplatník,  který  je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného
   podle  tohoto  zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného
   majetku uvedeného v odstavcích 2, 3 a 5.
 
   (5)  Roční  odpisovou  sazbu  podle  odstavce  1  písm.  b) až d) nelze
   uplatnit  u  letadel,  pokud  nejsou  využívána  provozovateli  letecké
   dopravy  a  leteckých  prací  na základě vydané koncese a provozovateli
   leteckých  škol,  u  motocyklů  a  osobních  automobilů,  pokud  nejsou
   využívány  provozovateli  silniční  motorové  dopravy  a  provozovateli
   taxislužby  na  základě  vydané  koncese  a provozovateli autoškol nebo
   pokud  se  nejedná  o  osobní  automobily v provedení speciální vozidlo
   podskupiny  sanitní  a pohřební podle zvláštního právního předpisu,^78)
   hmotného  majetku  v  klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 27.5
   (spotřebiče   převážně  pro  domácnost)  a  kódem  30.12  (rekreační  a
   sportovní čluny).
 
   (6)  Za  prvního  odpisovatele  hmotného  movitého majetku se pro účely
   tohoto  zákona  považuje  poplatník,  který  si jako první pořídil nový
   hmotný  movitý  majetek,  který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u
   předchozího  odpisovatele  byl zbožím. Za prvního odpisovatele hmotného
   movitého  majetku  se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil
   nebo vyrobil ve vlastní režii.
 
   (7)  Při  rovnoměrném  odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za
   dané  zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a
   přiřazené  roční  odpisové  sazby.  Poplatník  může  na  základě  svého
   rozhodnutí  použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci
   1.  Sazby  nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít
   poplatník  uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo
   § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8
   anebo  používá  hmotný  majetek  pouze  zčásti k zajištění zdanitelného
   příjmu  a  do  výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou
   část odpisů podle § 28 odst. 6.
 
   (8) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku
   se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné
   setiny  součinu  jeho  zvýšené  vstupní ceny a přiřazené roční odpisové
   sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.
 
   (9)  Odpisy  stanovené  podle  odstavců  7  a 8 se zaokrouhlují na celé
   koruny nahoru.
 
   § 32
 
   (1)  Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám
   přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:
+---------------------------------------------------------------+
|              Koeficient pro zrychlené odpisování              |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|Odpisová | v prvním roce | v dalších letech |   pro zvýšenou   |
|skupina  |   odpisování  |    odpisování    | zůstatkovou cenu |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   1     |      3        |       4          |        3         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   2     |      5        |       6          |        5         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   3     |     10        |      11          |       10         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   4     |     20        |      21          |       20         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   5     |     30        |      31          |       30         |
+---------+---------------+------------------+------------------+
|   6     |     50        |      51          |       50.        |
+---------+---------------+------------------+------------------+
 
   (2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku
 
   a)  v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného
   koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování;
   přitom  poplatník,  který  je  prvním  odpisovatelem,  může tento odpis
   zvýšit o
 
   1.  20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci
   produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3, a to jen u poplatníka s převážně
   zemědělskou a lesní výrobou,^7)
 
   2.  15  %  vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci
   produkce  CZ-CPA  označeného  kódem  28.29.12  využívaného  ve stavbách
   zařazených   podle  Klasifikace  stavebních  děl  CZ-CC  vydané  Českým
   statistickým  úřadem^99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské
   zařízení  na  zhodnocení  druhotných  surovin  zahrnutých  v oddílu 28,
   pomocí  něhož  jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě
   CZ-CPA 38.32,
 
   3. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v
   odpisových  skupinách  1  až  3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v
   bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5,
 
   b)   v   dalších  zdaňovacích  obdobích  jako  podíl  dvojnásobku  jeho
   zůstatkové  ceny  a  rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené
   odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.
 
   (3)  Při  zrychleném  odpisování  majetku  zvýšeného  o  jeho technické
   zhodnocení se odpisy stanoví
 
   a)  v  roce  zvýšení  zůstatkové  ceny  jako  podíl dvojnásobku zvýšené
   zůstatkové   ceny   majetku   a   přiřazeného  koeficientu  zrychleného
   odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
 
   b)  v  dalších  zdaňovacích  obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové
   ceny   majetku  a  rozdílu  mezi  přiřazeným  koeficientem  zrychleného
   odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které
   byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.
 
   (4)  Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného
   hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené
   odpisování  a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, je
   menší  než  2, se pro stanovení ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi
   přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které
   byl  již  hmotný  majetek  odpisován, ve výši 2; přitom do počtu let se
   zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 21a.
 
   (5)  Odpisy  stanovené  podle  odstavců  2 až 4 se zaokrouhlují na celé
   koruny nahoru.
 
   § 32a
 
   Odpisy nehmotného majetku
 
   (1)  Pro  účely  tohoto  zákona  se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné
   výsledky  výzkumu  a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek,
   který  je  veden  v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním
   právním předpisem^20) (dále jen "nehmotný majetek"), pokud
 
   a) byl
 
   1. nabyt úplatně, vkladem člena obchodní korporace, tichého společníka,
   přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo
 
   2.  vytvořen  vlastní  činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho
   opakovanému poskytování a
 
   b) vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
 
   c)   doba   použitelnosti   je   delší  než  jeden  rok;  přitom  dobou
   použitelnosti  se  rozumí  doba,  po  kterou  je majetek využitelný pro
   současnou  činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit
   jako  podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení
   včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
 
   (2)  Za  nehmotný  majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný
   nebo  záporný  rozdíl  mezi oceněním obchodního závodu nabytého zejména
   koupí,  vkladem nebo oceněním majetku a dluhů v rámci přeměn obchodních
   korporací,  a  souhrnem  jeho  individuálně  přeceněných složek majetku
   sníženým  o  převzaté  dluhy (goodwill), a dále povolenka na emise nebo
   preferenční  limit^117),  kterým  je  zejména  individuální  referenční
   množství  mléka,  individuální  produkční  kvóta  a  individuální limit
   prémiových práv podle zvláštního právního předpisu^117).
 
   (3) Nehmotný majetek může kromě odpisovatele odpisovat poplatník, který
   k němu nabyl právo užívání za úplatu.
 
   (4) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu
   určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané
   smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně
   bez  přerušení,  a  to  audiovizuální  dílo^106)  18 měsíců, software a
   nehmotné  výsledky  výzkumu  a  vývoje  36  měsíců, zřizovací výdaje 60
   měsíců  a  ostatní  nehmotný  majetek  72 měsíců. U nehmotného majetku,
   nabytého  vkladem  nebo přeměnou,^131) pokračuje nabyvatel v odpisování
   započatém   původním   odpisovatelem   za   podmínky,  že  vkladatelem,
   zanikající  nebo  rozdělovanou  obchodní  korporací  mohly být odpisy u
   tohoto  nehmotného  majetku uplatňovány. U nehmotného majetku vloženého
   poplatníkem  uvedeným  v  §  2  odst.  3  a § 17 odst. 4 může nabyvatel
   uplatnit  v  úhrnu  odpisy  jako  výdaje  (náklady)  jen do výše úhrady
   prokázané vkladatelem.
 
   (5)  Odpisy  podle  odstavce  4  se stanoví s přesností na celé měsíce,
   počínaje  následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro
   odpisování; přitom poplatník, který má právo užívání nehmotného majetku
   sjednané  smlouvou  na  dobu  určitou,  má  možnost  stanovit  odpisy s
   přesností   na  dny.  Při  zahájení  (ukončení)  odpisování  v  průběhu
   zdaňovacího  období  lze  uplatnit  odpisy pouze ve výši připadající na
   toto  zdaňovací  období  v  závislosti  na použitém stanovení přesnosti
   odpisů. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
 
   (6)  Technické  zhodnocení  zvyšuje  vstupní  cenu  nehmotného majetku;
   přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření
   vybavenosti  nebo  použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které
   mají  za  následek  změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u
   jednotlivého  nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Za technické
   zhodnocení  se  považují  i  uvedené  výdaje  nepřesahující  stanovenou
   částku,  pokud  je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako
   výdaj  (náklad) podle § 24. Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného
   majetku  ze  zvýšené  vstupní  ceny  snížené  o již uplatněné odpisy od
   měsíce  následujícího  po  měsíci,  v  němž  bylo  technické zhodnocení
   ukončeno,  a  to  rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování
   stanovenou v odstavci 4, nejméně však
 
   a) audiovizuální díla po dobu 9 měsíců,
 
   b) software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců,
 
   c)  nehmotný  majetek, je-li právo užívání sjednáno na dobu určitou, do
   konce doby sjednané smlouvou,
 
   d) ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců.
 
   Dojde-li  po  ukončení  technického  zhodnocení dlouhodobého nehmotného
   majetku^20) s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč, jehož účetní odpisy
   byly  uplatňovány  jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu
   2, ke zvýšení pořizovací ceny na částku převyšující 60 000 Kč, odpisuje
   se  tento  nehmotný  majetek  ze  vstupní  ceny  při  splnění  podmínek
   uvedených  v  odstavci  1  jako  nově pořízený nehmotný majetek; přitom
   odpisy  pro  účely  tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny
   snížené  o  dosud uplatněné účetní odpisy. Při prodloužení doby užívání
   práva  sjednaného  smlouvou  na  dobu určitou zvýší poplatník o hodnotu
   technického zhodnocení vstupní cenu a pokračuje v odpisování nehmotného
   majetku  ze  zvýšené  vstupní  ceny  snížené  o již uplatněné odpisy od
   měsíce  následujícího po měsíci, v němž bylo právo užívání prodlouženo,
   a  to  rovnoměrně  bez  přerušení  do  konce doby nově sjednaného práva
   užívání.
 
   (7)  Není-li  v  tomto  zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný
   majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.
 
   § 32b
 
   Pacht obchodního závodu
 
   (1) Pachtýř obchodního závodu, který má písemný souhlas propachtovatele
   k  odpisování,  postupuje  při  uplatňování  odpisů  hmotného majetku a
   nehmotného  majetku obdobně podle ustanovení o odpisování při zajištění
   dluhu převodem práva.
 
   (2) Při pachtu obchodního závodu se zvyšuje výsledek hospodaření u
 
   a) pachtýře o
 
   1. rozdíl mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího účetnictví a
   pachtovným,
 
   2.  výši  pohledávky, která na něj přechází na základě smlouvy o pachtu
   obchodního závodu, a to ve výši, v jaké ji neuhradil propachtovateli,
 
   b)  propachtovatele  o  částku ve výši dluhu zachyceného na rozvahových
   účtech,  který  přechází  na  pachtýře  na  základě  smlouvy  o  pachtu
   obchodního závodu, a to ve výši, v jaké ho neuhradil pachtýři.
 
   (3) Zvyšování výsledku hospodaření podle odstavce 2 se netýká
 
   a) částky, která byla zaúčtována ve prospěch příjmů,
 
   b) dluhu ze smluvní pokuty,
 
   c) dluhu z úroku z prodlení,
 
   d) dluhu z jiné sankce ze závazkového vztahu,
 
   e) dluhu, na jehož základě vznikl výdaj, pokud jde o výdaj na dosažení,
   zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který byl zaplacen.
 
   (4)   Při   výpočtu   rozdílu   mezi  odpisy  podle  právního  předpisu
   upravujícího  účetnictví a pachtovným se pachtovné sníží o část určenou
   k  úhradě  jiného dluhu vůči propachtovateli; za úhradu jiného dluhu se
   nepovažuje  účtování  pachtovného na vrub příslušného účtu dlouhodobého
   závazku.
 
   § 32c
 
   Nepeněžité vklady ze zahraničí
 
   (1)  Při  nabytí  hmotného  majetku  a  nehmotného majetku, který nebyl
   součástí   stálé  provozovny  na  území  České  republiky,  vkladem  od
   poplatníka  uvedeného  v  §  2  odst.  3  nebo v § 17 odst. 4 pokračuje
   obchodní  korporace  nebo  stálá provozovna poplatníka uvedeného v § 17
   odst. 4 na území České republiky v odpisování tohoto hmotného majetku a
   nehmotného  majetku  z  přepočtené zahraniční ceny stanovené podle § 23
   odst.  17,  ze které poplatník uvedený v § 17 odst. 4 uplatňoval odpisy
   nebo zahraniční položky obdobného charakteru; přitom
 
   a)  hmotný  majetek  zatřídí  do  odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k
   tomuto zákonu a odpisuje rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v § 31
   ve sloupci označeném slovy „v dalších letech odpisování“,
 
   b)  nehmotný majetek odpisuje po zbývající počet měsíců stanovených v §
   32a.
 
   (2)  Odpisy v České republice lze uplatnit v úhrnu do výše rozdílu mezi
   přepočtenou  zahraniční  cenou  a  odpisy  nebo  zahraničními položkami
   obdobného charakteru.
 
   (3)  Byl-li  vkládaný  hmotný  majetek  a  nehmotný  majetek  odpisován
   vkladatelem  v době vkladu již po dobu, která je v § 30 odst. 1 uvedena
   jako  minimální doba odpisování, lze rozdíl mezi přepočtenou zahraniční
   cenou  a  odpisy  nebo  odčitatelnými  položkami  obdobného charakteru,
   uplatněnými  vkladatelem  v zahraničí, uplatnit u nabyvatele jako výdaj
   (náklad)  ve  zdaňovacím  období  nebo  období, za něž se podává daňové
   přiznání, ve kterém byl tento majetek nabyt.
 
   (4)  U  hmotného  majetku  a nehmotného majetku, který lze podle tohoto
   zákona odpisovat, avšak z něhož zahraniční položky obdobného charakteru
   jako  odpisy  nebylo  možné  u  vkladatele uplatňovat, lze u nabyvatele
   odpisovat ze vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. g).
 
   § 32d
 
   U  hmotného  majetku  a  nehmotného  majetku,  který  byl  přemístěn ze
   zahraničí do stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v
   §  17  odst.  4  na území České republiky a který byl tímto poplatníkem
   odpisován  v  zahraničí,  odpisuje poplatník tento majetek obdobně jako
   nabyvatel majetku podle § 32c.
 
   § 33
 
   (1)  Technickým  zhodnocením  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí vždy
   výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce
   a  modernizace  majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu
   ve  zdaňovacím  období  1995  částku  10  000  Kč a počínaje zdaňovacím
   obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku
   40  000  Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující
   stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní
   jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).
 
   (2)  Rekonstrukcí  se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku,
   které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
 
   (3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti
   nebo použitelnosti majetku.
 
   (4)  Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je
   hradí   budoucí  nájemce  na  cizím  hmotném  majetku  v  průběhu  jeho
   pořizování  za  podmínky,  že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku
   nebo  jeho  části,  a  vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje
   vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.
 
   (5)  Ustanovení  odstavce  1  se  použije  i  na  technické zhodnocení,
   podává-li  se  daňové  přiznání za jiné období, než je zdaňovací období
   vymezené tímto zákonem.
 
   § 33a
 
   Závazné  posouzení  skutečnosti,  zda  je  zásah  do majetku technickým
   zhodnocením
 
   (1)  Poplatník,  který  bude  provádět,  provádí  nebo provedl zásah do
   majetku,  může  požádat  příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o
   závazném   posouzení,   zda   je  tento  zásah  do  majetku  technickým
   zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33.
 
   (2)  V  žádosti  o  vydání  rozhodnutí  o  závazném posouzení zásahu do
   majetku podle odstavce 1 poplatník uvede
 
   a)  jméno,  bydliště  a  sídlo  podnikatele,  je-li  poplatník fyzickou
   osobou,  nebo  název,  právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou
   osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
 
   b)  název,  popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo
   bylo  zasahováno  (dále  jen "posuzovaný majetek"), datum a způsob jeho
   pořízení  a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu
   účetního a daňového odpisování,
 
   c)  u  posuzovaného  majetku,  který tvoří soubor movitých věcí, rovněž
   jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto
   souboru  movitých  věcí  byla  přiřazena  další  věc  nebo  naopak byla
   vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,
 
   d)  popis  stavu  posuzovaného  majetku  při  pořízení a před zahájením
   zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení
   zásahu,
 
   e)   výdaje  (náklady),  u  kterých  má  poplatník  pochybnosti  včetně
   zdůvodnění těchto pochybností,
 
   f)  popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do
   posuzovaného majetku,
 
   g)  předpokládaný  rozpočet  zásahu  do majetku nebo v případě ukončení
   zásahu  do  posuzovaného  majetku  souhrn  skutečně vynaložených výdajů
   (nákladů),
 
   h)  zdaňovací  období,  kterého  se  má rozhodnutí o závazném posouzení
   zásahu do majetku podle odstavce 1 týkat,
 
   i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle
   odstavce 1.
 
   (3)  Poplatník  spolu  s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném
   posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 je povinen předložit
 
   a)  doklad  o  vlastnictví  posuzovaného  majetku,  v případě zásahu do
   posuzovaného  majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku,
   popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,
 
   b)  dokumentaci  v  rozsahu  umožňujícím  posouzení,  zda  je  zásah do
   posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33,
   v  případě  zásahu  do  nemovité  věci stavební dokumentaci zachycující
   změny v nemovité věci.
 
   § 34
 
   Položky odčitatelné od základu daně
 
   (1)  Od  základu  daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla
   vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5
   zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se
   daňová  ztráta  vyměřuje.  U  poplatníka,  který je společníkem veřejné
   obchodní  společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo
   část  daňové  ztráty  veřejné  obchodní  společnosti;  přitom tato část
   základu  daně  nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém
   je  rozdělován  zisk  podle  společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U
   poplatníka,  který  je komplementářem komanditní společnosti, se daňová
   ztráta  upraví  o  část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní
   společnosti  určené  ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo
   ztráta  komanditní  společnosti  podle  zvláštního  právního  předpisu.
   Poprvé  lze  tohoto  ustanovení  použít  u  daňové  ztráty  vzniklé  za
   zdaňovací  období  roku  1993.  U  akciové  společnosti,  u níž došlo k
   přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt, lze odečíst
   daňovou  ztrátu,  která  vznikla  a  byla  vyměřena  investičnímu fondu
   počínaje  zdaňovacím  obdobím 1996. U poplatníka uvedeného v § 2 lze od
   základu daně odečíst ztrátu vzniklou za předchozí zdaňovací období nebo
   jeho  část  podle  §  5  a  uvedenou  v  daňovém  přiznání, nejdéle v 5
   zdaňovacích  obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období,
   ve kterém byla v daňovém přiznání uvedena.
 
   (2)  Pro  stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst,
   platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová
   ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.
 
   (3)  Ustanovení  odstavců  1  a  2  se  nevztahují  na obecně prospěšné
   společnosti,  s  výjimkou  obecně  prospěšných  společností, které jsou
   vysokou školou nebo poskytovateli zdravotních služeb.
 
   (4)  Od  základu  daně  lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje
   nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání.
 
   (5)  Pokud  není možné odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet
   na  podporu  odborného vzdělávání odečíst z důvodu nízkého základu daně
   nebo  daňové  ztráty,  lze  je  odečíst  nejpozději  ve  třetím  období
   následujícím po období, ve kterém vznikly.
 
   § 34a
 
   Výše odpočtu na podporu výzkumu a vývoje
 
   (1) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet
 
   a)  100  % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a
   vývoje   zahrnovaných   do   odpočtu,  které  nepřevyšují  úhrn  výdajů
   vynaložených  v  rozhodné  době  na realizaci projektu výzkumu a vývoje
   zahrnovaných do odpočtu, a
 
   b)  110  % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a
   vývoje   zahrnovaných   do   odpočtu,   které   převyšují  úhrn  výdajů
   vynaložených  v  rozhodné  době  na realizaci projektu výzkumu a vývoje
   zahrnovaných do odpočtu.
 
   (2)  Rozhodnou  dobou  se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje
   rozumí doba, která
 
   a) končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a
 
   b) je stejně dlouhá jako období.
 
   (3) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí
 
   a) zdaňovací období, nebo
 
   b) období, za které se podává daňové přiznání.
 
   § 34b
 
   Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu
 
   (1)  Výdaji  vynaloženými  na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se
   rozumí výdaje (náklady), které
 
   a) poplatník vynaložil při realizaci projektu výzkumu a vývoje na
 
   1. experimentální či teoretické práce,
 
   2. projekční a konstrukční práce,
 
   3. výpočty,
 
   4. návrhy technologií,
 
   5.  výrobu  funkčního  vzorku  či  prototypu  produktu  nebo jeho části
   související s realizací projektu výzkumu a vývoje,
 
   b) jsou výdaji (náklady) na dosažení zajištění a udržení příjmů a
 
   c) jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).
 
   (2)  Výdaji  vynaloženými  na  výzkum  a  vývoj zahrnovanými do odpočtu
   nejsou
 
   a)  výdaje  (náklady), na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z
   veřejných zdrojů,
 
   b) výdaje (náklady) na služby, s výjimkou výdajů (nákladů) na
 
   1.  služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které
   jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené
   v  zákoně  upravujícím  podporu  výzkumu a vývoje pro účely poskytování
   podpory, a to v podobě činností uvedených v odstavci 1 písm. a),
 
   2.  úplatu  u  finančního  leasingu  hmotného  movitého  majetku, která
   souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje,
 
   c) licenční poplatky,
 
   d)  výdaje  (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od
   jiných osob s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu
   a  vývoje  a  které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné
   organizace  vymezené  v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro
   účely poskytování podpory.
 
   (3)  Pokud  výdaje  (náklady)  podle  odstavce  1 souvisejí s realizací
   projektů   výzkumu  a  vývoje  pouze  zčásti,  zahrnují  se  do  výdajů
   vynaložených  na  výzkum  a  vývoj zahrnovaných do odpočtu pouze jejich
   poměrné části.
 
   § 34c
 
   Projekt výzkumu a vývoje
 
   (1)  Projektem výzkumu a vývoje se rozumí dokument, ve kterém poplatník
   před  zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve
   výzkumu  a  vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje a
   který obsahuje
 
   a) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou
 
   1.   obchodní  firma  nebo  název  a  adresa  sídla  poplatníka,  je-li
   poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
 
   2.  jméno,  adresa  sídla  podnikatele  a  adresa místa trvalého pobytu
   poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
 
   3. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
 
   b)  dobu  řešení  projektu,  kterou  je  doba  ode  dne zahájení do dne
   ukončení řešení projektu,
 
   c)  cíle  projektu,  které  jsou  dosažitelné  v době řešení projektu a
   vyhodnotitelné po jeho ukončení,
 
   d)   předpokládané  celkové  výdaje  (náklady)  na  řešení  projektu  a
   předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu,
 
   e)  jména  všech osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s
   uvedením   jejich   kvalifikace   a  formy  pracovněprávního  vztahu  k
   poplatníkovi,
 
   f)  způsob  kontroly  a  hodnocení postupu řešení projektu a dosažených
   výsledků,
 
   g) den a místo schválení projektu,
 
   h) jméno a podpis odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje.
 
   (2)  Projekt  výzkumu  a  vývoje  musí  být  schválen  poplatníkem před
   zahájením jeho řešení.
 
   (3)  Odpovědná  osoba  za  projekt výzkumu a vývoje odpovídá za splnění
   podmínek  daných tímto zákonem pro projekt výzkumu a vývoje. Odpovědnou
   osobou je u poplatníka daně z příjmů
 
   a) fyzických osob tento poplatník,
 
   b) právnických osob jeho statutární orgán nebo člen tohoto orgánu.
 
   § 34d
 
   Odpočet  na  podporu  výzkumu a vývoje u společníků osobních obchodních
   společností
 
   (1)  U  poplatníka,  který je společníkem veřejné obchodní společnosti,
   lze  odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu
   na  podporu  výzkumu  a  vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se
   společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
 
   (2)  U  poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze
   odpočet  na  podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na
   podporu  výzkumu  a  vývoje.  Tento  poměr  odpovídá  poměru, kterým se
   komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
 
   § 34e
 
   Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do
   odpočtu
 
   (1)  Správce  daně  vydá  na  žádost  poplatníka  rozhodnutí o závazném
   posouzení  výdajů  vynaložených  na  výzkum  a  vývoj  zahrnovaných  do
   odpočtu.
 
   (2) Předmětem závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj
   zahrnovaných do odpočtu je určení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj
   zahrnovaných do odpočtu pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.
 
   (3)   V  žádosti  o  vydání  rozhodnutí  o  závazném  posouzení  výdajů
   vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu poplatník uvede
 
   a) projekt výzkumu a vývoje,
 
   b)  výčet  činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při
   realizaci projektů výzkumu a vývoje spolu s odůvodněním, proč poplatník
   tyto  činnosti  považuje  za  činnosti prováděné při realizaci projektů
   výzkumu a vývoje,
 
   c)  výčet  výdajů  na  činnosti,  které  poplatník považuje za činnosti
   prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje,
 
   d)  výčet  činností,  u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje na
   tyto  činnosti  vynaložené  jsou výdaji na výzkum a vývoj zahrnované do
   odpočtu spolu s uvedením těchto pochybností,
 
   e)  způsob  rozdělení jednotlivých výdajů vynaložených jak na realizaci
   projektů  výzkumu a vývoje, tak na ostatní činnosti, a použitá kritéria
   rozdělení,
 
   f) období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat,
 
   g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
 
   (4) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum
   a vývoj zahrnovaných do odpočtu doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty
   pro  podání  daňového  přiznání  za  období, kterého se má rozhodnutí o
   závazném  posouzení  týkat,  může  poplatník odečíst odpočet na podporu
   výzkumu a vývoje v dodatečném daňovém přiznání.
 
   § 34f
 
   Obecné ustanovení o odpočtu na podporu odborného vzdělávání
 
   (1)  Odpočet  na  podporu  odborného  vzdělávání činí součet odpočtu na
   podporu  pořízení  majetku  na  odborné vzdělávání a odpočtu na podporu
   výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.
 
   (2)  Odborným  vzděláváním  se  pro  účely odpočtu na podporu odborného
   vzdělávání rozumí vzdělávací činnost v rámci
 
   a)  praktického vyučování ve středním vzdělávání podle školského zákona
   nebo odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání podle školského zákona
   uskutečňovaná  na  pracovišti  osoby,  která  má  oprávnění  k činnosti
   související  s  daným  oborem  vzdělání  a uzavřela s právnickou osobou
   vykonávající  činnost  střední školy nebo vyšší odborné školy smlouvu o
   obsahu   a  rozsahu  praktického  vyučování  nebo  odborné  praxe  a  o
   podmínkách pro jejich konání,
 
   b)  části  akreditovaného studijního programu vysoké školy podle zákona
   upravujícího  vysoké  školy uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má
   oprávnění k činnosti související s daným studijním programem a uzavřela
   s  vysokou školou smlouvu o obsahu a rozsahu této vzdělávací činnosti a
   o podmínkách pro její konání.
 
   (3)  Pro  účely  prokázání  doby  provozu majetku a počtu uskutečněných
   hodin  praktického  vyučování,  odborné  praxe  a vzdělávací činnosti v
   rámci   části   akreditovaného  studijního  programu  vysoké  školy  je
   poplatník  povinen  vést třídní knihu nebo obdobnou evidenci obsahující
   průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu.
 
   (4) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí
 
   a) zdaňovací období, nebo
 
   b) období, za které se podává daňové přiznání.
 
   (5)  Odpočet  na podporu odborného vzdělávání se u poplatníka, který je
   společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní
   společnosti, uplatní obdobně jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje.
 
   § 34g
 
   Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
 
   (1)  Odpočet  na  podporu  pořízení  majetku na odborné vzdělávání činí
   součet
 
   a) 110 % vstupní ceny majetku,
 
   1. jehož je poplatník prvním vlastníkem,
 
   2. který je pořízen pro účely odborného vzdělávání a
 
   3.  který  je  použit  pro  odborné  vzdělávání více než 50 % doby jeho
   provozu  ve  třech  po  sobě  bezprostředně  následujících  zdaňovacích
   obdobích,
 
   b) 50 % vstupní ceny majetku,
 
   1. jehož je poplatník prvním vlastníkem,
 
   2. který je pořízen pro účely odborného vzdělávání a
 
   3.  který  je použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30 % až 50 % doby
   jeho  provozu  ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích
   obdobích,
 
   c)  110  %  vstupní  ceny  majetku u původního vlastníka, který je jeho
   prvním vlastníkem, pokud je majetek
 
   1.  předmětem finančního leasingu a úplata z tohoto finančního leasingu
   je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto zákona,
 
   2. pořizován pro účely odborného vzdělávání a
 
   3.  použit  pro  odborné  vzdělávání více než 50 % doby jeho provozu ve
   třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích a
 
   d) 50 %vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním
   vlastníkem, pokud je majetek
 
   1.  předmětem finančního leasingu a úplata z tohoto finančního leasingu
   je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto zákona,
 
   2. pořizován pro účely odborného vzdělávání a
 
   3.  použit  pro  odborné  vzdělávání  v  rozsahu 30 % až 50 % doby jeho
   provozu  ve  třech  po  sobě  bezprostředně  následujících  zdaňovacích
   obdobích.
 
   (2)  Odpočet  podle  odstavce  1  lze  odečíst od základu daně v období
   pořízení majetku podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo přenechání majetku
   podle odstavce 1 písm. c) a d) uživateli do užívání.
 
   (3)  Odpočet podle odstavce 1 může činit nejvýše částku ve výši součinu
   5  000  Kč  a  počtu  hodin  praktického  vyučování,  odborné  praxe  a
   vzdělávací  činnosti  v  rámci části akreditovaného studijního programu
   vysoké  školy  uskutečněných na pracovišti poplatníka v období pořízení
   majetku  podle  odstavce  1 písm. a) a b) nebo přenechání majetku podle
   odstavce 1 písm. c) a d) uživateli do užívání.
 
   (4)  Majetkem  pořízeným  nebo  pořizovaným  pro  účely  odpočtu  podle
   odstavce 1 se rozumí majetek,
 
   a)  který  je vymezen ve smlouvě uzavřené mezi poplatníkem a právnickou
   osobou  vykonávající  činnost  střední  školy, vyšší odborné školy nebo
   vysoké  školy  o  obsahu a rozsahu praktického vyučování, odborné praxe
   nebo  vzdělávací  činnosti  v  rámci  části  akreditovaného  studijního
   programu  vysoké  školy  a o podmínkách pro jejich konání jako majetek,
   který bude využíván při
 
   1. praktickém vyučování,
 
   2. odborné praxi nebo
 
   3. vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu
   vysoké školy na pracovišti poplatníka a
 
   b) u kterého je vstupní cenou pořizovací cena nebo vlastní náklady,
 
   c)  na  jehož  pořízení  nebo  pořizování nebyla ani z části poskytnuta
   podpora z veřejných zdrojů
   .
 
   (5)  Majetkem  pořízeným  nebo  pořizovaným  pro  účely  odpočtu  podle
   odstavce 1 je pouze
 
   a) hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle přílohy
   č. 1 k tomuto zákonu nebo
 
   b) software, který je nehmotným majetkem, se vstupní cenou vyšší než 60
   000 Kč.
 
   § 34h
 
   Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta
 
   Odpočet  na  podporu  výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci
   odborného vzdělávání činí součin
 
   a) 200 Kč a
 
   b) počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci
 
   1. praktického vyučování,
 
   2. odborné praxe,
 
   3. vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu
   vysoké školy.
 
   Redakční nadpis ASPI - Sleva na dani
 
   § 35
 
   Sleva na dani
 
   (1)  Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým
   je  kalendářní  rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po
   sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za
   část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání,
   snižuje o
 
   a)  částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s
   výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením^33) a poměrnou část
   z  této  částky,  je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu
   těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
 
   b)  částku  60  000  Kč  za  každého  zaměstnance  s  těžším zdravotním
   postižením^33)   a   poměrnou  část  z  této  částky,  je-li  výsledkem
   průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce
   2 desetinné číslo.
 
   Přitom   u   poplatníků,   kteří   jsou   společníky  veřejné  obchodní
   společnosti,  u  komplementářů  komanditní  společnosti  a u komanditní
   společnosti  se  daň  sníží  podle písmen a) a b) pouze o částku, která
   odpovídá  poměru,  jakým  byl  mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za
   veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
 
   (2)  Pro  výpočet  slev  podle  odstavce  1  písm.  a) a b) je rozhodný
   průměrný    roční    přepočtený   počet   zaměstnanců   se   zdravotním
   postižením^33).  Průměrný  přepočtený  počet  zaměstnanců  se  vypočítá
   samostatně  za  každou  skupinu  zaměstnanců vymezenou v předchozí větě
   jako  podíl  celkového  počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z
   rozvržení  pracovní  doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po
   dobu  (délky)  trvání  pracovního  poměru  v  období, za které se podle
   odstavce  1  podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní
   doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní
   dobu  stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin
   se    nezapočítají   neodpracované   hodiny   v   důsledku   neomluvené
   nepřítomnosti  v  práci,  nenapracovaného pracovního volna poskytnutého
   zaměstnavatelem  bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci
   z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní
   neschopnosti  nebo  karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu
   nebo  odměny  nebo  sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné
   pracovní   neschopnosti   nebo   karantény  podle  zvláštního  právního
   předpisu^47a)  nebo  nemocenské  z  nemocenského  pojištění, s výjimkou
   neodpracovaných  hodin  připadajících na první tři dny dočasné pracovní
   neschopnosti,  kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci podle
   §  192  odst.  1  věty  druhé  za  středníkem zákoníku práce. Do trvání
   pracovního  poměru  se  nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená,
   služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění
   pro  výkon  veřejné  funkce.  Vypočtený  podíl  se  zaokrouhluje na dvě
   desetinná místa.
 
   (3)  Budou-li  slevy  na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat
   poplatníci  uvedení  v  § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský
   rok,  nebo  za  zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích
   dvanáct  měsíců,  anebo  za  jinak  vymezené období, za které se podává
   daňové   přiznání,   jehož  začátek  a  konec  spadá  do  dvou  různých
   kalendářních  roků,  zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích
   částek  těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož
   spadá  začátek,  a  za  kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za
   které  se  podává  daňové  přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek
   slev   se  jako  dělitel  použije  celkový  roční  fond  pracovní  doby
   připadající  na  jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu
   stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka
   slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za
   které se podává daňové přiznání.
 
   (4)  Slevu  na  dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně)
   připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 20b.
 
   § 35a
 
   (1)  Poplatník,  kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle
   zvláštního právního předpisu,^67) který pro poskytnutí příslibu zahájil
   podnikání  a  je  registrován  jako  poplatník  k  dani z příjmů, může,
   splnil-li  všeobecné  podmínky  stanovené zvláštním právním předpisem a
   zvláštní  podmínky  stanovené  tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a
   to,
 
   a)  jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu
   sazby  daně  podle  §  21  odst.  1  a základu daně podle § 20 odst. 1,
   sníženého  o  položky  podle  §  34  a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který
   úrokové  příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují
   s nimi související výdaje (náklady),
 
   b)  jde-li  o  poplatníka  daně  z  příjmů fyzických osob, ve výši daně
   vypočtené podle § 16 z dílčího základu daně (§ 7).
 
   Výše  slevy  na  dani  se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová
   povinnost.
 
   (2)  Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle
   odstavce 1, jsou
 
   a) poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře
 
   1.  všechny  odpisy  podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze
   odpisování  přerušit  (§  26  odst.  8), způsob odpisování podle tohoto
   zákona stanoví poplatník,
 
   2.   opravné   položky   k   pohledávkám   podle   zvláštního  právního
   předpisu^22a),
 
   3.  položky  odčitatelné  od  základu  daně  podle  §  34  v nejbližším
   zdaňovacím období, za které bude vykázán základ daně,
 
   b)  poplatník  bude  u  dlouhodobého  hmotného  majetku,^20) s výjimkou
   nemovitých  věcí,  pořízeného  v  rámci  investiční akce posuzované pro
   účely  poskytnutí  veřejné  podpory,  prvním  vlastníkem na území České
   republiky;  toto  se  nevztahuje  na  majetek  nabytý v rámci zpeněžení
   majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu^19a),
 
   c)  poplatník  v  období,  za  které  může uplatnit slevu na dani podle
   odstavce  3,  nebude  zrušen,  nebude  vůči  němu  zahájeno insolvenční
   řízení,  nesloučí  se s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění obchodní
   společnosti,   jenž   bude  zrušena  bez  likvidace  (převod  jmění  na
   společníka),^69)  nebo  v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší
   podnikatelskou činnost,
 
   d)  poplatník  nezvýší  základ  pro  výpočet  slevy  na dani obchodními
   operacemi  ve  vztazích  s  osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7
   způsobem,  který  neodpovídá  ekonomickým  principům běžných obchodních
   vztahů,  nebo  převodem  majetku  nebo  jeho části výše uvedených osob,
   který  u  nich  bude  mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení
   daňové ztráty,
 
   e)  poplatník  pořídí  a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný
   majetek^20)  nejméně v částkách uvedených ve všeobecných podmínkách pro
   investiční akci podle zákona upravujícího investiční pobídky,
 
   f)   poplatník,  kterému  bylo  poskytnuto  podle  zvláštního  právního
   předpisu^67)   více   příslibů  investičních  pobídek  pro  stejný  typ
   investiční  akce vymezený v zákoně upravujícím investiční pobídky, může
   uplatnit slevu na dani za zdaňovací období pouze podle jednoho z těchto
   příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu,
   nemůže  za  všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani
   podle dříve vydaných příslibů pro stejný typ investiční akce vymezený v
   zákoně upravujícím investiční pobídky.
 
   (3)  Slevu  na  dani  podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po
   sobě  bezprostředně  následujících  zdaňovacích  období, přičemž prvním
   zdaňovacím  obdobím,  za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací
   období,  ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního
   právního  předpisu^67)  a  zvláštní  podmínky  stanovené tímto zákonem,
   nejpozději  však  zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání
   rozhodnutí  o  příslibu  investičních pobídek podle zvláštního právního
   předpisu.
 
   (4)  Sleva  na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit
   míru  veřejné  podpory  podle  zákona  upravujícího  investiční pobídky
   vztaženou  k  dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně
   nemůže  v  celkovém  souhrnu  překročit  maximální výši veřejné podpory
   stanovenou rozhodnutím podle zákona upravujícího investiční pobídky.
 
   (5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.
 
   (6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s
   výjimkou  podmínky  uvedené  v  odstavci  2  písm. a), nebo některou ze
   všeobecných  podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na
   slevu  podle  odstavce  1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné
   daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.
   Pokud  poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o
   závazném  posouzení  způsobu,  jakým  byla vytvořena cena sjednaná mezi
   spojenými  osobami,  vydaného  v  souvislosti  s  aplikací  mezinárodní
   smlouvy,   nárok  na  slevu  podle  věty  první  nezaniká.  Nedodrží-li
   poplatník  podmínku  uvedenou  v odstavci 2 písm. a), nárok na slevu za
   zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o
   částku  ve  výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny
   základu  daně  po  snížení  o  položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která
   vznikla  porušením  podmínky  podle odstavce 2 písm. a), a poplatník je
   povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve
   kterých  podmínku  nedodržel.  Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných
   hodnot.
 
   § 35b
 
   (1)  Poplatník,  kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle
   zvláštního  právního  předpisu  a na kterého se nevztahuje ustanovení §
   35a,  může,  splnil-li  všeobecné  podmínky stanovené zvláštním právním
   předpisem  a  zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu
   na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž
 
   a)  S1  se  rovná  částce  daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací
   období,  za které bude sleva uplatněna; tato částka se nezvyšuje, je-li
   dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost,
 
   b)  S2 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za jedno ze dvou
   zdaňovacích  období  bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za
   které  lze  slevu uplatnit poprvé, a to ta částka daně, která je vyšší;
   tato   částka   bude   upravena   o  hodnoty  jednotlivých  meziročních
   odvětvových  indexů  cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to
   počínaje  indexem  vztahujícím  se ke zdaňovacímu období, za které byla
   tato  částka  vypočtena;  tato  částka se nesnižuje, je-li za příslušné
   zdaňovací  období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost. Obdobně se
   postupuje  při  úpravě  částky S2, přechází-li poplatník na hospodářský
   rok.
 
   (2) Částka daně pro účely odstavce 1 je
 
   a)  u  poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené
   sazbou  daně  podle  §  21  odst.  1 ze základu daně podle § 20 odst. 1
   sníženého  o  položky  podle  §  34  a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který
   úrokové  příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují
   s nimi související výdaje (náklady),
 
   b)  u  poplatníka  daně  z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené
   podle § 16 z dílčího základu daně podle § 7.
 
   (3)  Pokud  ve  2  zdaňovacích  obdobích  bezprostředně předcházejících
   období,  za  které lze slevu uplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou
   ztrátu  nebo  mu  daňová  povinnost nevznikla, sleva na dani se vypočte
   podle odstavce 1 písm. a).
 
   (4)  Slevu  na  dani  podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po
   sobě  bezprostředně  následujících  zdaňovacích  období, přičemž prvním
   zdaňovacím  obdobím,  za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací
   období,  ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního
   právního  předpisu^67)  a  zvláštní  podmínky  stanovené tímto zákonem,
   nejpozději  však  zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání
   rozhodnutí  o  příslibu  investičních pobídek podle zvláštního právního
   předpisu.
 
   (5)  Sleva  na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit
   míru  veřejné  podpory  podle  zákona  upravujícího  investiční pobídky
   vztaženou  k  dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně
   nemůže  v  celkovém  souhrnu  překročit  maximální výši veřejné podpory
   stanovenou rozhodnutím podle zákona upravujícího investiční pobídky.
 
   (6) Ustanovení § 35a odst. 2 a 5 platí obdobně.
 
   (7)  Nedodrží-li  poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst.
   2,  s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze
   všeobecných  podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na
   slevu  podle  odstavce  1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné
   daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.
   Pokud  poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o
   závazném  posouzení  způsobu,  jakým  byla vytvořena cena sjednaná mezi
   spojenými  osobami,  vydaného  v  souvislosti  s  aplikací  mezinárodní
   smlouvy,   nárok  na  slevu  podle  věty  první  nezaniká.  Nedodrží-li
   poplatník podmínku uvedenou v § 35a odst. 2 písm. a), nárok na slevu za
   zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o
   částku  ve  výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny
   základu  daně  po  snížení  o  položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která
   vznikla  porušením  podmínky  podle odstavce 2 písm. a), a poplatník je
   povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve
   kterých  podmínku  nedodržel.  Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných
   hodnot.
 
   § 35ba
 
   Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
 
   (1)  Poplatníkům  uvedeným  v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně
   snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o
 
   a) základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka,
 
   b)  slevu  na  manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s
   poplatníkem  ve  společně  hospodařící  domácnosti,  pokud nemá vlastní
   příjem  přesahující  za  zdaňovací  období  68  000  Kč; je-li manželka
   (manžel)  držitelkou  průkazu  ZTP/P,  zvyšuje  se  částka 24 840 Kč na
   dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky
   státní  sociální  podpory,  dávky  pěstounské  péče  s  výjimkou odměny
   pěstouna,  dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné
   nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní
   připojištění  se  státním příspěvkem^9a), státní příspěvky na doplňkové
   penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o
   státní   podpoře   stavebního   spoření^4a)  a  stipendium  poskytované
   studujícím  soustavně  se  připravujícím  na  budoucí povolání a příjem
   plynoucí  z  důvodu  péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na
   příspěvek  na  péči podle zákona o sociálních službách^4j), který je od
   daně  osvobozen  podle  § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném
   jmění  manželů,  se  do  vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje
   příjem,  který  plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů
   považuje za příjem druhého z manželů,
 
   c)  základní  slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník
   invalidní   důchod   pro  invaliditu  prvního  nebo  druhého  stupně  z
   důchodového  pojištění  podle  zákona  o  důchodovém pojištění^43) nebo
   zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého
   stupně  z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a
   starobního důchodu,
 
   d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník
   invalidní  důchod  pro  invaliditu  třetího  stupně  nebo jiný důchod z
   důchodového  pojištění podle zákona o důchodovém pojištění^43), u něhož
   jednou  z  podmínek  přiznání  je,  že  je  invalidní ve třetím stupni,
   zanikl-li  nárok  na  invalidní  důchod pro invaliditu třetího stupně z
   důvodu  souběhu  nároku  na  výplatu invalidního důchodu pro invaliditu
   třetího  stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních
   předpisů  invalidní  ve  třetím  stupni,  avšak jeho žádost o invalidní
   důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než
   proto, že není invalidní ve třetím stupni,
 
   e)  slevu  na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatník
   držitelem průkazu ZTP/P,
 
   f)  slevu  na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou
   se  soustavně  připravuje  na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
   výcvikem,  a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy
   studia  v  doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské
   vzdělání  až  do  dovršení  věku  28  let.  Dobou soustavné přípravy na
   budoucí  povolání  studiem  nebo  předepsaným  výcvikem  se rozumí doba
   uvedená  podle  zvláštních  právních  předpisů^14d)  pro  účely  státní
   sociální podpory.
 
   (2)  U  poplatníka  uvedeného  v  § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací
   období  o  částky  uvedené  v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se
   jedná  o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie,
   Norska  nebo  Islandu a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České
   republiky  podle  §  22  činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou
   příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně
   osvobozeny  podle  § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána
   srážkou  podle  zvláštní  sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí
   prokazuje  poplatník  potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu
   vydaném Ministerstvem financí.
 
   (3)  Poplatník  může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až
   f)  o  částku  ve  výši  jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na
   jehož  počátku  byly  podmínky  pro  uplatnění  nároku  na snížení daně
   splněny.
 
   (4)  V  daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství
   jmění   poplatník   může  uplatnit  slevu  na  dani  za  období  trvání
   společenství jmění, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.
 
   § 35bb
 
   neplatil
 
   § 35c
 
   Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
 
   (1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované
   dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského
   státu   Evropské   unie,   Norska   nebo  Islandu,  (dále  jen  "daňové
   zvýhodnění")  ve  výši 13 404 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani
   podle  §  35a  nebo  §  35b.  Poplatník  o  daňové zvýhodnění sníží daň
   vypočtenou  podle  §  16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba nebo
   35bb.  Daňové  zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani,
   daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.
 
   (2)  Slevu  na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše
   daňové  povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací
   období.
 
   (3)  Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší
   než  daňová  povinnost  vypočtená  podle  tohoto  zákona  za  příslušné
   zdaňovací  období,  je  vzniklý  rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může
   daňový  bonus  uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně
   však do výše 60 300 Kč ročně.
 
   (4)  Daňový  bonus  může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období
   měl  příjem  podle  §  6,  7,  8  nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku
   minimální  mzdy  stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k
   počátku  příslušného  zdaňovacího  období  a  neupravené  s  ohledem na
   odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu
   upravujícího  výši  minimální mzdy ^111) (dále jen "minimální mzda"); u
   poplatníka,  který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto
   příjmy.  Do  těchto  příjmů  se  nezahrnují  příjmy od daně osvobozené,
   příjmy,  z  nichž  je  daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a
   příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
 
   (5)  Poplatník  uvedený  v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit,
   pouze  pokud  je  rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo
   Islandu  a  jestliže  úhrn  všech  jeho příjmů ze zdrojů na území České
   republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů,
   které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny
   podle  §  4,  6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou
   podle  zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje
   poplatník  potvrzením  zahraničního  správce  daně na tiskopisu vydaném
   Ministerstvem financí.
 
   (6)  Za  vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje
   dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, vnuk
   a  dítě  nebo  vnuk  druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají
   příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
 
   a) nezletilým dítětem,
 
   b)  zletilým  dítětem  až  do  dovršení  věku 26 let, jestliže nepobírá
   invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
 
   1.  soustavně  se  připravuje  na budoucí povolání; příprava na budoucí
   povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,^14d)
 
   2.  nemůže  se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
   výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
 
   3.  z  důvodu  dlouhodobě  nepříznivého  zdravotního stavu je neschopno
   vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
 
   (7)  Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv
   na  uplatnění  daňového  zvýhodnění.  Jedná-li  se  o  dítě,  které  je
   držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na
   dvojnásobek;  maximální  výše  daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává
   zachována.
 
   (8)  Uzavře-li  dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li
   ve   společně  hospodařící  domácnosti  s  manželem  (manželkou),  může
   uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených
   v  § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl
   (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba,
   může  daňové  zvýhodnění  uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož
   jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním
   žije ve společně hospodařící domácnosti.
 
   (9)  Vyživuje-li  dítě  v  jedné  společně  hospodařící domácnosti více
   poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v
   tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
 
   (10)  Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo
   několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové
   zvýhodnění  ve  výši  1/12  za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku
   byly  splněny  podmínky  pro  jeho  uplatnění.  Daňové  zvýhodnění  lze
   uplatnit  již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve
   kterém  začíná  soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve
   kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů
   na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
 
   (11)  Poplatník,  který  je  povinen podat daňové přiznání podle § 38g,
   nebo  který  se  tak  rozhodl  učinit,  uplatní  daňový bonus v daňovém
   přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při
   výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení
   přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.
 
   (12)  Pokud  úhrn  měsíčních  daňových bonusů vyplacených podle § 35d u
   poplatníka  podávajícího  daňové  přiznání  přesahuje  částku  daňového
   bonusu  vypočteného  za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za
   daňový  nedoplatek;  pokud  poplatník,  kterému  byly vyplaceny měsíční
   daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém
   přiznání  neuplatní  vůbec,  považují se za daňový nedoplatek částky ve
   výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.
 
   § 35ca
 
   Uplatní-li  poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7
   odst.  7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4
   a  součet  dílčích  základů,  u  kterých  byly  výdaje  tímto  způsobem
   uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže
 
   a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b),
 
   b) uplatnit daňové zvýhodnění.
 
   § 35d
 
   (1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle §
   38h  odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm.
   a), c) až f) a na daňové zvýhodnění.
 
   (2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s
   podepsaným  prohlášením  k  dani  podle  § 38k odst. 4 o částku ve výši
   odpovídající  jedné  dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm.
   a), c) až f) (dále jen "měsíční sleva na dani podle § 35ba") a o daňové
   zvýhodnění  ve  výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v §
   35c  (dále  jen "měsíční daňové zvýhodnění"). Měsíční daňové zvýhodnění
   plátce  poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c,
   měsíčního  daňového  bonusu  nebo  měsíční  slevy na dani podle § 35c a
   měsíčního daňového bonusu.
 
   (3)   Měsíční   slevu  na  dani  podle  §  35ba  poskytne  plátce  daně
   poplatníkovi  maximálně  do  výše  zálohy  na daň vypočtené podle § 38h
   odst.  2  a  3.  Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně
   poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na
   dani podle § 35ba.
 
   (4)  Je-li  výše  zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle §
   35ba  nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl
   měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho
   výše  činí  alespoň  50  Kč,  maximálně  však do výše 5 025 Kč měsíčně.
   Plátce  daně  je  povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve
   výši  stanovené  tímto  zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti,
   jestliže   jejich  úhrn  vyplacený  nebo  zúčtovaný  tímto  plátcem  za
   příslušný  kalendářní  měsíc  (§  38h  odst.  1)  dosahuje u poplatníka
   alespoň  výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů
   (dále  jen  "polovina  minimální mzdy"). Do těchto příjmů se nezahrnují
   příjmy  od  daně  osvobozené  a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou
   podle zvláštní sazby daně.
 
   (5)  O  vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na
   daň  za  příslušný  kalendářní  měsíc.  Pokud  nelze  nárok  poplatníka
   uspokojit  z  celkového  objemu  záloh  na  daň, plátce daně je povinen
   vyplatit  měsíční  daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních
   finančních  prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci
   daně  v  následujících  měsících,  nejdéle do konce zdaňovacího období,
   pokud  nepožádá  správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise
   vydaném  Ministerstvem  financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku
   vratitelný  přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do
   20 dnů od doručení této žádosti.
 
   (6)  Při  ročním  zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce
   daně  poplatníkovi  slevu  na  dani  podle § 35c maximálně do výše daně
   snížené  o  slevy  na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.
   Je-li  nárok  na  daňové  zvýhodnění  vyšší než takto vypočtená daň, má
   poplatník  nárok  na  vyplacení  daňového  zvýhodnění  formou  daňového
   bonusu,  jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců
   daně  v  uplynulém  zdaňovacím  období,  z nichž mu plátce daně provádí
   roční   zúčtování   záloh   a   daňového   zvýhodnění,  dosáhl  alespoň
   šestinásobku  minimální  mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů
   nedosáhl  alespoň  šestinásobku  minimální  mzdy,  poplatník při ročním
   zúčtování  záloh  a  daňového  zvýhodnění  na  vyplacené měsíční daňové
   bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň
   výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
 
   (7)  Při  ročním  zúčtování  záloh  a daňového zvýhodnění plátce daně u
   poplatníka  nejdříve  daň  sníží  o slevy na dani pro poplatníky daně z
   příjmů   fyzických  osob  a  pak  vypočte  částku  daňového  zvýhodnění
   náležející  poplatníkovi  formou  slevy  na dani podle § 35c a daňového
   bonusu.  Daň  sníženou  o  slevu  na  dani pro poplatníky daně z příjmů
   fyzických  osob poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto
   sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na
   dani.  Dále  porovná  daňový  bonus  s úhrnem již vyplacených měsíčních
   daňových  bonusů  a  vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn
   částek  vyplacených  na  měsíčních  daňových  bonusech nižší než daňový
   bonus,  zvýší  plátce  daně  o  nevyplacenou  částku  na daňovém bonusu
   vypočtený  kladný  rozdíl  na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém
   bonusu  sníží  o  vypočtený  záporný  rozdíl  na dani. Jestliže je úhrn
   vyplacených  měsíčních  daňových  bonusů  vyšší než daňový bonus, sníží
   plátce  daně  o  přeplacenou  částku na daňovém bonusu vypočtený kladný
   rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani.
 
   (8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a
   doplatek  na  daňovém  bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které
   vzniknou  provedením  ročního  zúčtování  záloh  a daňového zvýhodnění,
   vyplatí  plátce  daně poplatníkovi nejpozději do 31. března po uplynutí
   zdaňovacího  období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než
   50  Kč.  Případný  nedoplatek  z  ročního  zúčtování  záloh  a daňového
   zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.
 
   (9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém
   bonusu  sníží  plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V
   případě,  že  nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh
   na  daň,  vyplatí  plátce  daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu
   nebo  jeho  část  ze  svých finančních prostředků a o tyto částky sníží
   odvody  záloh  na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do
   konce  zdaňovacího  období,  pokud  nepožádá místně příslušného správce
   daně  o  poukázání  chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem
   financí.  Vznikne-li  na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek,
   vrátí  jej  správce  daně  plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení
   této  žádosti.  Při  vrácení  přeplatku  z  ročního  zúčtování  záloh a
   daňového zvýhodnění postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.
 
   § 36
 
   Zvláštní sazba daně
 
   (1) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a
   §  17  odst.  4,  s  výjimkou  stálé  provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) a s
   výjimkou ustanovení odstavce 9, činí
 
   a) 15 %, a to
 
   1.  z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6,
   12 až 14, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně
   v odstavci 2 písm. e),
 
   2.  z  příjmů  z  nájemného  [§  22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou
   uvedenou v písmenu c),
 
   b) 15 %, a to
 
   1.  z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou
   příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího
   podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu
   podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
 
   2.  u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na
   podílový  list  při  zrušení  podílového  fondu, sníženého o pořizovací
   cenu^20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
 
   3.  z  příjmu  společníka  společnosti  s ručením omezeným nebo akciové
   společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou
   byl  zvýšen  vklad  společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení
   základního  kapitálu,  byl-li  zdrojem  tohoto  zvýšení  zisk  obchodní
   společnosti  nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy
   platí,  že  se  základní  kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla
   zvýšena   podle   zvláštního   právního   předpisu  ze  zisku  obchodní
   společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,
 
   4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku
   nebo ovládací smlouvy,
 
   5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu
   zisku nebo ovládací smlouvy.
 
   Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité
   ze  zisku  po  zdanění  na  zvýšení  vkladu  komanditisty  v komanditní
   společnosti  nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly
   na  zisku  se  nepovažuje  zvýšení  základního kapitálu, byl-li zdrojem
   tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
 
   c)  35  %  z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky,
   kteří nejsou daňovými rezidenty
 
   1.  jiného  členského  státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího
   Evropský hospodářský prostor, nebo
 
   2.  třetího  státu  nebo  jurisdikce,  se  kterými  má  Česká republika
   uzavřenu  platnou  a  účinnou  mezinárodní  smlouvu  o zamezení dvojímu
   zdanění  upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění
   všech  možných druhů příjmů, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu nebo
   dohodu  o  výměně  informací v daňových záležitostech pro oblast daní z
   příjmů  nebo  které  jsou  smluvními  stranami mnohostranné mezinárodní
   smlouvy  obsahující  ustanovení  o  výměně daňových informací v oblasti
   daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná,
 
   d) 5 % z úplaty u finančního leasingu.
 
   (2)  Zvláštní  sazba  daně  z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17,
   pokud není v odstavci 1 nebo 9 stanoveno jinak, činí 15 %, a to
 
   a)  z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém
   fondu,  je-li  podíl  v nich představován cenným papírem, a z plnění ze
   zisku  svěřenského  fondu;  u  poplatníků  podle  §  2  z  rozdílu mezi
   vyplacenou  jmenovitou  hodnotou  a emisním kursem dluhopisu, vkladního
   listu  nebo  vkladu  jemu  na  roveň  postavenému nebo v případě jejich
   zpětného  odkupu  z rozdílu mezi cenou zpětného odkupu a jejich emisním
   kursem, z úrokového příjmu z dluhopisu^35a), ze směnky vystavené bankou
   k  zajištění  pohledávky  vzniklé  z vkladu věřitele, vkladního listu a
   vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu
   vydaného  v  zahraničí  poplatníkem  se  sídlem  v České republice nebo
   Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,
 
   b)  z  podílu  na  zisku  z účasti na společnosti s ručením omezeným, z
   účasti komanditisty na komanditní společnosti,
 
   c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
 
   d) z podílu na zisku tichého společníka,
 
   e)  z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s
   ručením  omezeným,  komanditisty  v komanditní společnosti a při zániku
   členství  v  družstvu,  sníženého  o  nabývací  cenu podílu na obchodní
   korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
 
   f)  z  podílu  na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti
   nebo  ve  společnosti  s  ručením  omezeným,  komanditisty v komanditní
   společnosti  a  člena  družstva  ve družstvu, sníženého o nabývací cenu
   podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
 
   g) z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu
   zisku nebo ovládací smlouvy,
 
   h)  u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na
   podílový  list  při  zrušení  podílového  fondu, sníženého o pořizovací
   cenu^20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
 
   i)  z  příjmu  společníka  společnosti  s ručením omezeným nebo akciové
   společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou
   byl  zvýšen  vklad  společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení
   základního  kapitálu podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem
   tohoto  zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku;
   přitom  pro  tento  příjem  vždy  platí, že se základní kapitál snižuje
   nejprve  o  tu  část,  která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti
   nebo z fondu vytvořeného ze zisku,
 
   j) ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku
   nebo ovládací smlouvy,
 
   k)  z  příjmů  plynoucích  fyzickým  osobám z výher a cen v loteriích a
   jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§
   10  odst.  1  písm.  h)],  s  výjimkou  výher  a cen z loterií a jiných
   podobných   her   provozovaných  na  základě  povolení  vydaného  podle
   zvláštního  právního  předpisu^12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně
   osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),
 
   l)  z  příjmů  plynoucích fyzickým osobám z cen z veřejných soutěží, ze
   sportovních  soutěží  a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen
   podmínkami  soutěže  a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže
   [§  10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které
   jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
 
   m) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z
   vkladů  na  vkladních  knížkách,  z  úroků  z  peněžních  prostředků na
   vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným,
   kdy  majitelem  vkladu  je  fyzická  osoba,  a  to po celou dobu trvání
   vkladového  vztahu  podle  občanského  zákoníku,  z  úroků  z vkladů na
   účtech,  které  nejsou  podle  podmínek  toho,  kdo účet vede, určeny k
   podnikání,  např.  sporožirové  účty,  devizové účty [§ 8 odst. 1 písm.
   c)],
 
   n)  z  dávek  penzijního  připojištění  se  státním příspěvkem, z dávek
   doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění snížených podle
   §  8  odst.  6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného
   příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik
   pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7,
 
   o)  z  vypláceného  dalšího  podílu v rámci transformace družstev podle
   zvláštního  právního  předpisu^13),  a  to i v případě, kdy je vyplácen
   členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi
   společnosti   s   ručením   omezeným   a  komanditistovi  v  komanditní
   společnosti,  které  vznikly podle transformačního projektu, při zániku
   jejich  účasti  jako  součást  vypořádacího  podílu  nebo  jako součást
   likvidačního  zůstatku  při  likvidaci  družstva,  akciové společnosti,
   společnosti  s  ručením  omezeným  a u komanditní společnosti v případě
   komanditistů,
 
   p) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,
 
   r)  z příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na
   základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
 
   s)  z  příjmu  plynoucího  fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním
   připojištění  se  státním  příspěvkem,  smlouvy o penzijním pojištění a
   smlouvy  na  soukromé  životní pojištění ve formě odbytného nebo jiného
   plnění  souvisejícího  se  zánikem penzijního pojištění nebo odkupného,
   sníženého podle § 8,
 
   t) z příjmů autorů podle § 7 odst. 6,
 
   u)  z  příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné
   obchodní   společnosti   plynoucí   jako  zisk  po  zdanění  u  akciové
   společnosti  nebo  společnosti  s  ručením  omezeným po přeměně akciové
   společnosti   nebo   společnosti   s  ručením  omezeným  na  komanditní
   společnost nebo veřejnou obchodní společnost,
 
   v)  z odchodného, výsluhového příspěvku a odbytného u vojáků z povolání
   a   příslušníků   bezpečnostních   sborů   podle   zvláštních  právních
   předpisů^3).
 
   Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité
   ze  zisku  po  zdanění  na  zvýšení  vkladu  komanditisty  v komanditní
   společnosti  nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly
   na  zisku  se  nepovažuje  zvýšení  základního kapitálu, byl-li zdrojem
   tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.
 
   (3)  Základem  daně  pro  zvláštní  sazbu daně je pouze příjem, pokud v
   tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za
   jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného
   druhu  od  jednoho  emitenta.  Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou
   část  základu  daně  (§  15)  a  zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s
   výjimkou  příjmu  plynoucího  z  podílu  na  zisku  z účasti v obchodní
   společnosti  nebo  v  podílovém  fondu, je-li podíl v nich představován
   cenným  papírem,  u  něhož  se  základ daně zaokrouhluje na celé haléře
   dolů.  Pokud plynou v cizí měně úroky z účtu, který není podle podmínek
   toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se
   základ  daně  v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. Daň z příjmů vybíraná
   zvláštní   sazbou  se  zaokrouhluje  na  celé  koruny  dolů.  U  příjmu
   plynoucího  z  podílu  na  zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v
   podílovém  fondu,  je-li  podíl  v nich představován cenným papírem, se
   sražená   daň   (§   38d),   připadající   na  jednotlivý  cenný  papír
   nezaokrouhluje,  avšak  celková částka daně sražená plátcem z veškerých
   příjmů  plynoucích  jednomu  poplatníkovi  z  majetkové  účasti v jedné
   obchodní  společnosti  nebo z držby podílových listů jednoho podílového
   fondu  se  zaokrouhluje  na  celé  koruny  dolů.  U  příjmů uvedených v
   odstavci  2  písm.  a) nebo m) s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na
   zisku  z  účasti  v  obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li
   podíl  v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň
   nezaokrouhluje  a  celková  částka  daně sražená plátcem z jednotlivého
   druhu  příjmu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v
   §  22  odst.  1  písm.  g)  bodu 4 se do základu daně pro daň vybíranou
   srážkou  podle  zvláštní  sazby  daně  nezahrnuje  hodnota podkladového
   nástroje nebo aktiva.
 
   (4)  U příjmů plynoucích z podílu na zisku z účasti v investičním fondu
   je  základem  daně  pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně
   příjem  snížený  o  poměrnou  část  příjmů  podléhajících dani vybírané
   srážkou  podle  zvláštní  sazby daně nebo sazbě daně podle § 21 odst. 4
   připadající  na  tento  základ  daně,  které byly zúčtovány ve prospěch
   výnosů  investičního  fondu  ve  zdaňovacím  období, s nímž tyto příjmy
   souvisí.  Pokud  byly  výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů
   včetně daně, základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby
   daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Poměrná část připadající
   na  tento  základ  daně  se  stanoví  ve  stejném  poměru,  v  jakém je
   rozdělován  zisk  určený  k výplatě příjmů mezi akcionáře nebo majitele
   podílových  listů.  Obdobně  se  postupuje  i  u  příjmu  z  podílu  na
   likvidačním  zůstatku investičního fondu nebo z vypořádacího podílu při
   zániku  účasti  společníka  ve  společnosti  s  ručením  omezeným  nebo
   komanditisty v komanditní společnosti, které jsou investičním fondem.
 
   (5)  Základ  daně  pro  zvláštní  sazbu  daně  u  příjmu mimo stojícího
   společníka,  který  není  mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo
   ovládané  osobě,  plynoucího  z  vyrovnání na základě smlouvy o převodu
   zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není
   mateřskou  společností  ve  vztahu  k  řízené  nebo  ovládané osobě, se
   snižuje  o  zisk  převáděný  na  základě  smlouvy  o převodu zisku nebo
   ovládací  smlouvy  zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající obchodní
   společnosti  nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na
   základě  smlouvy  o  převodu  zisku  nebo ovládací smlouvy se stanoví v
   poměru  účastí  jednotlivých  mimo  stojících společníků na řízené nebo
   ovládané  obchodní  společnosti,  přitom  se nepřihlíží k účasti řídící
   nebo  ovládající  obchodní společnosti na řízené nebo ovládané obchodní
   společnosti.  Pokud  byly  výše  uvedené  příjmy zaúčtovány ve prospěch
   výnosů  včetně  daně,  základ  daně  pro zvláštní sazbu daně se snižuje
   pouze o částku sníženou o daň.
 
   (6)  Plynou-li  poplatníkovi  uvedenému v § 2 odst. 2 úrokové příjmy ze
   státních   dluhopisů,   které  tento  poplatník  pořídil  z  prostředků
   zvláštního   vázaného   účtu   v   bance   podle   zvláštního  právního
   předpisu^22a)  a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve
   Středisku  cenných  papírů  nebo  v  centrálním  depozitáři, započte se
   sražená  daň  na  celkovou  daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň
   nebo  její  část  započíst  na  celkovou  daňovou  povinnost  proto, že
   poplatníkovi  vznikla  ve  výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu a nebo
   jeho  celková  daňová  povinnost  je nižší, než daň sražená, vznikne ve
   výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek.
 
   (7)  Zahrne-li  poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo § 7 odst. 6
   do  daňového  přiznání,  započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho
   daň.
 
   (8)  Zahrnou-li do daňového přiznání poplatníci uvedení v § 2 odst. 3 a
   §  17  odst.  4, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské
   unie  nebo  dalších  států,  které  tvoří Evropský hospodářský prostor,
   příjmy  uvedené  v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5,
   6,  12  až  14,  započte  se  sražená  daň  na  jejich celkovou daňovou
   povinnost  vztahující  se k příjmům ze zdrojů na území České republiky,
   za  které  v  České  republice  podávají  daňové  přiznání. Pokud nelze
   sraženou  daň  nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou
   povinnost  proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula
   nebo  vykázal  daňovou  ztrátu  anebo  jeho celková daňová povinnost je
   nižší  než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze
   započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst.
   1  písm.  c),  f)  nebo  g)  bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14 do daňového
   přiznání  do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije
   se obdobně § 38e odst. 7.
 
   (9)  Zvláštní  sazba daně z příjmů činí 19 % u poplatníků daně z příjmů
   právnických osob pro úrokový příjem z účtu u
 
   a)  veřejně  prospěšného  poplatníka,  který  není  obcí,  krajem, nebo
   poplatníkem uvedeným v § 18a odst. 5,
 
   b) společenství vlastníků jednotek.
 
   § 37
 
   Ustanovení  tohoto  zákona  se  použije, jen pokud mezinárodní smlouva,
   kterou  je  Česká  republika  vázána,  nestanoví  jinak.  Výraz  "stálá
   základna"  používaný  v  mezinárodních  smlouvách je obsahově totožný s
   výrazem "stálá provozovna".
 
   § 37a
 
   (1)  Není-li  v  tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení
   základu   daně,   daňové   ztráty   a   daňové   povinnosti  evropského
   hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně,
   daňové ztráty a daňové povinnosti veřejné obchodní společnosti.
 
   (2)  Není-li  v  tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení
   základu  daně,  daňové  ztráty  a  daňové  povinnosti  člena evropského
   hospodářského zájmového sdružení ustanovení pro stanovení základu daně,
   daňové   ztráty   a   daňové  povinnosti  společníka  veřejné  obchodní
   společnosti.
 
   (3)  Příjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení, který je
   poplatníkem  podle § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, plynoucí z členství v
   evropském  hospodářském  zájmovém  sdružení  a  z  úvěrových finančních
   nástrojů  poskytnutých tomuto sdružení se považuje za příjem dosahovaný
   prostřednictvím stálé provozovny.
 
   (4)  Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje v daňovém řízení
   evropské  hospodářské  zájmové  sdružení  obdobně jako veřejná obchodní
   společnost  a  člen  evropského sdružení obdobně jako společník veřejné
   obchodní společnosti.
 
   (5)  Evropská  společnost^35f)  postupuje  při  stanovení základu daně,
   daňové  ztráty  a  daňové  povinnosti  a  v daňovém řízení obdobně jako
   akciová společnost.
 
   (6) Evropská družstevní společnost^35g) postupuje při stanovení základu
   daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako
   družstvo.
 
   § 37b
 
   U  stálé  provozovny evropské společnosti^35f) nebo evropské družstevní
   společnosti^35g)  vzniklé  na území České republiky po přemístění sídla
   evropské  společnosti  nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v
   obchodním  rejstříku  z území České republiky do jiného členského státu
   Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský
   prostor, se použijí přiměřeně ustanovení § 23a až 23d^93), pokud aktiva
   i   pasiva   evropské   společnosti^35f)   nebo   evropské   družstevní
   společnosti^35g)  jsou  nadále  prokazatelně  spojena  s  touto  stálou
   provozovnou.
 
   § 37c
 
   Ustanovení  tohoto  zákona  vztahující  se  na otevřený podílový fond a
   podílový list se použijí obdobně také pro podfond akciové společnosti s
   proměnným základním kapitálem a investiční akcii.
 
   § 37d
 
   Ustanovení tohoto zákona vztahující se na komanditní společnost a podíl
   komanditisty  se  použijí  obdobně  také  pro  komanditní společnost na
   investiční listy a investiční list.
 
   § 37e
 
   Přeměny jiných poplatníků než obchodních korporací
 
   (1)  Daňové  povinnosti,  které  se  váží  k přeměnám poplatníků, kteří
   nejsou  obchodními  korporacemi,  jakož  i  práva  a  povinnosti s nimi
   související  se  řídí  obdobnými  ustanoveními, kterými se řídí přeměny
   obchodních korporací.
 
   (2) Při přeměnách poplatníků podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení §
   23a až 23d.
 
   § 38
 
   (1)  Pro  daňové  účely,  s  výjimkou  uvedenou v odstavcích 2 až 4, se
   používají   kursy  devizového  trhu  vyhlášené  Českou  národní  bankou
   uplatňované   v   účetnictví^20)  poplatníků.  Pokud  poplatník  nevede
   účetnictví,  použije  s  výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs,
   nevyužije-li   kursy   devizového  trhu  uplatňované  podle  zvláštních
   právních  předpisů  o účetnictví.^20) Tento kurs se stanoví jako průměr
   směnného  kursu  stanoveného Českou národní bankou poslední den každého
   měsíce  zdaňovacího  období.  V případě, že se daňové přiznání podává v
   průběhu  zdaňovacího  období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění
   jednotlivých  příjmů  a  výdajů  nebo průměr směnného kursu stanoveného
   Českou  národní  bankou  poslední  den každého měsíce části zdaňovacího
   období,  za  kterou  se  daňové  přiznání podává. Jednotný kurs a kursy
   devizového  trhu  uplatňované  podle  zvláštních  právních  předpisů  o
   účetnictví  pro  přepočet  cizí  měny  nelze v jednom zdaňovacím období
   použít současně.
 
   (2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně
   z  účtu,  který  není  podle  podmínek  toho,  kdo  účet  vede, určen k
   podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou
   podle  §  36, se použije směnný kurs vyhlášený Českou národní bankou ke
   dni  připsání  úroků  ve  prospěch  poplatníka.  Takto vypočtená daň se
   nezaokrouhluje.
 
   (3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující
   se  na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí
   měně  z  účtu,  který  není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k
   podnikání,  a  z  vkladního  listu, použije plátce daně, který má sídlo
   nebo   bydliště   na   území   České   republiky,   kurs   uplatněný  v
   účetnictví.^20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového
   účtu,  použije  při  přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurs
   uplatněný v účetnictví.^20)
 
   (4)  Při  přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé
   činnosti a pro účely ročního zúčtování se použije směnný kurs stanovený
   Českou   národní   bankou   pro   poslední   den   kalendářního  měsíce
   předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.
 
   § 38a
 
   Zálohy
 
   (1)  Zálohy  na  daň  z  příjmů  se  platí v průběhu zálohového období.
   Zálohové  období  je  období  od  prvního dne následujícího po uplynutí
   posledního  dne  lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací
   období   do  posledního  dne  lhůty  pro  podání  daňového  přiznání  v
   následujícím  zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh
   se  vychází  z  poslední  známé  daňové  povinnosti. Za poslední známou
   daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém
   období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl
   v  daňovém  (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející
   zdaňovacímu  období,  s  platností  od následujícího dne po termínu pro
   podání  daňového  (dodatečného)  přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné)
   přiznání  podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho
   podání,  do účinnosti^39b) další změny poslední známé daňové povinnosti
   podle  tohoto  ustanovení  nebo zvláštního právního předpisu. Poplatník
   uvedený  v  § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však
   vyloučí příjmy a výdaje podle § 10. Po skončení zdaňovacího období nebo
   období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň,
   splatné  v  jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze
   záloh,  u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše
   daně  započítají  pouze  zálohy  zaplacené do lhůty pro podání daňového
   přiznání.  Do  poslední  známé  daňové  povinnosti  se  nezahrnuje  daň
   připadající  na  samostatný  základ  daně podle § 20b. Záloha na daň se
   spravuje jako daň podle daňového řádu.
 
   (2)  Zálohy  neplatí  poplatníci,^39)  jejichž  poslední  známá  daňová
   povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje.
 
   (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000
   Kč,  avšak  nepřesáhla  150  000  Kč,  platí zálohy na daň na zdaňovací
   období,  a  to  ve  výši  40  % poslední známé daňové povinnosti. První
   záloha  je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá
   je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
 
   (4)  Poplatníci,  jejichž  poslední známá daňová povinnost přesáhla 150
   000  Kč,  platí  zálohy  na  daň  na zdaňovací období, a to ve výši 1/4
   poslední  známé  daňové  povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne
   třetího  měsíce  zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne
   šestého  měsíce  zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne
   devátého  měsíce  zdaňovacího  období a čtvrtá záloha je splatná do 15.
   dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
 
   (5)  Poplatník,  u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně,
   zálohy  podle  odstavců  3  a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí
   základ  daně  z  příjmů  ze  závislé  činnosti  a funkčních požitků, ze
   kterých  měl  plátce  povinnost  srazit  zálohy na daň (§ 38h), a tento
   dílčí  základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu
   daně.  Činí-li  dílčí  základ  daně  ze  závislé  činnosti  a funkčních
   požitků,  ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),
   méně  než  15  %,  platí  se  zálohy  vypočtené  podle odstavců 3 a 4 z
   celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a
   funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň
   (§  38h),  15  %  a  více,  avšak  méně než 50 %, platí se zálohy podle
   odstavců 3 a 4 v poloviční výši.
 
   (6)  Jestliže  se  poslední  známá  daňová  povinnost  týkala jen části
   zdaňovacího  období  nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12
   měsíců,  je  poplatník  daně  z  příjmů právnických osob povinen si pro
   placení  záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by
   se  týkala  zdaňovacího  období  v délce 12 měsíců. Propočet se provede
   tak,  že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího
   období  nebo  zdaňovacího  období  kratšího  či  delšího než 12 měsíců,
   vydělí  se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající
   dani, a násobí se 12.
 
   (7)  Při  změně  poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího
   období se zálohy do té doby splatné nemění.
 
   (8)  Poplatník  není  povinen  platit  zálohy  na daň, jestliže ukončil
   činnost,  z  níž  mu  plynuly  zdanitelné  příjmy,  nebo  zanikl  zdroj
   zdanitelných  příjmů,  a to od splátky následující po dni, v němž došlo
   ke  změně  rozhodných  skutečností;  tyto  skutečnosti poplatník oznámí
   správci daně podle zvláštního právního předpisu.
 
   (9)  Placení  záloh  podle  odstavců  1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze
   závislé  činnosti  a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé
   činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně
   jiné příjmy podrobené dani.
 
   (10)  Ve  zdaňovacím období podle § 21a písm. c) do dne předcházejícího
   dni  zápisu přeměny^131) do obchodního rejstříku, platí za nástupnickou
   společnost  nebo družstvo zálohy zanikající nebo rozdělovaná společnost
   nebo  družstvo  a  to ve výši a periodicitě stanovené podle předchozích
   odstavců,  s výjimkou sloučení, kdy takto stanovené zálohy nadále platí
   i  nástupnická  společnost.  Ode  dne  zápisu  fúze^131)  do obchodního
   rejstříku  platí  zálohy  nástupnická společnost nebo družstvo, a to ve
   výši  a  periodicitě  odvozené  ze  součtu  posledních známých daňových
   povinností  zaniklých obchodních společností nebo družstev, stanovených
   podle  odstavce  1  věty  třetí  s případným dopočtem podle odstavce 6,
   který  se  při  sloučení dále zvýší o poslední známou daňovou povinnost
   nástupnické společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka,
   který  je  právnickou  osobou, se výše a periodicita záloh placených ve
   zdaňovacím  období  podle  §  21a  písm.  c)  nemění;  bude-li  právním
   nástupcem  zanikající  společnosti  fyzická  osoba,  stanoví  zálohy na
   období  ode  dne  zápisu převodu jmění na společníka^131) do obchodního
   rejstříku  do  konce  kalendářního  roku správce daně rozhodnutím podle
   zvláštního  právního  předpisu,  s  přihlédnutím  k zálohám splatným od
   rozhodného  dne do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního
   rejstříku.   U   přeměny   rozdělením  stanoví  nástupnickým  obchodním
   společnostem  nebo  družstvům zálohy na část zdaňovacího období podle §
   21a  písm.  c)  ode  dne  zápisu  přeměny^131)  do obchodního rejstříku
   správce  daně  rozhodnutím  podle  zvláštního  právního předpisu, který
   tímto  rozhodnutím  zároveň  stanoví způsob rozdělení záloh zaplacených
   zanikající  nebo  rozdělovanou  společností nebo družstvem k zápočtu na
   daňovou  povinnost  nástupnických  společností  nebo  družstev.  Zálohy
   zaplacené  v  průběhu  celého  zdaňovacího  období  podle  §  21a písm.
   c)zanikajícími,   rozdělovanými   a   nástupnickými  společnostmi  nebo
   družstvy,  se  započtou  na  celkovou  daňovou  povinnost nástupnických
   společností  nebo  družstev.  Obdobně  se  postupuje  u přeměn, u nichž
   rozhodným   dnem   přeměny   bude  první  den  kalendářního  roku  nebo
   hospodářského roku.
 
   § 38b
 
   Minimální výše daně
 
   Daň  nebo  penále  se  nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo
   celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč. To
   neplatí,  byla-li  z  těchto  příjmů  vybrána  daň  nebo  záloha na daň
   srážkou.
 
   § 38c
 
   Plátce daně
 
   (1)  Plátcem  daně  se  rozumí  osoba se sídlem nebo bydlištěm na území
   České  republiky,  která  podle tohoto zákona je povinna odvést správci
   daně  daň  nebo  zálohu  na  daň, které jsou vybrány od poplatníků nebo
   poplatníkům sraženy, nebo úhradu na zajištění daně.
 
   (2)  Plátcem  daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17
   odst.  4,  který  má  na  území České republiky stálou provozovnu (§ 22
   odst.  2)  nebo  zaměstnává  zde  své  zaměstnance  déle  než 183 dnů s
   výjimkou  případů  poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1
   písm.  c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V
   případě  uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně
   poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4.
 
   § 38d
 
   Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
 
   (1)  Daň  se  vybírá  srážkou  z  příjmů  včetně  záloh,  pokud  jejich
   poskytování  není v rozporu se zvláštním právním předpisem, na které se
   vztahuje  zvláštní  sazba  daně  podle  § 36. Srážku je povinen provést
   plátce  daně,  s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání
   nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v
   §  22  odst.  1  písm.  c),  f) a g) bodech 1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a
   jiných   výnosů   z  poskytnutých  zápůjček  a  z  poskytnutých  úvěrů,
   plynoucích  poplatníkům  uvedeným  v  §  2  odst.  3  a  §  17 odst. 4,
   nejpozději  v  den,  kdy  o dluhu účtuje v souladu se zvláštním právním
   předpisem.^20)
 
   (2)  U příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, s výjimkou
   příjmů  plynoucích  ze  zaknihovaných  cenných  papírů,  je plátce daně
   povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího
   měsíce  následujícího  po  měsíci,  v  němž  valná hromada nebo členská
   schůze  schválila  řádnou  nebo  mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o
   rozdělení  zisku  nebo  o  úhradě  ztráty.  U  příjmů z podílů na zisku
   plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň
   nejpozději  do  konce  měsíce  následujícího  po  měsíci,  v němž valná
   hromada  schválila  řádnou  nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o
   rozdělení  zisku  nebo  o  úhradě ztráty. Ve stejných lhůtách je plátce
   daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu
   3  a odst. 2. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5 a
   odst.  2  mimo  stojícímu  společníkovi nebo u zisku převáděného řídící
   osobě  podle  smlouvy  o  převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce
   daně  povinen  srazit  daň  při  jeho výplatě, nejpozději však do konce
   měsíce  následujícího  po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu
   se  smlouvou  o  převodu  zisku  nebo  ovládací  smlouvou  proveden.  U
   dividendových  příjmů  plynoucích  z  podílových  listů  je plátce daně
   povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího
   měsíce  následujícího  po  měsíci,  v  němž  rozhodl obhospodařovatel o
   rozdělení  zisku  podílového  fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy,
   pokud  její  poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,
   je  plátce  daně  povinen  srazit  daň ke dni výplaty zálohy. Nebyla-li
   výplata  příjmů  plynoucích  z podílu na zisku provedena ani posledního
   dne  období,  kdy  je  plátce  daně povinen daň srazit, má se pro účely
   zákona  za  to,  že  srážka daně byla provedena poslední den vymezeného
   období;  přitom  u  úrokových  příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou,
   které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3],
   se  dnem  provedení  srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo
   období, za něž se podává daňové přiznání.
 
   (3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému
   správci  daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
   měsíci,  ve  kterém  byl  povinen  provést srážku podle odstavců 1 a 2.
   Pokud  je  plátce  povinen  podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího
   období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci
   daně  nejpozději  do  termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto
   skutečnost  s  výjimkou  příjmů  podle  §  6  odst. 4 týkající se pouze
   zahraničních  subjektů  je  současně  povinen  oznámit  správci  daně v
   hlášení. Správce daně může plátce daně na základě jeho žádosti zprostit
   v  odůvodněných  případech  povinnosti  podat  hlášení.  Srážka daně se
   provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.
 
   (4)  Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně,
   z  nichž  je  srážena  daň,  se  považuje  za splněnou řádným a včasným
   provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených
 
   a) v § 36 odst. 2 písm. p), pokud poplatník
 
   1.  podepíše  za  období,  za  které byla ve zdaňovacím období z těchto
   příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 7),
 
   2. zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za
   zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou,
 
   b) v § 36 odst. 6,
 
   c) v § 36 odst. 8.
 
   (5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji
   v  nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána
   jako  jeho dluh. U příjmů uvedených v § 36 odst. 8 se použije obdobně §
   38e odst. 9 věta třetí.
 
   (6)  Správce  daně  může  plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané
   srážkou lhůtu delší.
 
   (7)  Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst.
   4 vydá správce daně plátce "Potvrzení o sražení daně". O potvrzení může
   poplatník  požádat  i  prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní
   nástupce poplatníka.
 
   (8)  Poplatníkovi,  kterému  plátce  daně  z příjmů ze závislé činnosti
   srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou
   částku,  pokud  neuplynuly  3  roky od konce lhůty, ve které byl plátce
   daně  povinen  podat  vyúčtování  daně  z příjmů vybírané srážkou podle
   zvláštní  sazby  daně  a pokud poplatník nevyužil postup uvedený v § 36
   odst.  7  a  8.  Poplatníkovi,  kterému plátce daně z příjmů ze závislé
   činnosti  nesrazil  daň  ve  stanovené  výši, může ji srazit dodatečně,
   pokud  neuplynuly  2  roky  od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z
   příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.
 
   (9)  Pro  účely  tohoto  zákona má organizační složka státu^39f) stejné
   právní postavení jako plátce daně.
 
   (10)  Plátce  daně  je  povinen  podat  místně příslušnému správci daně
   vyúčtování  daně  z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu
   stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.
 
   (11)   Pro   daň   vybíranou  srážkou  zvláštní  sazbou  daně  bankami,
   spořitelními  a  úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami je jejich pobočka
   nebo organizační jednotka, kde k vybírání této daně dochází, pokud jsou
   zde  k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky a její kontroly,
   plátcovou pokladnou^39g).
 
   § 38e
 
   Zajištění daně
 
   (1)  K  zajištění  daně  ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z
   nichž  není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci
   daně   při   výplatě,   poukázání  nebo  připsání  úhrady  ve  prospěch
   poplatníka,  nejpozději  v den, kdy o dluhu účtují v souladu s platnými
   účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v
   §  2  odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské
   unie  nebo  dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve
   výši
 
   a)  1  %  z  příjmů  z  prodeje  investičních nástrojů podle zvláštního
   právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů
   z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
 
   b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
   uvedenými v písmenu a) a odstavcích 3 a 4.
 
   K  zajištění  daně  nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha
   srážena z příjmů ze závislé činnosti.
 
   (2)  K  zajištění  daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z
   nichž  není  daň  vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce
   daně   při   výplatě,   poukázání  nebo  připsání  úhrady  ve  prospěch
   poplatníka,  nejpozději  v  den,  kdy  o  dluhu  účtuje  v  souladu  se
   zvláštními   právními   předpisy,^20)  povinen  srazit  zajištění  daně
   poplatníkovi  uvedenému  v  § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem
   členského  státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský
   hospodářský prostor, ve výši
 
   a)  1  %  z  příjmů  z  prodeje  investičních nástrojů podle zvláštního
   právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů
   z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
 
   b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
   uvedenými  v  písmenu  a)  a  v  odstavcích  3  a  4. Tato povinnost se
   nevztahuje  na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání
   úroků u bank.
 
   (3)  Plátci  daně  jsou  povinni  srazit zajištění daně ze zdanitelných
   příjmů  poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou
   daňovými  rezidenty  členského  státu Evropské unie nebo dalších států,
   které  tvoří  Evropský hospodářský prostor, při výplatě, poukázání nebo
   připsání  úhrady  ve  prospěch  poplatníka,  nenastane-li dříve žádná z
   těchto  skutečností  nejpozději  do dvou měsíců po uplynutí příslušného
   zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím
 
   a)  sazby  daně podle § 16 ze základu daně veřejné obchodní společnosti
   nebo   komanditní   společnosti  připadajícího  na  společníka  veřejné
   obchodní  společnosti  nebo komplementáře komanditní společnosti, který
   je poplatníkem podle § 2 odst. 3,
 
   b)  sazby  daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti
   nebo   komanditní   společnosti  připadajícího  na  společníka  veřejné
   obchodní  společnosti  nebo komplementáře komanditní společnosti, který
   je poplatníkem podle § 17 odst. 4.
 
   (4)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za
   zboží  či  služby  prováděné  v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník
   uvedený  v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad
   nájemného  placeného  fyzickými  osobami  za  bytové prostory užívané k
   bydlení a činnostem s ním spojeným.
 
   (5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
 
   (6)  Částky  zajištění  daně  sražené  plátcem  daně  poplatníkům podle
   odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve
   kterém  vznikla  povinnost  zajištění  daně  srazit, místně příslušnému
   správci  daně  plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce
   daně  povinen  podat  správci daně hlášení o provedeném zajištění daně.
   Částka  zajištění  daně  se  bez  zbytečného odkladu převede z osobního
   daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.
 
   (7)  Nepodá-li  poplatník  daňové  přiznání  do  konce  lhůty stanovené
   zvláštním   právním  předpisem,  může  místně  příslušný  správce  daně
   poplatníka  považovat  částky  zajištění  daně za vyměřenou a uhrazenou
   daňovou  povinnost  poplatníka.  Úhrn částek zajištění daně sražených a
   odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého
   měsíce  po  skončení  zdaňovacího  období  za  platbu na daň provedenou
   poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň
   vyměřit,  daňové  přiznání,  považuje se daňová povinnost poplatníka za
   vyměřenou ve výši této platby.
 
   (8)  Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o
   tom,  že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím
   období  bude  nižší  nebo  nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se
   nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
 
   (9)  Nesrazí-li  plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné
   výši,  předepíše  mu  správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud
   částku  zajištění  daně  plátce  daně  včas  neodvede,  bude  mu rovněž
   předepsána  a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou
   mělo  být  zajištěno,  poplatníkem,  nelze  zajištění  daně plátci daně
   předepsat  ani  na  něm  vymáhat,  pokud  úhradu  této daně poplatníkem
   prokáže  nebo  tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Úroky z
   prodlení  vzniklé  z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést
   zajištění daně je příjmem státního rozpočtu.
 
   (10)  Sražené  zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte
   na  celkovou  daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno.
   Pokud  nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou
   povinnost  proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula
   nebo  vykázal  daňovou  ztrátu  anebo  jeho celková daňová povinnost je
   nižší  než  zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve
   výši  zajištění  daně  sražených  plátci  daně,  které  nelze započíst,
   přeplatek na dani.
 
   (11)  Při  správě  zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na
   daň, nestanoví-li tento zákon jinak.
 
   (12)  Plátce  daně nemá povinnost podat místně příslušnému správci daně
   vyúčtování sraženého zajištění daně.
 
   § 38f
 
   Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí
 
   (1)  Při  vyloučení  dvojího  zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou
   poplatníkům  uvedeným  v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle
   příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká
   republika vázána.
 
   (2)  Při  použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o
   daň  z  příjmů  zaplacenou  v  zahraničí.  Při  použití metody prostého
   zápočtu  lze  daňovou  povinnost  snížit  o  daň  z příjmů zaplacenou v
   zahraničí  nejvýše  však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto
   zákona,  která  připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se
   stanoví  jako  součin  daňové  povinnosti,  která se vztahuje k příjmům
   plynoucím  ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a
   podílu  příjmů  ze  zdrojů  v zahraničí na základu daně před uplatněním
   položek  odčitatelných  od  základu daně a nezdanitelných částí základu
   daně.   Započtení   lze   provést  nejvýše  do  částky  vzniklé  daňové
   povinnosti.
 
   (3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely vyloučení dvojího zdanění
   příjmů  ze  zahraničí  rozumí  příjmy  (výnosy)  plynoucí  ze  zdrojů v
   zahraničí,  které  podléhají  zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou
   mezinárodní  smlouvou, snížené o související výdaje (náklady) stanovené
   podle  tohoto  zákona; přičemž u příjmů ze závislé činnosti a funkčních
   požitků  se  má  za  to,  že se jedná o základ daně stanovený podle § 6
   odst.  14.  Odčitatelné  položky  a položky snižující základ daně podle
   zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít.
   Nelze-li  u  některých  výdajů  (nákladů)  prokazatelně  stanovit,  zda
   souvisí s příjmy (výnosy) plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se
   za  související  výdaje  (náklady)  jejich  část  stanovená  ve stejném
   poměru,  v  jakém  příjmy  (výnosy)  plynoucí  ze  zdrojů  v  zahraničí
   nesnížené o výdaje (náklady) připadají na celosvětové příjmy (výnosy).
 
   (4)  Příjmy  ze  závislé  činnosti  vykonávané  ve  státě, s nímž Česká
   republika   uzavřela  smlouvu  o  zamezení  dvojího  zdanění,  plynoucí
   poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele, který je daňovým
   rezidentem   státu,   kde   je   taková  činnost  vykonávána,  nebo  od
   zaměstnavatele,  který  je  poplatníkem  uvedeným  v § 2 nebo v § 17, a
   příjmy  ze  závislé  činnosti  pro  takového zaměstnavatele jdou k tíži
   stálé  provozovny  umístěné  ve  státě, s nímž Česká republika uzavřela
   smlouvu  o  zamezení  dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze
   zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny.
   Z  ostatního  příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze
   základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V
   případě,  že  je  to  pro  poplatníka výhodnější, použije se i u těchto
   příjmů ustanovení odstavce 1.
 
   (5)  Daň  zaplacená  v  zahraničí  se prokazuje potvrzením zahraničního
   správce  daně.  Tento  důkazní  prostředek  lze  vyžadovat  nejdříve po
   třiceti  dnech  ode  dne  doručení  potvrzení zahraničního správce daně
   daňovému  subjektu.  V  odůvodněných  případech  lze  daň  zaplacenou v
   zahraničí  prokazovat  i  potvrzením  plátce  příjmu  nebo depozitáře o
   sražení daně.
 
   (6)  Při  použití  metody  úplného  vynětí  se  ze základu daně (daňové
   ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů
   daně  podle  §  6  až  10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5 u poplatníků
   uvedených  v  §  2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu
   daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v
   zahraničí.
 
   (7)  Při  použití  metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích
   základů  daně  podle  §  6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5, před
   uplatněním  nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od
   základu  daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu
   poplatníka  se  vypočte  daň  sazbou  daně  zjištěnou  ze  základu daně
   nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.
 
   (8)  Plynou-li  poplatníkovi  příjmy  z několika různých států, s nimiž
   Česká  republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení
   dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý
   stát.  Při  použití  metody  úplného  vynětí a metody vynětí s výhradou
   progrese  se  ze  základu  daně  vyjímá podle předchozích odstavců úhrn
   veškerých  příjmů  ze  zdrojů  zahraničí, které se vyjímají ze zdanění.
   Pokud  mají  být  při  vyloučení dvojího zdanění použity metoda úplného
   vynětí  nebo  metoda  vynětí  s  výhradou  progrese  i  metoda prostého
   zápočtu,  provede  se  nejprve vynětí příjmů ze zdrojů zahraničí, a pak
   prostý zápočet podle předchozích odstavců.
 
   (9) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období
   v  zahraničí  nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad
   zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši
   příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo daně, připadajících na toto zdaňovací
   období  nebo  období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi
   částkou  uplatněnou  podle  předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu
   zahraničního  správce  daně  se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl
   mezi  příjmy  a  výdaji  ve  zdaňovacím  období  nebo období, za něž je
   podáváno  daňové  přiznání,  ve  kterém  poplatník  doklad zahraničního
   správce daně obdrží.
 
   (10)  Nárok  na  vyloučení  dvojího  zdanění  podle  odstavce 1 uplatní
   poplatník  na  základě  seznamu všech potvrzení podle odstavce 5, která
   měl   k  dispozici  v  zákonné  lhůtě  pro  podání  daňového  přiznání,
   předkládaného  současně  s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto
   seznamu  musí  obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně
   nebo   zahraničního   plátce   daně   anebo   depozitáře,  stát  zdroje
   zahraničních  příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně
   a  v  přepočtu  na  koruny  a  výši  příjmů  ze  zdrojů  v tomto státě,
   stanovenou   podle  odstavce  3.  Součástí  seznamu  bude  též  přehled
   zahraničních  správců  daně,  jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k
   podání  daňového  přiznání k dispozici z důvodů uvedených v odstavci 8,
   který   musí  obsahovat  údaje  o  státě  zdroje  zahraničních  příjmů,
   předpokládané  výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné
   v  daňovém  přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce
   daně prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně oprávněnost nároku na
   vyloučení  dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej
   potvrzeními podle odstavce 5.
 
   (11)  Zjistí-li  poplatník,  že  v důsledku stanovení základu daně nebo
   daně  zahraničním  správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než
   jak byla vyměřena, postupuje podle daňového řádu.
 
   (12)  Byla-li  poplatníkovi  uvedenému v § 2 odst. 2 z příjmů úrokového
   charakteru  (§ 38fa) v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena
   v  příslušné  mezinárodní  smlouvě,  lze o ni snížit daňovou povinnost,
   pokud  tato  daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem
   Evropských  společenství.^104) Je-li celková daňová povinnost nižší než
   daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,^104)
   vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.
 
   (13) V případě bezúplatných příjmů nabytých darem, které byly předmětem
   smlouvy  o zamezení dvojího zdanění v oboru daně dědické a darovací, se
   mezinárodní  dvojí  zdanění  pro  účely daní z příjmů v České republice
   vylučuje v souladu s metodou uvedenou v této smlouvě.
 
   § 38fa
 
   Platební zprostředkovatel
 
   (1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která
 
   a)   vyplácí,   poukazuje   anebo  připisuje  úhradu  příjmu  úrokového
   charakteru, jímž se pro účely tohoto ustanovení rozumí
 
   1. úroky z úvěrového finančního nástroje, úroky z účtů
 
   2.  příjmy  odvozené od úroků z úvěrového finančního nástroje vyplácené
   otevřeným   podílovým   fondem   nebo  zahraničním  investičním  fondem
   srovnatelným  s  otevřeným podílovým fondem, pokud alespoň 15 % hodnoty
   majetku  v  tomto  investičním  fondu  je  přímo  nebo  nepřímo tvořeno
   investičními  nástroji  nesoucími  příjmy  uvedené  v bodě 1 s výjimkou
   zahraničních investičních fondů,
 
   3.  příjmy  z  prodeje  podílového  listu  vydaného otevřeným podílovým
   fondem  nebo  z  prodeje  obdobného  investičního  nástroje  vydaného v
   zahraničí,  pokud  alespoň  25 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo
   zahraničním  investičním  fondu  srovnatelném  s  podílovým  fondem  je
   tvořeno  investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1. Pokud
   platební   zprostředkovatel   nemá   informace   o   procentním  podílu
   investičních  nástrojů  nesoucích  příjmy  uvedené  v bodě 1 na hodnotě
   majetku   v   podílovém   fondu   nebo  zahraničním  investičním  fondu
   srovnatelném  s  podílovým fondem, považuje se procentní podíl za vyšší
   než  25  %.  Smluvní  pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze
   závazkových vztahů nejsou příjmy úrokového charakteru,
 
   b)  zajišťuje  výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového
   charakteru pro třetí osobu.
 
   Není-li  platebnímu  zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy
   úrokového  charakteru  uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3 na vypláceném,
   poukazovaném  nebo  připisovaném  příjmu  podílí, považuje se za příjem
   úrokového    charakteru    celá   částka   tohoto   příjmu.   Platebním
   zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo jednotky bez právní
   osobnosti na území České republiky, která dále vyplácí, poukazuje anebo
   připisuje     úhradu    příjmu    úrokového    charakteru.    Platebním
   zprostředkovatelem  je  i administrátor investičního fondu podle zákona
   upravujícího  investiční  společnosti  a  investiční  fondy.  Platebním
   zprostředkovatelem je i svěřenský správce.
 
   (2)  Je-li  skutečným  vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník
   uvedený  v  §  2,  který  má  bydliště  na území jiného členského státu
   Evropské unie než České republiky, platební zprostředkovatel je povinen
   o  výplatě,  poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru
   ve prospěch skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci
   daně  oznámení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný
   vlastník     příjmu    úrokového    charakteru    prokáže    platebnímu
   zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii.
 
   (3)  Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická
   osoba,  které  je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo
   připisován  anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání
   zajišťována, pokud neprokáže, že
 
   a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,
 
   b) jedná jménem nebo za
 
   1.  právnickou  osobu  nebo  jiný  daňový  subjekt,  jehož  příjmy jsou
   zdaňovány daní z příjmů z podnikatelské činnosti nebo obdobnou daní,
 
   2.  otevřený  podílový  fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle
   Směrnice  Rady  Evropských  společenství  85/611/EHS  jako  UCITS  nebo
   jednotku   bez  právní  osobnosti,  uvedenou  v  odstavci  4,  a  sdělí
   platebnímu  zprostředkovateli  jméno  a  sídlo  fondu nebo jednotky bez
   právní  osobnosti,  za  které  jedná.  Platební  zprostředkovatel  tyto
   informace  předá svému místně příslušnému správci daně formou oznámení,
   přitom odstavec 5 se použije přiměřeně,
 
   3. jinou fyzickou osobu, která je skutečným vlastníkem příjmu úrokového
   charakteru,  a  sdělí  platebnímu  zprostředkovateli  informace  o této
   fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6.
 
   Nelze-li  využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném
   vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci
   6,  považuje  se  za  skutečného  vlastníka příjmu úrokového charakteru
   fyzická   osoba,  které  je  tento  příjem  vyplácen,  poukazován  nebo
   připisován.
 
   (4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje
   úhradu  nebo  zajišťuje  výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu
   úrokového  charakteru  jakékoliv  jiné  osobě  nebo jednotce bez právní
   osobnosti  zřízené  v  jiném  členském  státu Evropské unie ve prospěch
   skutečného  vlastníka  příjmů  úrokového  charakteru, podá svému místně
   příslušnému  správci  daně  oznámení  o  této  výplatě,  poukázání nebo
   připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce
   se  nepoužije,  je-li  na  základě  předložených  důkazních  prostředků
   platebnímu  zprostředkovateli  zřejmé,  že tato osoba nebo jednotka bez
   právní osobnosti
 
   a)   je   právnickou   osobou,   s   výjimkou   avoin   yhtio   (Ay)  a
   kommandiittiyhtio  (Ky)/  oppet  bolag  a  kommanditbolag  ve  Finsku a
   handelsbolag (HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo
 
   b)  zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá
   dani z příjmů z podnikatelské činnosti nebo obdobné dani, nebo
 
   c)  je  otevřeným  podílovým  fondem  nebo  obdobným fondem v zahraničí
   uznaným  podle  Směrnice  Rady  Evropských společenství 85/611/EHS jako
   UCITS.
 
   (5)  Oznámení  podle  odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o
   všech výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se
   podává  daňové  přiznání,  nejpozději  do  15.  dne  třetího  měsíce po
   skončení  zdaňovacího  období  nebo  období,  za  něž  se podává daňové
   přiznání.  Oznámení  lze  učinit  pouze  datovou  zprávou  ve formátu a
   struktuře zveřejněné správcem daně.
 
   (6)   Pro   účely  oznámení  podle  předchozích  odstavců  je  platební
   zprostředkovatel povinen zjistit
 
   a)  u  smluvních  vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno a bydliště
   skutečného  vlastníka  příjmů  úrokového  charakteru,  a  to za využití
   zdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispozici,
 
   b) u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem 2004 jméno, bydliště
   a  daňové  identifikační  číslo  skutečného  vlastníka příjmu úrokového
   charakteru,  je-li  mu  v jiném členském státu Evropské unie přiděleno.
   Tyto  údaje  musí  být  zjištěny  z cestovního pasu nebo jiného průkazu
   totožnosti  nebo  jiného  dokumentu  předloženého  skutečným vlastníkem
   příjmu  úrokového  charakteru,  nejsou-li  v  jeho  cestovním pasu nebo
   průkazu  totožnosti  uvedeny. Nelze-li z předložených dokumentů zjistit
   daňové  identifikační  číslo,  ke  zjištění totožnosti se dále vyžaduje
   datum a místo narození skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru
   uvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti.
 
   (7)  Údaje,  které  správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen
   předat  postupem  podle  zvláštního právního předpisu,^105) příslušnému
   orgánu jiného členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně
   jedenkrát  ročně,  nejpozději  do  konce  šestého  měsíce  po  skončení
   zdaňovacího  období  nebo  období,  za  něž  se  podává daňové přiznání
   platebního  zprostředkovatele.  Při  přijímání informací od příslušného
   orgánu   jiného  členského  státu  Evropské  unie  se  postupuje  podle
   zvláštního právního předpisu.^105)
 
   (8)  Toto  ustanovení  se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem
   příjmu  úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště
   na území Švýcarské konfederace, Andorského knížectví, Lichtenštejnského
   knížectví,  Republiky  San  Marino  a Monackého knížectví, neprokáže-li
   platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo tyto státy.
 
   (9)  Platební  zprostředkovatel  má  při  správě  daní pro účely tohoto
   ustanovení procesní postavení plátce daně.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ
 
   Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob
 
   § 38g
 
   Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
 
   (1)  Daňové  přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které
   jsou  předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud
   se  nejedná  o  příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň
   vybírána  srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen
   podat  i  ten,  jehož  roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů
   fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
 
   (2)  Daňové  přiznání  není povinen podat poplatník, který má příjmy ze
   závislé  činnosti  podle  §  6 pouze od jednoho a nebo postupně od více
   plátců  daně  včetně  doplatků  mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4).
   Podmínkou  je,  že  poplatník  podepsal  u  všech těchto plátců daně na
   příslušné  zdaňovací  období  prohlášení  k  dani  podle § 38k, a vyjma
   příjmů  od  daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou
   sazbou  daně  podle  § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6
   000  Kč.  Rovněž  není  povinen  podat daňové přiznání poplatník, jemuž
   plynou  pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle
   §  38f  vyjmuty  ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale
   povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na
   dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo
   nezdanitelnou  část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat
   poplatník,  kterému  byly  vyplaceny  nebo který jiným způsobem obdržel
   příjmy  ze  závislé  činnosti  za  uplynulá léta, které se nepovažovaly
   podle  §  5  odst.  4  za  jeho  příjmy  ve zdaňovacím období, kdy byly
   zúčtovány  plátcem  daně  v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze
   závislé  činnosti,  který  uplatňuje  pro  snížení základu daně hodnotu
   bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v §
   15 odst. 1.
 
   (3)  V  daňovém  přiznání  poplatník  uvede  veškeré příjmy, které jsou
   předmětem  daně,  kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je
   daň  vybírána  zvláštní  sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36
   odst.  7 nebo 8. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy
   na  dani  podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li
   součástí  zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je
   poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.
 
   (4)  Daňové  přiznání  je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o
   solidární  zvýšení  daně  daň  nebo  záloha  na daň z příjmů ze závislé
   činnosti.
 
   § 38ga
 
   Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost
 
   Podává-li  osoba  spravující  pozůstalost  daňové  tvrzení  týkající se
   daňové  povinnosti  zůstavitele  vzniklé  ode  dne  jeho  smrti  do dne
   předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní
 
   a) nezdanitelnou část základu daně,
 
   b) položku odčitatelnou od základu daně,
 
   c) slevu na dani,
 
   d) daňové zvýhodnění.
 
   § 38gb
 
   Daňové přiznání v insolvenčním řízení
 
   (1) Poplatník, který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmy
   pouze  podle  §  6,  který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího
   období  z  důvodu  insolvenčního  řízení,  neuplatní nezdanitelné části
   základu  daně,  položky  odčitatelné  od  základu daně, slevy na dani s
   výjimkou  slevy  podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve výši jedné dvanáctiny
   za  každý  započatý  měsíc  té  části  zdaňovacího období, za kterou se
   podává  daňové  přiznání.  Dále  neuplatní daňové zvýhodnění s výjimkou
   slevy  na  dani  podle  § 35c odst. 1 ve výši jedné dvanáctiny za každý
   započatý  měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové
   přiznání. Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy a
   výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření, za tu
   část zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
 
   (2)  Nezdanitelné  části  základu  daně, položky odčitatelné od základu
   daně,  slevy  na  dani  a daňové zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém
   přiznání  za  uplynulé zdaňovací období, ve kterém se vychází z rozdílu
   mezi  příjmy  (výnosy)  a  výdaji  (náklady)  za celé zdaňovací období,
   splňuje-li  stanovené podmínky. Daň vyměřená na základě podání daňového
   přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daně
   podle daňového přiznání podaného po uplynutí zdaňovacího období.
 
   § 38h
 
   Vybírání  a  placení  záloh  na  daň  a daně z příjmů fyzických osob ze
   závislé činnosti
 
   (1)  Plátce  daně  vypočte  zálohu  na  daň  z příjmů fyzických osob ze
   závislé  činnosti  (dále  jen  "záloha") ze základu pro výpočet zálohy.
   Tato  záloha  se  spravuje  jako  daň podle daňového řádu. Základem pro
   výpočet  zálohy  je  úhrn  příjmů  ze  závislé  činnosti zúčtovaný nebo
   vyplacený  poplatníkovi  za  kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období,
   vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36
   a příjmů, které nejsou předmětem daně
 
   a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a
 
   b) zvýšený o povinné pojistné.
 
   (2)  Záloha  ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na
   celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní
   měsíc činí 15 %.
 
   (3)  Zálohy  vypočtené  podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny
   nahoru.
 
   (4)  Vypočtenou  zálohu  plátce  daně,  u kterého poplatník podepsal na
   příslušné  zdaňovací  období  prohlášení  podle  § 38k odst. 4, nejprve
   sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně
   o  prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen "záloha po
   slevě").
 
   (5)  Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací
   období  prohlášení  k  dani  podle  § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle
   odstavců  1  a  2,  pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou
   sazbou  daně  podle  §  36  odst.  2  nebo  §  36  odst.  1 písm. a). U
   poplatníka,  který  u  plátce  nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k
   odst.  4,  se  při  výpočtu  zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani
   podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
 
   (6)  K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke
   slevě  na  dani  podle § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za
   podmínek  stanovených  v  § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a
   daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
 
   (7)  Plátce  daně  srazí  zálohu  při  výplatě  nebo připsání příjmů ze
   závislé  činnosti  (dále jen "mzda") poplatníkovi k dobru bez ohledu na
   to,  za  kterou  dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd
   měsíčně  nebo  pravidelně  za  delší  časové  období,  srazí zálohu při
   zúčtování  mzdy.  Mzdy  plynoucí  do  konce ledna za uplynulé zdaňovací
   období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
 
   (8)  Plátce  daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu
   najednou  za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte
   zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento
   způsob   výpočtu  zálohy  pro  poplatníka  výhodnější  a  neuplatnil-li
   poplatník  ve  zdaňovacím  období  u  plátce  daně dosud měsíční daňové
   zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít
   zdanění podle § 6 odst. 4.
 
   (9)   Nepožádá-li   poplatník   o  roční  zúčtování  záloh  a  daňového
   zvýhodnění,  je  sraženými  zálohami  ze  mzdy  jeho  daňová  povinnost
   splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.
 
   (10)  Plátce  odvede  úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly
   být  jako  zálohy  na  daň  sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního
   měsíce,  v  němž  povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených
   poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí
   (§  6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na
   daň  sraženy,  nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v
   němž  o  dluhu  účtuje  v souladu s platnými účetními předpisy. Správce
   daně  může  stanovit  lhůtu  pro  odvod  záloh  jinak, lhůta však nesmí
   přesáhnout  poslední  den  kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit
   zálohy vznikla.
 
   (11)  Plátce  nemá  povinnost  srážet  zálohy  na daň podle předchozích
   odstavců  v  případě,  že  mzda  jde k tíži stálé provozovny poplatníka
   uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.
 
   (12)  Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy
   na  daň  podle  předchozích  odstavců  z  příjmů  ze  závislé  činnosti
   vykonávané v zahraničí.
 
   (13)  U  poplatníka  uvedeného  v  §  2  odst. 3 se při stanovení záloh
   nepřihlédne  ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k
   daňovému zvýhodnění.
 
   (14)  Dojde-li  u  poplatníka  ke  vzniku samostatného základu daně pro
   zdanění  podle  § 36 a současně ke vzniku základu pro výpočet zálohy na
   daň,  zvýší se při dosažení maximálního vyměřovacího základu pojistného
   podle  zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
   politiku  zaměstnanosti, nebo zákona o pojistném na všeobecné zdravotní
   pojištění^21), o povinné pojistné nejdříve základ pro výpočet zálohy na
   daň.
 
   (15)  Pokud  dochází  ke  srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby z
   příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v organizační jednotce plátce
   daně,  je  tato organizační jednotka plátcovou pokladnou^39g), jestliže
   jsou  v  této  organizační  jednotce  k  dispozici doklady nezbytné pro
   provedení srážky záloh nebo daně a její kontrolu. Povinnost plátce daně
   vypočítat  zálohu  nebo  daň  podle zvláštní sazby u poplatníka z úhrnu
   jeho  příjmů  ze  závislé  činnosti za kalendářní měsíc tím ale zůstává
   zachována.  Je-li  k  tomu  příslušných  více  plátcových pokladen nebo
   mzdových  účtáren  téhož plátce daně, zdaněním příjmů poplatníka pověří
   plátce daně jednu z nich, a jedná-li se o poplatníka, který má u plátce
   daně  na zdaňovací období podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst.
   4,  pověří  plátce  daně  zdaněním  příjmů  mzdovou  účtárnu,  u níž má
   poplatník toto prohlášení k dani podepsáno.
 
   § 38ha
 
   Solidární zvýšení daně u zálohy
 
   (1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení
   daně u zálohy.
 
   (2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi
 
   a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
 
   b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné
   na sociální zabezpečení.
 
   (3)  Mzdový  list  musí  za  každý  kalendářní  měsíc  obsahovat částku
   odpovídající rozdílu podle odstavce 2.
 
   § 38ch
 
   Roční  zúčtování  záloh  na  daň  z  příjmů  fyzických  osob ze závislé
   činnosti a daňového zvýhodnění
 
   (1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho
   nebo  od  více  plátců  daně  postupně  včetně  mezd  zúčtovaných  nebo
   vyplacených  poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník
   pro  ně  již  nevykonával  činnost,  ze  které  plyne příjem ze závislé
   činnosti,  a  podepsal  u  těchto  plátců prohlášení k dani podle § 38k
   odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a
   daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději
   do  15.  února  po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a
   daňového  zvýhodnění  neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je
   povinen podat přiznání k dani.
 
   (2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník
   požádat   o   roční   zúčtování  záloh  a  daňového  zvýhodnění  místně
   příslušného   správce   daně   nejpozději  do  15.  února  po  uplynutí
   zdaňovacího období.
 
   (3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen
   na  základě  dokladů  za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích
   plátců  daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň
   z  těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a
   vyplacených  měsíčních  daňových  bonusech. Plátce daně roční zúčtování
   záloh  a  daňového  zvýhodnění  neprovede, pokud poplatník tyto doklady
   nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
 
   (4)  Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede
   plátce  daně  nejpozději do 15. března po uplynutí zdaňovacího období z
   úhrnu  mezd  zúčtovaných  nebo  vyplacených  poplatníkovi  všemi plátci
   postupně,  a  to  včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi
   těmito  plátci  dodatečně  v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával
   činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který
   uplatňuje  daňové  zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční
   zúčtování  záloh  a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d
   odst. 6 až 9.
 
   (5)  Poplatníkovi,  který  neuplatňuje  daňové  zvýhodnění, plátce daně
   vrátí  jako  přeplatek  z  ročního  zúčtování  záloh kladný rozdíl mezi
   zálohově  sraženou  daní  a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z
   příjmů fyzických osob, nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího
   období,  činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený
   přeplatek  z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody
   záloh  správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o
   jejich  vrácení  správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s
   touto   částkou  jako  s  přeplatkem.  Případný  nedoplatek  z  ročního
   zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.
 
   § 38i
 
   Opravy  na  dani  z  příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou
   záloh
 
   (1)  Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno,
   nebo  kterému  byl  vyplacen  měsíční  daňový bonus nižší, než měl být,
   vrátí  plátce  daně  vzniklý  rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání
   vyúčtování  daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období.
   O  vrácenou  částku  na  záloze  nebo  o dodatečně vyplacenou částku na
   měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci
   daně.
 
   (2)  Poplatníkovi,  kterému  byla  sražena daň vyšší, než je stanoveno,
   nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce
   daně  vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání
   vyúčtování  daně  z  příjmů ze závislé činnosti. Plátce daně je povinen
   nejdříve  vrátit  tento  rozdíl  a poté může podat dodatečné vyúčtování
   daně  z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce
   daně  nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak se vzniklý rozdíl vrátí
   na   základě  daňového  přiznání  nebo  dodatečného  daňového  přiznání
   podaného poplatníkem.
 
   (3)  Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno,
   nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může
   plátce  daně  srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro
   podání  vyúčtování  daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací
   období.  O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém
   bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
 
   (4)  Po  uplynutí  lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé
   činnosti  je  povinnost uhradit dlužnou částku na dani nebo neoprávněně
   vyplacenou  částku  na  daňovém  bonusu  spolu  s  úrokem z prodlení na
   základě
 
   a)  dodatečného  vyúčtování  daně z příjmů ze závislé činnosti podaného
   plátcem  daně,  pokud  dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená
   částka na daňovém bonusu vznikla
 
   1. zaviněním plátce daně, nebo
 
   2. zaviněním poplatníka v případech stanovených v odstavci 6,
 
   b)  daňového  nebo  dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem,
   pokud  dlužná  částka  na  dani  nebo  neoprávněně  vyplacená částka na
   daňovém  bonusu vznikla zaviněním poplatníka s výjimkou případů, kdy je
   povinen plátce daně podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé
   činnosti.
 
   (5)  Dlužnou  částku  na  dani  nebo  neoprávněně  vyplacenou částku na
   daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce
   daně  ze  mzdy  poplatníka,  pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro
   podání  vyúčtování  daně  z  příjmů  ze závislé činnosti. U poplatníka,
   kterému  nebylo  provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění,
   může plátce daně po podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
   v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na
   měsíčním  daňovém  bonusu,  a  to  i  v  případě, že poplatník podal za
   příslušné zdaňovací období daňové přiznání.
 
   (6)  V  případě,  kdy  dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená
   částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně
 
   a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s
   úrokem  z  prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení
   daně,  a je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé
   činnosti a tuto částku uhradit, nebo
 
   b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po
   měsíci,  ve  kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady
   potřebné  k  vybrání  vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je
   povinen  podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a
   tuto částku uhradit.
 
   § 38j
 
   Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
 
   (1)  Plátci  daně  jsou povinni vést pro poplatníky, s příjmy podle § 6
   mzdové  listy,  rekapitulaci  o sražených zálohách a dani srážené podle
   zvláštní  sazby  daně  za  každý  kalendářní  měsíc i za celé zdaňovací
   období.
 
   (2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
 
   a) poplatníkovo jméno, i dřívější,
 
   b)  rodné  číslo a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození,
   číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu,
   jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno a rodné číslo,
 
   c)  bydliště  a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě,
   jehož je rezidentem,
 
   d)  jméno  a  rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na
   dani  podle  §  35ba  a  daňové  zvýhodnění  a  dále  výši jednotlivých
   nezdanitelných  částek  základu  daně  podle § 15, částek slevy na dani
   podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
 
   e) den nástupu poplatníka do zaměstnání,
 
   f) za každý kalendářní měsíc
 
   1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo
   v naturáliích,
 
   2.  částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě
   1,
 
   3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
 
   4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,
 
   5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu
   na dani podle § 35ba,
 
   6.  měsíční  daňové  zvýhodnění,  měsíční  slevu  na  dani podle § 35c,
   měsíční  daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle §
   35ba a 35c,
 
   7. skutečně sraženou zálohu.
 
   Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo
   výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti,
 
   g)  součet  údajů  za  zdaňovací  období  uvedených v písmenu f) a úhrn
   vyplacených měsíčních daňových bonusů.
 
   (3)  Na  žádost  poplatníka  je plátce daně povinen za období, za které
   byla  vyplácena  nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů
   od  podání  žádosti  doklad  o  souhrnných údajích uvedených ve mzdovém
   listě,  které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro
   poskytnutí  slevy  na  dani  podle  § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii
   vystaveného dokladu plátce uschová.
 
   (4)  Plátce  daně,  který  ve  zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil
   příjmy  ze  závislé činnosti, je povinen podat svému místně příslušnému
   správci  daně  vyúčtování  daně  z  příjmů  fyzických  osob  ze závislé
   činnosti  vybírané  srážkou  formou  záloh (dále jen „vyúčtování daně z
   příjmů ze závislé činnosti“).
 
   (5)  Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů
   ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud
   plátce  daně  podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do
   20. března.
 
   (6)  Plátce  daně,  který  ve  zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil
   příjmy  ze  závislé  činnosti  poplatníkům  uvedeným  v § 2 odst. 3, má
   povinnost   podat   vyúčtování   daně  z  příjmů  ze  závislé  činnosti
   elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou
   a  u  něhož  počet  těchto  poplatníků  v  průběhu  zdaňovacího  období
   nepřesáhl v úhrnu 10 osob.
 
   (7) Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze
   prodloužit.
 
   (8)  Plátce  daně uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé
   činnosti
 
   a)  počet  zaměstnanců  k  1.  prosinci vykazovaného zdaňovacího období
   podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,
 
   b)  přehled  obsahující  souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech
   vykazovaného  zdaňovacího  období,  které  jsou rozhodující pro výpočet
   zdanitelné  mzdy,  daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků
   uvedených v § 2 odst. 3,
 
   c)  přehledy  o  dodatečných  opravách  záloh  na daň a daně a opravách
   daňového bonusu.
 
   (9)  Povinnost  podávat  vyúčtování  daně z příjmů ze závislé činnosti,
   včetně  příloh,  má  plátce daně v případě, že mu v průběhu zdaňovacího
   období nevznikla povinnost odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a
   to  z  důvodu  poskytnutí  slev  na  dani  podle  §  35ba nebo daňového
   zvýhodnění.
 
   (10)  Plátci  daně  jsou  povinni  na  mzdovém  listě dále uvést částky
   pojistného  sražené  nebo  uhrazené  na  důchodové spoření, na sociální
   zabezpečení  a  příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné
   zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů^21) ze
   svých  příjmů  ze  závislé  činnosti  povinen  platit  poplatník,  a  u
   poplatníka,   na  kterého  se  vztahuje  povinné  zahraniční  pojištění
   stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to
   za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.
 
   § 38k
 
   Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob
   ze závislé činnosti, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění
 
   (1)  Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro
   poskytnutí  měsíční  slevy  na  dani  podle § 35ba a měsíčního daňového
   zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v
   němž  tyto  okolnosti  nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce
   daně  počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou
   tyto   skutečnosti   plátci  daně  prokázány,  nejdříve  však  počínaje
   kalendářním  měsícem,  na  jehož  počátku byly skutečnosti rozhodné pro
   uznání  slevy  na  dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny,
   podepíše-li  poplatník  současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto
   skutečnosti  v  již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým
   dokladům  potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je
   studentem  nebo  žákem  soustavně  se připravujícím na budoucí povolání
   studiem  nebo  předepsaným  výcvikem,  však  plátce  daně přihlédne již
   počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně
   prokázány.  Při  nástupu  do  zaměstnání  je lhůta dodržena, prokáže-li
   poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
 
   (2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti
   přihlédne  již  v  kalendářním  měsíci,  v němž se narodilo, prokáže-li
   poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
 
   (3)  Pobírá-li  poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo
   postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle §
   35ba  a  k  měsíčnímu  daňovému  zvýhodnění  pouze jeden plátce daně, u
   kterého  uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení
   podle odstavce 4.
 
   (4)  Plátce  daně  srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne měsíční
   slevě  na  dani  podle  §  35ba  a  k  měsíčnímu  daňovému  zvýhodnění,
   podepíše-li  poplatník  do  30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně
   nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
 
   a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle §
   35ba, popř. kdy a jak se změnily,
 
   b)  že  současně  za  stejné  zdaňovací období ani za stejný kalendářní
   měsíc  zdaňovacího  období  neuplatňuje  nárok na slevu na dani podle §
   35ba  u  jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního
   roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani,
 
   c)  jaké  skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění
   na  vyživované  dítě (§ 35c), popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li
   se   o  zletilé  studující  dítě,  že  nepobírá  invalidní  důchod  pro
   invaliditu třetího stupně,
 
   d)  že  současně  za  stejné  zdaňovací období ani za stejný kalendářní
   měsíc  zdaňovacího  období  neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované
   dítě  u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované
   dítě  za  stejné  zdaňovací  období  ani  za  stejný  kalendářní  měsíc
   zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba,
 
   e)  že  k  1.  lednu  zdaňovacího  období  nepobírá  starobní  důchod z
   důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného
   druhu.
 
   (5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce
   4,  provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a
   současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a
   ke  slevě  na  dani  podle  §  35ba  odst.  1 písm. b) za bezprostředně
   uplynulé  zdaňovací  období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto
   období písemné prohlášení o tom,
 
   a)  že  nepobíral  v  uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho
   plátce  nebo  postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených
   nebo  zúčtovaných  těmito  plátci  v  době,  kdy pro ně již nevykonával
   činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, příjmů zdanitelných
   srážkou  podle  zvláštní  sazby  daně  a  kromě  příjmů,  které  nejsou
   předmětem  daně  nebo  jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající
   dani z příjmů fyzických osob vyšší než 6000 Kč,
 
   b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců
   daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v
   době,  kdy  pro  ně  již  nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze
   závislé  činnosti,  kromě  příjmů  zdanitelných  srážkou podle zvláštní
   sazby  daně  a  kromě  příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od
   daně  osvobozeny,  příjmy  podléhající  dani z příjmů fyzických osob ze
   závislé činnosti, a ve kterých kalendářních měsících je pobíral,
 
   c)  že  manželka (manžel) žijící ve společně hospodařící domácnosti, na
   kterou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b),
   neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující
   ročně hranici 68 000 Kč,
 
   d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1,
 
   e)  v  jaké  výši  byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z
   úvěru  ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru
   poskytnutého  v  souvislosti  s  těmito úvěry stavební spořitelnou nebo
   bankou  a  použitého  na  financování  bytových potřeb v souladu s § 15
   odst. 3 a 4, a
 
   1.  zda  a  v  jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba
   nárok na odpočet úroků ze základu daně,
 
   2. že předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3, na který uplatňuje
   odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,
 
   3.  že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3
   a  4,  v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem
   ve  společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím
   období 300 000 Kč,
 
   f)  v  jaké  výši  zaplatil  příspěvky  na  své  penzijní připojištění,
   doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění podle § 15 odst. 5,
 
   g)  v  jaké  výši  zaplatil  pojistné na své soukromé životní pojištění
   podle § 15 odst. 6,
 
   h)  v  jaké  výši  zaplatil  jako  člen odborové organizace v uplynulém
   zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 7,
 
   i)  v  jaké  výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího
   vzdělávání podle § 15.
 
   (6)  Poplatník  může  podepsat  prohlášení  podle  odstavce 4 na stejné
   období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
 
   (7)  Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční
   slevy  na  dani  podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle §
   35d anebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě,
   přihlédne  k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž
   tyto   rozhodné  skutečnosti  poplatník  prokáže  a  současně  podepíše
   prohlášení  podle  odstavce  4.  Dodatečně  přihlédne plátce k uvedeným
   skutečnostem  při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň
   z  příjmů  fyzických  osob  ze  závislé  činnosti vybrána srážkou podle
   zvláštní  sazby  daně,  prokáže-li  poplatník  rozhodné skutečnosti pro
   poskytnutí  slevy  na  dani  podle  §  35ba nebo na daňové zvýhodnění a
   nejpozději  do  15.  února  roku  následujícího po uplynutí zdaňovacího
   období  a  podepíše-li  současně  v  této lhůtě prohlášení k dani podle
   odstavců 4 a 5.
 
   (8)  Dojde-li  během  roku  ke změně skutečností rozhodných pro výpočet
   záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani
   podle  §  35ba  a  daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je
   písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den
   kalendářního  měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu
   ve mzdovém listě.
 
   § 38l
 
   Způsob  prokazování  nároku  na odečet nezdanitelné části základu daně,
   slevy  na  dani  podle  § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických
   osob ze závislé činnosti u plátce daně
 
   (1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci
   daně
 
   a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce
   anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,
 
   b)  smlouvou  o  úvěru  a  každoročně  potvrzením stavební spořitelny o
   částce  úroků  zaplacených  v  uplynulém  kalendářním  roce  z úvěru ze
   stavebního  spoření,  popřípadě  z  jiného  úvěru poskytnutého stavební
   spořitelnou   v   souvislosti  s  úvěrem  ze  stavebního  spoření  nebo
   potvrzením  banky  o  částce  úroků zaplacených v uplynulém kalendářním
   roce  z  hypotečního  úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z
   jiného  úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním
   úvěrem,
 
   c)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
   a)  stavebním  povolením  nebo  ohlášením  stavby a po dokončení stavby
   výpisem z listu vlastnictví,
 
   d)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
   b)  a  c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na
   koupi  pozemku  po  uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy
   stavebním povolením nebo ohlášením stavby,
 
   e)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
   e)  výpisem  z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo
   jednotku,  která  nezahrnuje  nebytový  prostor,  ve  vlastnictví anebo
   nájemní  smlouvou,  jde-li  o  byt  nebo  o  jednotku, která nezahrnuje
   nebytový  prostor,  v  nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o
   byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v užívání,
 
   f)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
   d)   a  g),  potvrzením  právnické  osoby,  že  je  jejím  členem  nebo
   společníkem,
 
   g)  v  případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm.
   f),  výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo
   jednotku,  která  nezahrnuje  nebytový  prostor  ve  vlastnictví, anebo
   potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl
   nebo vklad spojený s právem užívání bytu,
 
   h)  smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvou o
   doplňkovém  penzijním  spoření,  smlouvou  o  penzijním  pojištění nebo
   potvrzením  instituce  penzijního  pojištění  o  účasti  poplatníka  na
   penzijním  pojištění  a každoročně potvrzením penzijní společnosti nebo
   instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na
   jeho  penzijní  připojištění  se státním příspěvkem, doplňkové penzijní
   spoření nebo penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
 
   i)  smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona
   upravujícího  pojistnou  smlouvu  a  každoročně potvrzením pojišťovny o
   pojistném  zaplaceném  poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v
   uplynulém   zdaňovacím   období   nebo   o   zaplacené   poměrné  části
   jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období,
 
   j)   potvrzením   odborové  organizace  o  výši  zaplaceného  členského
   příspěvku v uplynulém zdaňovacím období,
 
   k)  potvrzením  o  výši  zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky
   dalšího  vzdělávání  podle  zákona  upravujícího  ověřování  a uznávání
   výsledků  dalšího  vzdělávání;  jedná-li se o osobu s těžším zdravotním
   postižením,  potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení,
   že  byla  uznána  invalidní  ve třetím stupni, a jedná-li se o osobu se
   zdravotním  postižením,  potvrzením  nebo rozhodnutím orgánu sociálního
   zabezpečení,  že  byla  uznána invalidní v prvním nebo ve druhém stupni
   nebo  rozhodnutím Úřadu práce České republiky, že byla uznána zdravotně
   znevýhodněnou.
 
   (2)  Nárok  na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba při stanovení daně
   nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
 
   a)  dokladem  prokazujícím  totožnost  manželky (manžela), uplatňuje-li
   slevu  na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je
   manželka (manžel) jeho držitelem,
 
   b)  rozhodnutím  o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o
   výplatě  důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm.
   c)  nebo d) z důvodu, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního
   nebo  druhého  stupně  nebo  invalidní  důchod  pro  invaliditu třetího
   stupně,
 
   c)  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka
   o  tom,  že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění^43), u
   něhož  jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,
   nebo  o  tom,  že  mu  zanikl  nárok na invalidní důchod pro invaliditu
   prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu
   invalidního   důchodu  a  starobního  důchodu,  anebo  je-li  poplatník
   invalidní  ve  třetím  stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro
   invaliditu  třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že
   není invalidní ve třetím stupni,
 
   d)  průkazem  ZTP/P,  pokud  je poplatník jeho držitelem a uplatňuje-li
   slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),
 
   e)  potvrzením  školy,  že  se soustavně připravuje na budoucí povolání
   studiem  nebo  předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle §
   35ba odst. 1 písm. f).
 
   (3)  Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje
   poplatník plátci daně
 
   a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence
   nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
 
   b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
 
   c)   jsou-li  oba  manželé  zaměstnaní,  potvrzením  od  zaměstnavatele
   manželky  (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje
   druhý z manželů,
 
   d)  potvrzením  školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně
   hospodařící  domácnosti  se  soustavně  připravuje  na budoucí povolání
   studiem nebo předepsaným výcvikem,
 
   e)  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka
   o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé
   dítě  až  do  dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro
   invaliditu  třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí
   povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z
   důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat
   soustavnou výdělečnou činnost.
 
   (4)  Pokud  poplatník  nebo  zletilé  dítě,  na něž poplatník uplatňuje
   daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok
   na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové
   zvýhodnění  prokáže  poplatník  při  stanovení záloh nebo daně u plátce
   daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v
   souladu  se  zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře^130)
   rozhodnutím  Ministerstva  školství,  mládeže  a tělovýchovy, že takové
   studium  na  škole  v  cizině je postaveno na roveň studia na středních
   nebo vysokých školách v České republice.
 
   (5)  Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné
   části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35ba nebo daňového
   zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku
   na odpočet.
 
   § 38m
 
   Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období
 
   (1)  Poplatník  je  povinen  podat  daňové  přiznání  k  dani  z příjmů
   právnických osob.
 
   (2)  Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání
   ve  lhůtě  a  za  podmínek  pro  podání  daňového přiznání za zdaňovací
   období, které činí nejméně 12 měsíců.
 
   § 38ma
 
   Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, za které se
   podává daňové přiznání
 
   (1)  Poplatník  je  povinen daňové přiznání k dani z příjmů právnických
   osob také podat za období
 
   a)  předcházející  rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka
   anebo  rozdělení  obchodní  korporace,  za  které  nebylo  dosud daňové
   přiznání  podáno,  není-li  tento rozhodný den prvním dnem kalendářního
   roku nebo hospodářského roku,
 
   b)  předcházející  dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti
   na  jinou  obchodní  korporaci a změny právní formy akciové společnosti
   nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní
   společnost  nebo  komanditní  společnost,  za které nebylo dosud daňové
   přiznání podáno,
 
   c)  předcházející  změně  zdaňovacího  období  z  kalendářního  roku na
   hospodářský  rok  nebo  naopak,  anebo  předcházející změně ve vymezení
   hospodářského  roku,  nebylo-li  dosud  za  toto období daňové přiznání
   podáno,
 
   d)   předcházející  dni  přemístění  sídla  evropské  společnosti  nebo
   evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území
   České republiky,
 
   e)  od  rozhodného  dne  přeměny  do  dne  zápisu přeměny do obchodního
   rejstříku  za  zanikající  nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za
   její  část,  u  které  je  právním  nástupcem  poplatník  daně z příjmů
   právnických  osob,  který  je  daňovým nerezidentem a který nemá ke dni
   zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České
   republiky,
 
   f)  předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního
   rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je
   obchodní  společností,  jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti
   na  společníka,  který  je  fyzickou  osobou, a nebylo-li dosud za toto
   období daňové přiznání podáno.
 
   (2)  Daňové  přiznání podle odstavce 1 se podává nejpozději do 3 měsíců
   od konce měsíce, do kterého spadá
 
   a)  u  obchodní  korporace  den  rozhodnutí  nejvyššího orgánu obchodní
   korporace  o  fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní
   korporace,  pokud  je  tento  den  dnem  pozdějším rozhodnému dni fúze,
   převodu  jmění  na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze
   nebo  převodu  jmění  na  společníka anebo rozdělení obchodní korporace
   prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
 
   b)  den,  který  je  posledním dnem období, za které se daňové přiznání
   podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den.
 
   (3)  Podáním daňového přiznání za období podle odstavce 2 písm. a) není
   splněna  povinnost  podat  daňové  přiznání  za zdaňovací období, pokud
   nedojde k zapsání přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.
 
   § 38mb
 
   Výjimky  z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických
   osob
 
   Daňové přiznání není povinen podat
 
   a) veřejně prospěšný poplatník, pokud
 
   1.  má  pouze  příjmy,  které  nejsou  předmětem  daně,  příjmy od daně
   osvobozené  nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní
   sazby daně, a
 
   2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,
 
   b) společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou
   předmětem  daně,  příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň
   vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
 
   c) veřejná obchodní společnost,
 
   d)   zanikající  nebo  rozdělovaná  obchodní  korporace  za  období  od
   rozhodného  dne  přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku,
   pokud není stanoveno jinak.
 
   § 38mc
 
   Výjimka z oznamovací povinnosti
 
   Veřejně  prospěšný  poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým
   nevznikla  ve  zdaňovacím  období  daňová  povinnost  k  dani  z příjmů
   právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně.
 
   § 38n
 
   Daňová ztráta
 
   (1)  Pokud  výdaje  (náklady)  upravené  podle  §  23  převyšují příjmy
   upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou.
 
   (2)  Při  správě  daňové  ztráty  se  postupuje obdobně jako při správě
   daňové  povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi
   zaniklému  bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce
   s  výjimkami  uvedenými  v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm.
   b). Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje
   obdobně  jako  při  zvyšování  daňové  povinnosti. Při zvyšování daňové
   ztráty  se  postupuje  obdobně  jako  při  snižování daňové povinnosti.
   Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
 
   (3)  Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v §
   2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
 
   (4)  Ustanovení  první  věty  odstavce  1  platí i pro stanovení daňové
   ztráty     komanditní     společnosti     připadající    komplementářům
   (komplementáři).
 
   § 38na
 
   (1)  Vyměřenou  a  neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu
   daně  za  podmínek  uvedených  v  § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k
   podstatné  změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či
   kontrole (dále jen "podstatná změna"). Změnou ve složení osob se rozumí
   změna  členů obchodní korporace nebo změna jejich podílu na kapitálu či
   kontrole  poplatníka.  Podstatnou  změnou  se  vždy  rozumí nabytí nebo
   zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu
   nebo hlasovacích práv nebo změny, kterými získá člen obchodní korporace
   rozhodující  vliv. Zda došlo k podstatné změně se zjišťuje v období, za
   které  má  být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s
   obdobím,  za  něž  byla daňová ztráta vyměřena; přitom v období, za něž
   byla  daňová  ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo
   účastní  na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a výše
   jejich  podílu,  a  v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je
   rozhodný  úhrn  změn,  kterými dojde od posledního dne období, za které
   byla  daňová  ztráta  vyměřena, do konce období, za které má být daňová
   ztráta  uplatněna,  k  nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu
   nebo  na hlasovacích právech nebo kterými získá člen obchodní korporace
   rozhodující vliv.
 
   (2)  U  akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to buď v
   období,  za  které byla daňová ztráta vyměřena, nebo v období, za které
   má  být  daňová  ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, se má za
   to,  že  došlo  k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být
   daňová  ztráta  uplatněna,  vytvořeno  stejnou  činností, jakou v rámci
   svého  předmětu  podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % tržeb za
   vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního
   předpisu^20)  oproti  období,  za něž byla daňová ztráta vyměřena. Toto
   ustanovení  se  nepoužije,  pokud poplatník prokáže správci daně, že ve
   zdaňovacím  období,  za  něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke
   změně  ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či
   kontrole,  která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo
   hlasovacích  práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti
   zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.
 
   (3)  Ustanovení  odstavce  1  se  nepoužije,  pokud poplatník, u nějž k
   podstatné  změně  došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za
   vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního
   předpisu^20)  v  období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících
   obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před
   podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého
   předmětu  podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová
   ztráta vyměřena.
 
   (4)  Zaniká-li  při  přeměně^131) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena
   daňová ztráta, která byla podle § 23c odst. 8 písm. b) převzata právním
   nástupcem,  může  právní  nástupce  převzatou daňovou ztrátu odčítat od
   základu  daně  maximálně  do  výše  části  základu daně, připadající na
   stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za
   které  byla  daňová  ztráta vyměřena. V případě přeměny rozdělením, kdy
   rozdělovaná obchodní společnost nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou
   podle  §  23c  odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická obchodní společnost
   při  rozdělení  od  základu  daně  maximálně do výše části základu daně
   připadající   na   stejné  činnosti  vykonávané  rozdělovanou  obchodní
   společností  v  období,  za  které  byla  daňová  ztráta vyměřena. Část
   základu  daně  podle  věty  první  a druhé se stanoví na základě poměru
   tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního
   právního  předpisu^20)  připadajících  na  stejné  činnosti  vykonávané
   zanikající  nebo  rozdělovanou  obchodní společností v období, za které
   byla  daňová  ztráta  vyměřena,  k  celkovým tržbám za vlastní výkony a
   zboží  zaúčtovaným  do  výnosů  podle zvláštního právního předpisu^20).
   Obdobně  se  postupuje  v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla
   poplatníkovi  uvedenému  v  §  17  odst.  4,  který nemá na území České
   republiky stálou provozovnu.
 
   (5)  Obchodní  korporace,  která  při přeměně sloučením nebo rozdělením
   nezaniká,  může  odčítat  daňovou  ztrátu,  která jí byla vyměřena před
   přeměnou  a  nebyla  převedena  na  nástupnickou obchodní korporaci při
   rozdělení,  maximálně  do výše části základu daně připadající na stejné
   činnosti,  které  vykonávala  v  období,  za  které  byla daňová ztráta
   vyměřena.  Část  základu  daně  podle  věty první se stanoví na základě
   poměru  tržeb  za  vlastní  výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle
   zvláštního  právního  předpisu^20)  připadajících  na  stejné  činnosti
   vykonávané  poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová
   ztráta   vyměřena,   k  celkovým  tržbám  za  vlastní  výkony  a  zboží
   zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20).
 
   (6)  Při  převodu obchodního závodu lze daňovou ztrátu nebo část daňové
   ztráty,  vyměřené  převádějící  obchodní společnosti a převzaté podle §
   23a  odst.  5  písm.  b),  odčítat od základu daně přijímající obchodní
   společnosti  v  jednotlivých  obdobích  maximálně  do výše základu daně
   stanoveného  u  přijímající  obchodní společnosti z činnosti vykonávané
   prostřednictvím    převedeného    obchodního    závodu,    která   byla
   prostřednictvím  převedeného  obchodního závodu vykonávána v období, za
   které  byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. Výše základu daně podle
   věty  první  se  stanoví  u přijímající obchodní společnosti na základě
   poměru  tržeb  za  vlastní  výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle
   zvláštního  právního  předpisu^20)  připadajících  na  stejné  činnosti
   vykonávané  převádějící  obchodní  společností  v období, za které byla
   daňová  ztráta  vyměřena,  k  celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží
   zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20).Obdobně se
   postupuje  v případě převzetí daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi
   uvedenému  v  §  17 odst. 4, který nemá na území České republiky stálou
   provozovnu.
 
   (7)  Vzniknou-li  poplatníkovi  pochybnosti,  zda jsou splněny podmínky
   stanovené  v  odstavcích  1  až  6, může požádat správce daně o závazné
   posouzení  skutečnosti,  zda  daňovou  ztrátu lze uplatnit jako položku
   odčitatelnou  od základu daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném
   posouzení je poplatník povinen uvést
 
   a)  název,  právní  formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační
   číslo, pokud bylo přiděleno,
 
   b)  přehled  veškerých  tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle
   činností   vykonávaných   poplatníkem,  jemuž  daňová  ztráta  vznikla,
   dosažených  v  období,  za  které  byla  daňová  ztráta,  která  má být
   uplatněna  jako  položka odčitatelná od základu daně, vyměřena, nebo ve
   kterém vznikla,
 
   c)  přehled  veškerých  tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle
   činností  vykonávaných  poplatníkem,  který  daňovou  ztrátu uplatňuje,
   dosažených  v  období,  za  které  má  být daňová ztráta uplatněna jako
   položka odčitatelná od základu daně,
 
   d)  návrh  výroku  rozhodnutí  o  závazném  posouzení  skutečnosti, zda
   daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
 
   (8)  Je-li  rozhodnutí  o  závazném  posouzení doručeno poplatníkovi po
   uplynutí  lhůty  pro  podání daňového přiznání, může poplatník uplatnit
   odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.
 
   (9)  Za  provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 6 v období, za
   které  má  být  daňová ztráta uplatněna, a v období, za něž byla daňová
   ztráta  vyměřena,  nebo  ve kterém vznikla, se považuje i případ, kdy v
   období,  za  které byla daňová ztráta vyměřena, nebo ve kterém vznikla,
   došlo  k  vynakládání  výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a
   udržení  příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které má
   být daňová ztráta uplatněna.
 
   (10)  V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení
   odstavců 1 až 3.
 
   (11)  Obdobím  podle  odstavců  1 až 6 a 9 se rozumí zdaňovací období i
   období, za něž se podává daňové přiznání.
 
   § 38nb
 
   Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z
   úvěrového finančního nástroje
 
   (1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1
   písm.  zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání
   rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z
   úvěrového  finančního  nástroje.  Žádost  lze  podat  i prostřednictvím
   plátce,  avšak  rozhodnutí  vydá  vždy  správce  daně  místně příslušný
   poplatníkovi.
 
   (2)  Povinnými  náležitostmi  žádosti  o  vydání  rozhodnutí o přiznání
   osvobození jsou
 
   a)  potvrzení  o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo
   úroků z úvěrového finančního nástroje vydané zahraničním správcem daně,
 
   b)  informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z
   úvěrového finančního nástroje je jejich skutečným vlastníkem,
 
   c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků
   nebo  úroků  z  úvěrového  finančního  nástroje  podléhá některé z daní
   uvedených  v  příslušném  právním předpisu Evropských společenství,^93)
   které  mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst.
   3 písm. a) bod 3],
 
   d)  informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z
   úvěrového  finančního  nástroje  má  právní formu uvedenou v příslušném
   právním předpisu Evropských společenství,^93)
 
   e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo
   úroků  z  úvěrového  finančního  nástroje jsou osobami přímo kapitálově
   spojenými a po jak dlouhou dobu,
 
   f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.
 
   (3)  Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí
   platit  nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li
   ke  změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle
   § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník je povinen informovat o tom bez
   zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.
 
   (4)   Správce  daně  je  povinen  na  základě  žádosti,  jejíž  povinné
   náležitosti  jsou  vymezeny  v  odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání
   osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a
   zk)  a  odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí
   vydat  do  tří  měsíců  od  okamžiku,  kdy  poplatník  poskytl  všechny
   informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou
   splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
 
   (5)  Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí
   rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat
 
   a) údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,
 
   b)  časový  rozsah  závaznosti  rozhodnutí,  přitom rozhodnutí musí být
   vydáno  nejméně  pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací
   období bezprostředně po sobě jdoucí.
 
   § 38nc
 
   Závazné  posouzení  způsobu,  jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi
   spojenými osobami
 
   (1)  Poplatník,  který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která
   je  vůči  němu  považována  za  spojenou  osobu,  může  požádat  místně
   příslušného  správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda
   způsob,  jakým  byla  cena  vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla
   vytvořena  cena  sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních
   vztazích  za  stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen
   "závazné posouzení ceny").
 
   (2)  Poplatník  v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny
   uvede alespoň
 
   a)  jména, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele, daňová identifikační
   čísla,  pokud  byla  přidělena,  všech  osob  zúčastněných  v obchodním
   vztahu,  pro  nějž  je  podána  žádost  o  vydání rozhodnutí o závazném
   posouzení  ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst.
   4  i  osob,  kterým  nevzniká  daňová  povinnost z příjmů plynoucích ze
   zdrojů na území České republiky (dále jen "zúčastněná osoba"),
 
   b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a
   to i mimo území České republiky,
 
   c) popis obchodních činností zúčastněných osob,
 
   d)  popis  obchodního  vztahu,  pro  který  je  podána žádost o závazné
   posouzení ceny,
 
   e)  zdaňovací  období,  na  které se má rozhodnutí o závazném posouzení
   ceny vztahovat,
 
   f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech
   údajů  týkajících  se  obchodního případu; u údajů, které budou známy v
   budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto
   údajů vycházelo,
 
   g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.
 
   (3)  O  žádosti  o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne
   správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu
   více   zúčastněných   osob,  které  mají  daňovou  povinnost  z  příjmů
   plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují
   odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce
   daně  nejblíže  nadřízený  nejblíže  nadřízenému  správci  daně  těchto
   správců  daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné.
   Dotčeným  správcům  daně  a  dalším  zúčastněným  osobám  se rozhodnutí
   doručuje  na  vědomí.  Jsou-li  dány  důvody  pro  zrušení rozhodnutí o
   závazném  posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o
   jeho  zrušení  správce  daně,  který  je  vydal,  na  návrh  kterékoliv
   zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně.
 
   (4)  Rozhodnutí  o  závazném  posouzení  ceny  může  být  vydáno  i pro
   právnickou  osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce
   2  je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou
   osobu,   pro  kterou  je  závazné  posouzení  ceny  žádáno,  dostatečně
   identifikuje.  O  závazné  posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně
   příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané
   právnické  osoby.  Identifikace  zakládané  právnické  osoby  musí  být
   uvedena  i  ve  výroku  rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem
   tohoto   rozhodnutí  je  žadatel  a  je  účinné  pro  stanovení  daňové
   povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.
 
   § 38o
 
   zrušen
 
   § 38p
 
   (1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících
   základ  daně  podle  § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho
   právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických
   osob  na  vyšší  daňovou  povinnost nebo na daňovou povinnost, která se
   neodchyluje  od  poslední  známé  daňové  povinnosti, a to jen v takové
   výši,  aby  rozdíl  mezi  nově stanoveným základem daně sníženým o tyto
   položky  zaokrouhleným  na  celé  tisícikoruny  dolů  a  základem  daně
   sníženým  o  odčitatelné  položky podle § 34 a položky snižující základ
   daně  podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z
   něhož  byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč,
   není-li stanoveno v tomto zákoně jinak.
 
   (2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34, nezdanitelných částí
   základu  daně  podle  §  15 odst. 1 nebo vyšší částky uplatněné hodnoty
   zásob a pohledávek postupně zahrnované do základu daně podle § 23 odst.
   14 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném
   přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost nebo
   na  daňovou  povinnost,  která  se neodchyluje od poslední známé daňové
   povinnosti,  a  to  jen  v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným
   základem  daně  sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny
   dolů  a  základem  daně  sníženým  o  odčitatelné  položky  podle § 34,
   nezdanitelných  částí  základu  daně  podle § 15 odst. 1 a vyšší částky
   uplatněné  hodnoty  zásob a pohledávek postupně zahrnovaných do základu
   daně  podle § 23 odst. 14 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož
   byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč. Jestliže
   poplatník může uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6 až 8
   v  souladu  s  ustanovením § 34a odst. 3, ustanovení tohoto odstavce se
   nepoužije.
 
   § 38r
 
   (1)  Byla-li  poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta
   pro  stanovení  daně  za  zdaňovací  období,  ve  kterém nárok na slevu
   vznikl,  tak  i  pro  všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu
   uplatnit,  končí  současně  se  lhůtou  pro stanovení daně za zdaňovací
   období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
 
   (2)  Lze-li  uplatnit  daňovou  ztrátu  nebo  její  část ve zdaňovacích
   obdobích  následujících  po  zdaňovacím  období,  v  němž daňová ztráta
   vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro stanovení
   daně  za  zdaňovací  období,  v  němž  daňová ztráta vznikla, tak i pro
   všechna  zdaňovací  období,  za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její
   část  uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední
   zdaňovací  období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit.
   Obdobně se postupuje při uplatnění ztráty po převodu obchodního závodu,
   fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti.
 
   (3)  Lhůty pro stanovení daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění
   úplaty  u  finančního  leasingu  hmotného  majetku jako výdaje počínají
   běžet  od  konce  kalendářního  roku,  v  němž bylo možno poprvé ověřit
   splnění těchto zákonných podmínek.
 
   (4)  Ustanovení  odstavců  2  a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez
   ohledu  na  to,  zda  jim  byla  poskytnuta  investiční  pobídka  podle
   zvláštního právního předpisu^67).
 
   § 38s
 
   Pokud  povinnost  vybrat  nebo  srazit daň včetně záloh u daně vybírané
   srážkou  podle  zvláštní  sazby  daně  nebo u daně srážené plátcem daně
   poplatníkovi  z  příjmů  ze  závislé  činnosti nebyla ve stanovené výši
   plátcem  daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této
   částky  vybírané  nebo  sražené  daně  včetně záloh částka, z níž by po
   vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi
   skutečně  vyplacena;  u poplatníka s příjmy podle § 6 zvýšená o povinné
   pojistné podle § 6 odst. 13.
 
   § 38t
 
   (1)  Pojišťovny  jsou  povinny  sdělit svému místně příslušnému správci
   daně  nebo  správci  daně  příslušnému jejich plátcově pokladně výplatu
   pojistného  nebo  výplatu zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode
   dne provedení této výplaty, jestliže
 
   a)  jde  o  pojistné  plnění  nahrazující  příjem  nebo  výnos, jenž je
   předmětem daně,
 
   b) výplata byla provedena fyzické osobě,
 
   c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,
 
   d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a
 
   e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).
 
   (2)  Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny
   poplatníků  uvedených  v  §  2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území
   České   republiky   mají  povinnost  oznámit  neprodleně  svému  místně
   příslušnému  správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v §
   2  odst.  3  nebo  §  17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku
   stálé provozovny (§ 22 odst. 2).
 
   (3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České
   republiky, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.
 
   § 38u
 
   (1)  Dodatečné  daňové  tvrzení  na  daňovou  povinnost  nižší z důvodu
   odvolání  daru  pro  nouzi  se  podává do konce měsíce následujícího po
   měsíci,  ve kterém byl dar vydán zpět, nebo byla zaplacena jeho obvyklá
   cena.
 
   (2)  Daň  lze  stanovit  do konce roku následujícího po roce, ve kterém
   bylo  dodatečné  daňové  tvrzení  podáno,  bez  ohledu  na  to, zda již
   uplynula lhůta pro stanovení daně.
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   REGISTRACE
 
   § 39
 
   Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob
 
   (1)  Poplatník  daně  z  příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 je
   povinen  podat  přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u
   příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém
 
   a)  započal  vykonávat  činnost,  která je zdrojem příjmů ze samostatné
   činnosti, nebo
 
   b) přijal příjem ze samostatné činnosti.
 
   (2)  Poplatník  daně  z  příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je
   povinen podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud
 
   a)  na  území  České  republiky  započal  vykonávat  činnost uvedenou v
   odstavci 1 písm. a), nebo
 
   b) přijal příjem uvedený v odstavci 1 písm. b) ze zdrojů na území České
   republiky.
 
   (3)  Poplatník  daně  z  příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je
   povinen  podat  přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u
   příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém
 
   a) mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo
 
   b)  získal  povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem
   příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.
 
   (4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku
   k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,
 
   a) které nejsou předmětem daně,
 
   b) které jsou osvobozené od daně, nebo
 
   c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
 
   § 39a
 
   Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob
 
   (1)  Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je
   povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u
   příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.
 
   (2)  Poplatník  daně  z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4,
   jemuž  vznikla  na  území  České republiky stálá provozovna, je povinen
   podat  přihlášku  k  registraci  k  dani  z  příjmů  právnických osob u
   příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny.
 
   (3)  Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je
   povinen  podat  přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob
   do 15 dnů ode dne, ve kterém
 
   a) započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem
   příjmů,
 
   b) přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky,
 
   c)  obdržel  povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je
   zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.
 
   (4)  Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou
   povinni podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u
   příslušného  správce  daně  do  15  dnů  ode  dne, kdy začnou vykonávat
   činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začnou přijímat příjmy.
 
   (5)  Poplatník  daně  z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4,
   veřejně  prospěšný  poplatník  a společenství vlastníků jednotek nejsou
   povinni podat přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmy,
 
   a) které nejsou předmětem daně,
 
   b) které jsou osvobozené od daně, nebo
 
   c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
 
   § 39b
 
   Registrační povinnost plátce daně
 
   (1) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů
   fyzických  nebo  právnických osob u příslušného správce daně nejpozději
   do  8  dnů  ode  dne,  kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem
   stanovené úkony plátce daně.
 
   (2)  Ve lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat přihlášku i
   za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí
   osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   neplatila
 
   § 39c
 
   neplatil
 
   § 39d
 
   neplatil
 
   § 39e
 
   neplatil
 
   § 39f
 
   neplatil
 
   § 39g
 
   neplatil
 
   § 39h
 
   neplatil
 
   § 39i
 
   neplatil
 
   § 39j
 
   neplatil
 
   § 39k
 
   neplatil
 
   § 39l
 
   neplatil
 
   § 39m
 
   neplatil
 
   § 39n
 
   neplatil
 
   § 39o
 
   neplatil
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ
 
   § 39p
 
   Pravomoci vlády
 
   Po  vyhlášení  stavu  ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na
   dobu  trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v
   nezbytném  rozsahu  pro  zajištění  nouzového  nebo  válečného státního
   rozpočtu
 
   a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů,
 
   b) osvobodit od
 
   1.  daně  z  příjmů příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených
   sil  a  bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za
   činnost v těchto složkách,
 
   2.   daně   z   příjmů   právnických  osob  ozbrojené  síly,  ozbrojené
   bezpečnostní sbory a havarijní služby.
 
   § 39q
 
   Pravomoci Ministerstva financí
 
   Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí
 
   a)  činit  opatření  k  zajištění  vzájemnosti nebo odvetná opatření za
   účelem vzájemného vyrovnání zdanění,
 
   b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí,
 
   c)  rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka,
   o  způsobu  zdanění,  pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v
   zahraničí nebo o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce
   nebo  o  poplatníky  uvedené  v  § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let
   bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí.
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   Přechodná a závěrečná ustanovení
 
   § 40
 
   (1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při
   zdanění  mezd  zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní
   předpisy.
 
   (2)  Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně
   odečte  též  poměrná  část  ztráty  z  podnikatelské  a  jiné výdělečné
   činnosti  podle  §  28  odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů
   obyvatelstva.
 
   (3)  Osvobození  příjmů  z  provozu malých vodních elektráren, větrných
   elektráren,  solárních  a  geotermálních  zdrojů  energie a zařízení na
   výrobu  bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních
   úprav  platných  před  nabytím  účinnosti  tohoto  zákona,  zůstávají v
   platnosti  až  do uplynutí doby, po kterou se na tyto příjmy osvobození
   vztahuje;  dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou
   příjmy  osvobozeny, k překročení hranice 200 tisíc kWh vyrobené energie
   ročně,  jsou  předmětem  daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento
   limit.  Pokud  byly  na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu
   obyvatelstva,  a  podle  zákona  č.  389/1990  Sb.,  o  dani  z  příjmů
   obyvatelstva,  osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již
   být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).
 
   (4)  Ustanovení  § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na
   poměrnou  část  úroků  a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a
   vkladních  listech  a  z vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z
   vkladových  účtů,  které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992.
   Nepoužije  se  též  na  poměrnou  část  základu  daně vztahujícího se k
   příjmům  podle  §  8  odst.  1  písm. f) zjištěnou podle poměru doby od
   uzavření  pojistné  smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31.
   prosince  1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku,
   kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.
 
   (5)  Zákon  č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i
   po  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona pro odklad placení daně uplatněný
   podle  §  28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních
   prostředků,  které  před  nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník
   odpisoval  podle  §  28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou
   let  od  konce  roku,  v  němž  se toto odpisování uplatnilo poprvé, se
   postupuje  obdobně  podle  odstavce 7 s výjimkou základních prostředků,
   jejichž  zůstatková  cena  je  nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do
   výdajů  (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného
   majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly
   odpisy  prováděny  (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k
   vyřazení   uvedeného   odpisovaného   základního  prostředku  (hmotného
   majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši.
 
   (6)  Osvobození,  úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č.
   76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2
   zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti,
   ve  znění  pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z
   příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.
 
   (7)  Pro  zdaňovací  období  roku  1993  se  při přechodu na odpisování
   hmotného  majetku  a  nehmotného  majetku podle tohoto zákona postupuje
   takto:
 
   a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto
   zákonu,
 
   b)  u  rovnoměrného  odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze
   které  byly  prováděny  odpisy  před  1.  lednem  1993 podle zvláštních
   předpisů,
 
   c)  u  hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok
   1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce "v dalších letech
   odpisování" tabulky uvedené v § 31 odst. 1,
 
   d)  úplatně pořízený nehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná aktiva k
   31.  prosinci  1992  může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle
   však do pěti let od zahájení odpisování.
 
   (8)  U  smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které
   byly  sjednány  před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška
   č.  586/1990  Sb.,  o  odpisování základních prostředků, až do skončení
   platnosti   uvedených   nájemních  smluv.  Obdobně  se  postupuje  i  u
   odpisování  investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním
   objektu.
 
   (9)  Pro  odpisování  rozdílů  mezi  vyvolávací cenou a cenou dosaženou
   vydražením   se   použije   až  do  ukončení  jeho  odpisování  sdělení
   Federálního  ministerstva  financí^38)  i  po  nabytí  účinnosti tohoto
   zákona.
 
   (10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto
   zákona,  u  nichž  pořizovací  cena  činila  10  000 Kč a méně, může se
   zůstatková  cena  zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se
   může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odst. 7).
 
   (11)  U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které
   byly  sjednány  před  1.  lednem  1993,  se  pro  posouzení  zahrnování
   nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.
 
   (12)  Důlní  díla  provozovaná  před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako
   celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.
 
   (13)  Ustanovení  §  25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku
   1993.
 
   (14)   Pro   zdaňovací   období   1993   příjmy  plynoucí  poplatníkovi
   neúčtujícímu  v  soustavě  podvojného  účetnictví  nejdéle do 15 dnů po
   skončení  roku  1992, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím
   obdobím,  se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování
   výdajů se postupuje obdobně.
 
   (15)  Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto
   zákona  [§  23  odst.  4  písm.  d)], se pro zdaňovací období roku 1993
   považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992.
 
   (16)  Pro  výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň
   postavených,  uskutečněných  před  nabytím  účinnosti tohoto zákona, se
   použijí dosavadní předpisy.
 
   (17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb.,
   o  dani  z  příjmů  obyvatelstva,  ve  znění  zákona  č.  578/1991 Sb.,
   zaúčtovaná  jako  náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem
   podle § 10.
 
   (18)  Náhrada  za  ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za
   období  před  1.  lednem  1993,  která  je  vyplacena po tomto datu, je
   osvobozena od této daně.
 
   (19)  Ustanovení  §  25  písm.  k)  se  nepoužije  pro podnikové bytové
   hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.
 
   (20)  U  rozpočtových  a  příspěvkových  organizací  a  obcí  nejsou ve
   zdaňovacím  období  roku  1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností,
   vymezených  ve  statutu  nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v
   případě,  že  nesplňují  kritéria  §  18  odst.  3,  pokud je poplatník
   nevykazuje  jako hospodářskou činnost a jsou prokazatelně zohledněny za
   celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v
   rozpočtu obce.
 
   (21) zrušen
 
   (22)  Ustanovení  §  35  odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku
   1994.
 
   (23)  Částky  zúčtované  do  výnosů,^20) které souvisejí s rozpouštěním
   rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona
   a  které  nejsou  podle  §  24  odst.  1 písm. i) výdajem (nákladem) na
   dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně.
 
   (24)  Výjimka  ve  vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a)
   bod 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.
 
   § 41
 
   Zrušují se:
 
   1.  zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č.
   43/1953  Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb.,
   zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
 
   2.  §  8  zákona  č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků
   ozbrojených sil,
 
   3.  zákon  č.  36/1965  Sb.,  o  dani  z  příjmů z literární a umělecké
   činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
 
   4.  §  51  zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru
   národní bezpečnosti,
 
   5.  zákon  č.  172/1988  Sb.,  o  zemědělské  dani,  ve znění zákona č.
   157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
 
   6.  zákon  č.  156/1989  Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění
   zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
 
   7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990
   Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
 
   8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona
   č. 578/1991 Sb.,
 
   9.  nařízení  vlády  České  socialistické  republiky č. 207/1989 Sb., o
   provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu,
 
   10.  nařízení  vlády  České  republiky  č.  554/1991  Sb., o osvobození
   některých  příjmů  od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro
   začínající samostatně hospodařící rolníky,
 
   11.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí, Ministerstva financí
   České   socialistické   republiky   a  Ministerstva  financí  Slovenské
   socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani
   ze  mzdy,  ve  znění  vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb.,
   vyhlášky  č.  311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991
   Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb.,
 
   12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o
   dani  z  příjmů  z  literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č.
   151/1980  Sb.,  vyhlášky  č.  14/1982  Sb.,  vyhlášky  č. 86/1984 Sb. a
   vyhlášky č. 7/1991 Sb.,
 
   13.  vyhláška  Federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou
   se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,
 
   14.  vyhláška  Federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou
   se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,
 
   15.  vyhláška  Federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou
   se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,
 
   16.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí  č.  211/1989  Sb., o
   financování   některých   zařízení  společenské  spotřeby  a  některých
   činností,
 
   17.  vyhláška  Federálního  ministerstva  financí  č.  586/1990  Sb., o
   odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,
 
   18.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
   153/39  337/71  o  předkládání  průkazů pro slevu na vyživované osoby u
   daně  z  příjmů  z literární a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných
   lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,
 
   19.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
   153/20 148/1972, kterým se vydává předpis "3 % daň z příjmů z literární
   a umělecké činnosti - postup při předkládání potvrzení", registrovaný v
   částce 26/1972 Sb.,
 
   20.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
   153/15  101/1974  o  dani  z  příjmů  z literární a umělecké činnosti u
   ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,
 
   21.  výnos  Ministerstva  financí  České  socialistické  republiky č.j.
   153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů
   z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb.,
 
   22.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-7 718/1976 o
   výjimečném  uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona
   č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely
   daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb.,
 
   23.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-2  017/77  o
   zdaňování  mezd  vyplácených  subjekty  se  sídlem  v  cizině  za práci
   vykonávanou  v  ČSSR  osobám,  které  se  zde  zdržují  pouze  dočasně,
   registrovaný v částce 9/1977 Sb.,
 
   24.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-27  067/77 o
   posuzování   hospodářského  zabezpečení  poskytovaného  studujícím  při
   cyklickém  studiu  na  středních  školách pro pracující u daně ze mzdy,
   registrovaný v částce 1/1978 Sb.,
 
   25.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-8 762/78 "Odměny
   poskytované   při  udělení  cen  za  vědeckou,  technickou,  uměleckou,
   publicistickou  a  jinou  činnost;  daň ze mzdy", registrovaný v částce
   15/1978 Sb.,
 
   26.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j. VI/1-26 711/1978 o
   zdaňování  náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti
   s  prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v
   částce 5/1979 Sb.,
 
   27. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-4 537/79 - "Daňové
   posuzování  hodnoty  stravování  a  ubytování poskytovaného pracovníkům
   pionýrských táborů", registrovaný v částce 11/1979 Sb.,
 
   28.   výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-421/1981  o
   zdaňování   odstupného  vypláceného  horníkům,  registrovaný  v  částce
   10/1981 Sb.,
 
   29.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-584/82 o zvýšení
   hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o
   výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona
   č.  121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně
   ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,
 
   30.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-12  836/82 o
   poskytování  slev  daně  ze  mzdy  na zletilé děti, které se staly plně
   invalidní  před  dovršením  věku rozhodného pro skončení povinné školní
   docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
 
   31.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  VI/1-13  318/82 o
   zdaňování  odměn  za  fotografické  práce  prováděné na základě dohod o
   pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
 
   32.   výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  V/1-3  776/83  o
   zdaňování  odstupného  poskytovaného  horníkům,  registrovaný  v částce
   14/1983 Sb.,
 
   33.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  V/1-21  317/84  o
   výjimečném  uznávání  vdov  po  účastnících  odboje  a rodičů účastníka
   odboje,  u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb.,
   o  zvýšení  některých  nízkých  důchodů a o dalších změnách v sociálním
   zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v
   částce 3/1985 Sb.,
 
   34. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 171/84 o daňovém
   posuzování   zahraničních   občanů   zaměstnaných   v  československých
   organizacích  na  základě  mezivládních  dohod,  registrovaný  v částce
   4/1985 Sb.,
 
   35.  výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-1 895/85 o daňovém
   posuzování   příspěvků   na   úhradu   za   užívání  družstevních  bytů
   poskytovaných   pracovníkům  zemědělských  organizací,  registrovaný  v
   částce 8/1985 Sb.,
 
   36.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  V/1-13  669/85  o
   zdaňování  odměn  za  odběr  a  sběr  biologického materiálu z lidského
   organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro
   transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb.,
 
   37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí č.j.
   III/3-10  780/86 a výnosu Ministerstva financí ČSR č.j. 122/11 735/86 o
   poskytování  příspěvků  na  úhradu  za  užívání  družstevních  bytů  ve
   vymezeném   území  při  západní  hranici  Československé  socialistické
   republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb.,
 
   38. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-7 393/87 ze dne 15.
   5.  1987  o  prominutí  důsledků  opožděného předložení průkazu o počtu
   vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987
   Sb.,
 
   39. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-5 614/88 ze dne 29.
   dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích,
   registrovaný v částce 12/1988 Sb.,
 
   40.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. II/4-19 752/88 ze dne
   8.  12.  1988,  kterým  se  osvobozují  od  daně  ze  mzdy věcné odměny
   poskytované  pracovníkům  v  oblasti  civilní  obrany a branné výchovy,
   registrovaný v částce 47/1988 Sb.,
 
   41.  výnos  Federálního ministerstva financí č.j. II/4-22 067/89 ze dne
   29.  12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké
   posudky  o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení
   práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb.,
 
   42.  výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  II/1-18 039/1989,
   Ministerstva   financí,   cen   a  mezd  ČSR  č.j.  152/16  309/1989  a
   Ministerstva  financí,  cen  a  mezd  SSR č.j. 71/1 644/1989 o vymezení
   oprávnění  finančních  správ  a  národních  výborů k povolování úlev na
   zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb.,
 
   43.   výnos  Federálního  ministerstva  financí  č.j.  II/1-18  795/89,
   Ministerstva  financí, cen a mezd ČSR č.j. 152/23 286/89 a Ministerstva
   financí,  cen  a  mezd  SSR  č.j.  72/2  220/89  o  vymezení  oprávnění
   finančních  správ  a  národních  výborů  k povolování úlev na odvodu ze
   zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.
 
   § 42
 
   Účinnost
 
   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
 
   Uhde v.r
 
   Klaus v.r.
 
   Příl.1
 
   Třídění hmotného majetku do odpisových skupin
 
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            |            |                                                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            |            | ODPISOVÁ SKUPINA 1                               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
        | Položka +) | CZ-CPA ++) | Název ++++)     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-1)      | 01.4       | Jen: skotplemenný                                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-2)      | 01.4       | Jen: skot chovný                                 |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-3)      | 01.43.10   | Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-4)      | 01.45.11   | Jen: ovce chovné a plemenné                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-5)      | 01.45.12   | Jen: kozy chovné a plemenné                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-6)      | 01.46.10   | Jen: prasata plemenná                            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-7)      | 01.46.10   | Jen: prasata chovná                              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-8)      | 01.47.13   | Jen: hejna husí plemenná                         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-9)      | 01.47.13   | Jen: hejna husí chovná                           |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-10)     | 22.29.25   | Plastové kancelářské nebo školní potřeby         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-11)     | 23.19.23   | Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnické a        |
|            |            | farmaceutické účely; skleněné ampule             |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-12)     | 23.44.11   | Keramické výrobky pro laboratorní, chemické nebo |
|            |            | jiné technické účely, z porcelánu                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-13)     | 23.91.11   | Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a  |
|            |            | podobné výrobky a jejich díly, bez rámů, z       |
|            |            | přírodního kamene, aglomerovaných přírodních     |
|            |            | nebo umělých brusiv nebo z keramiky              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-14)     | 25.73      | Nástroje a nářadí pokud nejsou uvedena v jiné    |
|            |            | položce této přílohy                             |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-15)     | 26.20      | Počítače a periferní zařízení                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-16)     | 26.30.11   | Vysílací přístroje obsahující přijímací zařízení |
|            |            | občanských radiostanic pokud nejsou uvedena v    |
|            |            | jiné položce této přílohy                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-17)     | 26.30.12   | Vysílací přístroje neobsahující přijímací        |
|            |            | zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce     |
|            |            | této přílohy                                     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-18)     | 26.30.13   | Televizní kamery                                 |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-19)     | 26.30.2    | Elektrické přístroje pro telefony a              |
|            |            | telegrafy; videotelefony vč. mobilních           |
|            |            | telefonů                                         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-20)     | 26.40.44   | Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo      |
|            |            | radiotelegrafii j. n.                            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-21)     | 26.51      | Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné    |
|            |            | přístroje a zařízení pokud nejsou uvedena v      |
|            |            | jiné položce této přílohy                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-22)     | 27.90.11   | Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a    |
|            |            | kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-23)     | 28.23      | Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů     |
|            |            | a periferních zařízení                           |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-24)     | 28.24      | Ruční mechanizované nástroje                     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-25)     | 28.30.34   | Rozmetadla hnoje a umělých hnojiv                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-26)     | 28.30.60   | Stroje a přístroje ke stříkání, rozstřikování    |
|            |            | nebo rozprašování kapalin a prášků pro           |
|            |            | zemědělství nebo zahradnictví                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-27)     | 28.30.70   | Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a        |
|            |            | návěsy pro zemědělské účely                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-28)     | 28.30.86   | Stroje a přístroje pro zemědělství,              |
|            |            | zahradnictví, lesnictví, drůbežářství nebo       |
|            |            | včelařství jinde neuvedené                       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-29)     | 28.99.39   | Jen: zařízení na vyvažování pneumatik            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-30)     | 29.10.52   | Vozidla konstruovaná pro jízdu na sněhu, na      |
|            |            | golfových hřištích apod., s motorem              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-31)     | 30.20.33   | Jen: vozíky kolejové důlní                       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-32)     | 30.92.10   | Jízdní kola a jiná kola bez motoru               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-33)     | 32.50.21   | Jen: dýchací přístroje                           |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-34)     | 32.99.11   | Ochranné pokrývky hlavy a jiné ochranné          |
|            |            | výrobky                                          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-35)     | 32.99.53   | Přístroje, zařízení a modely určené k            |
|            |            | demonstračním účelům                             |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-36)     | 32.99.55   | Umělé květiny, listoví a ovoce                   |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            |            |                                                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            |            | ODPISOVÁ SKUPINA 2                               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| Položka +) | CZ-CPA ++) | Název ++++)                                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            | CZ-CC +++) |                                                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-1)      | 01.43.10   | Koně a jiní koňovití, živí, pokud nejsou         |
|            |            | uvedeni v jiné položce této přílohy              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-2)      | 13.92.2    | Ostatní konfekční textilní výrobky               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-3)      | 13.93.1    | Koberce a kobercové předložky                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-4)      | 13.94.1    | Jen: lana a síťované výrobky                     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-5)      | 13.96.16   | Textilní výrobky a výrobky pro technické         |
|            |            | účely (vč. knotů, sítkových krytů na plynové     |
|            |            | lampy, hadicového potrubí, hnacích nebo          |
|            |            | dopravníkových pásů, pláten k pro sévání a       |
|            |            | filtračních plachetek)                           |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-6)      | 15.12.1    | Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky; jiné    |
|            |            | výrobky z usní                                   |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-7)      | 16.23.20   | Montované stavby ze dřeva                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-8)      | 22.23.20   | Montované stavby z plastů                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-9)      | 22.29      | Ostatní plastové výrobky pokud         nejsou uvedeny    |
|            |            | v jiné položce této přílohy                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-10)     | 25.11.23   | Jen: konstrukce pro lešení a bednění             |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-11)     | 25.40.12   | Revolvery, pistole, nevojenské střelné zbraně    |
|            |            | a podobná zařízení                               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-12)     | 25.71.1    | Nožířské výrobky                                 |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-13)     | 25.72.1    | Zámky a kování                                   |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-14)     | 25.73.60   | Jen: nástroje na strojní tváření za tepla        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-15)     | 25.91      | Ocelové sudy a podobné nádoby                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-16)     | 25.92      | Drobné kovové obaly                              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-17)     | 25.93.1    | Drátěné výrobky, řetězy a pružiny                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-18)     | 26.20.17   | Monitory a projektory, hlavně pro zařízení       |
|            |            | pro automatizované zpracování dat                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-19)     | 26.30.1    | Jen: vysílací přístroje pro rozhlasové nebo      |
|            |            | televizní vysílání                               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-20)     | 26.30.40   | Antény a parabolické antény všech druhů,         |
|            |            | jejich díly; díly vysílacích přístrojů           |
|            |            | rozhlasových nebo televizních a televizních      |
|            |            | kamer                                            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-21)     | 26.30.5    | Poplachová zařízení na ochranu proti krádeži     |
|            |            | nebo požáru a podobné přístroje                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-22)     | 26.40      | Spotřební elektronika                            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-23)     | 26.51.3    | Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací            |
|            |            | nástroje a nástroje pro měření délky             |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-24)     | 26.52      | Časoměrné přístroje                              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-25)     | 26.60.1    | Ozařovací, elektroléěebné a                      |
|            |            | elektroterapeutické přístroje                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-26)     | 26.70      | Optické a fotografické přístroje a zařízení      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-27)     | 27.11.31   | Jen: elektrická generátorová soustrojí:          |
|            |            | elektrická generátorová soustrojí s pístovým     |
|            |            | vznětovým motorem s vnitřním spalováním do       |
|            |            | 2,5 MW elektrického výkonu                       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-28)     | 27.11.32   | Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a      |
|            |            | spalovacími motory a ostatní generátorová        |
|            |            | soustrojí do 2,5 MW elektrického výkonu          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-29)     | 27.12.31   | Rozvaděče, rozvodné panely a jiné základny,      |
|            |            | vybavené elektrickým zařízením k vypínání,       |
|            |            | spínání nebo k ochraně elektrických obvodů,      |
|            |            | pro napětí <= 1 000 V                            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-30)     | 27.2       | Baterie a akumulátory                            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-31)     | 27.31.12   | Optická vlákna a svazky optických vláken;        |
|            |            | optické kabely (jiné než vyrobené z              |
|            |            | jednotlivých opláštěných vláken)                 |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-32)     | 27.40      | Elektrická osvětlovací zařízení                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-33)     | 28.25.20   | Ventilátory (kromě stolních, podlahových,        |
|            |            | nástěnných, okenních, stropních nebo             |
|            |            | střešních)                                       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-34)     | 27.52      | Neelektrické spotřebiče převážně pro             |
|            |            | domácnost                                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-35)     | 27.90      | Ostatní elektrická zařízení pokud nejsou         |
|            |            | uvedena v jiné položce této přílohy              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-36)     | 28.11.11   | Závěsné motory pro pohon lodí                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-37)     | 28.12      | Jen: hydraulické sestavy                         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-38)     | 28.13.1    | Čerpadla na kapaliny; zdviže na kapaliny         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-39)     | 28.13.21   | Jen: vývěvy laboratorní                          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-40)     | 28.21.1    | Jen: laboratorní pece a pícky                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-41)     | 28.22.14   | Jen: jeřáby stavební (konstruované pro           |
|            |            | stavebnictví)                                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-42)     | 28.22.15   | Vidlicové stohovací vozíky, jiné vozíky; malé    |
|            |            | tahače používané na nádražních stanicích         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-43)     | 28.24      | Ruční mechanizované nástroje                     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-44)     | 28.25.11   | Jen: laboratorní přístroje a zařízení pro        |
|            |            | odpařování a zkapalňování plynů, autoklávy       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-45)     | 28.25.13   | Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla    |
|            |            | (kromě zařízení převážně pro domácnost)          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-46)     | 28.29.11   | Jen: laboratorní, destilační a rektifikační      |
|            |            | přístroje                                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-47)     | 28.29.12   | Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a     |
|            |            | zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000       |
|            |            | ekvivalentních obyvatel                          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-48)     | 28.29.2    | Jen: stroje a zařízení na čištění, plnění,       |
|            |            | uzavírání a balení lahví nebo jiných obalů;      |
|            |            | hasicí přístroje, stříkací pistole, dmychadla    |
|            |            | na vrhání písku nebo vhánění páry                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-49)     | 28.29.3    | Průmyslové, domácí a ostatní přístroje a         |
|            |            | zařízení k určování hmotnosti a měření           |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-50)     | 28.29.41   | Odstředivky j. n.                                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-51)     | 28.29.42   | Kalandry nebo jiné válcovací stroje (kromě       |
|            |            | strojů na válcování kovů nebo skla)              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-52)     | 28.29.43   | Prodejní automaty                                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-53)     | 28.29.50   | Myčky nádobí průmyslového charakteru             |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-54)     | 28.29.60   | Stroje a zařízení na zpracovávání materiálu      |
|            |            | výrobními postupy spočívajícími ve změně         |
|            |            | teploty j. n.                                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-55)     | 28.30      | Zemědělské         a lesnické stroje pokud nejsou     |
|            |            | uvedeny v jiné položce této přílohy              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-56)     | 28.4.      | Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje           |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-57)     | 28.9       | Ostatní stroje pro speciální účely pokud         |
|            |            | nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-58)     | 28.96.10   | Stroje na zpracování pryže, plastů nebo na       |
|            |            | zhotovování výrobků z těchto materiálů j. n.     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-59)     | 28.99.1    | Stroje a přístroje na tisk, brožování a          |
|            |            | vázání knih                                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-60)     | 28.99.20   | Stroje a přístroje používané výhradně či         |
|            |            | převážně na výrobu polovodičových materiálů      |
|            |            | nebo destiček, polovodičových zařízení,          |
|            |            | elektronických integrovaných obvodů nebo         |
|            |            | plochých panelových displejů                     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-61)     | 28.99.31   | Sušicí stroje na sušení dřeva, buničiny,         |
|            |            | papíru a lepenky; průmyslové sušicí stroje j.    |
|            |            | n.                                               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-62)     | 28.99.32   | Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní          |
|            |            | pouťové atrakce                                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-63)     | 29.10.2    | Osobní automobily                                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-64)     | 29.10.30   | Motorová vozidla pro přepravu deseti a více      |
|            |            | osob                                             |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-65)     | 29.10.4    | Motorová vozidla nákladní                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-66)     | 29.10.5    | Motorová vozidla pro zvláštní účely pokud        |
|            |            | nejsou uvedena v jiné položce této přílohy       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-67)     | 29.20.2    | Přívěsy a návěsy, kontejnery                     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            | 29.31.22   | Spouštěče a duální startovací generátory;        |
|            |            | ostatní generátory a ostatní přístroje a         |
|            |            | zařízení                                         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-68)     | 29.31.22   | Spouštěče a duální startovací generátory;        |
|            |            | ostatní generátory a ostatní přístroje a         |
|            |            | zařízení                                         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-69)     | 30.12      | Rekreační a sportovní čluny                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-70)     | 30.30      | Jen: letadla a kosmické lodě (balóny,            |
|            |            | vzducholodě, družice) pokud nejsou uvedeny v     |
|            |            | jiné položce této přílohy                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-71)     | 30.91.1    | Motocykly a postranní vozíky                     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-72)     | 30.92.20   | Vozíky pro invalidy, kromě dílů a                |
|            |            | příslušenství                                    |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-73)     | 30.99.10   | Ostatní dopravní prostředky a zařízení j. n.     |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-74)     | 31.0       | Nábytek                                          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-75)     | 32.2       | Hudební nástroje                                 |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-76)     | 32.3       | Sportovní potřeby                                |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-77)     | 32.40.4    | Ostatní hry                                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-78)     | 32.50      | Lékařské a dentální nástroje a potřeby pokud     |
|            |            | nejsou uvedeny v jiné položce této přílohy       |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-79      | 58.11.1    | Knihy v tištěné podobě                           |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-80)     |            | Jen: signalizační a zabezpečovací technická      |
|            |            | zařízení staveb klasifikovaných v CZ-CC v        |
|            |            | sekci 2                                          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            |            |                                                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            |            | ODPISOVÁ SKUPINA 3                               |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| Položka +) | CZ-CPA ++) | Název ++++)                                      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
|            | CZ-CC +++) |                                                  |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-1)      | 127113     | Skleníky (fóliovníky) pro pěstování rostlin      |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-2)      | 242061     | Konstrukce chmelnic                              |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-3)      | 23.61.20   | Montované stavby z betonu                        |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-4)      | 230341     | Jen: věžové zásobníky chemických podniků         |
|            |            | pokud nejsou uvedeny v jiné položce této         |
|            |            | přílohy                                          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-5)      | 25.11.10   | Kovové montované stavby                          |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-6)      | 25.11.21   | Mosty a jejich díly ze železa nebo oceli         |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-7)      | 25.11.22   | Věže a příhradové stožáry ze železa nebo         |
|            |            | oceli                                            |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (3-8)      | 25.11.23   | Jen: ostatní ocelové nebo hliníkové              |
|            |            | konstrukce pokud nejsou uvedeny v jiné